Měří čas s přesností na bilióntinu sekundy a daly by se využít pro sondy mířící k Měsíci – řeč je o zařízení, které vyvinula malá firma z Lotyšska a které zaujalo i Evropskou kosmickou agenturu. „Dalo by se říct, že na poli přesnosti jsme dosáhli úrovně Ferrari zatímco využíváme technologie z traktoru,“ popisuje trefně nízkou výrobní cenu nového přístroje Nikolaj Adamovič ze společnosti Eventech a dodává: „Poskytujeme extrémní přesnost měření času při použití běžné elektroniky. Systém je tak přesný, že dokáže změřit čas, během kterého urazí světlo jediný centimetr.“

Vizualizace sondy Luna 27.
Zdroj: http://www.esa.int

Zařízení je malé, levné a přesné, což z něj dělá ideálního kandidáta na kosmickou misi, který může pomáhat laserovým měřením spojenými s počítačem. Systém se používá na více než 50 pozemních stanicích po celé planetě, kde slouží k přesnému určení pozice družic s pomocí měření času, který zabere cesta laserového paprsku k družici a zase zpět.

Firma, která systém vyvíjí se již stala světovým lídrem na poli satelitních laserových stanic, ale má před sebou větší cíl – dostat svou technologii do vesmíru. Evropská kosmická agentura vybrala toto zařízení pro ruskou misi Luna-27, která má v roce 2022 přistát na jižním pólu Měsíce. Britská společnost Neptec se spojila s firmou Eventech, aby mohly společně připravit letový model. Neptec totiž vyvíjí lidar, laserovou obdobu radaru, což je klíčová součást evropského autonomního přistávacího a navigačního systému pro misi Luna-27.

Vizualizace topografické mapy lunárního povrchu.
Zdroj: http://www.esa.int

Nové hodiny budou měřit čas, od vyslání laserového pulsu po jeho přijetí. Díky tomu počítač určí, jak daleko je sonda nad povrchem. „Můžeme vytvořit trojrozměrnou mapu pro výběr nejlepšího přistávacího místa bez nerovného terénu a velkých kamenů,“ popisuje Kerry Sanz z firmy Neptec a dodává: „Jsme nadšení – tohle je první ze série misí, které mohou vést k obydlené základně na Měsíci, přičemž my vyvíjíme systém, aby sonda bezpečně přistála.“ Každý díl má nejméně tři vrstvy protiradiační ochrany, které mají systém ochránit před poškozením kosmickým zářením.

Tato evropská technologie by však mohla najít i uplatnění na naší planetě. „Systém by se dal využít i v extrémních prostředích s vysokou radiací jako jsou třeba jaderné elektrárny, nebo urychlovače částic ve stylu LHC,“ doplnil Nikolaj Adamovič. Mezi další využití patří třeba časová synchronizace zařízení propojených optickými kabely, ale i laserová komunikace se sondami v hlubším vesmíru, nebo laserové měření terénu, které vytvoří trojrozměrnou mapu zemského povrchu.

Zdroje informací:
http://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/laser_to_the_moon/17222788-1-eng-GB/Laser_to_the_Moon.jpg
http://www.esa.int/…/luna-27/17222825-1-eng-GB/Luna-27.jpg
http://www.esa.int/…/lunar_map2/11628438-2-eng-GB/Lunar_map.png

Další podobné články

Evropsko-ruská lunární mise dělá drobné pokroky Ruská lunární mise čelí problémům Evropský vrták pro Měsíc ŽIVĚ A ČESKY: Odložená indická trojitá lunární mise