Pokud se rádi díváte na velké věci v pohybu, pak byste si měli v kalendáři zakroužkovat srpen. Přesný termín ještě nebyl určen, ale zatím to vypadá, že někdy kolem 16. srpna by se měl obří pásový dopravník CT-2 (Crawler Transporter-2) vydat na cestu po Kennedyho vesmírném středisku až na rampu 39B. To by ale nebylo nic zase až tak extra neobvyklého, vždyť podobný výlet proběhl už před pár týdny. V srpnu však CT-2 na svých zádech ponese obří mobilní odpalovací plošinu ML (Mobile Launcher) pro raketu SLS i s masivní obslužnou věží. Půjde o další ze série zkoušek na novou americkou éru – v tomto měsíci byly úspěšně dokončeny testy váhové a zvedací.
Zdroj: https://c1.staticflickr.com/
Chystaný vývoz poslouží hlavně ke sběru dat, která položí základy pro validační procesy samotného pásového dopravníku i mobilní odpalovací plošiny. Zjistí se, zda jsou tyto obří konstrukce připravené k vývozu prvního exempláře rakety SLS na misi EM-1. Poslední podobný výjezd proběhl v roce 2011, ale tehdy byla plošina ještě v konfiguraci pro program Constellation. Od té doby proběhla její masivní přestavba, protože už neměla obsluhovat raketu Ares, ale SLS.
Zdroj: https://c2.staticflickr.com/
Po zrušení programu Constellation zažívala plošina krátce období nejistoty, ale NASA nakonec rozhodla, že bude upravena pro potřeby rakety SLS, konkrétně pak pro její první verzi, která bývá označována jako Block 1. To s sebou však neslo nutnost provést významné konstrukční úpravy, které měly podle odhadů trvat několik let.
Musela se udělat nová obslužná ramena a kompletně přepracován byl i poutací systém. Odpalovací plošina nyní disponuje sadou nových odklopných ramen, která budou poutat raketu k obslužné věži, ale samotná přestavba neproběhla tak hladce, jak se čekalo.
Objevily se informace, že se věž na plošině naklání, ale později se ukázalo, že odchylka byla v očekávaném rozmezí. Kovové konstrukce podobných rozměrů se nedají udělat stoprocentně tuhé a ve výsledku je dobře, že se na náklon přišlo. Můžeme to považovat za důkaz toho, že stavba je opravdu pod přísným dohledem.
Zjištěný náklon v přípustných hodnotách neovlivní možnosti převozu ML po cestě zvané Crawlerway, ale inženýři ještě musí zvážit, jaký vliv bude mít na proces spojování věže s raketou SLS.
Zdroj: https://c2.staticflickr.com
Jedním z příkladů, na které se odborníci budou muset zaměřit, je třeba to, jak lehký náklon ovlivní přenosy sil na různých místech – například v místech, kde se k raketě připojují obslužná ramena. Už z provozu raketoplánů víme, že některé pozdější mise jako byla třeba STS-133 čelily problémům s netěsností některých spojení, což vedlo k odkladům startů.
Inženýři vyvíjející SLS si však dávali pozor, aby podobné případy co nejvíce omezili. Kontroly spojení mezi ML a SLS budou probíhat jak při sestavování v hale VAB, tak i po příjezdu celé obří sestavy na startovní rampu.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
Právě v srpnu se můžeme těšit na jeden z důležitých testů – pásový dopravník CT-2 se i s plošinou ML (ovšem samozřejmě bez rakety SLS) vydá na rampu 39B. Půjde o významný milník a přípravy na něj začaly už před pár týdny – na začátku tohoto měsíce, kdy transportér CT-2 zajel pod plošinu ML, kde si nacvičil zkušební zvednutí její konstrukce. NASA postupuje velmi opatrně a všechny výsledky zkoušek důkladně vyhodnocuje. Není se co divit – třeba transportér podstoupil rozsáhlou přestavbu, aby dosáhl na předpisy stanovené pro převoz raket SLS. V rámci zkoušky přijel do oblasti East Refurb Site blízko haly VAB, kde stojí i plošina ML.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
Operátoři transportéru opatrně zajeli pod plošinu a zvedli ji, čímž umožnili i její relativně přesné zvážení, protože v poslední době přibrala vlivem instalace obslužných ramen. Celý proces se zopakoval třikrát a CT-2 celou zkoušku zvládl bez problémů.
