Společnost Blue Origin provedla aktualizaci svých webových stránek a zveřejnila tak hned několik zajímavých informací o připravované raketě New Glenn. Ta má poprvé startovat v roce 2020, přičemž použije kyslíko-metanové motory BE-4. Raketa má startovat v floridské rampy číslo 36 a nosič vznikne ve dvou variantách – dvou stupňové a třístupňové. Důležité je, že v obou případech by se firma chtěla pokoušet o motorické přistání prvního stupně. Pokud New Glenn vznikne, mohl by vnést do kosmonautiky velmi zajímavý čerstvý vítr.
Zdroj: https://d3tz0vqy2dklh0.cloudfront.net
Zdroj: https://d3tz0vqy2dklh0.cloudfront.net
Nové informace z inovovaného webu shrnul na našem fóru uživatel Ketivab:
- Vypadá to, že společnost bude používat pouze aerodynamické kryty s průměrem 7 metrů.
- 3-stupňová verze rakety bude mít na výšku 99 metrů, 2-stupňová o 13 metrů méně.
- Maximální nosnost 45 tun na LEO by měla platit pro třístupňovou verzi.
- 7 motorů na prvním stupni bude generovat tah 17,1 MN (o něco více než 1/2 tahu 1. st. Saturnu V)
- První stupeň bude přistávat na pohybující se loď, umístěnou cca 650 km od pobřeží.
- Floridská továrna na výrobu rakety prý v pořádku přežila řádění hurikánu Irma.
Zdroj: https://d3tz0vqy2dklh0.cloudfront.net
Překlad: Autor
Zdroje informací:
https://www.blueorigin.com/
https://www.blueorigin.com/new-glenn
Zdroje obrázků:
https://s.aolcdn.com/…/blue-origin-new-glenn-animation-2017-03-07-02.jpg
https://d3tz0vqy2dklh0.cloudfront.net/themes/site_theme/images/new-glenn/facility-4.jpg
https://d3tz0vqy2dklh0.cloudfront.net/themes/site_theme/images/new-glenn/facility-3.png
https://d3tz0vqy2dklh0.cloudfront.net/themes/site_theme/images/new-glenn/flight-profile.jpg
Začínám zjišťovat, že když budu sledovat forum, tak mě budou méně překvapovat příspěvky tady 🙂
Fórum je nehynoucí zdroj inspirace pro naše články. 😉
Odvážný termín. Pokud jim vyjde, tak to bude paráda. Donedávna jsem nevěřil, že je tu velkolepá renezance kosmonautiky, ale teď už se to dá jen těžko popírat. Ještě aby i SpaceX v podobném čase dotáhla Raptor a nasadila ho na horní stupeň F9/FH.
Bude to jistě velmi zajímavé sledovat ten vývoj.
Čo Raptor na druhom stupni F9/FH ale prečo si rovno nepriať mini-ITS 😀
Nemyslim, ze na nom zacali pracovat vcera ani pred mesiacom. Skok zo Sheparda na Glenna bude asi vacsi ako z F1 na F9, pretoze tam boli oba nosice orbitalne, ale zrejme to nebude nic, co by bolo zasadne neprekonatelne. Avionika pre vzlet a usadenie na obeznu drahu nebude zasadne zlozitejsia ako avionika pre kolmy let nahor a nasledne pristatie a ak sa podari skonstruovat nosic, ktory uspesne dosiahne vesmiru, treba vychytat par rozdielov, ktore vzniknu navyse (napr. to ze Shepard je jednostupnova raketa, t.j. BO nikdy neriesili separaciu stupnov). To ich mozno bude stat par havarii za letu, ale nic, co by som povazoval za zasadny problem.
Nevěřím tomu, že je možno za 3 roky z nuly postavit takové monstrum jako je New Glenn, vybavit ho spolehlivým HW a SW a přistát s nám na moři. Řekl bych, že to stojí za pořádnou sázku.
Vývoj rakety byl oficiálně oznámen už v roce 2015 a určitě na jejím vývoji alespoň částečně pracovali i předtím.
Například Falcon 9 byl oznámen v roce 2005 a poprvé vzlétl v roce 2010. Což je přibližně stejná doba od oznámení nosiče po jeho první (v případě NG plánovaný) start.
