Na příští týden byly oznámeny dvě akce týkající se představení dokončených dílů rakety SLS. Respektive, jeden z těchto dílů je letovým exemplářem pro první misi rakety SLS, druhý je určen pro zkoušky pozemních zařízení, ale zase ohromí svými rozměry. V dnešním článku oba díly stručně představíme a po skončení jednotlivých akcí vás v dalších článcích průběžně seznámíme s aktuálními fotografiemi.
Zdroj: https://www.nasa.gov
V úterý 29. srpna ve 14 hodin CDT (21 hodin SELČ) má být médiím představen v Marshallově středisku v Huntsville (Alabama) dokončený letový exemplář adaptéru LVSA pro první let rakety SLS. Tento adaptér, který vyrobila společnost Teledyne Brown Engineering z Hunstville, spojí centrální stupeň a horní stupeň rakety. Úterní akce se má odehrát uvnitř budovy, v níž bude v příštích měsících na adaptér pomocí ručního procesu nanesena pěnová tepelná izolace. Fotografie zachycuje LVSA před vraty této budovy.
Ve čtvrtek 31. srpna v 10 hodin CDT (17 hodin SELČ) má být v budově firmy G & G Steel č. 6275 na Horse Creek Boulevard, nacházející se v Cordově ve státě Alabama, představena dokončená neletová maketa centrálního stupně rakety SLS, nazvaná Pathfinder. Jednotlivé díly Pathfinderu byly vyrobeny v průběhu loňského roku v zařízeních firmy Dynetics v Huntsville a ocelárny G&G Steel v Russellville (obě taktéž v Alabamě). K jejich svaření do ocelového hmotnostního (104 tuny) a rozměrového (délka 65 metrů) exempláře došlo letos právě v závodě G&G Steel v Cordově, na břehu řeky Black Warrior.
Jde o nízkonákladovou maketu bez motorů a avioniky, určenou ke snížení rizik prvotních operací s budoucím letovým centrálním stupněm. Maketa bude přepravena lodí společnosti Barnhart Crane & Rigging do Michoud Assembly Facility v New Orleans ke zkouškám tamních pozemních zařízení, například kolových dopravníků. Poté bude Pathfinder dopraven lodí Pegasus na Stennisovo vesmírné středisko k dvoutýdenním zkouškám zvedacích procedur, usazování na testovacím stanovišti B-2, ověřování konstrukční vůle a podobně. Nakonec bude Pathfinder odeslán na Kennedyho vesmírné středisko ke zkouškám tamních pozemních zařízení.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
http://www.dynetics.com/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pathfinder_photo_0.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/ceb_5960.jpg
Uzasne dilo. Snad se jednou dockame podobne uzasneho dila ktere zaroven nebude tak bolestne jednorazove…
Rozumím, ale tahle konkrétní věc (pokud máte na mysli Pathfinder) nikam nepoletí a zůstane na Zemi 🙂
Jasne, myslel jsem SLS jako takovou. Kdyz clovek vidi treba ty nadrze…
Předpokládejme, že centrální stupeň SLS bude mít stejnou letovou trajektorii jako vnější nádrž raketoplánu. Parametry její balistické suborbitální dráhy jsou v mém komentáři z 10:46. Vezměme verzi Block 1B s nosností Orion plus 10 tun na dráhu k Měsíci. Jaká by byla výsledná nosnost při vícenásobném použití centrálního stupně?
Dotaz na zkusene nase redaktory:
Bylo to i driv, ze se NASA chlubi kazdou malickosti? Myslim to pozitivne. Mozna, ze ano, jen k nam se to nedostalo. Ale myslim, ze se od business vendoru uci i silnejsimu PR, coz je dobre. At chceme nebo ne NASA TV pro mladez uz moc neni, protoze dnesni deti 10-20 ziskavaji informace o svete kolem sebe z rychlejsich kanalu. Max se divaji na serialy nebo film, na ktery chteji a ne na program, ktery jim nekdo naordinoval.
