Myšlenka malé obyvatelné kosmické stanice na oběžné dráze Měsíce je poměrně jednoduchá – využívat jí pro vědu s potenciálem pokroku ve vědeckých objevech v oboru výzkumu lidského zdraví a výkonnosti v prostředí mimo magnetické pole Země, pro biologické experimenty, pozorování Země, planetární vědu, heliofyziku a astrofyziku. Díky svému umístění by mohla být využita i jako platforma k průzkumu Měsíce či k případným pilotovaným misím mimo gravitační vliv Země. V rozpočtu NASA na letošní fiskální rok 2018 byly vyčleněny pouze nevýznamné finanční zdroje odpovídající úvodním pracím v rámci programu NextSTEP-2, financovaném v rámci Pokročilých průzkumných systémů (Advanced Exploration Systems – AES). Mnozí tedy napínavě čekali, zda v návrhu rozpočtu NASA na fiskální rok 2019 již budou výslovně zmíněny částky určené na tuto stanici. V minulém týdnu NASA návrh rozpočtu zveřejnila, a naše očekávání bylo naplněno v rozpočtové položce AES, kterou jsme analyzovali již v našem loňském článku. Zatímco v současnosti jsou financovány pouze některé aspekty programu stanice, v novém návrhu rozpočtu je představena zcela nová linie financování v úrovni 2,7 miliardy dolarů v příštích pěti letech. Stanice Deep Space Gateway je v návrhu uvedena jako Lunar Orbital Platform–Gateway (LOP-G).
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Na fiskální rok 2020 (začínající 1. října 2019) je plánován třítýdenní nepilotovaný let kosmické lodi Orion na vysokou oběžnou dráhu Měsíce a zpět, nazvaný Exploration Mission-1 (EM-1). Modul pro posádku Orionu má být dokončen ve fiskálním roce 2018. Ve stejném období má být dokončen i servisní modul Orionu, který je financován z rozpočtu Evropské kosmické agentury. Na fiskální rok 2019 je plánována přeprava zkompletovaného Orionu na stanici Plum Brook v Ohiu, provedení rozsáhlých tepelně vakuových, akustických a elektromagnetických testů v tamní vakuové komoře a návrat na Kennedyho vesmírné středisko pro dokončení integrace a spojení se záchrannou věžičkou.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Let bude premiérou i pro nosnou raketu Space Launch System, která je důležitým prvkem v národní schopnosti pilotovaného průzkumu prostoru za nízkou oběžnou dráhou Země. Počáteční schopnost, spočívající v kombinaci s horním stupněm ICPS ve vynesení 26 tun na dráhu k Měsíci při misi EM-1, bude pro misi EM-2 zvýšena díky novému hornímu stupni EUS na 34 až 37 tun.
V rámci programu NextSTEP-2 zpracovává pět společností návrhy prvního dílu stanice, modulu PPE (Power and Propulsion Element). Kontrakty v úhrnné hodnotě 2,4 milionu dolarů NASA uzavřela se společnostmi Boeing, Lockheed Martin, Orbital ATK, Sierra Nevada Corporation a Space Systems/Loral. Finální detailní studie by měly být předány koncem března a počátkem dubna. Podle původního scénáře měl být modul vynesen při prvním pilotovaném letu Orionu Exploration Mission-2 v prvním čtvrtletí roku 2023. V návrhu rozpočtu NASA na fiskální rok 2019 je však vyjádřen záměr vynést modul komerčním nosičem ve fiskálním roce 2022. Návrh konkrétně zmiňuje jako datum startovní připravenosti PPE srpen 2022. Modul o životnosti minimálně deset let má mít mj. výkonné solárně elektrické pohonné systémy a schopnost doplňovat pohonné látky dovezené dopravními loděmi. Modul má kosmické stanici poskytovat energii a komunikaci se Zemí i s Měsícem. Uzavření kontraktu na vývoj modulu se předpokládá ve fiskálním roce 2018 a dokončení předběžného návrhu počátkem roku 2019.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
V roce 2023 by se měl uskutečnit druhý let rakety SLS, který současně bude prvním pilotovaným letem Orionu k Měsíci. V souvislosti s novým horním stupněm EUS nosné rakety SLS jsou v návrhu rozpočtu na fiskální rok 2019 uvedeny tyto informace:
- Zážehové testy stupně EUS na stanovišti B-2 ve Stennisově středisku jsou plánovány na 2., 3. a 4. čtvrtletí 2020 (termín se mi zdá příliš optimistický, nicméně je uveden v rozpisu využití testovacích stanovišť na str. LSO-75 zdrojového dokumentu).
