SLS bude potřebovat další urychlovací motory

NASA nedávno vydala novou žádost o informace (RFI – Request For Information), podle které je jasné, kdy bude muset chystaná raketa Space Launch System (SLS) přejít na vylepšené urychlovací motory, které ji jednak osvobodí ze závislosti na hardwaru, který zbyl po raketoplánech, ale také umožní navýšit její nosnost. Podle zveřejněného dokumentu k tomu musí dojít nejpozději při jejím devátém letu. Důvodem je především omezený počet existujících exemplářů, které zbyly z éry raketoplánů. NASA si proto chce obstarat dalších šest sad urychlovacích bloků ještě předtím, než vyčerpá své skladové zásoby.

Vizualizace dnes již zrušené rakety Ares I na mobilní odpalovací plošině.

Vizualizace dnes již zrušené rakety Ares I na mobilní odpalovací plošině.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Samotná raketa SLS je tvořena směsí hardwaru, který vznikl pro potřeby raketoplánů i pro navazující a dnes již zrušený program Constellation. Vítězný návrh z mnoha studií získalo Marshallovo středisko rozhodnutím 2010 Authorization Act. Cílem návrhu bylo zachovat existující osvědčené technologie jako jsou třeba kyslíkovodíkové motory RS-25, ale také využít technologií, které vznikly pro nerealizovaný program Constellation – ať už jde o odpalovací mobilní plošinu nebo o pětisegmentové urychlovací motory. Právě takový motor měl tvořit první stupeň plánované rakety Ares I. Vývoj pětisegmentových urychlovacích motorů začal pod hlavičkou programu Constellation, ale záhy přešel pod křídla SLS, přičemž vývoj obnášel mnoho zkoušek na testovací základně Orbital ATK v Utahu.

Současná situace je taková, že tyto motory mají certifikaci k provozu za vysokých i nízkých teplot a výroba hardwaru pro první misi, tedy EM-1, je již dokončena a relativně nedávno začala i výroba dílů pro následující misi EM-2. NASA již uzavřela dohodu s Orbital ATK na dodávku prvních tří sad urychlovacích motorů společně s bonusovou dodávkou FSB-1 (Flight Support Booster-One), která má sloužit jako záloha. Samotný RFI (Request For Information) je vládní požadavek na získání nabídek od společností, které by v budoucnu mohly získávat kontrakty pro NASA. Ovšem u SLS to tak docela nefunguje, protože u mnoha jejích dílů připadá v úvahu pouze jedna společnost.

Barvení fotogrammetrických terčů na segment motoru na tuhé palivo.

Barvení fotogrammetrických terčů na segment motoru na tuhé palivo.
Zdroj: https://www.nasa.gov

To je zřejmé i z první části zveřejněného dokumentu, kde je uvedeno, že NASA bude potřebovat šest dalších sad pětisegmentových urychlovacích bloků. Přitom pouze Orbital ATK bude schopna vyrobit tuto základní verzi motorů, které mají pohánět raketu SLS v její základní verzi Block 1 i v pokročilé konfiguraci Block 1B. „První raketa byla navržena a vyrobena jakou součást programu NASA SLS a je označena jako konfigurace Block 1. Po této úvodní konfiguraci jsou připravována dvě vylepšení – Block 1B a Block 2,“ uvádí dokument RFI a dodává: „Urychlovací motory budou stejné u Blocku 1 i Blocku 1B a jsou postaveny na odkazu mnoha technologií zachovalých z programu raketoplánů.“

Plánovaný vývoj rakety SLS.

Plánovaný vývoj rakety SLS.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
Překlad: Dušan Majer

Takovými díly se rozumí například samotné tělo segmentů, ve kterém je uloženo palivo. Většina těchto těl byla opakovaně používána na několika raketoplánových misích a na padácích pak přistávala do Atlantiku, odkud byla odtažena do přístavu Port Canaveral. Po návratu byly tyto dlouhé válce rozmontovány na jednotlivé segmenty, které následně podstoupily důkladnou analýzu jejich stavu, podle které pak byly připravovány na další misi.