Všechny zkoušky zaměřené na zvedací procesy, validaci umístění potřebných rozhraní, potvrzování hmotnosti a vývoj základu pro modální analýzu, byly považovány za úspěšné. Přepravník tak mohl odjet zpět na Crawler Transporter Yard, kde je jeho domov.
Zdroj: https://c2.staticflickr.com/
Inženýři nyní provádí řadu přezkoumání, což jim zabere ještě několik dalších týdnů. Na základě těchto posudků následně budou moci definitivně rozhodnout o termínu samotného vývozu CT-2 a ML, který je momentálně předběžně stanoven na 16. srpna. Na samotné rampě pak proběhne nácvik podobný tomu z roku 2011.
Konkrétně půjde o zkoušky strukturálních reakcí ML během vývozu, strukturálních rezerv, tlakování systému HVAC (zjednodušeně řečeno klimatizace) a nebo testy požárního systému plošiny. Všechny testy proběhnou v době, kdy bude mobilní odpalovací plošina připojena na energetické zdroje rampy 39B.
Zdroj: https://c1.staticflickr.com
I samotná rampa podstoupila od roku 2011, kdy proběhla poslední vývozová zkouška, rozsáhlé úpravy. Tou poslední významnou byla instalace nového deflektoru plamenů – časosběrné video z jeho výstavby najdete pod tímto odstavcem a nabídli jsme Vám jej před několika dny v krátkém článku.
Tato konstrukce má úctyhodné rozměry – je více než 17 metrů široká, 13 metrů vysoká a na délku měří celých 21 metrů. Jeho severní strana je skloněna o 58° a má za úkol odvádět spaliny raketových motorů a extrémní teplo generované při startu pryč od rakety – směrem na sever. Kovové pláty budou muset odolávat spalinám s nadzvukovou rychlostí a teplotou více než 2000°C.
Brzy dojde i k instalaci dvou bočních deflektorů, které mají za úkol ochránit raketu a okolní konstrukce rampy před vlivem zapálených urychlovacích bloků na tuhé palivo. Nový deflektor je již nyní připraven na vývoj rakety SLS – poradí si tedy nejen se současnou verzí Block 1, ve které poletí první exempláře nového nosiče, ale i s vylepšenou verzí Block 1B, která by se mohla začít používat v polovině dvacátých let.
Zdroj: https://c2.staticflickr.com
Jak se ví již delší dobu (viz náš článek), současná plošina není schopna obsloužit vyšší verzi Block 1B a její přestavba by trvala dva roky. Tím by bylo jasně stanoveno časově rozpětí mezi první misí EM-1 a pilotovanou EM-2. NASA však nakonec začala uvažovat o stavbě druhé ML, která by byla přímo šitá na míru Blocku 1B. Před několika týdny agentura tento plán potvrdila.