- Mobilní plošina ML projde modifikací, návrh nezmiňuje stavbu nové mobilní plošiny.
- V montážní hale VAB budou instalovány dodatečné přístupové plošiny a nový systém řízení životních podmínek.
- Na startovním komplexu LC-39B bude vybudován nový kulový zásobník na 4,5 milionů litrů LH2 s odpařovačem, potrubím a ventily.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
Při letu Exploration Mission-2 má být podle aktuálního návrhu vynesen obytný modul stanice LOP-G, s nímž se původně počítalo až pro let EM-3 v roce 2024. Tato informace je mimořádně překvapivá. Pokud bude potvrzena, znamenala by ambiciózní změnu původní dráhy, obsahující pouhý průlet Orionu kolem Měsíce, v navedení na jeho oběžnou dráhu již při prvním pilotovaném letu. Připomeňme, že Apollo 8 mělo v roce 1968 svého pilotovaného předchůdce Apollo 7, Orion nikoli.
V rámci iniciativy NextSTEP-2 rozpracovává šest společností své koncepty obytného modulu. Partnery NASA jsou Bigelow Aerospace, Boeing, Lockheed Martin, NanoRacks, Orbital ATK a Sierra Nevada Corp. Společnosti mají nejpozději do února 2019 dodat do středisek NASA své prototypy obytných modulů pro pozemní testování. Tyto testy umožní NASA posoudit konfigurace a obyvatelnost jednotlivých návrhů a vyhodnotit jak vzájemné interakce různých systémů modulu, tak i vztahy mezi obytným modulem a dalšími moduly stanice, tedy s modulem PPE a přechodovou komorou. Dokončení kompletních testů těchto prototypů je plánováno na březen 2019.
Zdroj: http://www.collectspace.com/
Rozpočtová položka Pokročilé průzkumné systémy (AES) obsahuje kromě LOP-G ještě části Pokročilé cislunární a povrchové schopnosti (ACSC) a Průzkumné pokročilé systémy (EAS). V rámci nové kampaně ACSC by měly být vytvářeny a udržovány schopnosti vývoje velkého komerčního lunárního landeru v kategorii 5 – 6 tun užitečného zatížení, směřující v dlouhodobém horizontu k přistání lidí na Měsíci. Program je zatím ve fázi formulace a má v čase rostoucí rozpočet v úhrnné hodnotě 1 miliardy dolarů během pěti let. Předběžná časová osa zahrnuje ve spolupráci se společnostmi Moon Express, Astrobotic Technologies a Masten Space Systems sérii počátečních automatických demonstračních misí v třídě 0,5 tuny užitečného zatížení v první polovině dvacátých let, s očekáváním třídy 5 – 6 tun užitečného zatížení ve druhé polovině dvacátých let. Tato časová osa bude upřesněna na základě výsledků zpětné vazby od průmyslu.
