sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost RocketLab vypustila raketu Electron, která vynesla druhou sadu pěti družic pro francouzský startup Kinéis.
Zástupkyně administrátora NASA Pam Melroyová na konferenci Advanced Maui Optical and Space Surveillance Technologies uvedla, že agentura obdržela požadovaná schválení od kongresových výborů pro přidělení prostředků pro reorganizaci potřebnou k vytvoření divize pro udržitelnost vesmíru.
BlackSky Technology oznámila kontrakt s australským startupem HEO. V rámci kontraktu dojde k poskytování snímků vesmírných objektů pro obranu, zpravodajství a komerční využití. Prostřednictvím dohody se společnost BlackSky připojí k síti zobrazovacích senzorů HEO mimo Zemi.
Startup Astranis, zabývající se družicovou komunikací, získal kontrakt v hodnotě 13,2 milionu dolarů na zajištění kompatibility svých komunikačních družic s vojenskými terminály. Společnost získala zakázku prostřednictvím dohody o zvýšení strategického financování (STRATFI).
SpaceX zveřejnila 19. září dopis, který zaslala vedení sněmovního vědeckého výboru a senátního obchodního výboru, dvou výborů, které dohlížejí na Úřad pro komerční vesmírnou přepravu FAA neboli AST.Čtyřstránkový dopis nabídl podrobnou odpověď na navrhovanou pokutu ve výši 633 000 USD za porušení licence od FAA.
Saúdskoarabská společnost Neo Space Group (NSG) podporovaná suverénním investičním fondem se snaží pronajmout kapacitu na více oběžných drahách, aby posílila své postavení na družicovém trhu, dříve než bude vlastnit a provozovat svou vlastní konstelaci.
Boeing plánuje předvést technologii senzorové fúze, která by mohla zlepšit vojenské situační povědomí kombinací dat z atmosférických a vesmírných senzorů. Tato fúze dat ze senzorů by mohla být doručena operátorům na zemi nebo pilotům.
Týdeník SpaceNews, který se zabývá vesmírným zpravodajstvím slaví 18. září své 35. výročí.
Indická vláda udělila souhlas s řadou velkých vesmírných projektů včetně návratu lunárního vzorku prostřednictvím mise Chandrayaan-4 a prvního modulu vesmírné stanice.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Elon Musk oznámil, že kryt minul loď o pár set metrů a přistál do vody nepoškozený. Možná prý bude potřeba větší padák. Zdroj
22. února 16:19
Sdílejte tento článek:
Rubrika:
Další podobné články:
Komentáře:
Mohli by ho zachytávat letecky. To už je historicky vyzkoušeno 🙂
To bylo v plánu pokud vím, ale nakonec se od toho ustoupilo. Měly to chytat vrtulníky.
U SpaceX ne, ale plánuje to firma ULA u motorové sekce rakety Vulcan.
Je kolem toho nějaký vývoj? Viděl jsem video, nějaký rozhovor, i jakési slajdy, ale jsou nějaké zprávy o skutečném vývoji?
U té ULA mi to už dlouho vrtá hlavou, jak to vymyslí…
Pokud budou chytat celou sekci, tak to bude pěkných pár tun pro zachycení (a to nemluvím o systému odpojení sekce).
Podle mě to nakonec odpískají, když víme, že funguje elegantnější řešení.
Bylo historicky vyzkoušeno i chytání vrtulníkem? Připadne mi to jako hodně složitý manévr: pokud proletím moc nízko nad krytem, tak ho zfouknu rotory. Takže musím letět vysoko, což znamená, že se musím trefit dlouhým lanem, a to asi taky nebude úplně pohoda…
Letadlem to chytat nemůžu, protože s krytem nemám jak přistát. Musel bych kryt vtáhnout do letadla, a na to zase nemáme dost velká letadla.
Konvertoplán? Osprey by to mohl zařídit.
Jinak pravda, historicky to bylo vyzkoušeno u trochu jiných nákladů, ale neviděl bych to nereálně.
Zkoušeli to s Gemini, ale nakonec se to nepoužilo
Ano, zachycovala se tak pouzdra s tajnými snímky, které pořídily tajné družice než se zavedl datový přenos.
Letadla zachytávaly třeba pouzdra s filmem ze špionážních satelitů Corona. Ty byly samozřejmě velikostí někde jinde.
To je pravda, i když malý cíl se zas hůře chytá.
Záchyty větších cílů z letícího letadla (podobně jak v jednom z dílů Batmana) armáda reálně zkoušela. Používat se to mělo při operacích v týlu – rychlé vyzvedávání osob a nákladu. Třeba někde ještě najdu odkaz.
Škoda, že pořád nejsou žádné dostupné informace (fotky) o tom, jak probíhá finální část zachycení. Ta síť na lodi vypadá celkem malá a přesně zacílit lehký a velký kryt nízko nad vodou při nevyzpytatelném větru je výzva. Obávám se, že úspěšnost i při zvládnutí nebude taková, jako u přistávání prvních stupňů.
Něco na bázi Fultonova záchranného systému (Skyhook). Jen ne ze země, ale ve vzduchu.
https://en.wikipedia.org/wiki/Fulton_surface-to-air_recovery_system
Chápu to dobře že větší padák, pomalejší sestup a tím víc času na sladění lodě s aerodynamickým krytem.
Větší padák zase znamená větší hmotnost krytu a při pomalém sestupu předpokládám větší citlivost na vítr.
Myslím si, že kryt padá spíše zešikma jako při paraglidingu, než shora. Loď asi na manévry nebude mít čas, bude jen stát proti větru.
Ale dokud neuvidíme fotky nebo video, tak to nebudeme vědět jistě.
Snad se SpaceX s něčím pochlapí 🙂
Možná budou potřebovat větší dopadovou plochu. Třeba bude nakonec nejjednodušší udělat obří nafukovací plochu ve stylu nafukovacího lehátka. 🙂