Transport urychlovacího motoru raketoplánu do přístavu.

Transport urychlovacího motoru raketoplánu do přístavu.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

SLS neplánuje své urychlovací bloky zachraňovat. Jde o pozůstatek rozhodnutí z éry programu Constellation, který se potýkal s nedostatkem nosnosti, což vyústilo ve vyškrtnutí padáků a celkově záchranného systému. SLS s nosností nemá sebemenší problém, přesto se však padáky do návrhu nevrátily, takže po zažehnutí budou hořet dvě minuty, načež dojde k jejich odhození a motory nebržděně dopadnou na hladinu Atlantiku, načež se potopí na dno. Dojde tak ke ztrátě hardwaru, který by jinak mohl být použit opakovaně.

Jelikož nejsou žádné plány na obnovení výroby původního hardwaru, NASA chce využít zbývající exempláře umístěné ve skladech, než přijdou pokročilé (NASA je také označuje jako vylepšené) urychlovací bloky. „NASA jednou vyčerpá komponenty z programu raketoplánů a je potřeba najít náhradní design, který by řešil tuto budoucí zastaralost.

Výrobě segmentu urychlovacího motoru rakety SLS pro misi EM-1.

Výrobě segmentu urychlovacího motoru rakety SLS pro misi EM-1.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Na tomto místě je potřeba říct, že přechod na vylepšené urychlovací bloky není nic nového, ví se o něm již několik let. Aktuální dění však prakticky poprvé tuto informaci částečně zhmotňuje. Vylepšené urychlovací bloky jsou jedním z požadavků na existenci finální verze SLS Block 2, která je nutná pro chystané cesty lidí k Marsu. Tato verze však nepoletí dříve, než ve třicátých letech, což se dá vyčíst z dlouhodobých harmonogramů NASA. Pilotovaná výprava k Marsu přijde nejdříve v půlce třicátých let, spíše v jejich druhé polovině.

Vylepšené bloky by měly oproti těm současně používaným poskytnout vyšší výkon a pomoci tak zvýšit nosnost SLS. Dokument RFI označuje novou generaci urychlovacích bloků jako Advanced Boosters, tedy pokročilé urychlovací bloky a momentálně probíhá vývoj dvou jejich variant v rámci procesu ABEDRR (Advanced Booster Engineering Demonstration and/or Risk Reduction).

Návrh urychlovacích bloků SLS na kapalné palivo.

Návrh urychlovacích bloků SLS na kapalné palivo.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Už téměř před šesti lety vznikl tým odborníků z Dynetics, Inc. a Pratt & Whitney Rocketdyne, kteří měli „nabídnout dostupný přístup k urychlovacím blokům, které splňují požadavky na pokročilou verzi SLS“ a své přehledy představili na 63. Mezinárodním astronautickém kongresu, který se v roce 2012 konal v italské Neapoli. Jejich vize sází na urychlovací bloky na kapalné palivo, na kterých by se použily motory založené na legendárních F-1 ze Saturnu V. Podle jejich slov by tyto motory umožnily navýšit nosnost SLS až k hranici 150 tun.

Nespí ani Orbital ATK, která chystá projekt přezdívaný „Temní rytíři“ (Dark Knights) kvůli jeho černému tělu. Jejich návrh vychází z odkazu raketoplánů, ale motor je v mnoha směrech vylepšený, takže by s ním mohla SLS dosáhnout nosnosti 130 tun, což je základní hodnota stanovená pro verzi Block 2. Tato verze by navíc byla o 40 % levnější a o 24 % spolehlivější než současné urychlovací bloky pro SLS.

Původní představa vylepšených urychlovacích motorů od firmy Orbital ATK.

Původní představa vylepšených urychlovacích motorů od firmy Orbital ATK.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/
Překlad: Dušan Majer

Která z variant bude vybrána, zatím není jisté. Vzhledem k výše zmíněným omezením a docházejícímu počtu hardwaru však nejde příliš odkládat. Současné zásoby totiž vystačí na osm misí a před devátou misí budou muset být nové motory nejen navržené a postavené, ale i důkladně certifikované a ověřené.