Zdroj: https://spaceq.ca
Pro program Průzkumné pokročilé systémy (EAS) je naopak navržen rozpočet v čase klesající, v úhrnné hodnotě 1,1 miliardy dolarů během pěti let. Náplní programu jsou návrhy, vývoj, demonstrace a ověřování technologií zaměřených na snižování rizika a nákladů programů Orion, SLS, pozemních systémů, LOP-G a ACSC. Typickými projekty řešenými v rámci EAS jsou experimenty prováděné na stanici ISS – Saffire se zaměřením na vývoj systémů protipožární ochrany ve vesmíru, dále pokročilé systémy ECLSS zaměřené na monitorování životních podmínek, revitalizaci atmosféry generováním kyslíku a odstraňováním oxidu uhličitého, udržování teploty, sledování kontaminace, odstraňování a recyklace vody ze vzduchu a moče, nakládání s odpady včetně vývoje kompaktní toalety pro Orion, cvičební zařízení, možnosti oprav včetně návrhu výměny součástek během letu, sledování inventáře včetně dohledání chybějících položek v Orionu a LOP-G, řízení stavu potravin, oblečení a nástrojů, definice souboru norem, standardů a podobně. V rámci programu je mj. financován i test Ascent Abort-2 záchranné věžičky Orionu, pokročilá avionika, okenní materiály, radiační analýza a ochrana, vývoj a testování spojovacích systémů a přechodových komor. V neposlední řadě má EAS významnou funkci jako rozhraní mezi externími partnery NextSTEP a interními zúčastněnými stranami JSC, MSFC a JPL.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
http://www.spaceflightinsider.com/…/10677-nasa_nathan_koga_illustrations-nathan_koga-1.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DWHaqXOWAAEV1LO.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DWHarEEXUAA-Wg1.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/02/2018-02-14-144054.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/2017/09/Screen-Shot-2017-09-22-at-12.07.30-768×508.png
http://www.collectspace.com/images/news-072417c-lg.jpg
https://spaceq.ca/…/2018/02/global_exploration_roadmap_2018_mission_scenarios.jpg
A pak Elon vezme BFR a v rámci testování jen tak mimochodem přistane na Měsíci s 15 lidmi naráz a za týden pobytu tam udělají 2x tolik všeho, co celé Apollo.
Myslím si, že je to moc zjednodušený pohled na věc. NASA hlavně dělá základní výzkum, jde cestou neprověřenou, proto tolik testů a zkoušek a i díky tomu poté může Elon pokračovat ve vývoji rychleji (spojitost mezi NASA a Elonem je myslím jasná). Když už je něco vymyšlené a vyzkoušené tak už je mnohem jednodušší to dále rozvíjet a dojít třeba až k BFR. Tím samozřejmě nechci nijak snižovat zásluhy Elona na rozvíjení dobývání vesmíru, Elon má to co už z principu nemůže mít státní firma, není tolik svázaný pravidly a nekecá mu do práce tolik lidí(a také díky NASA se může věnovat zlepšování a vypilovávání detailů nebo postupů výroby apod., vždyť třeba i vývoj metanového motoru nemusel určitě dělat od začátku, jitý vývoj v tomto směru již v NASA proběhl a informace o výsledcích výzkumů určitě nebyly nedostupné)
No, občas se mi stává, že s něčím musím stoprocentně souhlasit.
To by mě zajímalo, co NASA deset let zkoumá na SLS, když je to slepenina části raketoplánu
Nepletete si realitu s kerbalspacem ? V realitě to nefunguje tak, že vezmete plechový válec, dole přivaříte motory, nahoru posadíte živou figurínu a provedete tolik odpalů, dokud to nebude fungovat.
To je s prominutím podobně švihlá otázka, jako by se někdo chtěl ptát, proč 10 let trval vývoj i takového Falconu Heavy (tam to bylo ještě „jednodušší“ – prostě vezmete tři falcony a svaříte je dohromady… ale tak to asi v realitě nefunguje že ??? Sám Elon se o tom vtipně rozpovídal při DEMO misi)
Kromě toho NASA má nějaké přidělené rozpočty a nenulovou míru byrokracie (to nikdo státní instituci demokratické země vyčítat nemůže).
Apollo program dostal člověka na Měsíc podle slibu do konce dekády… za cenu tří mrtvých astronautů a výzkum a vývoj NASA pohltil přes 10% rozpočtu USA.
Samozrejne si sebou vezme nejake vozidlo, mozna rovnou dve. 🙂
Ono je docela dobře možné, že pokud se povede zrealizovat BRF a BFS tak ta loď která bude stavěná na let k Marsu, pobyt a návrat nebude mít problém vydržet na orbitu Měsíce rok i déle. Mohla by plnit roli orbitální stanice s mnohem větší kapacitou než to co tam hodlá pracně stavět NASA. A po roce by jí vystřídala další.
