Pouhé dva dny po vynesení družice určené ke snímkování Země, se Čína opět přihlásila o slovo. Svým čtvrtým startem v posledním měsíci roku Číňané v pondělí uzavřeli svůj letošní startovní účet. Raketa Dlouhý pochod 2C při něm vynesla na oběžnou dráhu třetí skupinu družic Yaogan-30, které z oběžné dráhy sbírají elektromagnetické signály. Za zmínku stojí, že tato konstelace se rozrůstá velmi rychle – první trojice družic startovala v září, druhá trojice v listopadu a třetí teď na konci prosince.

Síť devíti družic Yaogan-30 by měla podle dostupných informací sloužit ke sběru elektromagnetických informací nad cizím územím. Ke startu došlo 25. prosince ve 20:44 SEČ na startovním komplexu 3 kosmodromu Si-čchang. Čínská oficiální místa po startu uvedla, že aktuálně vypuštěná trojice i šest družic na oběžné dráze slouží k „elektromagnetické detekci a souvisejícím technologickým zkouškám“.

Pondělní start byl pro Čínu 18. v letošním roce, což stačilo na třetí místo v globálních statistikách – pořadí dominují Spojené státy s 29 starty a na druhém místě je Rusko s 19 starty. Zatímco USA zažívají masivní nárůst počtu startů (především díky brutálnímu tempu SpaceX), Rusko v meziročním srovnání oslabuje a počet jeho startů klesá. Naopak Čína je ve srovnání tři nejčastěji startujících národů nejvíce konstantní – už několik let se každý rok drží mezi 18 a 22 starty.

V roce 2017 letěly rakety z rodiny Dlouhý pochod 16×, zbývající dva starty obstaraly rakety Kuaižou-1A (Kuaizhou-1A) a Kaituože-2A (Kaituozhe-2A), které využívají motorů na tuhá paliva a cílí na trh malých družic. V příštích letech by mohly počty jejich startů vzrůstat. V rodině Dlouhý pochod můžeme říct, že stará generace raket 2, 3 a 4 letěla letos 13× a každý zástupce nové generace 5, 6 a 7 letos měl po jednom startu.

Nejviditelnějším čínským úspěchem tohoto roku z pohledu zahraničních pozorovatelů bylo vypuštění zásobovací lodě Tiančou-1, která se spojila s orbitální laboratoří Tiangong-2 a ověřila technologie zásobování čínské modulární stanice, která by se měla začít stavět na konci aktuální dekády. Třináctitunová Tiančou statovala na raketě Dlouhý pochod 7 a během své mise provedla tři spojovací manévry s laboratoří, přičemž součástí byla i zkouška přečerpávání paliva.

V právě končícím roce se Čína nevyvarovala selhání. 18. června se raketa Dlouhý pochod 3B potýkala s problémem na systému orientace třetího stupně. Výsledkem bylo, že se komunikační družice Zhongxing-9A dostala na nižší dráhu, než kde měla být. 2. července pak přišlo větší selhání – druhý let rakety Dlouhý pochod 5 skončil kompletním neúspěchem. Noční start z kosmodromu Wenčang s družicí Shijian-18 skončil havárií kvůli selhání turbočerpadla na jednom z kryogenních motorů YF-77.

Tato nehoda zároveň odsunula start mise Čchang’e 5, která měla na Zemi dopravit vzorky měsíčních hornin, ale i start základního modulu čínské modulární stanice. K oběma očekávaným startům by mohlo dojít až v roce 2019, protože Číňané chtějí přepracovat některé prvky motoru YF-77, vše důkladně zkontrolovat a ověřit za letu, který by mohl přijít na konci roku 2018.

Ale zpět do aktuálních dní a k poslednímu plánovanému čínskému startu tohoto roku. Jeho letový profil byl jako přes kopírák ve srovnání se dvěma dřívějšími misemi, které vypouštěly první dvě trojice družic Yaogan-30. Budování této sítě začalo 29. září tohoto roku, kdy z kosmodromu Si-čchang startovala raketa Dlouhý pochod 2C – šlo o její první start z tohoto kosmodromu po 13 letech! Družice se usadily na téměř kruhové dráze 590 × 600 kilometrů, která je vůči rovníku skloněna o 35°. Právě sklon dráhy je zřejmě důvodem, proč dostal přednost Si-čchang – ostatní vnitrozemské kosmodromy v Číně se hodí spíše ke startům na dráhy s vyšším sklonem.

Zpočátku tato trojice družic s krycím označením Yaogan nebyla pro analytiky žádným překvapením – mezi roky 2010 a 2014 proběhlo pět podobných startů, které lehce připomínají scénář dřívější generace amerického systému NOSS (Naval Ocean Surveillance System), který využíval trojice družic ke sledování pohybu cizích lodí. Jelikož družice letěly v trojúhelníkové formaci, mohly velmi přesně zaměřit sledované lodě díky jejich elektromagnetickým signálům. Ovšem na rozdíl od systému NOSS a prvních trojic družic Yaogan začaly družice vypuštěné ve skupině Yaogan 30 01 provádět manévry. Nakonec byly na dráze 598 × 602 kilometrů, ale hlavně se na rovině oběžné dráhy rozložily tak, že mezi nimi byly rozestupy 120°. Tím systém zlepšil své pokrytí i časy opakovaného snímkování.

