Nová americká kosmická loď Orion sice už absolvovala jeden zkušební let, ale mise EFT-1 v prosinci roku 2014 měla ověřit jen základní systémy jako byl tepelný štít, nebo padáky. Skutečnou zkoušku ohněm, kdy bude vystaven reálným podmínkám, jaké jej čekají v ostrém provozu, bude až mise EM-1. V jejím rámci loď bez posádky poletí k Měsíci a pak se zase vrátí na Zemi, kde přistane. Do startu této mise sice ještě zbývají skoro dva roky, ale pokroky v montáži jsou jasně vidět. Dnešní krátký článek Vám přináší několik týdnů staré fotografie, které před pár dny zveřejnila NASA a ESA.
Zdroj: https://c2.staticflickr.com
Zdroj: https://c2.staticflickr.com/
Zdroj: https://c1.staticflickr.com
Zdroj: https://c2.staticflickr.com
Zdroj: https://c2.staticflickr.com
Zdroj: https://c1.staticflickr.com
Zdroj: https://c1.staticflickr.com/
Zdroj: https://c2.staticflickr.com
Zdroj: https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/
Zdroje informací:
https://www.flickr.com/
https://orionesm.airbusdefenceandspace.com/
Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/…/2018/02/Orion-SM-performing-burn.jpg
https://c2.staticflickr.com/2/1730/41443863235_5ac9c852d9_k.jpg
https://c2.staticflickr.com/2/1756/41443862455_da23bc4b25_k.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/897/41443859175_d654bfcd85_k.jpg
https://c2.staticflickr.com/2/1734/41443857835_53a4766aaf_k.jpg
https://c2.staticflickr.com/2/1736/41443856905_e0359542f9_k.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/874/41443854845_a8823d9521_k.jpg
https://c2.staticflickr.com/2/1750/28472726408_c0e5d7e434_k.jpg
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…f29bdc795893b04c8efbbc28e9a37204&oe=5B800BA4
Zial to tempo je velmi pomale.myslim ze zakladny koncept lode orion siaha az do roku 2004 kedy bush vyhlasil projekt constelation.ak to mam porovnat s programom apollo tak je to bieda.je to ako cakanie na godota
Jak už se tu na webu v souvislosti s Orionem psalo milionkrát, s programem Apollo se to nedá vůbec srovnávat. Určitě dělají co můžou, s tím co mají.
Přesně, stačí porovnat rozpočet NASA tenkrát, jak na celkové částky, tak procenta z federálního rozpočtu. A na ty částky z dob Apolla si NASA zatím od té ještě nesáhla. O 4% rozpočtu si už dávno může nechat jen zdát.
S Apollem se to opravdu už moc srovnávat nedá. Ale docela se nabízí srovnání Dragonem a Starlinerem. Stejná doba, stejná země, ale dost podstatně jiná cena a doba realizace.
A dost jiná loď …
Aspoň něco. NASA dostal k činosti J.Gagarin a teď Elon Musk.
NASA kvůli Gagarinovy vznikla. Tedy v básnické nadsázce samozřejmě. 🙂
Ale změnit její současnou zkostnatělou byrokratickou podobu půjde jen těžko. Jeden Elon Musk na to nejspíš stačit nebude.
…Gagarinovi…
Abychom byli presni, vznikla jako reakce na Sputnik, ale v principu mas pravdu, byla to reakce na technologicky Pearl Harbour v podani SSSR.
Docela bi me zajimalo srovnani rozdilu mezi Dragonem2 a orionem nemate nekdo nejakou prehlednou tabulku nebo tak?