P.S. V závěru článku bych chtěl z celého svého srdce poprosit všechny diskutující, aby se (pokud možno) snažili diskutovat k tématu. Z minulých článků víme, že téma rakety SLS často v diskusi vede k prázdným výkřikům o údajné zbytečnosti této rakety. Všechny Vás proto upřímně prosím: Místo komentáře, že se SLS nikdy devátého letu nedočká, zkuste se zaměřit na výhody či nevýhody obou zvažovaných variant. Takový komentář je totiž pro diskusi mnohem přínosnější, než neustále dokola opakované a nikam nevedoucí debaty o to, zda SLS má, či nemá smysl. Děkuji všem, kteří se budou touto prosbou (nejen u tohoto článku) řídit.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/05/2018-05-08-201622.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/02/2018-02-19-153742.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/186141-003_nonumbers.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/05/2018-05-08-182957.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/05/2018-05-08-204803.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/05/2018-05-08-210356.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/05/2018-05-08-205828-545×350.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/05/2018-05-08-205222.jpg

SLS bude potřebovat další urychlovací motory, 5.0 out of 5 based on 23 ratings
Pin It
(Visited 4 194 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (23 votes cast)
(Visited 4 194 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


46 komentářů ke článku “SLS bude potřebovat další urychlovací motory”

  1. tyčka napsal:

    Jen maličkost – překlep – nosnsot

  2. pbpitko napsal:

    Dúfam aj ja, že :
    „nikam nevedoucí debaty o to, zda SLS má, či nemá smysl”
    skutočne ZMIZNÚ!!!
    Predpokladám, že v NASA nesedia samy idioti ako to mnohí tvrdia a že sú tam ľudia ktorí dobre vedia čo robia !
    pb 🙂

  3. Vojta napsal:

    150 tun je vynikající hodnota, ale neměl by se rozjíždět i vývoj struktur, které by tu nosnost naplno využily? Ideálně nějakých obytných modulů pro meziplanetární lety nebo modulů pro přistání na Marsu. Už je známo něco konkrétnějšího?
    Nebo by mohli na špici posadit BFS, která má být hotová dřív než její nosná raketa, takže se aspoň vyzkoušela naostro. To jen tak na odlehčení 😉

    • Jiný Honza napsal:

      Až na špici SLS poletí BFS, budou boostery čtyři F9. A jeden z nich bude první exemplář blocku 5, který poprvé letěl v roce 2018.
      🙂

      • ldx napsal:

        Zajímavá myšlenka, to by znamenalo, že boostery by byly plně recyklované bez potřeby padáku, to byla v době raketoplánů spíš taková znouzectnost…

  4. Štěpán napsal:

    Popravdě se mi moc líbí myšlenka využít staré F-1. To je prostě legenda, kterou by mi nevadilo vědět znovu. Trochu se ale bojím, že budou příliš komplikované, takže se to nestihne.

  5. Alois napsal:

    K Vánocům jsem dostal stavebnici Saturnu 5 s Apollem na špici. Ta konstrukce nemá chybu a ani slabinu. Je stará více než padesát let a i na pohled je estetická. Co je na ní obdivuhodné, že byla perspektivní, tj. při poměrně jednoduchých modifikacích mohla jít až k 200 tunám na LEO, což STS nedokáže ani náhodou. Poznamenávám že ji tehdy nahradil ” zázrak techniky” který dokázal výrazně méně než 20 tun na LEO ! Dva stupně Saturnu už tehdy ” jely ” na H-O. Jistě by nebyl problém / za padesát let / postavit i první stupeň na H-O a kdyby ne, tak pořád by tato konstrukce daleko překonávala parametry STS.
    Na závěr bych rád zdůraznil, že ji tehdy stavěli s logaritmickými pravítky, počítač tehdy zabral celé patro budovy a byli hotovi za deset let, dnes se staví slabý odvar Saturnu 5 let DVACET !
    Pravda je ovšem takové, že mnozí / Rusko, Čína , ESA …/ po padesáti letech nedokáží ani to.

