Americká raketa Atlas V je dnes jedním z nejpoužívanějších a nejspolehlivějších kosmických nosičů. Její úspěch je založen na vývoji dlouhém více než 60 let. Současná verze Atlasu je tedy poslední v dlouhé řadě vývojových variant sahajících do samotných počátků kosmické éry. Dnešního dne, přesně před 61 lety se uskutečnil historicky první start Atlasu. Ačkoliv skončil neúspěchem a raketu ještě čekalo mnoho dalších explozí, Atlas si postupem času získal důvěru a svou pevnou pozici v těžké konkurenci orbitálních nosičů. V dnešním článku Vám nabídneme video s českými titulky, které velice podrobně popíše konstrukci i vývoj rakety Atlas od jejího úplného počátku až do dnešních dní včetně výhledu do blízké budoucnosti.
Autorem videa je známý video blogger Scott Manley, který pravidelně publikuje především videa o počítačových hrách týkajících se vesmíru, ale čas od času také komentuje aktuální dění v kosmonautice. Jeho kanál Vám proto jednoznačně doporučujeme. Upozorňujeme, že video bylo vytvořeno před rokem při příležitosti 60. výročí prvního startu Atlasu. Proto ve videu bude uvedeno, že se jedná o 60. výročí, nikoliv 61.
Skvělý dokumet ve kterém mne nikdo nevysvětluje co je stupeň na pevné či hypergolické palivo. Neporovnává nic se slony a informace sází kadencí, která se dá ještě stíhat.
Je usměvné jak v poslední třetině si člověk začíná uvědomovat něco co se dá pojmenovat: „a pak přišlo SpaceX s rodinou raket Falcon“ a všechno bylo jinak. Atlas skončí a bude místo toho Vulcan s US motory na metan, které snad jednou budou i zachraňovat.
tenhle film byl hoden článku na kosmonautix.cz
Dík.
Děkujeme za pochvalu, ale jelikož chceme, aby náš portál četli/sledovali čtenáři všech věkových i odbornostních skupin, musíme udržovat určitou rovnováhu. Naším cílem je nabídnout zajímavé informace pokud možno co nejširšímu spektru diváků/čtenářů. Chceme, aby si tu každý našel to, co mu vyhovuje. A´T už je to mladý začátečník, nebo ostřílený profík. 😉
No je to dost umely milnik, Atlas prosel nekolika stadii a krome jmena nezustalo z puvodni balonove konstrukce vubec nic, soucasny Atlas je uplne jina raketa, sakumprask se vsim vsudy…
Něco podobného se dá říct i o Deltách, ale jednou to je řazeno do společné rodiny, tak bychom to měli respektovat. 🙂
Původní Falcon 9 a současná verze jsou také diametrálně odlišné. Současný Falcon je tedy taky v podstatě úplně jiná raketa než nazačátku. 😉
Nezapomínejte také na to, že rakety Atlas mají i horní stupeň a tam je po mnoha stránkách revoluční stupeň Centaur, který se také neustále vyvíjí. Přitom jeho vývoj začal už v roce 1958!
To michate japka s lokomotivou. F9 prosel evoluci, ale je to porad v mnoha ohledech puvodni nosic. Atlas (a Delta samozrejme taky, i kdyz ne az tolik, ale to ma Dugi pravdu) je naprosto odlisna koncepce, konstrukce, rozmery, typ a pocet motoru… vsechno.
Jen to jmeno zustalo.
Asi tak jako byste vzal Octavii 1965 a 2014 – taky jsou to prakticky furt stejny auta, co? 😀
Ja přeci netvrdím, že jsou rakety Atlas stejné. Rakety Atlas mají svou historii a přesto, že se dnes jedná o odlišnou raketu navazuje na předešlé generace. Pokud se podíváte na první Falcon 9 a dnešní Falcon zjistíte, že to co jsem říkal má opodstatnění. To už jsem psal a nic víc v tom není. Uvedu tedy pár příkladů: Motory jsou jinak uspořádané, mají jiný specifický impuls, raketa má jiné těžiště, jiné nádrže, jiný profil letu, jinou délku, jinou nosnost, jiný způsob plnění, jiné materiály. První stupeň přistavá, má roštová kormidla, nohy a takto bych mohl ještě dlouho pokračovat. Pokud to zkrátím, tak je to prostě odlišná raketa od první verze. Žádné jablka a lokomotivy, ale fakta. 😉
A ještě se u lišily i motory samotné – první Falcony 9 měly Merlin 1C, pak Merlin 1D, nyní Merlin 1D+.
Pamatuju si, jak Tomáš Přibyl (tehdy snad ještě na svém blogu) před premiérou verze 1.1 psal, že ten název klame. Že se může zdát, že jedná jen o pár drobných vylepšení, ale ve skutečnosti je ta raketa skoro úplně jiná.
Plkate kraviny, panove. Evoluce F9 je jedna vec, TRI naprosto rozdilne generace TRI ruznych technickych reseni raket Atlas je neco uplne jineho.