Takový Spacelab 2.0…
Vlk taky sliboval 🙂 Následující roky uvidíme… SpaceX držím palce ale dle mého není dobré vše sázet jen na jednu kartu, jistá redundance je na místě.
Nezbývá než souhlasit. Program SLS sleduji od začátku a v době kdy začínal byla nějaká znovupoužitelnost nerentabilní, viz. raketoplány. Obecně fandím každému kdo se dokáže dostat na orbit. Diverzita je potřeba. SLS své uplatnění jistě najde i když cena za start bude děsivá. Když se rozpočítá cena vývoje / počet startů nebude to nic levného.
To asi nie skôr len autonómny test 🙂
Možná, ale výsledky výzkumu z LOP-G se budou hodit i Elonovi kvůli plánovanému letu na Mars.
No otázka je kdy. Věřím že těžký nosič by zvládli asi relativně rychle, ale pilotovaný prostředek se všemi systémy je myslím náročnější. Vemte si jak dlouho trvá vývoj pilotovaného Dragonu. Přitom nákladní verze lítá k ISS už od zač. 2012 a testovací verze letěla dokonce 2010. A to jim to platí NASA.
Ale na druhou stranu je mnohem jednodušší vyvinout nějaký provizorní pilotovaný prostředek, když máte stopadesátitunový rozpočet. I s patnácti lidmi na palubě je to pořád deset tun na osobu. To už se dají mnohé problémy řešit „hrubou silou“.
Ano, to je pravda. Pokud můžete vynést těžší náklad, pro lety k měsíci například nemusíte mít složitý systém na hospodaření a recyklaci vody a podobně. Rovněž pokročilý elektrický pohon atd. Prostě si víc paliva, vody a všeho co potřebujete dovezete. Pro delší mise třeba k Marsu je to otázka a tudíž se nedivím, že LOP-G bude právě takové systémy zkoušet.
Kamil :
Nemyslím si, že je to tak jednoduché a Elonovsky samostatné.
1. BFR bude muset, stejně jako Falcon Heavy, odněkud odstartovat, něčím se natankovat a přes něco se spojovat, tedy JEN TAK MIMOCHODEM využije většinu infrastruktury NASA, které si Spacex nemusí JEN TAK MIMOCHODEM budovat.
2.Do BFR taky potečou státní subvence.
3. Když těch 15 lidí cestou nebo na povrchu umře, tak to bude jen Elonova odpovědnost a odpovědnost jedné firmy je pořád menší než odpovědnost státu, viz třeba i ta soukromá bezpečnostní komanda “ kontraktérů“ jejichž ztráty americkou nebo ruskou veřejnost vůbec nezajímají a nedojímají.
To se udělalo v 60. letech – tedy SpaceX to udělá o dalších 60 let později.
Kdybychom takto uvažovali i o sondách – tak bychom nemohli žádnou někam poslat – neboť za nějakou dobu udělají další mnohem víc práce.
To po 50 letech od původních misí a po bezplatném zisku prakticky celého knowhow co NASA za svou existenci nashromáždila nebude zase takový zázrak jak to zní z vaší formulace 😀
Stejně jako většina tady Elonovi hrozně fandím, ale nedělejte z něho modlu, i když je génius, tak i on stojí na ramenou obrů a u spousty věcí přišel k hotovému (nebo téměř hotovému). Od řídícího systému, přes ablativní materiály, 3D tisk, až já nevím co…
Kupříkladu výpočetní technika takové manévry jako návrat prvního stupně dříve prostě nemohla zvládnout V REÁLNÉM ČASE.
Všechny ty systémy se zpětnou vazbou od dronů, přes segway až po Falcon 9 a Bezosův New Shepard se čirou náhodou podařilo sestrojit až v posledních dvou dekádách, přestože o podobných strojích sní scifisté už sto let, náhoda ? 😀
To nejhloupější co soukromník může udělat je podcenit základní výzkum. Což naštěstí není Elonův přístup (spolupráci s NASA si dle vlastních slov velmi pochvaluje).
