sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínský startup Bluelink Satcom získal financování na vybudování družicové sítě schopné detekovat signály Bluetooth z vesmíru.
NASA 28. března oznámila, že přidala vesmírnou loď Starship od společnosti SpaceX do své smlouvy NASA Launch Services (NLS) II. Smlouvu NLS II využívá agentura k získávání služeb startu pro mnoho vědeckých a průzkumných misí.
Specialista na vesmírnou robotiku GITAI dokončil koncepční studii mechanického ramene, které by bylo připraveno podporovat japonský lunární rover s posádkou.
Kanadská společnost MDA Space oznámila 1. dubna plány na koupi izraelského výrobce družicových čipů SatixFy za 269 milionů dolarů.
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
Čína dňa 29.3.2025 o 17:05 hod. SEČ úspešne vypustila experimentálnu družicu TJS-16 pomocou rakety CZ-7A z kozmodrómu WSLC.
Evropa uzavřela smlouvu se společností Thales Alenia Space na vývoj digitálního dvojčete zemědělských systémů, které kombinují satelitní data a modelování plodin na podporu udržitelných a klimaticky odolných zemědělských postupů na celém kontinentu.
Technologická a konzultační firma Booz Allen Hamilton představila koncept mega-konstelace družic navržených tak, aby naplnily vizi vládní administrativy na komplexní protiraketový obranný štít na ochranu Spojených států, tzv. Golden Dome.
V prohlášení z 26. března NASA uvedla, že modul Pressurized Cargo Module pro Cygnus, který měl letět s misí NG-22 k ISS, je poškozený a nebude použit pro tuto misi, která měla odstartovat v červnu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Elon Musk oznámil, že kryt minul loď o pár set metrů a přistál do vody nepoškozený. Možná prý bude potřeba větší padák. Zdroj
22. února 16:19
Rubrika:
Sdílejte tento článek:
Další podobné články:
Komentáře:
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Mohli by ho zachytávat letecky. To už je historicky vyzkoušeno 🙂
To bylo v plánu pokud vím, ale nakonec se od toho ustoupilo. Měly to chytat vrtulníky.
U SpaceX ne, ale plánuje to firma ULA u motorové sekce rakety Vulcan.
Je kolem toho nějaký vývoj? Viděl jsem video, nějaký rozhovor, i jakési slajdy, ale jsou nějaké zprávy o skutečném vývoji?
U té ULA mi to už dlouho vrtá hlavou, jak to vymyslí…
Pokud budou chytat celou sekci, tak to bude pěkných pár tun pro zachycení (a to nemluvím o systému odpojení sekce).
Podle mě to nakonec odpískají, když víme, že funguje elegantnější řešení.
Bylo historicky vyzkoušeno i chytání vrtulníkem? Připadne mi to jako hodně složitý manévr: pokud proletím moc nízko nad krytem, tak ho zfouknu rotory. Takže musím letět vysoko, což znamená, že se musím trefit dlouhým lanem, a to asi taky nebude úplně pohoda…
Letadlem to chytat nemůžu, protože s krytem nemám jak přistát. Musel bych kryt vtáhnout do letadla, a na to zase nemáme dost velká letadla.
Konvertoplán? Osprey by to mohl zařídit.
Jinak pravda, historicky to bylo vyzkoušeno u trochu jiných nákladů, ale neviděl bych to nereálně.
Zkoušeli to s Gemini, ale nakonec se to nepoužilo
Ano, zachycovala se tak pouzdra s tajnými snímky, které pořídily tajné družice než se zavedl datový přenos.
Letadla zachytávaly třeba pouzdra s filmem ze špionážních satelitů Corona. Ty byly samozřejmě velikostí někde jinde.
To je pravda, i když malý cíl se zas hůře chytá.
Záchyty větších cílů z letícího letadla (podobně jak v jednom z dílů Batmana) armáda reálně zkoušela. Používat se to mělo při operacích v týlu – rychlé vyzvedávání osob a nákladu. Třeba někde ještě najdu odkaz.
Škoda, že pořád nejsou žádné dostupné informace (fotky) o tom, jak probíhá finální část zachycení. Ta síť na lodi vypadá celkem malá a přesně zacílit lehký a velký kryt nízko nad vodou při nevyzpytatelném větru je výzva. Obávám se, že úspěšnost i při zvládnutí nebude taková, jako u přistávání prvních stupňů.
Něco na bázi Fultonova záchranného systému (Skyhook). Jen ne ze země, ale ve vzduchu.
https://en.wikipedia.org/wiki/Fulton_surface-to-air_recovery_system
Chápu to dobře že větší padák, pomalejší sestup a tím víc času na sladění lodě s aerodynamickým krytem.
Větší padák zase znamená větší hmotnost krytu a při pomalém sestupu předpokládám větší citlivost na vítr.
Myslím si, že kryt padá spíše zešikma jako při paraglidingu, než shora. Loď asi na manévry nebude mít čas, bude jen stát proti větru.
Ale dokud neuvidíme fotky nebo video, tak to nebudeme vědět jistě.
Snad se SpaceX s něčím pochlapí 🙂
Možná budou potřebovat větší dopadovou plochu. Třeba bude nakonec nejjednodušší udělat obří nafukovací plochu ve stylu nafukovacího lehátka. 🙂