Orion na rozmer je cca 2x väčší, na objem teda cca 8x.
dovolil bych si upozornit, ze objem hermeticke casti Orionu je mensi nez objem hermeticke casti Crew Dragonu
a ani vnejsi rozmery ci kubatura Orionu neni 2x ci 8x vetsi nez u Crew Dragonu
Tlaková kabina Orionu má větší objem. Tady je srovnání:
https://www.reddit.com/r/spacex/comments/4peg1t/how_difficult_would_it_be_to_upgrade_the_dragon/
Vyborna diskuse pod tímto odkazem, díky! Take jsme si vsiml, ze NASA verejnosti “prodava” Orion jako neco co nas “privede k Marsu”…pokud se zamyslime nad vyuzitim Orionu v souvislosti s Marsem, k cemu by nam realne byl? Prelet ne, pristani ne, takze skutecne zbyva je rendevous s vetsi preletovou lodi pri startu od Zeme a pristani Orionu na Zemi? Nezvladnul by to stejne upraveny Crew Dragon? Diky
Orion má sloužit k letům na stanici DSG. Tam posádka přestoupí do planetoletu. Co se Crew Dragonu týče, tak u něj zatím moc nevíme, jak se bude vyvíjet z hlediska ochrany před kosmickým zářením.
Ono se to blbě porovnává, každý ten „obytný objem“ udává jinak. Ale vypadá to, že rozdíl mezi Orionem a Starlinerem/Dragonem nebude zas tak moc velký.
V souvislosti s tím mě překvapilo, že Shenzhou má mít objem 6+8 m3, což je o hodně víc než Sojuz a v podstatě to je a dlouho bude největší kosmická loď v aktivní službě.
Pavel Kralicek:
V posledních měsících bylo rozhodnuto o dvou zásadních změnách:
1) NASA sice loni v březnu představila záměr vývoje planetoletu Deep Space Transport (vynesení k DSG 2027, natankování 2028, zkušební roční samostatná mise v blízkosti Měsíce s odletem z DSG a zpětným příletem 2028/2029, po dalším natankování mise s obletem Marsu 2033), ale po prosincovém rozhodnutí prezidenta o návratu na Měsíc byl tento záměr pozastaven ve prospěch vývoje pilotovaného lunárního landeru.
2) Dne 5.2.2018 Elon Musk oznámil zastavení prací na systému Falcon Heavy / Crew Dragon ve prospěch vývoje BFR/BFS.
Jiri Hosek:
„Dne 5.2.2018 Elon Musk oznámil zastavení prací na systému Falcon Heavy / Crew Dragon ve prospěch vývoje BFR/BFS“
Velka skoda, oblety Mesice s turisty mohly znamenat praci pro Falcon Heavy, ktera pro ni zatim zjevne neni, zatim jasne planovany jeden start za cely rok(rijen 2018)je tristni.
https://spaceflightnow.com/launch-schedule/
Pro poradek, je tam i druhy start pro FH s Arabsatem ale s vagnim uvedenim „late 2018“, nemusim byt delfsky vestec, abych to cetl rovnou jako rok 2019.
A ve vyhledu je jeste vojensky satelit pro vojenske letectvo, ale bez upresneni.
Vzdycky me prekvapi jak maly Orion je…pro me je to stale jeste jen “kapsle”. Skutecna vesmirna lod jeste nebyla postavena a doufam, ze uz se brzy dockame BFS…ta uz si to oznaceni “lod” konecne zaslouzi!;-)
Bohužel jsme se narodili na dně hluboké gravitační studny a naši teoretičtí fyzici řeší místo pohonu kosmických lodí to, kolik andělů se vejde na jednu desetirozměrnou strunu. Tedy pardon, jestli jsem se v tématu o nějakou stovku let spletl. 🙂
Za stávajícího stavu techniky bude kosmická loď (pro start a přistání na Zemi) buď minimalistická kapsle, nebo předražená větší kapsle. A to bude bohužel platit i pro BFS. Samozřejmě nějaké zlepšení proti Sojuzu nebo Orionu bude, ale zázraky neumí ani Elon.
Úlohou teoretických aj experimentálnych fyzikou sú celkom iné problémy ako riešiť raketové pohony.
To treba prenechať technikom. Rakety s obrovským ťahom budú ešte veľmi dlho rovnaké ako teraz. Na obrovské ťahy stále máme iba chemický pohon, a dlho to tak ešte zostane. Čítaš príliš Sci-Fi, drž sa u Zemi, ináč budeš permanentne frustrovaný.