Súhlasim, navyše mám pocit, že je tu na SpaceX príliš veľký dôraz. Ale skutočná výhoda je v spracovaní a použití najnovších dostupných faktov a vedomostí. A s tým pomáha NASA samozrejme. Otázkou je, kto každý stojí za designom Falcona a Falcona Heavy. Možno aj nejake Ruské alebo Európske stopy by sa dali nájsť.
Kiež by bolo viac takých dôvodov na radosť ako nám dáva SpaceX
Na druhou stranu, dle mého, přesně to je to, co by měly firmy dělat, používat nejnovější výzkum, poznatky, inovovat, a ne ustrnout na jednom místě. Přesně to udělal soukromí sector po projektu Apollo, vybral si z něj vše užitečné. A bylo to tak dobře.
Určitě stojí na ramenou obrů. A zároveň to chce posunout co nejdál to půjde.
Keďže SpaceX je a bude závislé na financovaní od USA (nielen NASA ale aj Úrad pre národnú bezpečnosť, vojenské zakazky), bol by som veľmi prekvapený, keby chcel Elon „narušiť“ harmonogram NASA v návrate na mesiac. Myslím si, že už rozhodnutie sústrediť sa na BFR je dôkazom zákulisných ťahov a orientáciu na možnosť budúcej výhodnej spolupráce. Tak ako je potreba zásobovať ISS (hlavne lacno), tak bude potreba zásobovať aj stanicu na mesiaci či na jej orbite. Takže, aj SLS aj SpaceX nájdu svoje miesto. Už FH resp. možný (teoretický) Super FH by s prehľadom stačil nahradiť SLS za vynaloženia oveľa nižších nákladov.
Čím viac to sledujem, tým viac mám pocit, že celá ta hra speje k vzájomnému sa dopĺňaniu a výhodám z toho plynúcim. Marketingovým, finančným…
Ak sa to niekomu zdá ako konšpirácia, vopred sa ospravedlňujem.
Konšpirácia to nieje SpaceX sa verejne vyjadrila že očakáva zapojenie vlády, no troška opatrný by som bol o tej závislosti SpaceX ráta aj s možnosťou že by sa vláda nezapojila v tom prípade je tu Starlink a komerčné zákazky.
starlink? a kde je povedane, ze starlink bude ziskovy, ak vobec niekedy bude?
vsetci akosi predpokladate, ze starlink bude vysoko ziskovy, lebo to povedal elon, ale kolkoze to ma vlastne elon tych ziskovych firiem? zatial ziadnu
mozno spacex, ale aj tam je otazne ci uz generuje zisk, alebo je zatial drzana subvenciami od americkej vlady a od financovania od investorov
tesla a solacity(kym bolo samostatne) vysoko stratove a to napriek tomu, ze do toho uz danovy poplatnici cez rozne schemy o podpore EKO natlacili miliardy dolarov dotacii a roznych podpor.
takze odkial prameni ten vas neskutocny optimizmus o ziskovosti starlinku? lebo elon povedal?
elon povedal, ze tento rok poletia platiaci turisti na FH a dragone okolo mesiaca. nuz a nepoletia
Jenom drobnost, FH SLS nenahradí, na to ten výkon nemá
Výkonom určite nie, ale za to cenou aj pri mnohonásobných a hlavne pri mnohonásobnych opakovaných štartoch by to malo byť lacnejšie ako použitie SLS. Teda, prečo nie 2 lety FH vs. jeden SLS
Jenže pokud tam chci dopravit nějaký celek, právě ta nosnost rozhoduje
Před chvílí – 23.2.2018 (15:16)
jsem na téma 2 lety FH vs. jeden SLS odpovídal tady:
https://kosmonautix.cz/2018/02/intertank-rakety-sls-pripraven-na-zkousky/
@Jiri Hošek – Ja plne súhlasím s komentármi a vysvetlením. Ja som však nikde nepísal, že FH nie je konkurentom SLS. Spomenul som možnosť Super FH, ktorá sa niekoľkokrát objavila a vyslovil ju samotný Elon. Bez NASA je aj SpaceX stratená, ale miliardy na SLS, to je skôr budovanie nacionalizmu ako reálnej, technicky a prakticky využiteľnej cesty k dosiahnutiu vesmíru. Za ušetrené peniaze by určite šlo podporiť SpaceX prípadne BlueOrigin, ktorých riešenia sa vidia v horizonte pokročilejšie ako SLS.
