Je to bez přehánění největší a nejočekávanější kosmický dalekohled minimálně desetiletí. Webbův teleskop se má stát vlajkovou lodí astronomie příštích let a jeho možnosti jsou mimořádně široké. Vědci se již nemohou dočkat objevů, které přinese jak o objektech sluneční soustavy, tak i o vzdálených útvarech. Není proto divu, že tomuto mimořádně významnému projektu věnujeme větší pozornost, než jiným družicím. Bez přehánění sledujeme JWST na každém kroku a i dnešní článek bude pojednávat o tom, co obří teleskop v nejbližších týdnech a měsících čeká. Kromě toho se můžete těšit i na perfektní fotky z manipulace s částmi teleskopu.
Zdroj: https://www.nasa.gov
Pokud čtete náš web pravidelně, jistě Vám na začátku února neunikla krátká zpráva, že optická sestava teleskopu (včetně pozlaceného primárního zrcadla s průměrem 6,5 metru) a s vědeckými přístroji (zkráceně OTIS) dorazila do Los Angeles (přípravu na cestu samotnou pak popisoval tento článek). Kontejner s cenným nákladem zamířil do sídla firmy Northrop Grumman, která sídlí v části Redondo Beach. Právě zde podstoupí celý teleskop závěrečnou fázi příprav před odesláním na kosmodrom.
8. března technici vyjmuli OTIS z transportního kontejneru, čímž začal další významný krok na cestě k toužebně očekávanému startu, který nás čeká zhruba za rok. Podle Michala Václavíka z České kosmické kanceláře bude okno otevřeno od 31. března do 29. června. Start by měl proběhnout hned v první den, ale NASA zatím vyhodnocuje připravenost na tento termín.
Na inženýry teď čeká velké množství zkoušek a kontrol, které prověří stav jednotlivých systémů a jejich připravenost na pobyt teleskopu ve vesmíru. Hlavním úkolem, který na Webbův teleskop v Kalifornii čeká, je spojení dvou polovin kosmické observatoře, které se zatím připravovaly odděleně.
Zdroj: https://www.nasa.gov
Optická sestava OTIS se tu spojí se slunečním štítem, který se ve vesmíru rozloží (což čeká i na OTIS) a bude chránit citlivé přístroje před teplem ze slunečních paprsků. Jakmile dojde ke spojení, bude následovat celá řada zkoušek kompletně sestaveného teleskopu. Testů je připraveno opravdu mnoho – už jen kvůli tomu, že JWST bude pracovat v libračním centru L2 soustavy Slunce-Země, které se nachází 1,5 milionu kilometrů od Země a tam se servis hledá jen těžko.
Samotná optická sestava již podstoupila celou řadu zkoušek, kterým jsme se se průběžně věnovali. Zkoušela se třeba její odolnost vůči vibracím, které ji čekají při startu rakety, nebo schopnost čelit nízkým teplotám a vakuu. Testy probíhaly na Goddardově středisku v Greenbeltu a na Johnsonově středisku v Houstonu. To, že je OTIS v Kalifornii znamená, že všemi zkouškami prošel aniž by testy odhalily nějakou závadu, která by znemožnila jeho vypuštění.
Zdroj: https://s.aolcdn.com
Jak jsme již psali, Webb již má za sebou mnoho zkoušek jednotlivých systémů. Po kompletním sestavení nás ale čekají ještě zkoušky celého dokončeného teleskopu. A že se máme na co těšit! Tyto testy prověří, že se teleskop dokáže ve vesmíru správně rozložit a následně bude schopen běžného fungování ve vesmíru. Aby se totiž dostal do vesmíru, bude muset být složený jako origami. Jen tak se vejde pod aerodynamický kryt rakety Ariane 5, která jej vynese z kosmodromu v Kourou. Ve vesmíru se oddělí od nákladového adaptéru, který jej spojí s horním stupněm rakety a začne sestava, která si bez přehánění zaslouží označení technologický balet.