    • Kluzo napsal:

      Já s tím musím souhlasit. Po ukončení “studených vlálečných” závodů v kosmonautice a přiškrcení financí je v kosmonautice docela nuda. Tím myslím že pokroků mohlo být mnohem víc, víme že to šlo když se chtělo… Aspoň že nyní začal být aktivní soukromý sektor, který to možná NASA a ostatním soudruhům ještě pěkně natře…

    • Jirka Hadač napsal:

      Už jsme u toho. Než budete prosím oba pokračovat, podívejte se na rozpočet NASA v letech 62-74. Na procenta z federálního rozpočtu a na přepočet po inflaci na rok 2014. Mrkněte se a pochopíte, proč to nejde postavit tak rychle dnes.
      https://en.wikipedia.org/wiki/Budget_of_NASA
      Jinak, stavebnice to byla určitě moc hezká.

    • 3,14ranha napsal:

      Napíšu krátce a neutrálně, abych nepodporoval flamewar, ale když to bylo tak perspektivní a výhodné, proč Saturn V nepřežil konec Apolla ?
      Víte kolik stálo pouhé vyrobení jednoho kusu ? (mnoho dílů se dělalo stovky hodin ručně)
      Víte že Saturny se potýkaly s anomáliemi při zkouškách i při ostrých startech a přinejmenším jeden ze startů málem skončil havárií ?

      Kolem a kolem, ti montéři a konstruktéři ze 60. let jsou stejně v důchodu, nebo mrtví a výrobní řetězec dílů a součástek je taky mrtvý (a firmy dávno zavřené), když dnes chcete velkou raketu, musíte ji stejně vyrobit od rýsovacího prkna přes průzkum dodavatelských firem až po zaškolení montérů… no a jsme u tématu článku…

      • Alois napsal:

        Všechny Saturny uspěly, měly 100% úspěšnost. Kdy jste vzal nápad , že se s něčím potýkaly, neměl jste na mysli sovětskou N-1 ? Saturny byly stavěny na maximální spolehlivost, motory F1 pracovaly s nízkým tlakem, ani jeden neselhal. Z motorů J-2 selhaly tři, resp. byly vypnuty během letu a sestava pokračovala dál na orbitu a nosič splnil daný úkol.

        • Vítek napsal:

          Náhodou docela průserový byl druhý testovací let Saturnu V na jaře 1968. Motory vyráběly silný “pogo efekt”, který dokonce ohrožoval celistvost rakety a proto je počítač předčasně vypínal, kvůli čemuž skončilo bezpilotní Apollo na silně eliptické orbitě kolem Země. Obdivuhodná je odvaha a um inženýrů, kteří dokázali neduh napravit do třetího startu a posadit na Saturn V Bormanovu posádku.

        • 3,14ranha napsal:

          re: Alois
          O Apollu 6 jste evidentě asi neslyšel 😀

          více uvedl už pan Vítek, nebo se dá dohledat i na české wiki…

          Pogo oscilací se Saturn V nikdy nezbavil, pouze byly omezeny na subhavarijní úroveň (tehdy to možná ospravedlnit šlo, když se měřily pindíky se sověty, ale za mírových časů to akceptovatelné není)

        • Alois napsal:

          TO Vítek : pusťte si záznamy ” letů” N-1 abyste viděl jak vypadá průs… let.

        • Jiří Hošek napsal:

          Stejně jako Vítek a 3,14ranha nesouhlasím s tvrzením, že Saturn V AS-502 splnil daný úkol na 100 %. Podle samotné NASA nebyl při letu z důvodu závad na nosné raketě splněn žádný z hlavních úkolů. Cílem bylo demonstrovat schopnost urychlení Apolla na typickou translunární dráhu (stupeň S-IVB měl dosáhnout apogea 520000 km), z níž měla kosmická loď pomocí hlavního motoru SPS provést simulované nouzové přerušení letu a po 10 hodinách vstoupit do atmosféry Země.
          Místo toho musel stupeň S-IVB nahradit nedostatečnou práci druhého stupně, a tak při vynesení kosmické lodě na parkovací dráhu spotřeboval oproti plánu o 10 tun paliva víc. Na parkovací dráze se následně ani nepodařilo uskutečnit jeho následný restart. Pro jakoukoli z pozdějších pilotovaných expedic na Měsíc by to znamenalo nesplnění mise úplně stejně, jako nebyl splněn cíl mise Apollo 13.
          Pro Apollo 6 byl pozměněn letový plán, a na eliptickou dráhu zhruba odpovídající původní dráze byl urychlen motorem SPS. Oproti původnímu plánu však již nezbylo palivo na zvýšení rychlosti vstupu do atmosféry. Proto ani nedošlo k simulaci návratu od Měsíce rychlostí 11,1 km/s, výsledná návratová rychlost byla jen 10 km/s.

        • Alois napsal:

          Základní otázka na kterou Apollo 6 odpovědělo bylo, zda je Saturn 5 bezpečný pro let posádky. To potvrdilo i operativní pozměnění letového plánu. Všechny lety v projektu Apollo měly letový plám s mnoha variantami, které se odvíjely od prověrek systému před jednotlivými dalšími kroky. Doporučuji podívat se na letový plán Apolla 11. Jestliže Apollo 6 osvědčilo schopnost sestavy pružně reagovat na stav systému dalo to zelenou pro Apollo 8 s posádkou pro let k Měsíci. I v letovém plánu A-8 byly různé varianty, z nichž varianta s oblety Měsíce byla maximální. Stejně maximální byla varianta A-6 se vstupem do atmosféry 2.kos. rychlostí , stav systémů ji neumožnil tak se pokračovalo v jiné variantě a ta byla úspěšná.
          Oprávněné kladné hodnocení letu A-6 příslušnými orgány NASA verifikovala excelentní mise A-8, z logiky věci plyne, že pokud by byla mise A-6 neúspěšná, pak by A-8 k Měsíci neletělo, což se nestalo.
          Na závěr bych připomněl, že o slabém článku, tj. přívodní trubičce k zážehové komůrce motoru J-2 se vědělo a v dalších letech měla být již vyměněna.

        • Jiří Hošek napsal:

          Nepsal jsem, že mise Apollo 6 byla neúspěšná.
          Psal jsem, že nosná raketa Saturn V AS-502 nesplnila daný úkol na 100 %.
          Věřím, že chápete rozdíl.

        • Alois napsal:

          Beru to jako souhlas tím, že mise A-6 zatím v nepilotované verzi osvědčila spolehlivost Saturnu5 a lodi Apollo / CM+SM/ pro let s posádkou k Měsíci a nelze ji hodnotit jako neúspěch.

        • Jiří Hošek napsal:

          Vinou závad na nosné raketě lze misi hodnotit jako částečný úspěch a částečný neúspěch.

        • Alois napsal:

          Podstatné je, že raketa Saturn 5 a kosmická loď Apollo v sestavě CM+LM po tomto letu získaly certifikaci pro let s posádkou a to byl skutečný a podstatný cíl letu, ten byl splněn a je naprosto nepodstatné, zda bylo dosaženo maximální rychlosti, či plné shody s trajektorií letu, či nosič podal či nepodal maximální výkon.
          Kdyby byla na palubě posádka absolvovala by let v naprosté pohodě.

          • zargos napsal:

            Let Apolla 8 byl uspíšen i díky zjištění,že sověti staví raketu kategorie Saturnu 5 danou špionážními snímky N-1 a obavě,aby nakonec Měsíc neobletěli,resp. nevstoupili na jeho oběžnou dráhu, jako první. Že Apollo 8 byl rizikový let,věděla i posádka.

        • Jiří Hošek napsal:

          To rozhodně!