To je pravda. Na druhou stranu ale první Falcon 9 není vůbec srovnatelný s dnešní verzí. Raketa za těch 7 let ušla obrovský kus cesty. Navíc si troufám říct, že skok z Falconu 1 na Falcon 9 není tak velký a odvážný jako z New Sheparda na New Glenna.
Ono co jsem slyšel, tak Blue Origin přetáhl hodně lidí ze SpaceX, takže to jim s vývojem taky trochu pomohlo 🙂
Je to spíše jako by SpaceX šla z Falconu 1 rovnou na Falcon Heavy k tomu se záchranou prvního stupně a metanem. Možné je vše, jen mám pocit,že k roku 2020 bude třeba přičíst koeficient zatím neustavené osoby a tedy i prozatím neznámé délky 🙂 Ale jen ať se snaží,každé želízko stran těžkotonážních raket dobré.
Ostatně jaká je asi náročnost vývoje a zkoušek můžeme hledat u NASA a SLS. Články zabývající se stavbou a zkouškami jednotlivých komponent zde jsou a je vidět,co je s tím práce a času,než to poletí a to ještě vychází z STS a nestaví úplně od začátku.
…po plácání se na místě s ULA a Sojuzy a Protony konečně zase technika pro výzkum vesmíru akceleruje…
Snad se bude všem dařit bez nějakých velkých havárií.
Hlavně BE-4 aby šlapal, po té ráně ani vidu ani slechu, co dál… nebo se mýlím?
Nemýlíte se 😉
Ten termín je šibeničný, ale vie sa už čo bude vynášať?
Aby nebola najskôr raketa, ale bez reálneho nákladu.
Prvním zákazníkem, který si objednal start se stala společnost Eutelsat. Start jejich družice by měl proběhnout někdy v roce 2021 nebo 2022.
Společnost OneWeb si objednala 5 startů rakety New Glenn, které by mohly být úplně prvními starty této rakety.
Dost možná firma Blue Origin získala i další zakázky, ale myslím, že výše zmíněné jsou jediné oficiálně známé.
Mezi možné náklady bych zmínil ještě nákladní lunární lander Blue Moon, se kterým je Blue Origin jednou ze tří společností, s nimiž jedná NASA na základě podaných návrhů k vypsané výzvě (RFI) na lunární povrchové nákladní dopravní služby (dalšími jsou Moon Express s landerem vycházejícím z koncepce MX-1E a Astrobotic s landerem Peregrine).
http://spacenews.com/wp-content/uploads/2017/09/bluemoon.jpg
https://en.wikipedia.org/wiki/Blue_Origin_Blue_Moon
https://www.fbo.gov/index?s=opportunity&mode=form&tab=core&id=970ad3020c0f35f26bc0621fbf8f3b64
Amerika je neuvěřitelně výkonná. Staví hned tři superrakety, dvě soukromé, což nemá obdobu a jednu státní. Paradoxně se právě tato jeví jako raketa “ chudého muže „,neb se opírá o technologie a dokonce i komponenty několik desítek let staré. Zbytek světa a jeho státní organizace o superraketách pouze diskutují.
Celkový dojem kazí fakt, že očekávané výkony ani zdaleka nedosahují výkonu amerického Saturnu-5(135 tun na LEO) z roku 1968 a ani sovětské Eněrgie z roku 1985 ( 100 tun na LEO), systém STS neuvádím, neb jeho náklad zpravidla měl daleko k 20 tunám na LEO.
Buď spravedlivý, vynášel i sám sebe.
Raketa “ chudého muže „ – cítím posměch, ale z těch tří nových amerických raket má být nejsilnější.
Saturn V – první let 1967
Eněrgija – první let 1987
STS – souhlasím s Jirkou Hadačem. Eněrgija nedopravila na LEO nic jiného než raketoplán Buran, tak mi přijde nespravedlivé jako „dvojí metr“ orbiter systému STS neuznávat jako vynesený náklad při současném uznání orbiteru jako vynesený náklad systému Eněrgija/Buran.
To není úplně pravda, SLS v nejsilnější konfiguraci se vyrovná Saturnu 5 (nebo ho i mírně překoná). Důležité je, že nosnost a parametry se budou moct podle potřeby měnit. Saturn 5 byla raketa na jeden účel, slepá cesta vývoje – podobně jako ruská Eněrgija.