„NASA chce ML 2 na Kennedyho středisku využívat jako startovní plošinu pro SLS Block 1B a to jak pro pilotované mise lodí Orion, tak pro budoucí nákladní starty,“ uvádí agentura ve svém vyjádření, kde se dále dočteme: „Záměrem NASA je začlenit do konstrukce ML 2 flexibilitu a rozšiřitelnost a modularitu. Tyto vlastnosti jsou nezbytné pro její využívání i budoucí konfigurací Block 2 v pilotované i nepilotované verzi. Samotný koncept ML 2 je v podstatě podobný provoznímu režimu ML 1, která momentálně prochází přestavbou a zkouškami. ML 2 by měla obsahovat dvoupodlažní základnu s podobnými rozměry, jaké má ML 1, na které vyroste 122 metrů vysoká věž.“
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
Dokument dále uvádí, že NASA plánuje zadat jednorázovou smlouvu o úhradě nákladů, ve které bude uvedeno, že předpokládaná doba plnění nesmí překročit 44 měsíců včetně návrhu a výstavby. NASA zatím zvažuje, jaké další mise by mohly letět na základní verzi rakety SLS Block 1, aby měla tato verze zajištěnou práci před nástupem Blocku 1B. Po začátku provozu Blocku 1B podstoupí vylepšení i ML 1, aby ji mohla využívat vylepšená verze rakety. Ve druhé polovině dvacátých let bude NASA disponovat dvojicí plošin pro SLS Block 1B, ale zatím se nezdá, že by startovní tempo mohlo být vyšší než jedna mise ročně. Další kolo modifikací ML, aby byly kompatibilní s finální verzí Block 2 se nečeká dříve než ve třicátých letech.
Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
https://c2.staticflickr.com/2/1748/41720933865_bed25b0046_k.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/970/27459231977_8a574104cb_k.jpg
https://c2.staticflickr.com/2/1756/42621563191_856dc66055_k.jpg
https://c2.staticflickr.com/2/1748/42621566251_bbd5606b23_k.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/06/2018-06-17-223717.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/06/2018-06-17-235721.jpg
https://c2.staticflickr.com/2/1748/42570764442_f1fbc70b7b_k.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/885/41427213535_2d928811d1_k.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/885/41427213535_de9c8dc1fe_o.jpg
https://c2.staticflickr.com/2/1741/41720929535_ce47dabfbf_k.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…Mod_Overview.ML-Modifications.Page-5.png
Hezký článek o tomto megalomanském projektu. Jsem vážně hodně zvědavý jak to všechno dopadne. Mám pocit, že čím více se vše komplikuje a testuje, tím méně startů nakonec uvidíme.
Cílem je minimalizovat riziko a tím pádem i možnost smrtelné nehody.
V tom případě by ovšem bylo úplně nejlepší celý projekt před prvním startem odpískat. Pak by bylo riziko nehody nula.
Chápu ironii, ale NASA samozřejmě chce létat, jen už nechce opakovat Challenger a Columbii.
Bylo to myšleno tak, že je jen otázka času, kdy to zaříznou finance, proto to vidím jako další Saturn V. Navíc je zde další problém – konkurence. Může se stát, že v době, kdy SLS začne konečně létat, bude už částečně nepotřebná a po pár dalších letech překonaná. Nelze přece vyvíjet raketu deset let a ještě navíc z již částečně existujících komponentů a to vše pod pláštíkem snížení ceny, které ve výsledku znamená desetinásobnou cenu oproti realitě.
SLS je ze všech nosičů této kategorie nejblíže k realizaci. Všechny ostatní projekty mají realizaci vzdálenější a není možné se na ně spoléhat.
Ještě mě tak napadlo, myslíte si, že může dojít na podobný scénář jaký byl u Saturnu V – Skylab? Samozřejmě ale tentokrát ve variantě na oběžné dráze Měsíce. To by docela dávalo smysl. Jen na to asi nebude stačit výkon, ale možná kdyby se spojily dvě na oběžné dráze Země, tak by to asi šlo.
Na to by SLS opravdu nestačila – vždyť i její nejsilnější verze bude co do nosnosti srovnatelná se Saturnem V. Spojování na oběžné dráze moc účinné není. Hardware zajišťující toto spojení něco váží a ve výsledku se neušetří skoro nic.
Pak ovšem nechápu proč se vyvíjí SLS, když stačilo oprášit osvědčený Saturn V? Mohlo se už několik let létat a ušetřilo by se deset miliard dolarů. Promiňte, ale to mi jaksi hlava nebere. Jediný smysl tohoto projektu stále vidím v tom, že se na tom napakují dodavatelské firmy. Stačilo by udělat upgrade Saturnu V, dát tam novou avioniku a měli bychom silnější raketu a hned.
