Na Michoudově středisku pokračují práce na výrobě nádrží pro raketu SLS. Nejnovějším milníkem je dokončené svařování testovacího exempláře nádrže na kapalný kyslík, přičemž na tuto činnost hned navázalo svařování letového exempláře kyslíkové nádrže pro misi EM-1. Tato nádrž bude spolu s vodíkovou nádrží ukrytá v centrálním stupni rakety SLS, který pojme více než 2 640 000 litrů paliva pro čtyři motory RS-25. Výroba nádrží se již plně rozběhla a v tomto článku Vám přinášíme fotku, na které jsou zachyceny hned čtyři, na kterých se momentálně pracuje.
Zdroj: https://www.nasa.gov
Snímek vznikl v hale Vertical Assembly Building na Michoudově středisku u New Orleans. V levém horním rohu snímku vidíme obří svářečku VAC (Vertical Assembly Center), ve které začíná svařování letového exempláře kyslíkové nádrže. Téměř identická nádrž, jen neletová – určená pro kvalifikační testování se nachází v popředí vpravo.
Pokud zůstaneme na pravé straně fotky a podíváme se nahoru, uvidíme kvalifikační exemplář vodíkové nádrže určený pro strukturální zkoušky. Technici zde právě provádějí vymývání jejího interiéru. Po dokončení budou tyto testovací exempláře naloženy na člun Pegasus, který je převeze na Marshallovo středisko v Huntsville (stát Alabama). Tady podstoupí strukturální testování, které ověří jejich mechanickou odolnost vůči namáhání při startu.
Na fotce je ale ještě jedna nádrž – uprostřed snímku leží vodíková nádrž, která měla původně letět na první misi. Jak ale v komentářích upozornil Jiří Hošek, nakonec nikam nepoletí. Důvodem je problém se slabými svary, o kterém jsme již psali. V září až říjnu letošního roku tak má začít svařování vodíkové nádrže, která měla původně letět na misi EM-2. Místo toho ale nahradí původní letovou nádrž na misi EM-1.
P.S. Pokud máte zájem o fotku v původním rozlišení (4478 ×6709 obrazových bodů), stačí kliknout na odkaz ve zdrojích obrázků.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/…/757415main_SLS_Core_stage_cutout_4_2400x1800.jpg
https://www.nasa.gov/…/maf_20170718_p_4_tanks_in_110_-14.jpg
Celkem mě zajímá, že výroba prvního SLS je zpomalená. Není to tím, že se učí postupy a snaží se vše udělat tak, aby nedošlo kvůli nedbalosti ke ztrátě rakety?
Není zpomalená. Souvisí to s úrovní financování a množstvím testů, které je potřeba udělat. Je potřeba mít jistotu, že dosavadní konstrukční návrhy jsou správné a bezpečné.
Je to tím, že se loni při výrobě nádrží zjistil problém s křehkými svary v obou vodíkových nádržích (kvalifikační byla svařena loni v červenci a letová v září) v důsledku chybně zvoleného profilu svařovacího kolíku, a vzhledem k tlaku na termíny se na to přišlo, až když byly obě vodíkové nádrže svařené. Pak museli určit správný profil kolíku a vyrobit druhou ověřovací kyslíkovou nádrž, s jejíž výrobou se původně nepočítalo. Celá anabáze je podrobně popsána tady:
https://kosmonautix.cz/2017/05/tyden-spatnych-zprav-o-sls/
Než začali svařovat kvalifikační kyslíkovou nádrž, přišlo letos v únoru tornádo, takže svařování nádrže začalo až v dubnu. Dokončení naplánovali na 4. května, jenže 3. května jim upadlo nepřivařené dno nádrže. Než zanalyzovali, že dno je použitelné a přivařili jej, ztratili další dva měsíce. Teď je ve VAC letová kyslíková nádrž pro EM-1, která by měla být hotová v srpnu. A teprve pak (cca v září až říjnu 2017) mají svařit novou letovou vodíkovou nádrž pro EM-1. Tohle je ve zdrojovém článku z NASA odbyto tím, že uprostřed snímku je vodíková nádrž postavená pro let, ale už tam nepíšou, že kvůli jejím křehkým svarům postaví pro EM-1 novou nádrž (původně určenou pro EM-2), která se teprve bude svařovat. V článku Dušana Majera to pak pochopitelně také není takto upřesněno. Takže vodíková nádrž uprostřed snímku se nestane součástí centrálního stupně první rakety SLS. Naopak, integrace tohoto centrálního stupně má v důsledku shora uvedených vlivů zpoždění cca jeden rok.
Díky moc za upřesnění. Zkusím to v článku opravit.
Rozklepl jsem si tu foto v maximálním rozlišení. Beru zpět, co jsem řekl o druhém stupni, tahle nádrž je fakt obří. Až mi to vyrazilo dech.
Však on bude mít centrální stupeň SLS na výšku 65 metrů.
A pritom v priemysle sa bezne zvaraju a vyrabaju aj vacsie nadrze a aj zlozitejsie. Chapem ze aerospace je ina liga, natoz ked sa jedna o lety s posadkou ale zasa to nieje nic co by ludstvo nestavalo uz desiatky rokov dozadu. Kazdopadne tym nechcem povedat ze ma to prestava fascinovat.
Budou nádrže potom ukryty uvnitř rakety, nebo zároveň tvoří i stěny/nesou celou váhu? Ze všech obrázků a dalších informací se mi zdá, že se prostě nádrže svaří dohromady pomocí intertanků, nanese se izolační pěna a hotovo. Odkud se vezme rezavá barva povrchu? Je to z izolační pěny? U raketoplánu jsem si vždycky myslel, že to je materiálem, ze kterého byla vyrobena hlavní nádrž (u ní si taky nejsem jistý, jestli měla více vrstev). Jak se to srovnává s jinými raketami?
Pokud se nepletu, tak vnější část nádrží by měla být vnější stěnou rakety, tzn nebudou se zasouvat do žádného pláště. Ohledně barvy izolace do vysvětlil pan Hadač. Já jen doplním, že ta izolace externích nádrží byla tvořen polyuretanovou pěnou a drceným korkem.
Ano, je to tak.
Co vím, ET měla rezavou barvu kvůli izolaci. Tož je nutno těch -183°C (kyslík) a -256°C (vodík) důkladně oddělit od sebe a zároveň zaizolovat. Jen pro první dva lety STS-1 a 2 to bylo namalováno na bílo. (Hold sem dnes poslouchal skvělou přednášku M. Václavíka na téma raketoplánů) Později se od toho upustilo a tím se u ušetřila hmotnost 272kg. A přesně jak říkáš, zároveň tím vznikla ona charakteristická oranžová barva ET, kterou má pak každý spojenou s lety raketoplánů. Ten zbytek si netroufnu odpovídat.
Mne sa nezdá, že by sa vývoj SLS spomalil. Skôr mám dojem že po mnohých rokoch keď sa nedialo takmer vôbec je to zrazu tak trochu „Hŕŕŕ na ně !” až mi to trochu naháňa strach, aby to nebolo na úkor kvality.
pb 🙁