„SLS, to je skôr budovanie nacionalizmu“
Ale tak to prostě je. Cituji z autorizačního zákona pro NASA:
The term „Space Launch System“ means the follow-on government-owned civil launch system developed, managed, and operated by NASA to serve as a key component to expand human presence beyond low- Earth orbit.
Elonovi fandím a Falcon 9 i Falcon Heavy svoje místo v učebnicích vědy a techniky mají už teď… ale v porovnání se SLS jde o naprosto jinou kategorii nosičů, zvlášť pokud chcete využít reusable a tedy jejich nosnost ještě zmenšíte na třetinu (což je horní limit pro „součástky“ vámi nadnesené orbitální skládačky).
Keroloxový pohon a malý druhý stupeň rodiny raket Falcon se navíc nehodí pro lety za hranice nízké oběžné dráhy.
A samozřejmě i BFR bude optimální HLAVNĚ na cesty Marsu, kde si bude moci DOPLNIT PALIVO a žádná jeho část se tedy nebude zahazovat. Jeho reusable nosnost užitečného nákladu třeba na Měsíc nebude špatná, ale nijak omračující (oproti třeba marsu kde je slíbeno přes 100 tun)
Ten nový název (LOP-G) je tedy dost… hrozný. Doufám, že stanice dostane po uvedení do provozu nějaké příhodné jméno, a ne jako doposud nejvýznamnější kosmická stavba, stále trapně nazývaná ISS (jo, já vím, že se na jméně nemohli shodnout, ale stejně, je to ostuda).
Ano, je to prostě takový LOP-inG se zkratkami 🙂
Co mne ale mrzí, je to, že se rozpočet NASA nenavyšuje ani se s navýšením výhledově nepočítá…
Nadpis, jinak kvalitního článku, je zavádějící, protože samotný článek referuje jenom o financování ze strany NASA a ignoruje další partnery (ESA, Roskosmos, JAXA, CSA).
To je pravda, ve snaze o co nejkratší (jednořádkový) nadpis mi nedošlo, že ruším vazbu na rozpočet NASA. Myslím, že dodatečně změnit nadpis článku už asi nejde.
Děkuji za kladné hodnocení článku. Moc si toho vážím.
A nebo ponechat nadpis a doplnit to další financování. Btw LOP/G se poprvé objevilo v návrhu rozpočtu NASA a zatím nejde o oficiální přejmenování. Jde o politický zájem do názvu „nového drahého projektu“ vecpat Měsíc.
Díky za informace.
Byl změněn nadpis a poslední věta úvodního odstavce.
V prvom rade ďakujem za vynikajúci článok! 🙂
Ale mal by som niekoľko otázok:
-v rozpočte na rok 2019 je na na stanicu LOP-G vyčlenených 2,4 milióna dolárov (v rozpočte NASA) – pochopil som to správne?
-aká má byť suchá, resp. min. hmotnosť modulu PPE?
-rovnaká otázka aj pre obytný modul stanice LOP-G;
-aký je tvoj názor na reálnosť časového plánu zhotovenia týchto dvoch modulov?
-a nakoniec – pri zachovaní cca rovnakého rozpočtu NASA bolo by možné ďalej financovať aj ISS po roku 2024 alebo je to vylúčené?
Ahoj, děkuji a pochvalu i za Tvoje otázky k tématu. Postupně odpovím na všechny.