Mnoho dodavatelů z éry Saturnu V již neexistuje. Můžete říct, že to dokáže vyrobit někdo jiný, moderněji atd. Jenže v tu chvíli už nestavíte Saturn V, ale úplně novou raketu, kterou musíte testovat a certifikovat úplně stejně jako SLS. Navíc SLS využívá hardware z éry raketoplánů, takže těch modernizací se musí dělat mnohem méně, než v případě Saturnu.
Ano, muselo by se to udělat znova, ale stálo by to asi tak 5% aktuálních nákladů. Samozřejmě za předpokladu, že to budou dělat firmy na základě výběrového řízení. Proto to jaksi celé nechápu. Navíc použití staré technologie rovněž nedává smysl. Je potřeba si uvědomit, že raketoplán se začal vyvíjet skoro před 50 lety.
Mohu vás uklidnit, že taková úspora by to nebyla. Cenově by to opravdu nevyšlo levněji než SLS, protože by se to pořád muselo všechno testovat – SLS také používá prověřené technologie, které jsou jen modernizované. u Saturnu by to bylo stejné.
Tak jsem si to dohledal, Saturn V měl nosnost na LEO 140 tun, to nemá ani nejsilnější verze SLS. Přestávám tomu rozumět. Před víc jak 50 lety postavili raketu za pár let, která byla silnější než SLS a dokonce lítala.
Jediné co mi z toho vychází je to, že SLS je čistě politický projekt, který nemá nic společného s realitou dnešního světa a za deset let se tomu budeme jen smát.
Nosnost Saturnu uvádí různé zdroje různě – od 120 do 140 tun, záleží, jaký zdroj si vyberete.
U raket určených pro pilotované lety k Měsíci je nutno porovnávat nosnost na TLI.
Neskutočné Vás obdivujem pán Majer, že máte tu trpezlivosť odpovedať na otázky diskutujúcich ako Ivy.
Nič to však nemení na tom, že kosmonautix.cz je najlepší web o kozmonautike v našich končinách.
Díky za pochvalu. Zastávám názor, že noho lidí zastává nějaký špatný názor jen kvůli nedostatku informací. Pokud jim ty informace poskytneme, mohou se nad tím zamyslet a názor si upravit.
Pardon a ještě něco, psal jste o tom, že se nic neušetří, ale tady jde o to, co bude s těmi díly, které se vyrobí a nakonec nepoletí, protože bude program ukončen z finančních důvodů. Proto mě napadlo, jestli by se nedal přestavět na Skylab 2 nebo spíše Moonlab.
A vy už víte, že bude program ukončen z finančních důvodů? Ono není možné se připravovat na všechny scénáře.
Já osobně si myslím, že při současných nákladech, kdy se prošustrovalo již 12 miliard a ještě nemáme ani první kousek na rampě to nemůže už moc dlouho vydržet. Navíc je potřeba si uvědomit, že se vlastně nevytvořilo nic nového, jen se používají staré dávno překonané technologie. K tomu je zde již soukromý sektor, který nespí a který tvrdě pracuje a za ceny sotva desetinové. To prostě už senátoři neokecají, NASA dostane finančně přes prsty, bude muset ukončit toto nehorázné plýtvání penězi a začne prostě používat nosiče, které v dané době budou standardně komerčně dostupné na trhu.
Tím chci říct, že je to velká škoda, SLS měla začít létat tak před 5 – 8 lety a to by splnila své úkoly.
SLS nemohla létat před 8 lety, protože teprve v roce 2011 došlo k jejímu schválení.
Možná bychom už byli dál, kdyby se neodpískal Ares.
„K tomu je zde již soukromý sektor, který nespí a který tvrdě pracuje a za ceny sotva desetinové.“
To je možná jen váš optimismus.
