Atlas V, který včera ráno odstartoval z Vandenbergovy základny na misi NROL-42 měl s největší pravděpodobností za úkol dopravit na oběžnou dráhu družici určenou k odposlechu a zároveň ke sledování nepřátelských raket. Tento tajný hlídač se měl podle předstartovních plánů usadit na silně protáhlé oběžné dráze. V dnešním článku se podíváme na to, jak mohli sledovatelé družic k takovým zjištěním dojít, když jsou všechny informace o startu utajené stejně, jako je tomu u všech misí pro Národní průzkumný úřad NRO. To, že je mise utajená, neznamená, že se z dostupných údajů nedá složit mozaika – ta je někdy jasnější, jindy se naopak musí více spekulovat. Stačí vycházet z veřejně dostupných údajů – třeba z jakého kosmodromu se poletí a jaká raketa se použije.
Původně měl Atlas V startovat už o týden dříve, ale firma United Launch Alliance chtěla umožnit svým zaměstnancům, aby mohli odcestovat za příbuznými na Floridě, kteří čelili hurikánu Irma. Start původně plánovaný na pátek 22. září ráno našeho času se musel odložit kvůli vadné baterii na raketě Atlas V. Ta se vyměnila a v neděli 24. září ráno se nosič vydal k obloze. Start samotný probíhal přesně podle plánu a jak to už u startů pro NRO bývá, vysílání bylo ukončeno před odhozením aerodynamického krytu. Následovalo už jen oznámení o tom, že start byl úspěšný a v tu chvíli začalo tradiční neprostupné informační embargo.
Podle sledovačů družic se měl pod pětimetrovým krytem schovávat slušný cvalík určený k velmi přesnému elektronickému průzkumu, který spadá do programu Trumpet. Úkolem těchto družic je zachytávat velmi slabé signály a pozůstatky elektronické komunikace. Tyto družice krouží kolem Země na protáhlých eliptických drahách zvaných Molnija, jejichž nejvyšší bod je nad severní polokoulí. Díky orbitální mechanice stráví družice nad severní polokoulí více času a oproti satelitům na geostacionární dráze dokáže mnohem lépe pokrýt oblasti s vyšší zeměpisnou šířkou.
A čím se NROL-42 prozradil? Jednak je to již zmíněný použitý typ rakety a také oběžná dráha, která se dá nepřímo vyčíst z předstartovních navigačních varování, která se musí zveřejňovat před každým startem. Atlas V pro misi NROL-42 startoval z Vandenbergovy základny, která se používá pro dráhy s vyšším sklonem vůči rovníku. Atlas V startoval v konfiguraci 541, což je druhá nejsilnější varianta tohoto nosiče. Stačí si rozklíčovat jeho označení – pětka značí pětimetrový aerodynamický kryt, čtyřka počet urychlovacích bloků na tuhá paliva (maximum je pět) a konečně jednička znamená, že horní stupeň má jeden motor.
Atlas V 541 letěl před touto misí pouze čtyřikrát – vynášel rover Curiosity k Marsu, meteodružici GOES-R a tajné mise NROL-67 a NROL-35. Všechny tyto starty proběhly z Floridy, tedy až na jediný – NROL-35. Máme tedy raketu, která startuje v stejné konfiguraci ze stejného kosmodromu, což nám dává možnost spojit si účely misí NROL-35 (z prosince 2014) a NROL-42 (září 2017).
V případě NROL-35 se spekulovalo o tom, že by mohlo jít o nový typ družic z rodiny Trumpet, což následně potvrdili i lovci družic. Ti totiž objevili novou družici na protáhlé dráze Molnija, která byla vůči rovníku skloněna o 63°. Letový sektor Atlasu na aktuální misi NROL-42 tomuto sklonu velmi silně odpovídá, což už můžeme považovat za dostatečný důkaz, že tyto dvě mise mají společný účel.
Družice Trumpet slouží i jako platforma pro sekundární náklad – senzory hlídající odpálení cizích raket. Jde o systém SBIRS (Space-Based Infrared System), který spoléhá především na své senzory umístěné na geostacionární dráze. Senzory na dráze Molnija pak zajišťují tomuto systému globální pokrytí a schopnost zaměřit nepřátelskou raketu odpálenou prakticky odkudkoliv.
Za vývoj senzorů pro systém SBIRS na dráze Molnija (též označovány jako SBIRS HEO) zodpovídá gigant Northrop Grumman. Ta v červnu 2015 oznámila, že systém HEO-4 byl odeslán k integraci s hostitelskou družicí. To by +/- odpovídalo dvouletému časovému úseku, který je potřebný k integraci a všem potřebným zkouškám.
Satelitní sběr signálů tvoří společně s optickým snímkováním bez přehánění pilíře moderního sběru informací. Spojené státy mají v tomto směru již několik desítek let dlouhou zkušenost. Už v šedesátých letech nechala NRO vypustit první sérii družic, které sledovaly komunikaci – šlo o projekt označovaný jako Canyon a družice byly vybaveny desetimetrovou anténou. Ta měla za úkol z téměř geostacionární dráhy zachycovat komunikaci na VHF vlnách, ale i mikrovlny.
Jenže tehdejší politická situace vyžadovala přehled o dění v Sovětském svazu především v jeho severních oblastech. Tato nutnost si rychle vyžádala vytvoření druhého segmentu, který dostal jméno Jumpseat a používal družice na eliptických drahách. Ten zajišťoval, že v jakémkoliv čase dohlížel na zájmové lokality v severních oblastech minimálně jeden satelit. Jeho úkolem bylo zachytávat radarové signály, komunikaci na mikrovlnách, ale i zaznamenávat telemetrii z vojenských raket nebo těles, které se z oběžné dráhy vracely do atmosféry.