1) Částka přibližně 2,4 milionu dolarů (kterou zmiňuji ve čtvrtém odstavci) je celková suma rozdělená mezi kontraktory, kteří právě teď vytvářejí detailní studie modulu PPE. Jde o zdroje z programu NextSTEP-2 pro FY 2018, který je financovaný v rámci AES. Blíže tady: https://www.nasa.gov/press-release/nasa-selects-studies-for-gateway-power-and-propulsion-element
V návrhu na FY 2019 je na LOP-G vyčleněna částka 504,2 milionu dolarů (viz tabulka v článku).
2) Hmotnost modulu PPE, požadovaná v srpnu 2017 a kalkulovaná pro vynesení pomocí SLS při EM-2, byla 7500 kg včetně adaptéru. Viz str. 48:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/atoms/files/20170817-ppe-id-final.pdf
3) Nenašel jsem novější údaj než v
https://kosmonautix.cz/2017/05/ubytovani-v-nastupci-iss/
„SLS sice bude mít značnou nosnost, ale bude muset dopravit svůj náklad až k Měsíci a navíc s sebou poveze i loď Orion, která taky něco váží. Ve výsledku se tak musí hmotnost modulu dostat pod desetitunový limit. Od těchto deseti tun však musí plánovači odečíst ještě jednu tunu, která připadne na spojovací adaptér PAF (Payload Adapter Fitting), který spojí náklad s horním stupněm rakety. V kosmické branži navíc není možné plánovat od začátku nadoraz. Inženýři vždy musí mít rezervu, do které se vejdou případná nenadálá navýšení hmotnosti. Jeden modul se tak ve výsledku musí vejít do hmotnostního limitu pouze 7390 kg, což je srovnatelné s hmotností kosmické lodě Sojuz!“
8500 kg
Děkuji! Na internetu jsem to nedohledal.
4) Názor na reálnost časového plánu výroby PPE a Hab
Zatím jsem nad tím nepřemýšlel. Je tam tolik neznámých… Rád budu sledovat další vývoj.
5) Před rokem (8.4.2017) jsem Ti v soukromé zprávě dokládal na číslech, že je možné, aby rozpočet AES dosahoval jedné miliardy dolarů ročně při souběžném provozu ISS, neboť takový profil byl již v návrhu na FY 2017, který v rámci AES požadoval finance na ARM. V návrhu na FY 2019 se to podařilo!
V té SZ jsem dále vyslovil myšlenku, že by provoz jádra nové stanice (PPE + Hab) měl být možný souběžně s využíváním ISS. To si myslím stále. Návrh na ukončení přímé vládní podpory ISS v roce 2025 vidím spíš v souvislosti s uvažovaným vývojem pilotovaného lunárního landeru (položka ACSC v návrhu rozpočtu), který by mohl stát 8 – 10 miliard USD, viz https://twitter.com/NASASpaceflight/status/963122578687758337
Ďakujem za vyčerpávajúce a presné informácie (aj Michalovi) na všetky otázky.
Za druhé sa ti ospravedlňujem že som ťa pýtal na to isté už druhý krát. Ale zabudol som že si mi to už písal v SZ.
A ešte jedna doplňujúca otázka – ak by sme brali do úvahy iba nosnosť (nie cenu a pod.), je možné vyniesť modul PPE k Mesiacu pomocou rakety Delta Heavy?
Jsem rád, že jsi se na to zeptal i v situaci po návrhu na ukončení přímé vládní podpory ISS.
Ano, nosnost rakety Delta IV Heavy je dostačující pro vynesení PPE k Měsíci.
D4H má na LTO 10 tun,takže by to asi dala,ale jinak stavba stanice zní jako skvělá zakázka i pro FH, v semi expendable cca 14 tun na LTO.
Stejně jako obytný modul pro Bigelow,díky váhovému a tím i velikostnímu omezení modulů se přifouknutí může hodit.
re: Zargos
tam by mohl být problém s malým krytem rodiny nosičů Falcon. Bigelow jako nejmenší komerční modul uvádí B330 který má cca 20 tun váhy a cca 14 metrů na délku. (nejmíň o metr víc, než zvládnou Falcony)
Buď by musel Bigelow udělat menší modul, nebo SpaceX vyvinout větší kryt. (spíš to první, protože 20 tun k měsíci na jeden zátah dostane stejně akorát SLS)