Tovy: Ares byl obrovský omyl, to je snad jasné.
tyčka: To je realita, pokud jste si ještě neráčil všimnout.
Ares omyl nebyl. Ares V vycházel z technologií osvědčeného Saturnu V,Ares I v druhém stupni a první byl znovupoužitelný (dnes jako SRB k SLS).
Saturn 5 po takové odmlce již postavit nelze,nové normy,zaměstnanci co jej stavil jsou již převážně v důchodu,neúplná technická dokumentace,neochota k použití RP,atd.
A kde jako je ta realita – zajímá mne současný stav a nikoliv něco budoucího založeného jen na předpokladech jako tomu bylo u raketoplánu.
„ještě nemáme ani první kousek na rampě to nemůže už moc dlouho vydržet ….. To prostě už senátoři neokecají, NASA dostane finančně přes prsty“
Zrekapitulujme si fakta ohledně rozpočtu SLS na fiskální rok 2019:
– únorová žádost prezidenta: 2,078 mld. USD
– květnový návrh Sněmovny: 2,150 mld. USD
– červnový návrh Senátu: 2,150 mld. USD
Panove, to je neustale dokola SLS versus soukrome firmy…
Jediny kdo teoreticky muze momentalne ohrozit SLS je BFR od SpaceX…
Ten si predstavte ze Elon (ne fakt mu to nepreju) zemre.. Co ja vim bouracka, rakovina? Co chcete…
Vyvoj se spomali o nekolik let minimalne protoze bude boj o vedeni… nasleduje tiskova konference kde nam tiskova mluvci sdeli cituji –
Dnesni den je prvni v historii po Muskovi a my se chceme vracet k jeho odkazu a odhodlani. Ze spaceX vytvoril skvelou firmu a my se nyni budeme snazit nami vyvinute technologie jeste vylepsit. Zaroven byl ale Elon velky snilek a v nekterych projektech nevidime ekonomickou navratnost.. Budemense nyni snazit i o vetsi ziskovost abychom mohli dale a lepe inovovat.
Ve vysledku se stalo nasledujici… BFR zrusena, Falcony dostanou motory raptor a resi se vraceni 2 stupne.
Zacnou se vyplacet velke dividendy…
SLS zustava jedinou supervelkou a superdrahou raketou az do konce 40 let kdy ji vystrida Blueorigin a raketa New Armstrong.
Na stanici CT6 v diskusnim poradu dalsi den vystupuje nejznamejsi cesky polularizator kosmonautiky pan Majer a popisuje uspechy rakety SLS a zminuje se o konkurentech, kteri mohly byt lepsi ale nikdy neprisly do vyroby.
SLS neni dokonala mohou ji zrusit politikove, k tomu ale nedojde protoze by to sezralo mraky penez a nic z toho… to uz si nikdo nelazne by je novinari sezrali … mozna to zrusi ale treba jako raketoplany po 20 letech… ted to pojede samospadem…
Tedy musím říct, že jsem se při čtení Vašeho komentáře pěkně zasmál. Ale když od toho odhlédnu, tak jste tu podstatu popsal velmi trefně.
Jsem rád, že jsem Vás pobavil 🙂
A díky…
BFR bude tak o 10-20 rokov
* elonova konštanta
Pri FH to bolo cca 1 rok * 5
pb 🙁
Jenže FH neměl prioritu… Přišly dvě nehody, F9 se hodně vyvíjel – ten měl vždy prioritu…
BFR už má maximální prioritu, F9 je hotový….
Ale souhlasím, že tak brzy jak plánují to nebude.. Ale těch 10 let si myslím, že je reálných – pokud doufejme nebudou nějaké nehody a pod.. A tím za 10 let nemyslím let na mars, ale aspoň na oběžnou dráhu, popřípadě návštěva ISS a když to dobře dopadne DSG…
Myslíte po deseti letech takže v roce 2021? A nebo po deseti letech čili startech?
Nic takového nenapsal.