Tohle je hodně komplexní, Saturn V nemusel být jedno účelný – to z něj bohužel udělala politická rozhodnutí. NASA měla plány na další využívání této rakety i na její postupné vylepšování, bohužel však nedostala šanci je realizovat.
To by stálo za článek ☺️
45 tun na LEO? Nemá náhodou FH 63 tun? Okej, bude reusable, ale i tak dá těch 45 tun, dle mého názoru… Spíš je důležité, že vynese víc na GTO či dál než FH. teda pokud se nemýlím
Budou to nejspíš co do nosnosti dost podobné rakety. NG má ale větší aerodynamický kryt, takže bude moci vynášet rozměrnější náklady. Také jde pouze o jeden booster, takže by mohla být jednodušší manipulace s jedním vyhořelým kusem než se třemi u FH. Horní stupně by také měly být silnější než je aktuální u F9/FH (ale tady snad SpaceX zvedne hozenou rukavici). Metanové motory by měly mít i jednodušší poletovou údržbu než kerosinové. Falcony jsou zase lépe škálovatelné. Bude to zajímavý souboj, na který se těším.
Nosnost FH je různá, podle toho co zachráníte. Pokud jen boostery, tak to může být těch 40-50 tun na LEO. Pokud ale i centrální stupeň, tak jste na asi 30 tunách na LEO.
Ne že by to bylo málo (!) ale cenou za Muskovo prvenství a revoluční technologie je prostě ztráta „hrubé síly“, později se to asi dá částečně dohnat optimalizací motorů, ale to asi bude firma Blue Origin zkoušet taky.
Při záchraně bočních stupňů i toho centrálního čekám nosnost okolo třetiny základu, tedy kolem 20 tun, 30 je moc.
Super! Ač jsem obrovský fanoušek SpaceX a jsem unesen jejich úspěchy, neuvěřitelně fandím i Blue Origin, ač „jsou druzí“. Stejně jako v případě souboje Intel vs. AMD, není dobré když někdo má výrazný náskok. Vývoj potom stagnuje a ceny rostou. OK, SpaceX má k nějaké stagnaci daleko, ale konkurence je vždy motivační! A rozhodně budu radši fandit u souboje dvou soukromých firem (čeká nás to dříve než se SpaceX vs. BO v programu Comercial Crew u SpaceX vs. Boeing – to budou nervy), než fandit jedné ze dvou mocností na sebe mířících jadernými hlavicemi, kdy nepřímo vesmírným programem jen demonstrují svou sílu.
BO je rozhodně něco víc než vzdálená vize zkostnatělých a na státu závislých, nebo státy financovaných institucí. Ano narážím na ULA a Vulcan a ESA a Ariane 6 s koncepty záchrany motorové sekce. Nic proti, ale SpaceX a BO už v době kdy se o něco takového tito dinosauři budou pokoušet, budou možná zachraňovat i druhé stupně a aerodynamické kryty. Dalo by se nadneseně říci, že ruka trhu válcuje pěst dělnické třídy 😀
Se vším souhlasím, přesto mám sobeckou obavu, že když konkurence stlačí ceny startů, nevydělá SpX na svůj ambiciózní „marsovský program“. Omluvou mi budiž, že jsem fanoušek výzkumu a teprve v důsledku toho vlastně zabržděný protekcionista. 🙂
SpX nikdy nevydělá na Mars starty raket. Jejich strategie je jiná – levně si v kosmu vybudují komunikační infrastrukturu a budou prodávat její služby. To je 100x výnosnější obchod.
Tam bude neviditelná ruka trhu řádit také. Takže i nadále jsem rozdvojenou osobností. 🙂
Záleží na postojích jednotlivých států – pokud se rozhodnou ochránit své telekomunikační operátory – tak nikdy nedostane licenci na provozování pro klienty toho státu. A jakékoliv použití na území daného státu bude trestáno vysokou pokutou a někde i přímo vězením.
Zdůvodnění může být třeba takovéto – dotyčné frekvence používá naše armáda a poněvadž je tajné i to na co je používá – tak ani toto nemůžeme zveřejnit.