Teleskop rozloží svůj sluneční štít, vyklopí i boční části primárního zrcadla a rozloží také konstrukci držící sekundární zrcadlo. Sluší se poznamenat, že ještě žádný kosmický teleskop nevyužíval takto komplikovaný proces. Samotné rozložení slunečního štítu, jehož rozměry jsou srovnatelné s běžným tenisovým kurtem je jednou z největších technologických výzev v rámci celého programu. Už samotné předstartovní skládání musí být velmi přesné, aby se automatické rozkládání ve vesmíru podařilo.
Zdroj: https://www.nasa.gov
O správné vyklopení a napnutí všech částí slunečního štítu se postará téměř sto aktuátorů – drobných motorů, které zajistí veškeré jemné pohyby. Asi není potřeba zdůrazňovat, že správné rozložení slunečního štítu je klíčové k tomu, aby vědecké přístroje mohly zachytit extrémně slabé světlo ze vzdálených planet, hvězd a galaxií.
Webbův teleskop je největším mezinárodním kosmickým vědeckým projektem v historii USA a už minulé roky ukázaly, že přináší mnoho nových poznatků. Webb postavil před inženýry a vědce z různých oborů mnoho neznámých výzev, kterým museli čelit inovativními metodami. Jde o nejkomplexnější a největší kosmický teleskop, který kdy vznikl. S pomocí tohoto stroje bychom měli být kromě jiného schopni odpovědět na základní otázky spojené se vznikem vesmíru.
Zdroj: https://www.nasa.gov
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.webb.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://i.ytimg.com/vi/TnzrXNLCPqU/maxresdefault.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/otis_in_sttars.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/otis_spacecraft.jpg
https://s.aolcdn.com/…/james-webb-space-telescope-arianne-5–2016-11-07-02.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/otis_lift_glam_shot.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/sunshield_ng.jpg
Tentokrát se mi čekání na půlnoc opravdu vyplatilo, díky za hezký článek před spaním 🙂
Díky za pochvalu. 🙂
Je to úžasná konstrukce, ale lituji už teď nervy všech těch, kdo to vypiplali a budou čekat na první obrazy. Přeji všem úspěch.
A neľutuješ aj svoje nervy a všetkých nás ktorým na tom záleží ?
Od čias APPOLA to bude najbrutálnejší BRUTUS !
pb 🙂 🙁
Zahrnul jsem do toho sebe, právě proto jsem si představil ty zodpovědné.
Takže se omlouvám a zahrnuji všechny, kdo budou mít nervy.
Tak tohle budou opravdu nervy, tolik promennych aby se vse povedlo snad hranici s nahodou, ja jen doufam, ze se vse povede na 100%, protoze to by byla nevycislitelna ztrata kdyby ne.
Orion by se tam měl bez problémů dostat.
So žiadnym servisom sa nepočíta, JWST si musí so všetkým poradiť výlučne sám.
A co když se něco nerozloží jak má, či to bude mít nějakou zásadní odchylku. Přeci jen více jak sto různých motorů je hodně a čím více jich je, tím je větší šance selhání. Co by bylo pak? Plánuje se případně nějaká servisní či v tomto případě záchranná mise v Orionu či Dragonu atd.
Děkuji za odpověď
Problém je, že JWST není stavěný na opravy ve vesmíru. Proto se vše tak důkladně testuje.
Pak by bylo Bay-Bay
…záliv záliv?
Hodně by záleželo na tom, co se nerozloží. FV panely, anténa a sekundární zrcadlo jsou samozřejmě konečná. Se špatně rozloženým tepelným štítem bude dalekohled na vyšší teplotě a nebude schopen „vidět“ v infračerveném spektru. Takže bude fakticky taky k ničemu. I když by se to přes nějakou „warm mission“ asi nakonec zahrálo do autu. Pokud se nerozloží zrcadlo, bude mít prostě menší plochu primárního zrcadla.