        • Jiří Hošek napsal:

          Ještě upřesnění: ve 12:15 jsem reagoval na Aloise.

          zargos: Alois zřejmě nepsal o obletu Měsíce, ale o rozhodnutí z 27.4.1968 (tj. 23 dnů po přistání Apolla 6). Tehdy bylo rozhodnuto, že při třetím letu rakety Saturn V nebude na oběžnou dráhu Země vynesena maketa BP-30, ale pilotované Apollo a lunárním modulem.
          O čem píšete Vy, jsou až další události, které se vážou k třetímu exempláři Saturnu V:
          19.8.1968 rozhodnutí o vyřazení lunárního modulu z mise pro nepřipravenost
          11.11.1968 rozhodnutí o letu k Měsíci (na základě úspěšného letu Saturnu IB a Apolla 7)

        • 3,14ranha napsal:

          re: Alois
          to je marný… pan Hošek vám zcela fakticky napsal, že apollo 6 (díky částečnému selhání Saturnu 5) se nevracelo do atmosféry plnou rychlostí a tedy NEMOHLO být tou zkouškou která ověřila bezpečný návrat od měsíce. První posádka k měsíci tedy seděla v nedostatečně prověřeném stroji. Tečka.

          První posádka letěla, protože se měřily pindíky se sověty, ne proto, že by ta zkouška šestky dopadla tak jak měla. Prostě se administrativně SNÍŽILA LAŤKA bezpečnosti (tedy stejný postup, který později zabil 14 amerických kosmonautů)

    • Petr Šída napsal:

      první stupeň na vodík by byl neefektivní a spíš by nosnost snížil

      jinak by mě zajímalo, jak docílit nosnosti 200 tun na leo, když Saturn V měl v dvoustupňové verzi určené k letům na LEO nosnost 100 tun, to by byla jiná raketa

      urychlovací bloky na TPH nabízejí asi nejlepší poměr hmotnost výkon cena, v tomhle ohledu je jejich evoluce asi nejlepší cesta

  6. jregent napsal:

    Děkuji za článek.
    U B2 mi chybí alespoň padáky, snaha o znovupoužitelnost.
    NASA jde příliš při zdi, IMHO
    Nechci okolo tohoto spustit nějaký flame.

    • 3,14ranha napsal:

      Je potřeba se podívat kam se bude se SLS létat, s jak těžkými náklady a zda tedy nějaká opatření pro reusable vůbec dávají ekonomický smysl.

      Pokud ty padáky budou vážit několik tun (pro orientaci – pro shoz materiálu z armádních letadel mají padáky nosnost cca 10-20 násobku své váhy), tak zbytečně uberou špičkový výkon celé sestavy nosiče

      Měsíc je 1000x dál než LEO, Mars milionkrát (u cesty jedním směrem sice potřebný výkon k Marsu naštěstí není úměrný vzdálenosti, ale u zpáteční letenky už je to něco jiného)

  7. Jiný Honza napsal:

    Každý ten booster na bázi F1 by ty motory musel mít tři, aby se v tahu vyrovnal “Dark Knight” boosterům. To je až neuvěřitelné, čtyři motory z raketoplánu, šest ze Saturnu V a nosnost sotva 150 tun.

    • 3,14ranha napsal:

      To se ale bavíte o LEO, pro tu SLS určena není !! Už blok 1b vynese k Měsíci tolik co Saturn V a do hlubšího vesmíru jej překoná. Takže blok 2 bude mít nosnost lepší než Saturn 5 a to jako důsledek spojení nutného s užitečným (náhrada SRB až se vystřílí jejich zásoba)

    • JaGa napsal:

      A proč by se měl vyrovnávat tahem?

    • Alois napsal:

      Je to jednoduché, motory z raketoplánu jsou pro superraketu příliš slabé, pokud by měla hlavní motory v síle F-1 nepotřebovala by v základní verzi žádné boostery a ty by se pak používaly jen k variabilitě hmotnosti nákladu.
      Křečovitá snaha ušetřit využitím zbylých komponentů raketoplánu na raketu ” chudého muže ” se perspektivně zcela jistě prodraží a stejně se nové motory budou muset stavět.
      U Busche to chápu, limitoval návrat na Měsíc zhruba patnácti roky, ale Obamova raketa dostala let 25 a náklad se omezil jen na obdobu CM+SM Apolla bez jasného cíle / asteroid beru jako vtip, kterému Obama naletěl /.

