Známý fakt, že ve vesmíru neexistuje nahoře ani dole může způsobit zajímavé důsledky. Při prohlížení map i fotek planet jsme už za dlouhé desítky (a do důsledku vzato i stovky) let zvyklí, že sever najdeme nahoře a jižní pól naopak ve spodní části snímku. Evropská kosmická agentura však před pár dny zveřejnila fotografii ze sondy Mars Express, která zachycuje Mars úplně jinak, než jak jsme zvyklí. Fotka vznikla nad severním pólem, který se nachází ve spodní části snímku a naopak nahoře vidíme oblast v okolí rovníku. Snímek nalevo od tohoto odstavce nám pomůže s orientací a ukazuje i zajímavé objekty, které si v dnešním článku popíšeme.

Snímek byl pořízen už 19. června letošního roku za účelem kalibrace detailní palubní stereokamery a sonda v té době letěla od severu směrem k jihu. V té době se všech devět kanálů, kterými kamera disponuje, zaměřilo na sledování povrchu, kde hledaly velké oblasti se stejnými úrovněmi osvětlení. Ve stejné době se kamera otočila, aby hleděla k horizontu a ne přímo k povrchu, jak to dělá při normálním provozu.

Výsledkem je vzácný snímek poskytující širokoúhlý výhled na Rudou planetu, na kterém krásně kontrastuje plně osvětlený rovník v horní části fotky a lehce zastíněná oblast severního pólu na spodní části. Snímek vznikl v době, kdy severní pól zažíval časné jaro a proto je krásně vidět polární čepička tvořená vodním ledem a prachem. Suchý led (tuhý oxid uhličitý) se již vypařil (přesněji řečeno vysublimoval), protože je tu pouze v zimním období. Vodní led z polárních čepiček také sublimuje, čímž se do atmosféry Marsu dostává velké množství vody. Ta následně cirkuluje v plynném obalu planety a dostává se i do jižnějších oblastí. Až se roční období otočí a začne se blížit zima, suchý i vodní led se opět začnou tvořit.

Tato fotka ale nabízí mnohem více zajímavých útvarů. Pokud přejedeme od severní polární čepičky k jihu (tedy nahoru), dostaneme se do oblasti Tharsis, ve které jsou obří sopky. Samotná oblast Tharsis je větší než pozemská Evropa a oproti průměrné výšce terénu celého Marsu vystupuje o 5 kilometrů výše. Její vulkány přitom dosahují výšek od deseti až do dvaadvaceti kilometrů.

Snímek bohužel nezachycuje nejznámější a také největší mimozemskou sopku – Olympus Mons, ale místo toho nám nabízí pohled na Alba Mons, která se nachází zhruba uprostřed snímku. Takhle na fotce se to nemusí zdát, ale tato sopka má průměr tisíc kilometrů! Alba Mons leží na okraji oblasti Tharsis a v jejím okolí můžeme vidět množství paralelních lineárních útvarů. Jejich vznik je spojen s tektonickým napětím celé oblasti Tharsis. Když oblast v první miliardě let existence Marsu nabobtnala díky magmatu, byla tamní kůra roztažena. Později, když se podpovrchové magmatické komory vyprázdnily, přišel pokles kůry, který dal vzniknout těmto útvarům.

Když pak pojedeme pohledem ještě výše a blíže k rovníku, všimneme si hory Ascraeus Mons, kterou obklopuje mlhavá oblačnost. Tenká vrstvička mraků je vidět i ve výšce několika desítek kilometrů nad povrchem. Nalevo od Ascraeus Mons je vidět hned několik menších sopek – za všechny můžeme jmenovat Uranius Mons, Ceraunius Tholus a Tharsis Tholus. V měřítkách Marsu jde o průměrné útvary, ale pro pozemšťany jde pořád o obry. Jejich průměry se pohybují od 60 do 150 kilometrů a výška nad okolním terénem kolísá mezi 5 a 8 kilometry. Pro lepší představu – Na Zemi by jim mohla konkurovat třeba Mauna Kea, tedy největší pozemská sopka – měřeno od oceánského dna je vysoká 10 kilometrů, ale nad hladinu ční pouze 4200 metrů.

Říká se, že každá fotka vypráví nějaký příběh. Doufám, že dnešní článek ukázal, že jedna fotka, pokud je obzvláště povedená, může vyprávět příběhů hned několik.

Zdroje informací:
http://www.esa.int/
http://www.esa.int/
http://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/mars_global_context/17300441-1-eng-GB/Mars_global_context.jpg
http://www.esa.int/…/12/north_to_south/17300478-1-eng-GB/North_to_south.jpg
http://www.esa.int/…/mars_topography/17300404-1-eng-GB/Mars_topography.jpg