Nezadržitelně se blíží start sondy Parker Solar Probe, která se dostane ke Slunci výrazně blíž, než jakýkoliv lidský výtvor před ní. Je tedy na čase začít věnovat pozornost přípravám na tento start – 27. června byl na sondu připojen tepelný štít TPS (Thermal Protection System). Sonda PSP během své unikátní mise prozkoumá takzvanou sluneční korónu, což je oblast sluneční atmosféry. S pomocí revolučního tepelného štítu se sonda bude moci dostat pouhých šest a půl milionu kilometrů od spalujícího povrchu naší hvězdy. Právě v této oblasti bude moci provádět kontaktní měření procesů, které ovlivňují jevy v koróně.
Zdroj: https://www.nasa.gov
Štít s průměrem skoro dva a půl metru má na starost ochránit zbytek sondy před pekelným žárem. Sonda se otočí tak, aby štít mířil vstříc Slunci a jeho stín zakryje sondu samotnou. Při maximálním přiblížení se štít rozpálí na zhruba 1400 °C, ale útroby sondy si udrží pohodlnou teplotu 30 °C. Samotný štít je tvořen dvěma panely z uhlíkových kompozitů, které mezi sebou jako dva plátky chleba v sendviči ukrývají lehké jádro z uhlíkové pěny o tloušťce 11,5 cm. Strana, která bude směřovat ke Slunci byla navíc opatřena speciálním bílým nástřikem, který má odrazit pokud možno co nejvíce sluneční energie pryč. Aby se minimalizoval přenos tepla vedením, je tepelný štít ke konstrukci sondy připojen pouze na šesti místech.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Štít váží v pozemských podmínkách jen 72,5 kg, přičemž dokud je v naší atmosféře, tvoří 97 % pěnového jádra vzduch. Hmotnost byla v tomto případě velmi důležitá, protože sonda se musí dostat velmi blízko ke Slunci. Využije sice několika gravitačních manévrů u planet, ale i tak zde byla hmotnostní omezení pro sondu i její štít, aby je mohla nosná raketa dopravit na správnou dráhu.
Tepelný štít byl na sondu připojen již vloni na podzim, když PSP pobývala v Johns Hopkins Applied Physics Lab v Marylandu. Tehdy šlo však jen o testovací spojení, protože štít pak podstoupil samostatné zkoušky v Goddardově středisku. Po jejich dokončení byl odeslán do Astrotech Space Operations ve floridském Tittusville v květnu letošního roku. Nyní již zůstane se sondou spojený natrvalo.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/5d29803.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/5d29748.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/5d29486.jpg
To je SUPER. Považujem to za jednu z najvýznamnejšich misií srovnateľnú povedzme s New Horizons.
Obe sondy v krátkom čase na dvoch limitných miestach našej slnečnej sústavy,
* Jedna v extrémnej malej vzdialenosti od Slnka (0,0436 AU) v najhorúcejších častiach s teplotami rádovo až °MK
* Druhá v extrémne veľkej vzdialenosti (43,4 AU) v najstudenejších častiach s teplotami cca 30-45°K
Vskutku pozoruhodné extrémy !
pb 🙂
Možná by se pro laika dalo zdůraznit, jak šíleně obtížné je dostat sondu ke Slunci, pokud jde o vysokou rychlost, které je třeba dosáhnout. A o teplotách ani nemluvě, ta vzdálenost bude úžasně malá. Přímé studium koróny, to bude něco.
Jo, to určitě v nějakém článku (nebo minimálně v komentovaném přenosu) pokryju. 😉
A hlavně uvidíme v akci Deltu IV Heavy, už se těším teď. Poslední její přenos byl skvělý, občas si ho ještě pouštím ze záznamu. Stojí za to. A vůbec idu na to znovu.
To ano, její starty jsou vzácné, taky se už moc těším!
Pokud se štít osvědčí, může být použit na sondách, které by těsný průlet kolem Slunce využily k akceleraci (Oberthův manévr).
Pokud by se například podařilo objevit devátou planetu, bude to jeden z mála způsobů jak k ní odletět.
Zní to nadějně, uvidíme.
No, teda, zahrať si gravitačný ping-pong so slnkom
to by bylo něco !
To zrýchlenie !!! Super !
Ale z tej teploty by šiel mráz po chrbte !
Ja vidím v sonde Parker Solar Probe, nadejnú skúšku technológii na postavenie Dysonových sfer. Dysonových sfér nielen na čerpanie energie zo Slnka, ale hlavne z bezpečnostných potrieb.
Viem si predstaviť aj technológie na odkláňanie slnečných erupcii ktoré môžu zasiahnuť Zem. Veď stačí mať pod kontrolou iba určitu oblasť výseku pred slnkom s ktorej môže dráhu Zeme zasiahnúť obrovská slnečná erupcia v čase.