Druhá skupina označená jako Yaogan 30 02 startovala na raketě Dlouhý pochod 2C 24. listopadu a profil letu byl stejný jako v prvním případě – družice se rozmístily na oběžné dráze s rozestupy 120°. Při pohledu na rozmístění rovin oběžných drah první a druhé skupiny začínalo být jasné, že uspořádání má za úkol zlepšit frekvenci sledování daného místa. Skupina 01 totiž měla délku vzestupného uzlu (RAAN – longitude of the ascending node / right ascension of ascending node) na úrovni 245°, skupina 02 jej měla na hodnotě 126°. Logicky se tedy očekává, že skupina 03 bude mít délku vzestupného uzlu mezi dvěma dosavadními rovinami, aby bylo dosaženo nejvyšší možné frekvence opakovaného sledování při využití tří rovin.

Nízký sklon oběžné dráhy vůči rovníku vypadá velmi podivně – původní trojice Yaogan létající v trojúhelníkové formaci, ale i americké družice NOSS byly na dráze se sklonem 63°, takže zvládaly pokrýt i oblasti, které jsou od rovníku vzdálenější. Na druhou stranu sklon 35° u sítě Yaogan 30 zajišťuje pokrytí nejobydlenějších světových oblastí, ale také nejfrekventovanější lodní trasy včetně těch, které vedou přes místa zvýšeného čínského zájmu – například Jihočínské moře nebo okolí Severní Koreje.

Generické označení Yaogan Čína používá pro průzkumné družice na nízké oběžné dráze – název se začal používat v roce 2006 a obnášel optické, radarové a elektromagnetické průzkumné družice operující na drahách v rozmezí 400 – 1200 kilometrů. Výrobu první skupiny Yaogan 30 01 mělo na starost středisko malých družic při Čínské akademii věd. Podle oficiálních dokumentů slouží družice vědeckému výzkumu, ačkoliv jejich pravý účel se již podařilo objevit. Pokud se družice z aktuální série Yaogan 30 03 rozmístí podle očekávání, dosáhne Čína snímkovací frekvence 30 minut, což bude velká taktická pomůcka.

Nosná raketa Dlouhý pochod 2C si tímto startem připsala 44. misi a 3. v letošním roce. Tento nosič byl odvozen z vojenské střely DF-5, která se používala od roku 1982 a selhala pouze jednou. Dlouhý pochod 2C je dvoustupňová raketa o výšce 40,4 metru, průměru 3,35 metru a startovní hmotnosti okolo 233 tun. Nosič je schopen doručit až 3800 kilogramů nákladu na nízkou oběžnou dráhu. Oba stupně této rakety používají nesymetrický dimetylhydrazin a oxid dusičitý.

První stupeň je 25,7 metru vysoký s průměrem 3,35 metru a při startu váží 171 tun, přičemž 163 tun připadá na samozápalné palivo a okysličovadlo. Ty proudí do motoru YF-21B, což je svazek čtyř motorů YF-20A – každý z nich disponuje tahem 750 kN ve vakuu a hoří po dobu 122 sekund. Druhý stupeň měří na výšku 758 cm a jeho průměr je také 335 cm. V plně natankovaném stavu váží 58 tun, z čehož 54,7 tuny připadá na palivo pro motor YF-22, což je čtyřkomorový motor s tahem 742 kN. Druhý stupeň disponuje i Vernierovým motorem s tahem 10,2 kN. Hlavní motor druhého stupně pracuje 130 sekund a Vernierův motor až 287 sekund, čímž zakulacuje oběžnou dráhu. Případně je možné využít i horní stupeň SMA s průměrem 2,7 metru a výškou 1,5 metru. Jeho tah je 10,78 kN a spaluje 150 kg tuhého paliva.

Ve dvoustupňové konfiguraci zvládne Dlouhý pochod 2C na heliosynchronní dráhu doručit náklad 1400 kg, při použití třetího stupně tato hodnota vzroste na 1900 kg. Raketa se dá použít i pro doručení nákladu na silně protáhlé dráhy včetně přechodové ke geostacionární – na ni však vynese pouze 1250 kilogramů nákladu.

Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/
https://defence.pk/
https://news.cgtn.com/

Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2017/12/Yaogan30-02-Pic3.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=44301.0;attach=1467378;image
http://spaceflight101.com/spacecraft/wp-content/uploads/sites/18/2017/04/tg2-tz1-complex.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2017/12/CZ5-Launch-1.jpg
http://www.globalsecurity.org/space/systems/images/noss2.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2017/12/Yaogan30Const-Dec-25-2017.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2017/09/CZ2C-YG-30-01-Launch-3.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2012/11/Z67.jpg