Osobně se domnívám, že kdyby došlo k velkým problémům s teleskopem takového rozsahu, že by to omezilo značně jeho funkčnost, tak vzhledem k jeho celkové ceně (vývoj, sestavení + vypuštění) by jistě přišlo na přetřes využití v té době testovaných velkých raket (SLS, nebo spíše, vzhledem k účelu BFR apod.) s přidáním velkého servisního manipulátoru. Klidně by se mohlo čekat i 2 – 5 let na takový servis dle vývoje a odzkoušení velkých raket. Přece jen celkové náklady na Weba jsou astronomické a šmahem to případně odškrtnout a začít znovu, no nevím. Vemme si např. první, vlastně nouzovou, misi k HST. I když ten je na oběžné dráze kolem Země, na rozdíl od Weba. Tam by mi sedělo využití např. oné modifikované BFR varianty pro velké družice s velkým manipulátorem + zmenšenou osádkou např. 5 – 7 specialistů ve formě případné nouzové servisní mise.
Ovšem uvidíme jak to s touto novou generací raket v reálu teprve bude.
To nedává moc smysl, Webb se staví již dlouho a byl konstruován na nějaký typ vyzkoušeného a provozovaného nosiče. Myslím že není možné ho nějak upravovat, předělávat a čekat na budoucí nosič a už vůbec ne na BFR. Tem poletí kdovíkdy ale hlavně může být i výrazněji modifikován či zrušen.
Spíše by bylo lepší mít alespoň nějaké díly na záložní exemplář, aby bylo možné v případě problémů třeba do cca 4 let postavit nový. Cena by pak byla rozhodně mnohem nižší, hlavní vývoj je už zaplacen. Než v případě neúspěchu celou misi odepsat, to by byla doslova pohroma. Ale snad díky důkladnému testování bude vše fungovat jak má.
V případě Hubbla se ukázalo, že dva nevystrojené exempláře měla ve skladech USAF, sám Hubble byl zřejmě jen levobočkem zpravodajského projektu USAF.
V případě tohoto dalekohledu to nehrozí, vždyť Saturn 5 padl na tom, že se vojenské využití Měsíce ukázalo jako nesmysl a bod L je řádově 3x dál.
Vladimír Todt nepsal o změně nosiče JWST.
Ano, nepsal jsem o změně nosiče, ale o případné nouzové servisní misi, kde by byl využit nosič typu BFR.
Obávám se, že WEBB je velmi subtilní konstrukce, na rozdíl od velmi kompaktního HST. Poletovat mezi těmi plachtami, výstuhami a nosnými tyčemi by asi nemohlo skončit dobře. Navíc životnost je limitována hlavně množstvím chladicího média a nedovedu si představit přečerpávání hélia v těchto podmínkách. A to hlavní, asi tam chybí obyčejný kohoutek :-))
Pozor, JWST má aktivní chladicí systém s uzavřeným cyklem, chladicí médium nikam neuniká.
https://kosmonautix.cz/2016/06/kosmicka-lednicka-pro-jwst-misto-bedny-s-ledem/
Tak opravářská mise k neservisovatelnému JWST, navíc s lidskou posádkou je taková konina, že by to nakonec politicky mohlo projít.
Něco jako nesmyslná série oprav Hubbla, za jejichž cenu mohli mít několik špičkových vesmírných teleskopů ala Spitzer, nebo několik desítek ekvivalentních pozemských teleskopů. Ale je jasné, že ušetřené peníze by na nové dalekohledy nešly. Holt politika.
proč nesmyslná, Hubble pracuje přece i v oblastech spektra, kde je pozorování se země zkreslené. Navíc je starý cca 30 let, v době jeho konstrukce byly pozemské 16ti mery čo třicetimetry s nutnou a velmi složitou aktivní korekcí zrcadel ještě za hranicí možností. A úkoly pro Hubble zdaleka nejsou vyčerpány. Jeho náhradu připravuje ovšem Čína a bude servisován z jejich kosmické stanice.
V době konstrukce byl Hubble jedinečný. V době odloženého startu byl už jen jedním z elitního pelotonu. Dnes je to pořád ještě dobrý dalekohled, ale jeho kolegové stály o řád méně peněz (Spitzer). Nebo taky o dva řády v případě pozemských.