V současné době NRO provozuje hned několik družic z programu Orion, které jsou na geostacionární dráze, kde sbírají data o komunikaci a katalogizují všechny typy pozemního rádiového vysílání ze Země. Další družice, které na geostacionární dráze naslouchají pozemní komunikaci fungují v rámci programu Nemesis. Ty dokáží zachytit kompletní satelitní uplinky s pověřeným vstupem od NSA nebo CIA.
Do této rodiny přibyl v devadesátých letech program Trumpet, přičemž na první generaci navázala nástupnická fáze mezi roky 2006 a 2008 a v roce 2014 zahájila NROL-35 druhou nástupnickou fázi se zatím neznámým označením. Existují nepotvrzené zprávy, že družice Trumpet z této druhé nástupnické řady mají podstatně odlišnou konstrukci z hlediska technologií, ale architektura jejich misí zůstává stejná. Doplní tak systém Orion na geostacionární dráze tím, že zajistí sběr signálů ze severní polokoule, k čemuž mají využívat opravdu velkou rozkládací anténu.
Je důležité poznamenat, že první nástupnická generace družic Trumpet startovala na Atlasech V s konfigurací 401! To znamená čtyřmetrový kryt a žádný urychlovací motor. To, že se pro druhou nástupnickou generaci používá Atlas V 541 znamená jediné – mezi generacemi došlo k výraznému navýšení hmotnosti a velikosti.
Známý hledač družic Ted Molczan očekává podle údajů z mise NROL-35 u aktuálního startu úvodní oběžnou dráhu 2 100 × 37 750 km se sklonem 65,85°. Předstartovní uzavřené prostory obnášely také informaci o lokalitě, kde dojde ke vstupu horního stupně Centaur do atmosféry. Zhruba devět a půl hodiny po startu měl zaniknout západně od Tasmanie.
Pro Atlas V šlo v letošním roce již o pátý start a firma United Launch Alliance si připsala letos již šestý start. V letošním roce už úřad NRO dostal na oběžnou dráhu dvojici družic NOSS, které sledují pohyb lodí (březen, Atlas V, NROL-79) a družici testující nové snímkovací technologie na neobvyklé nízké oběžné dráze (květen, Falcon 9, NROL-76). Do konce roku bychom se měli dočkat ještě dalších dvou utajených startů – NROL-52 má letět z Floridy a zřejmě jde o družici zajišťující přenosové kapacity a NROL-47 (radarový průzkum), který odstartuje z Vandenbergu. O všech těchto startech Vás budeme průběžně informovat.
Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/
http://spaceflight101.com/
Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/…/uploads/sites/180/2017/08/NROL42-Patch.jpg
http://spaceflight101.com/…/09/av_nrol42_l3924201773843AM63x.jpg
http://spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/5696654_orig.png
http://spaceflight101.com/…/uploads/2017/09/DKdQ6FfUQAAnJDF.jpg
http://spaceflight101.com/…/uploads/2017/09/SBIRS-Architecture.jpg
http://reseau.echelon.free.fr/reseau.echelon/images/GIF/Aadvancerdvortex.gif
https://spaceflightnow.com/atlas/av045/images/a5family_full.jpg
http://www.ulalaunch.com/uploads/images/L42_StickerArt.jpg
Díky za zajímavý článek.
Rádo se stalo.
Díky za pěkný článek. O satelitech Trumpet se již psalo několikrát a mám dotaz. Viděl jsem mnoho pěkných amaterských fotografií ISS s viditelnými detaily. Nevím jak vysoko je družice Trumpet v perigeu ale to opravdu nikdo nezkusil nějaký tracking a fotografii ? Poloamatérské observatoře na pozorování vesmíru mají velmi slučné zrcadlové dalekohledy a opravdu ani ťuk ? 150 metrová parabola přece musí být vidět. Nebo je natřena na černo ? Díky za vysvětlení meho laického dotazu.
To je dobrá otázka. Dovolím si zaspekulovat. Domnívám se totiž, že půjde o souhru několika faktorů – tyto družice mají nejnižší bod dráhy nad jižní polokoulí. Ta je ale oproti severní mnohem méně obydlená a je tu i výrazně méně „lovců družic“. Něco podobného nastalo i v případě nedávno vypuštěné družice SensorSat, která obíhá 600 km vysoko s nulovým sklonem vůči rovníku. Tím pádem je vidět jen z poměrně úzké části Země, kde zrovna není žádný lovec těchto snímků.
150 metrová parabola bude pravdepodobne v podobe nejakého sita, teda z väčšej časti je skrátka „priesvitná“. Najskôr niečo na tento spôsob: http://bit.ly/2xK91pr
Ano, hlavný dôvod neexistencie takýchto fotografii je ten, že satelity sa väčšinu času pohybujú nad severnými zemepisnými šírkami v blízkosti svojho apogea a sú teda príliš daleko na nejaké kvalitnejšie snímky na spôsob ISS. Ich plošné rozmery vo vzdialenost cez 30 000 km sú proste príliš malé (pár oblúkových sekúnd) na to, aby sa podarilo zachytiť nejaké detaily, ked aj lepšími amatérskymi prístrojmi. Aj ich perigeum nie je zrovna najnižšie (cez 2000 km) + platí to čo napísal Dušan. Mimochodom, tých 150 metrov je len ničím nepotrvdený najvyšší odhad niekoľkých odborníkov, reálne rozmery týchto satelitov nepoznáme a sú pravdepodobne menšie (aj ked zas nie o veľa, skôr medzi 50 – 100m).