To jsem se zde snazil vysvetlit tez a bez valneho uspechu, ze se zadna revoluce i pres uspechy SpaceX nekona, aplikovane technologie v letecke doprave a kosmonautice jsou zalozeny na poznatcich 2.svetove valky a starsich. Od te doby se udelalo par pokusu se scramjetem, ale bez aplikace v praxi. Pokud budou ekonomiky bohatnout, tak cena sama o sobe nemusi byt problem. Problem je nefexibilita, vysoka mira rizika, a neprakticnost samotneho systemu kosmicke dopravy, dobra pripravy, start a prubeh letu, kdy se sedite na hromade vybusne smesi a po startu se jako bonus odhazuji casti dopravniho systemu. A vychodisko, treba v podobe orbitalniho vytahu, v nedohlednu.
Jasně, a první rakety s reaktivním pohonem založeným na expanzi spalin používala Čína už nejmíň ve 13. století. V principu je to stále totéž. Porovnání s SRB je to asi stejně kvalitní, jako Vaše tvrzení o poznatcích z první poloviny 20. století. Jasně, žádný další průlom jsme v praxi neviděli, na to prostě zatím technologie nestačí. Ovšem stávající metoda se neustále vylepšuje, zejména v posledních letech, podle zájmu. Dokud nebudou dlouhé průmyslově vyráběné nanotrubičky nebo něco obdobného, tak výtah prostě nebude. Což ovšem neznamená, že se na tom nepracuje.
Evoluce neni revoluce
Jojo, kazde kilo lodi se pri pristani pozna. A kazde to kilo se musi ubrzdit a pri vstupu do atmosfery se musi zbavit sve obrovske energie, ktera by ohrala strasnou spoustu vody, tusim ze sou to desitky kilo vody, jak uvadi J. Kousal v prednasce o tepelnych stitech. Az mi to vyrazilo dech, kdyz sem to poslouchal. Nedivim se tem rozmerum, ani tomu, ze jsou male
Desiatky kilo vody ? Jedno vedro ?
Budu teď citovat z přednášky J. Kousala:
1kg tělesa na oběžné dráze má vůči Zemi energii 32 MJ/kg. To by ohřálo 74kg vody z 0 na 100 °C, nebo 37kg Titanu z 0°C na 1650°C (teplota tání). Této energie se musí těleso zbavit.
Naštěstí se většina toho tepla přenáší do okolní atmosféry, resp. to teplo se generuje stlačováním vzduchu před plavidlem. A kdyby snad třeba někdy mělo dojít na aktivní chlazení, tak včetně vypaření a následného ohřevu řekněme třeba na 600 stupňů to dá už jen asi pět kilo. Což ve spojení s tím, že tepelný štít absorbuje pouze část celkové energie, může dokonce znamenat praktickou možnost aktivního chlazení tepelného štítu (třeba perspiračně).
gg: Přesně tak. Prostě ten modul má správný tvar tupého tělesa. Až sem v té přednášce zíral, jaká je to věda. 🙂 Už jsem to psal kdesi, ale napíšu to znovu, do té přednášky jsem si myslel, že vím hodně, a zjistil jsem opak.
cca o 20 r.
Trochu mě u těchto starých fotografií chybí údaj o datu pořízení. „Nahráno 25. května 2018“ je zavádějící údaj.
Takto vypadal Orion pro misi EM-1 před čtyřmi měsíci:
….. a takto před měsícem:
Díky, doplním do článku, že jde o starší snímky.
Já jsem tady na základě lednové a dubnové fotografie Orionu s nainstalovanými backshell panely namítal, že pro květnový článek byly použity starší fotografie, ale teď to beru zpět. 🙂
Vypadá to, že backshell panely byly v dubnu/květnu z Orionu demontovány a fotografie byly opravdu z května. Důkazem je tato fotografie z návštěvy Bridenstina dne 7.8.2018, kde je Orion s nainstalovaným tepelným štítem, ale bez backshell panelů:
Postup montáže je tedy shodný s Orionem EFT-1.
A dříve nainstalovaný panel s okny je odložený tady:
„Detailní pohled na panel tepelné ochrany určený pro sekci kabiny s okny.“
Hned se mně vybavil film Transformers 🙂