Navrhoval som stvoriť magnetické pole v libračnom bode L1 na odklonenie slnečných supererupcii mimo dráhu Zeme.
Mohli by sme si to vyskúšať už v Marsovom libračnom poli L1, lebo Mars prišiel o svoje magnetické pole. Mars chceme predsa kolonizovať. Najskôr tam musíme vytvoriť umelé magnnetické pole, ktoré by chránilo atmosféru Marsu. Aj NASA už vlani navrhovala stvoriť také magnetické pole v libračnom poli L1 Marsu.
Také magnetické pole v libračnom poli L1 Zeme by chránilo, clonilo aj nášu obežnú dráhu Zeme a možno aj náš Mesiac v niektorých prípadoch. Nemuseli by sme na obežnú dráhu Zeme a Mesiac, vesmírne stanice ako ISS, vynášať tak nákladne a zložito toľko protiradiačnej ochrany.
Ale možno si predstaviť aj roj sond bližšie u Slnka,ktoré by pravidelne prelietavali nad výsekmi u Slnka s ktorých nás môže zasiahnúť silná Slnečná erupcia. Tento roj by v prvej vlne mal za účel odkláňať slenečné erupcie a nebezpečné žiarenie smerujúce na dráhu Zeme. Tie sondy určite budú potrebovať takéto štíty ako sonda Parker Solar Probe.
V neskorších časoch tám vytvoriť Dysonóvu sféru na znížovanie intenzity žiarenia smerujúce na Zem. Je spočítané, že do miliárd rokov a možno aj oveľa skôr stúpne intenzita žiarenia Slnka natoľko, že sa nám vyparia všetký oceány. A na Zemi nastané to predpovedané biblické peklo podobné tomu na Venuši.
Tak isto naša Zem dlho neprepolovala historicky. V blízkej budúcnosti by sme mali už vážne rátať s hrozbami ktoré vyplynú s prepolóvania magnetického poľa Zeme.
Prepólovanie môže trvať oveľa dlhšie ako sme v minulosti pripúštali.
V čase prepólovania bude život na Zemi, jeho elektronika a rozvody energie mimoriadne ohrozené! Čo ak v čase prepólovania zasiahne Zem silná supererupcia zo Slnka? Možno si už predstaviť aj scenáre, že prídeme aj o veľkú časť atmosféry Zeme.
Teda ja navrhujem začať tvoriť Dysonóve sféry najskôr z bezpečnostných dôvodov.
Misia sondy Parker Solar Probe a jej tepelný štít bude aj dôkaž, že je to možné aj veľmi blízko Slnka.
Možno takú Dýsonovú sféru z bezpečnostných dôvodov mimozemských vyspelých civilizácii už pozorujeme u Tabbyiho hviezdy (KIC 8462852 )
Napríklad linky: https://www.exoplanety.cz/tag/kic-8462852/
Dýsonova sféra je pre nás po technickej stránke ani nie scifi ale chiméra. Rovnako ako ochranné magnetické pole v L1.
Po ekonomickej stránke by sme na to potrebovali investovať úplne celý HDP všetkých státov sveta najbližších niekoľko milión rokov..
Urcite tvori 97% vzduch? Ten ma vzdyt ten ma vzdy nejaky tlak…. nepopraska to ve vakuu? Testovali to ve vakuove komore takze asi ok… ale to by mne potom opravdu zajimal detail konstrukce/materialu.
Kam se hrabou polystyreny…. kdyby to uvolnili, myslim, ze by to byla revoluce v konstrukci budov…
Podle materiálů na webu NASA jde o pěnu, osobně se domnívám, že může jít o něco na bázi aerogelu – byť zde je hlavním materiálem podle všeho uhlík. Takové konstrukce jsou velmi pevné a odolné – byť skutečné aerogely obsahují ještě větší podíl vzduchu, ale jde o princip. Problém asi bude v tom, že ta uhlíková pěna nebude nic levného.
Určite to nebude lacné, ale pri cene sondy to budú, odhadujem, zopár percent.
Tou cenou jsem narážel na myšlenku v minulém komentáři, kde pisatel spekuluje o možném využití tohoto materiálu ve stavbě budov.
Ta uhlikova pena (aerogel) je natolik porezni, ze vzduch z ni ve vakuu unikne. Teprve tim se stane velmi dobrym izolantem; pokud by v ni vzduch zustal, postradalo by to smysl, protoze vzduch je porad celkem dobry vodic tepla.
Myslim ze se jedna pouze o spatny preklad ze zdrojoveho clanku. Vyraz „here on Earth“ se nevztahuje k hmotnosti stitu, ale vete co nasleduje po nem. Cili preklad by mel znit spis: „Stit vazi jen 72.5 kg, zde na Zemi tvori 97% penoveho jadra vzduch.“
Takže ten aerogel jsem předpokládal dobře. Díky za upřesnění.