Bezos musí mít asi hodně peněz nazbyt, když ještě nevydělal ani dolar na Shepardu, a rozjíždí další projekt. A navíc se vrhnul de facto do přímé konkurence FH, aniž by se snažil něčím zásadně odlišit. Myslím z hlediska pozice na budoucím trhu, ne technickými detaily. Přitom FH má pravděpodobně vyšší „procento recyklace“ – zachrání se 27 z 28 motorů. To dává FH šanci na nižší ceny, nemluvě o časovém náskoku. Proč to tedy Bezos dělá? A proč vynechal lehký nosič, velikosti F9, schopný vynášet drtivou většinu dnešních satelitů?
Pustíme-li se na tenký led spekulací, tak má Blue Origin snad jedinou zásadní výhodu před Space X – a to čisté konto bez havárií. Zatímco havárie Space X by už vydaly na celovečerní film, a Branson je na tom chudák ještě hůř. Jakkoli jim fandím, svojí tělesnou schránku bych svěřil raději firmě s vyšší spolehlivostí. To tedy může mít zásadní vliv ve vesmírné turistice. A zde je velikost Glenna vyhovující – dostatečná pro vynášení sekcí pro vesmírný hotel, stejně jako více osob najednou (párty, svatby apod.). Pak je vše jasné a zapadá do sebe. Uvidíme.
F9 není malý nosič, ale spíš vyšší střední třída. V oblasti středních nosičů je dost velká konkurence nejen ze strany SpaceX, ale i ULA, Ruska, Číny, Indie, Japonska. Malých nosičů je také docela dost. Proto se asi snaží nacpat někam, kde není takový přetlak. S kapacitou na hotely to určitě souvisí taky.
Jeff Bezos ma k dispozicii obrovske kvanta penazi, ktore Elon Musk nemal. Bezos avizoval, ze kludne kazdy rok doleje 1 miliardu USD do Blue Origin (postupne predavanie akcii Amazonu). Je to jeho srdcova zalezitost.
SpX zacinalo od nuly a cesta ktora sla davala logiku. Maly nosic za male peniaze a potom sa posuvat dalej. Lenze Jeff Bezos sa tejto problematike venuje uz dlhe roky. Vybudovat malu raketu uz nie je nic az tak zlozite. Videli sme ako sa to podarilo nedavno na Novom Zelande (aj ked ciastocne je to aj americky projekt). Jeff ide rovno budovat nieco co je nove vid pouzitie metanovho motoru. Ono mi to pripada, ze skor, ako o dobehnutie SpX sa snazi dostat na rovnaku ked nie na vyssiu uroven. SpX jednoducho nema tak obrovsky kapital k dispozicii a svoje projekty musi prisposobovat trhu tak aby prezili to Blue Origin nepotrebuje.
SpX sa snazi pravdepodobne o zmensenu verziu ITS, lenze mne ten New Glenn pribada ako de facto nieco velmi podobne (prvy stupen, navrtat – cela koncepcia). Oni sa rovno pustili do nosica ktory by mohol mat podobne paramentre ako ITS (zmensena forma) a to uz v roku 2020. Aj ked to nestihnu je mozne ze budu mat hardware skor ako SpX (zmensena verzia ITS).
SpX si to musi vydriet. Za cenu startu cca 70 mil dolarov by na to aby dosialhy 1 mil dolarov do investicii na R&D museli absolvovat aspon 40-50 startov rocne (predpokladam ze z jedneho staru im ostane 20 mil USD). Jeff to tam jednoducho naleje cize je realne, ze za 5-6 rokov pri vydajoch 5-6 miliard dolarov bude mat na rampe tazky nosit shocpny vynasat vacsi naklad ako FH. K tomu bude mat peniaze na testy a pod. Je to zaujimavy suboj ktory urcite vstupy do dejin.
Moc hezky napsane, a fascinujici na tom je to, ze se bijou dve americke firmy, tedy, lepe receno, planuji spolu soutezit. A krasny je, ze vysledkem bude neco, co stoji za to, dve fakt tezkotonazni rakety. Cili neni to jen soutez pro soutez, jak misty Soveti predhaneli amiky za kazdou cenu. A kosmonautice ci vubec raketovemu trhu to jen prospeje. Ps, vsimli ste si, ze se na tech ofi. oBrazkach NG srovnava s F9, Saturnem V a ne s ITS? 🙂
Myslím že nakonec rozhodne kvalita a zkušenosti týmu. V tom má SpaceX náskok. Peníze jsou hrubá síla, ale otázka je, jak dobře se přetvoří ve výsledný produkt.