    • Jiří Hošek napsal:

      Re: Alois
      Vaše úvaha už šla mimo téma rakety SLS. Měli bychom respektovat prosbu autora článku.
      Pokud tedy chcete reagovat na větu Jiného Honzy o konfiguraci SLS Block 2 s urychlovacími motory ze studie týmu Dynetics, Inc. a Pratt & Whitney Rocketdyne “To je až neuvěřitelné, čtyři motory z raketoplánu, šest ze Saturnu V a nosnost sotva 150 tun.”, a tuto konfiguraci porovnávat se Saturnem V, pak porovnávejte čtyři motory (ne šest, jak chybně psal Jiný Honza) F-1A urychlovacích bloků SLS s pěti motory F-1 prvního stupně Saturnu V, a čtyři motory RS-25 centrálního stupně SLS s pěti motory J-2 druhého stupně Saturnu V. Pak zjistíte, že se jedná o srovnatelné nosiče nejen z hlediska nosnosti, ale i z hlediska motorů. Třeba se Vám pak začne SLS Block 2 konečně líbit.
      https://www.nasaspaceflight.com/2012/11/dynetics-pwr-liquidize-sls-booster-competition-f-1-power/

  8. Jirka napsal:

    Přechod od urychlovacích bloků na pevné palivo k LH-LOX by taky znamenal velké změny pro startovací plošinu a celou s tím související infrastrukturu okolo. Jsou tyhle náklady někde vyčísleny? Z tohoto pohledu mi evoluce bloků na pevné palivo dává lepší poměr nákladů a zisku, než vývoj úplně nového bloku na kapalné palivo. Je otázkou zda to těch 20 tun navíc vyváží.
    Co myslíte?

    • Vojta napsal:

      Nové bloky mají být spíš na kerosin+LOX (teoreticky by šel i metan+LOX). Bloky na LH-LOX by byly příliš objemné a drahé (možná i větší než centrální stupeň).

    • Petr Šída napsal:

      urychlovací bloky na vodík nedávají smysl, je to drahé, málo výkonné, s velkými nádržemi

      u země je třeba použít kerosin, metan nebo TPH, vodík dává smysl ve vakuu

  9. zargos napsal:

    Také bych rád viděl návrat v podobě F1b,ale reálné je jít cestou evoluce SRB na TPH. Časem budou mít dost problémů s náhradou RS-25,až se sklady vyprázdní. Jinak by fakt bylo lepší připojit dva dvojbloky vždy po dvou 1. stupních Falconu9,za to by přestavba rampy stála 🙂

    Úspora 40-ti procent nákladů u Dark knighta je pěkná. Je známo na kolik přijde jedno SRB k SLS?

    • Jiří Hošek napsal:

      “Je známo na kolik přijde jedno SRB k SLS?”

      Chápu to tak, že dosavadní úhrnná hodnota kontraktů na urychlovací motory s ATK, zahrnující Ares-IX, dva vývojové a tři kvalifikační testovací exempláře, a dále letové sady pro první tři SLS (zřejmě včetně bonusové dodávky záložního FSB-1, o které je psáno v článku), činila 3,1 miliardy dolarů.
      Zdroj:
      https://govtribe.com/contract/award/nnm07aa75c

  10. Viktor napsal:

    Asi by podle me byly lepsi SRB boostery s padaky jako driv vzdyt SLS bude mit jiste malou frekvenci startu,tak je stihnou dat zase doporadku a usetri se..NASA ted opravdu nema tolik prostredku jako driv..apropo,nesly by na ni nasadit ctyri? To by dost pomohlo nosnosti ps: o spickovy vyvoj bych se nebal ten bude nadale u soukromych firem a NASA je urcite vyuzije kdykoli to bude mozne

    • Jiří Hošek napsal:

      Současné boostery SLS s padáky už jsou pasé, a čtyři boostery by mimo jiné znamenaly překročení limitů vypouštěcí plošiny.

Napište komentář k Vítek