Na druhou stranu možná dobře. Kdyby ty peníze šly na pozemské dalekohledy, zabírá teď v americe každý slušnější kopec pětimetrový teleskop. 🙂
Kdyby byl Hubble jen jeden z více – tak by nebyli vědci tak nadšeni ze snímků, které viděli poprvé v životě. Takže evidentně nemáte pravdu. To by se o tom již v té době vědělo, že není jedinečný.
Jako že by se velmi schopný dalekohled měl jednoduše nechat být a místo toho postavit nový, i když oprava (nebo běžný servis) je zcela reálná? HST byl stavěn jako servisovatelný, což se využilo hned na úvod mise k opravě toho neskutečného šlendriánu (mimochodem by mě zajímaly důsledky pro společnost, která zrcadlo vyráběla a zkoušela). A kromě samotného faktu prodlužování životnosti HST tu jsou také neocenitelné zkušenosti s různorodými činnostmi ve volném prostoru a s řešením různých nečekaných problémů. Což samo o sobě i částečně kompenzuje ty náklady na servis. Pokud by se nakonec nějakým nečekaným způsobem ukázal reálným i servis JWST, šlo by o další skvělou zkušenost, do které by se mělo jít.
To, že je HST srovnatelný s dnešními obřími pozemními dalekohledy, je omyl. Ano, velký dalekohled s adaptivní optikou skutečně dokáže pro NĚKTERÉ typy objektů pořídit stejně kvalitní pozorování. Ovšem pouze za zcela ideálních podmínek, které nastávají třeba jednou nebo dvakrát do roka (tahle pozorování jsou pak patřičně využita pro PR dalekohledu, z čehož tento omyl pramení). HST má takové podmínky nepřetržitě, což z něj dělá o dva řády užitečnější přístroj. Nemluvě o tom, že NĚKTERÉ objekty pozorované s HST jsou z pozemních dalekohledů ještě stále nedosažitelné, protože např. potřebují extrémně dlouhé expoziční časy beze změny podmínek, což na zemi nejde už z principu.
Pristi rok v breznu to proste budou nervy!:-/ Kdyz budeme optimisti ve stylu Space X, tak pristi generaci teleskopu (prumer do 9 metru?) uz snad poveze BFS rovnou v rozlozenem stavu, pripadne by se mohla postavit na orbite soustava zdrcadel per partes at se snizi riziko totalni ztraty pri startu.
U SLS s osmimetrovým krytem se uvažovalo o vynesení teleskopu, jehož primární zrcadlo by bylo jako u JWST skládané, ale jeho průměr by byl možná až 15 metrů.
Tak to by byl správný projekt. Proč by si lidstvo mělo klást nízké cíle. Ale je potřeba přesvědčit veřejnost, aby v tom viděla nějaký smysl. Jinak přijdou hudralové(populisti), kteří budou tvrdit kolik nemocnic, dálnic atd. by se za ty peníze mohlo postavit.
Za dob von Brauna a Saturnu 5 se udělala dohoda s Walt Disneym, že bude kosmický program propagovat a podařilo se pak vše.
Ironie? Asi ne. Velký infračervený vesmírný teleskop je fajn stroj, ale z hlediska „užitečnosti“ je opravdu daleko za každou nemocnicí a dálnicí. Kdybych byl drsný, bude to stroj na nové astronomické báje. Za každou zodpovězenou stvoří tři nové otázky. Ty peníze by byly ve výzkumu raketových motorů, materiálů nebo medicíně využity mnohem účelněji.
„Za každou zodpovězenou stvoří tři nové otázky.“ Ehm. Tomu se říká věda. nehledě na to (byť v astronomických pozorováních to možná neplatí), že velká většina experimentů prostě nevyjde. Tohle je ten postup, kterým se lidstvo posouvá dál. A se vší úctou k nemocnicím a dálnicím, bez výzkumu bychom neměli ani jedno z toho. Samozřejmě je potřeba najít vhodnou rovnováhu mezi financováním všeho, ale opravdu to nevypadá, že by ostatní části společnosti trpěly nezodpovědným nadfinancováním vědy.
…neskutečné kindervajíčko…!
100 motorků?
bude to majstrštyk a nervy:-)
díky za čřánek
Budou to opravdu velké nervy!