V dalších letech se můžeme těšit na mnoho atraktivních misí, přičemž jednou z mimořádně atraktivních je americká Psyche, která by se měla vydat ke stejnojmennému asteroidu. Ten mezi ostatními objekty vyčnívá svým složením – jde o největší kovový asteroid, jaký známe a pravděpodobně se jedná o pozůstatek jádra dávné planetky. Vývoj sondy Psyche proto sledujeme zvlášť pečlivě. Dnes se podíváme na infografiku, která ukazuje, kudy tento robotický průzkumník poletí. Jelikož bude sonda vybavena iontovými motory, je v grafice krásně vidět, jak neuvěřitelně dlouhé zážehy tento typ pohonu vyžaduje.
Zdroje informací:
https://twitter.com/
Zdroje obrázků:
https://sslmda.com/images/pressrel/psyche_010517.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DdVRERCVwAEQDTq.jpg
Zda má sonda po primární misi nějaký další cíl?, planetek přehršle.
Myslím, že 16 Psyche je natolik unikátní, že si zaslouží, aby u ní sonda zůstala.
Lindy Elkins-Tanton (vedoucí týmu Psyche) říkala, že pokud k prodloužené misi dojde, pravděpodobně budou chtít získat ještě přesnější data o (16) Psyche a sestoupí spíš blíž k povrchu, než aby odletěli pryč.
Dává to smysl, přístroje jsou stavěné a kalibrované konkrétně pro tuhle planetku.
Zajímavější mi připadá informace, že sonda Lucy, která se po navštívení druhého Jupiterova Lagrangeova bodu a splnění primární mise bude vracet do vnitřní Soustavy, může proletět kolem některých planetek v Hlavním pásu a mezi dostupnými možnostmi je i (16) Psyche! Mít tuhle kovovou hroudu proměřenou dvěma různými sety přístrojů by bylo parádní!
Ale všechny tyto úvahy jsou dost předčasné..
Najlepšie by bolo keby Psyche zostala pri svojom asteroide a neskôr ju prišla navštíviť Lucy. Môcť si bezprostredne dôkladne preskúmať planetárne jadro – hoci len bývalé, skutočne stojí za to ! Taká príležitosť by sa nemala premeškať. Tam by skutočne malo zmysel pokúsiť sa ťažiť !
pb 🙂
Sekundárním (technickým) cílem mise je otestovat laserový vysokorychlostní přenos, DSOC. Podle obrázku by k tomu mělo dojít v té části letu, která je vyznačená modrými tečkami. To je ale zarážející, za dvou důvodů:
1. Na stránkách NASA se píše, že DSOC bude používán po příletu k cíli. A tam tečky nejsou. Nicméně doufám, že se s DSOC počítá i u cíle.
2. Podle teček to také vypadá, jako by testování DSOC mělo začít v době, kdy bude pracovat iontový motor. Sonda je ovšem stabilnější v době, kdy motor neběží. Ale je možné, že pro první pokusy se prostě motor na krátký čas vypne. Až se přenos takto rozchodí, tak se zvedne laťka výš.
Tahle mise je každopádně naprostá bomba, jednak cíl samotný, potom DSOC, a ještě iontový pohon. Otestují se klíčové věci pro průzkum vzdálenějších těles a také pro budoucí kosmické teleskopy.