Ale jak libo, ja vam vase bludy rozmlouvat nebudu, zminil jsem se o detailu ktery do oci bijici, ale pokud to nevidite nebo videt nechcete, je to vas problem…
Ach jaj Atlas prechádzal zmenami postupne preto patrí pod jednu rodinu a napríklad aj Centaur používali rakety Atlas II a III kde sa postupne prešlo z kombinácie pôvodné motory+balon. nádrže+Centaur na RD 180+balon. nádže Centaur a napokon Isogrid nádrže+RD 180+Centaur. Alebo si zober väčší extrém Falcon 1 a Falcon 9 B5 je to jedna rodina rakiet a predsa sú to totálne iné stroje ďalej sú tu rodiny Ariane a Delta…
No jistě! Škoda je co? Slovo. Atlas je pohoří v severní Africe.. jeden z bohů?
.
Dík za video.
Původní Atlas měl mít pět motorů a dopravovat jako ICBM termomonukleární hlavice o váze přes pět tun. Inženýrům se na rozdíl od Sovětů podařilo snížit váhu vodíkové pumy a to vedlo k realizaci “ úsporné “ třímotorové stotunové verze Atlasu. Paradoxně “ díky“ pokroku ve zbraňovém systému neměly USA při startu “ kosmických závodů “ nosič, který by dokázal to co zhruba třistatunová sovětská R-7.
Nádrže prvních verzí, které tvořily současně stěnu nosiče byly vyrobeny z plechu o síle 0,2 mm!
Nevím z čeho vyráběli Sověti a dosud vyrábí Rusové R-7, ale hádal bych, že z „trojky“ plechu.
Jste dobrej komik. Ty Atlasy, o kterých mluvíte, byly „plechovky s barvou“. Hmotnost 120 tun, nosnost trapných 1400 kg. Jak chcete ty vykopávky porovnávat se Sojuzem, který má při hmotnosti 310 tun nosnost 6900 kg, tedy víc než 4 krát víc? Ke srovnatelné nosnosti se dostali až s Atlasem 2, který už vážil 204 tun, samozřejmě plný paliva. A až konečně dostali ruský motor, tak se zvýšila nosnost na 10 tun.
No, ona nosnost R7 jako mezikontinentální rakety použité jako nosič družic taky nebyla nějakých 5 tun, ale něco přes 2 tuny na LEO. Zvýšení nosnosti se dosáhlo až použitím dalšího stupně, Takže o moc silnější než ten Atlas F taky nebyl.
„Jste dobrej komik. Ty Atlasy, o kterých mluvíte, byly „plechovky s barvou“. Hmotnost 120 tun, nosnost trapných 1400 kg. Jak chcete ty vykopávky porovnávat se Sojuzem, který má při hmotnosti 310 tun nosnost 6900 kg, tedy víc než 4 krát víc?“
Nevím, kdo je větší komik, když Sojuz má alespoň dva a půl stupně, kdežto původní Atlas byl jedenapůlstupňový.
A to jsem Sojuzu ještě ubral. Od verze 2 má nosnost 8500 kg na LEO, tedy 6 krát víc než ta dva a půl krát lehčí „plechovka s barvou“. Takže ta „trojka plech“ je docela dobrá volba, že? Z čeho asi dnes lepí ty Atlasy? Už vzali jedničku?
Porovnavaj súčasný Soyuz s Atlas V alebo povodné modifikácie R-7 (267t na cca 1500 kg) s pôvodnými Atlasom, nie už relatívne moderný Soyuz so staručkým pôvodným Atlasom…
Tak „plechovka s barvou“ se na 8,5 tuny nosnosti nakonec (http://www.astronautix.com/a/atlasiias.html) dostala taky. Asi tak patnáct let před „trojkou plechem“. 😉
Tak ono je asi lepší porovnávat čeho USA a SSSR ve výzkumu vesmíru dosáhly, nehledě na rakety a tato váha je jednoznačně na straně USA.
Co se zbraňových nosičů týče, tak USA stále používají rakety Minuteman 3 a Rus se parametrama k nim blíží teprvé v posledním desetiletí, tsm u ponorkových ICBM až teprve současná Bulava parametrové stíhá Trident2 kterýmu je 30let.
Krásny prehľad vývoja jedného prostriedku. Je až neuveriteľné aké „staré“ technológie používame na ceste do vesmíru. Trocha ma prekvapilo nahradenie balonových nádrží až v 90tych rokoch.
Troška prekvapivé sú pre mňa štatistiky úspešnosti. Bol som na tom, že odpaľovanie nevyladených rakiet bola skôr výsada ZSSR ako USA. Ale asi to bola taká doba.
Hold z 50% – sa dostali na 100% úspešnosť a to je myslím hodné pochvaly celého teamu. (nehľadiac na rozdielne typy motorov a štartovacích kombinácií)
Možno k výročiu iných rakiet by sa hodil podobný zostrih a štatistiky… ďakujem autorovi.
Parádní video! Jen drobná chybička v překladu, 6:48 Poslední Atlas-Agena odstartovala 1978
Není někde na webu k dispozici řez těch prvních verzí? Rád bych se podíval na ty nádrže jak to vlastně v praxi řešili.