Velice dekuji za praci, kterou pro nas vsechny odvadite. Ctu vetsinou vsechno na anglickych webech, ale vzdy u Vas najdu nejaky bonus navic nebo zpravy lepe strukturujete a cistite od balastu.
NASA naštěstí reaguje na měnící se trendy v možnostech sebeprezentace. Osobně za největší změnu považuji rozvoj sociálních sítí. Díky nim může agentura zveřejňovat i drobné zajímavosti, které by jinak nestály za sepsání velkého článku. Zároveň ví, že publikum to ocení, protože na sociální síti se k odběru těchto zpráv přihlásí lidé, kteří o to opravdu stojí a kteří ocení i tyhle „drobnosti“. Takže máte pravdu – v posledních cca. 5 letech se NASA začala více chlubit i detaily, protože vznikla platforma, jak tyto detaily jednoduše prezentovat.
A díky moc za pochvalu. Velice nás těší, že se k nám vracíte.
Nejen NASA se chlubí každou maličkostí, nýbrž i její dodavatelé a subdodavatelé. Například nedávné představení segmentu tlakové kabiny Orionu pro EM-2 bylo v režii společnosti AMRO Fabricating Corp. a chystané představení Pathfinderu organizuje Dynetics, Inc.
A taky děkuji za pochvalu. Snažím se z použitých zdrojů uchopit hlavně konkrétní informaci a popsat ji v souvislostech.
Mame letovy profil centralniho stupne?
Mozna by to bylo na clanek, pro celou SLS. Pekne s čisly (rychlost, vyska, spotreba paliva, namahani), se srovnanim s jejich budoucimi sourozenci. Vime jen, ze budou silnejsi 🙂
Zajimalo by mne kam bude centralni stupen nasledne padat. Bude precejen horet dele. Stihne spadnout zpet pred Afrikou? Podobna myslenka mne napada u FH. Dnes 1. stupen dosedne 600-800 km daleko. Kam to bude s FH resp. SLS. Čvachtnuti to bude brutalní.
Pokud se nepletu, tak přesná čísla ohledně letového profilu zatím neznáme, ale osobně bych si tipnul, že bude srovnatelný s letovým profilem raketoplánu – tedy že centrální stupeň dopadne do Atlantiku ještě před Afrikou.
Vycházím jen z veřejně dostupných dat a letový profil centrálního stupně neznám. Asi před rokem jsem četl, že definitivní profil nebyl dosud vybrán, uvažovalo se s parkovací dráhou s apogeem kolem 900 km. Taky si myslím, že to bude srovnatelné s letovým profilem raketoplánu, protože motory centrálního stupně mají pracovat přibližně stejně dlouho – přibližně 500 sekund (STS-1 měl 514 sekund). Raketoplán měl v okamžiku dokončení činnosti motorů SSME téměř 1. kosmickou rychlost (STS-1 cca 7829,4 m/s). Nádrž ET raketoplánu ale nezanikala nad Atlantikem, nýbrž v hustých vrstvách atmosféry až nad Indickým oceánem.
U Raketoplánu by nebyl problém dostat na stabilní orbitu i ET, ale nedělalo se to proto, že neměla motory, aby provedla zpětný zážeh a takový buldozer na LEO nechce nikdo. U SLS mi vycházejí horní stupně plus Orion lehčí než Orbiter Raketoplánu a přitom je centrální stupeň i SRB silnější. Řekl bych, že centrální stupeň poletí po poměrně vysoké suborbitální dráze. Profil se určitě bude lišit podle toho, jestli půjde o pilotovanou misi s Orionem nebo o nějakou deep space misi s kosmickou sondou. Navíc cílem nejspíš nikdy nebude LEO jako u Raketoplánu, takže bych to s ním nesrovnával.