Musk má tu výhodu, že ve správný čas (období krize a útlumu kosmonautiky) mohl odčerpat kvalitní vývojáře např. z NASA a dalších firem, zatímco Bezos jako druhý musí paběrkovat, nebo nabízet obrovské peníze, aby někoho přetahnul.
V každém případě fandím oběma firmám.
Mé nadšení sráží fakt, že Jeff ještě nedosáhl oběžné dráhy.
Jeff má ale výhodu že do toho môže v podstate kedykoľvek natlačiť neskutočné prachy 😀
Vyčkaj času ako husa klasu. 😉
Dobre napísané… 🙂
Ja si myslim ze to neni jen o tom vyvinout raketovy nosic, ale musi se vybudovat i prislusna infrastruktura, kterou treba SpaceX porad dostavuje za pochodu. Takze myslim ze Blue Origin ma v tomto nekolik let ztratu. Take je videt ze SpaceX nejen ze buduje, ale neustale se snazi vylepsovat optimalizovat. To ze Blue Origin je financovano defakto majitelem firmy je mozna pro ni idealni vec, na druhou stranu tam mozna chybi existencni tlaky a tlak na vysledky je tak ciste na samotnem majiteli.
Plusy a minusy budou vyrovnané:
SpaceX řeší věci za pochodu, ale to taky znamená že teprve po roce budou ve startujících nosičích zapracované změny co do výkonu, pro lepší údržbu a bezpečnost (skoro rok jim trvalo, než vystříleli na sklad vyrobené „zastaralé“ kusy).
SpaceX (respektive Musk se všemi svými podniky) by si měl dávat pozor aby se nestal „sopkou která zasype sama sebe“.
Výhoda je v tom, že Musk je schopný mozek, spoustě technických věcí svých firem sám dostatečně rozumí a většinou tedy ví co může slíbit (až na časovou konstantu).
Jak už zaznělo finančně je to jiný vesmír:
– Musk dělá kompromisy, existenčně závisí na státních zakázkách, jede docela tvrdou reklamu cílící na technofily, naposled odložil motorové přistání návratových kabin (teď na to nemá čas, peníze = chybí platící zákazník co by dotoval vývoj).
– Bezos (jeho inženýři) má čas a peníze na vývoj odladěného produktu který bude dělat to co Bezos hned na začátku slíbil (ledaže by problém byl fyzikálního rázu). Protože samotný princip reusable už byl ověřen SpaceX a i jejich newShephardem nejde o žádné bláznivé dobrodružství – s dostatkem zdrojů to dřív nebo později prostě poletí tak jak má.
Ještě to bude zajímavý závod…
Bezoš má peníze, zato Spacex si musí rozmyslet kam a jak bude investovat, tak aby neprodělala. Bohužel.
Spytajme sa, pre koho pojde robit excelentny inzinier.
No jasne, ze pre Muska. A preto Bezos neuspeje. To je proste tak.
Bezos ma sancu mozno o 15 rokov, ked Muskovi dojde stava, alebo sa stane nieco nepredvidatelne.
To záleží na povaze, nebo třeba rodinném stavu inženýra.
Ne každý inženýr je Old Shatterhandem který OSOBNĚ jede dohlížet na stavbu železnice…
:-PPP
(Není to tak dlouho co Musk řešil žalobu zaměstnanců.)
PS: to že je Musk sám taková bedna a silná osobnost, může paradoxně vést k tomu, že schopný inženýr půjde pracovat ke konkurenci PRÁVĚ PROTO, aby vystoupil z Muskova stínu, nebo aby ho dokonce zkusil překonat.
Nutno podotknout, že Bezos je o 7 let starší než Musk, takže aspoň co se týče pravděpodobnosti, komu dřív dojde šťáva, tak to bude Bezos. (Tedy pakliže chápu dobře, že šťáva rovná se nějaká životní energie).
A já jakožto inženýr bych asi radši šel pracovat pro Muska, protože on má jasnější a lákavější vizi, čeho chce dosáhnout. A právě vize (sen), za kterým Musk jde, je to, co k němu láká lidi.