Asi jsem se vyjádřil nepřesně. Uvedená parkovací dráha na LEO se má samozřejmě týkat Orionu, nikoli centrálního stupně SLS. Ten na LEO nebude. Pilotované mise budou mít vždy parkovací dráhu na LEO, podobně jako u Apolla.
Hmotnost raketoplánu s nákladem na oběžné dráze Země bývala až 106 tun (většinou méně), což odpovídá nosnosti SLS Block 1B.
Našel jsem souřadnice dopadu zbytků ET z mise STS-4 do Indického oceánu: 83°04′ v. d. a 28°25′ j. š.
Takový práce a pak to během 10 minut shoří…
Nějaký návrh?
Koupit každému americkému daňovému poplatníku papírový kapesníček
Roční rozpočet SLS na jednoho obyvatele USA je šest a půl dolaru. Myslíte, že kvůli tomu zchudnou?
Ono to bude asi trochu složitější, než vzít Falcon 9 a (doslova) desetkrát ho zvětšit…
Rozměrově podobnější by měl být první stupeň nosiče pro zmenšenou ITS, který by zřejmě mohl mít průměr 9 metrů. Podrobnosti bychom se měli dozvědět za měsíc, ale už nyní je jasné, že v době prvního letu rakety SLS v roce 2019 toto úžasné dílo ještě nebude hotové.
Zajímavá debata v tomto vlákně… 🙂
To přirovnání $6,5 je dobré, ale jak víme z naší kotliny – kde by se také dalo říct, že na 1 m dálnice je potřeba X haléřů/osoba, a ve finále jen trochu inteligentní člověk moc dobře ví, jak to s tou dálnicí je – tohle trochu kulhá, protože to není jediných $6,5 za celý rok co je potřeba vytáhnout z kapsy. To je ta potíž.
Kdybych musel za celý rok vytáhnout jen těch X haléřů na tu dálnici, mlčím a tleskám tomu, kdo právě vládne. Ale tak to není. A proto myslím, že je normální se ptát jak věci udělat za méně.
Soudím, že je pouze málo těch, kteří navštěvují tento web, kteří si myslí, že je vše kolem SLS v nejlepším pořádku 🙂
Takže vytahuji ten kapesníček a otírám slzu 🙂
Jinak ještě k těm sociálním sítím – já to tedy nevidím tak nezištně. Vidím tam takový ten kousek… „hele za ty prachy jim alespoň musíme občas říct co se děje nebo neděje “ 🙂
A teda taky děkuji za zprávy, moc.
Ta cena je konečná a vychází ze schváleného rozpočtu SLS na fiskální rok 2017 ve výši 2,150 miliardy dolarů. Federální rozpočty mají formu zákona schváleného Kongresem a podepsaného prezidentem. Víc prostě NASA nedostane a půjčit si nesmí.
Souhlasím, že je normální se ptát, jak to udělat levněji. Proto jsem se zeptal na návrhy, a odpovědí bylo rozbrečet se a vytáhnout kapesník.
Jo tak, vy byste ještě přisypával nebo si půjčoval… 🙂 tak to se omlouvám, jak jsem psal, že je normální se ptát jestli neleze dělat za méně peněz, tak jsem tedy myslel jít opačně.
Jinak co je rozpočet a zákon vím.
Ale po utracených $15 miliardách a 10 letech je počet mých návrhů na 0, bohužel. Přiznávám.
Myslím, že jich moc existovat nebude 🙂
Ne, jen jsem reagoval na Vaši větu „to není jediných $6,5 za celý rok co je potřeba vytáhnout z kapsy“ a vysvětlil jsem, že to je jediných $6,5 za celý letošní fiskální rok.
V závěru komentáře jste nadsadil dosavadní rozpočet i dobu vývoje SLS 🙂
Ďakujem za pohotové informácie!
Takové informace předáváme rádi. Již nyní můžu prozradit, že v říjnovém dílu „Cesta k EM-1“ bude popisu plánovaných zkoušek s Pathfinderem věnováno cca 300 slov.