Před zhruba pěti týdny jsme Vám přinesli fotografie, které zachycovaly pokrok ve stavbě letounu Stratolaunch. Od té doby technici evidentně hodně zapracovali, protože letoun byl před pár dny poprvé vyvezen z montážního hangáru v kalifornském Mojave. Stroj, který disponuje dvojicí trupů a šesti motory z Boeingu 747 vypadá majestátně a zároveň trochu děsivě – jako kdyby to byl technologický Frankenstein sešitý z několika různých dílů. Vývoz před hangár ale v žádném případě neznamená, že se blíží první ostrý start. Na ten si budeme muset počkat minimálně do roku 2019.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org
K čemu tedy slouží aktuální vývoz? Kromě toho, že se firma může poprvé v historii pochlubit pohledem na kompletní letoun, jsou zde i praktické důvody. Před ostrým provozem se musí otestovat kompletně všechny systémy, jejichž zkoušky budou vzhledem k rozměrům a tvarům letounu hodně důkladné. V první řadě mají proběhnut zkoušky tankování paliva a postupně se firma propracuje k větším technologickým výzvám. Sluší se poznamenat, že se jedná o stroj s největším rozpětím křídel v historii – 117 metrů.
V reálném provozu bude mezi oběma trupy zavěšena kosmická raketa, která se uvolní ve výšce zhruba deseti kilometrů, aby následně zamířila k obloze. Jedná se v podstatě o zvětšenou verzi systému, který známe v podání letounu WhiteKnightTwo a SpaceShipTwo.
Zdroje informací:
http://stratolaunch.com/
http://forum.kosmonautix.cz/
Zdroje obrázků:
http://stratolaunch.com/images/slideshow/slideshow2/desktop/drone1_website.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/1165px-Stratolaunch_comparison.svg.png
http://stratolaunch.com/images/slideshow/slideshow2/desktop/drone2-website.jpg
http://stratolaunch.com/images/slideshow/slideshow2/desktop/drone3-website.jpg
http://stratolaunch.com/…/desktop/Stratolaunch-leaves-hangar2-website.jpg
http://stratolaunch.com/…/desktop/strato-leaves-hangar1-website.jpg
http://stratolaunch.com/images/slideshow/slideshow2/desktop/stratonew1.jpg
http://stratolaunch.com/images/slideshow/slideshow2/desktop/stratonew2.jpg
http://stratolaunch.com/images/slideshow/slideshow2/desktop/stratonew3.jpg
http://stratolaunch.com/images/slideshow/slideshow2/desktop/stratonew4.jpg
http://stratolaunch.com/images/slideshow/slideshow2/desktop/stratonew5.jpg
…jestli tohle někdy poletí, lhostejno zda s nákladem či nikoliv… klobouk dolů…
Namáhání toho centroplánu na krut, ohyb a „cokoliv“ musí být obrovské!
Přesně, dlouhatánské trupy spojené relativně úzkým centroplánem a samostatné ocasní plochy . Pro mě ne scifi ale fantasmagorie. Skoro jak ta neviditelná íránská stíhačka.
…na druhou stranu, nekreslili to žádní nazdárkové a toto všechno se dá spočítat. Jen čistě subjektivně to prostě působí hrozně zranitelně.
Ono i normální stavební ocel zvládne víc, než by neznalý člověk na první pohled řekl. Osobně jsem se stále úplně nezbavil sklonu ocelové konstrukce při „očním“ odhadu do různých studií zbytečně předimenzovávat. A na letadla se používají o hodně pokročilejší materiály. Takže to může na první pohled hodně klamat.
Rutanovy výrobky všechny vypadají, že se musí co nejdříve rozpadnout. Občas se to i stane. No, tentokrát ale opravdu nevím. Navíc zavěšená raketa o velké váze a uchycení asi v těžišti, stačí proryv větru či trochu nesymetrický tah motorů, nevsadil bych na to.
Dvojitá smrková husa.
Ale přijde mi to jako část skutečné kosmické techniky, ne jak ty hračky od Virgin Galactic. S dvouset tunovou raketou nebo kosmoplánem už by se na orbitu dalo doletět
„…stroj, který vznikl spojením křídel dvou běžných letadel…“
Tak zrovna o tomto pochybuju…
Nevím o letadle, které by mělo na toto vhodná křídla.
Tady bude nové úplně všechno.
Uznávám, že věta byla formulována špatně – opraveno.
Překvapují mě ty dvě pilotní kabiny. To jako že tam budou dva piloti naráz?
Snad to nebude tak, že každý řídí svoji polovinu. 🙂
Je možné, že jeden bude řídit a druhý se bude starat o kontrolu stavu rakety a dalších systémů, aby si nemohli zasahovat do řízení. nechme se překvapit.
A už se ví jakou raketu bude vynášet?
Měla by to být raketa od Orbital ATK. Původně se počítalo se spoluprací se SpaceX – konkrétně tam měla být raketa Falcon 5 – něco jako Falcon 9, jen by měla na prvním stupni 5 motorů. SpaceX takovou raketu skutečně zvažovala, ale nakonec ji opustila.
Začít by měli se třemi raketami Pegasus XL (během jednoho vzletu letounu) v současné době odpalovanými po jedné z podvěsu letounu Lockheed TriStar „Stargazer“. Časem by v Orbital ATK měli vyvinout těžší raketu Pegasus II, která už by se tam vešla jen jedna.
Pokud vím, tak se původně snad uvažovalo i Antaresu, ale asi už definitivně padlo.
„Aby letadlo dobře létalo, musí být krásné“
Kdyby udělali elegantní bezpilotní samokřídlo s motory z SR-71, měli by snad šanci. Tahle obluda proti znovupoužitelnému 1.stupni Falconu 9 nemá nejmenší naději na úspěch.
Holt ho asi staví a projejtují idioti, no…
„„Aby letadlo dobře létalo, musí být krásné““
TO je taková otřepaná fráze, která se naprosto nezakládá na pravdě. Historie zná spoustu skvěle létajících „hnusných“ letadel a skoro neřiditelných designérských skvostů. Navíc je opravdu subjektivní, co je krásné a co ne. Je krásná A-10? Turbopilatus? Avro Lancaster? MB-5? Saab 21? Do-335? XB-70?
A to s těmi motory z SR-71… to by skutečně pak nemělo ekonomicky šanci…
XB-70 je dle mě jedno z nejzajímavějších letadel, co kdy vznikly. Aspoň mě se líbí
Saab vyráběl vždycky škaredá a trochu jiná letadla 😀 Gripen je snad první opravdu hezké.
Dovolím si nesouhlasit. Třeba J-32 Lansen je vyloženě „čučavé“ éro a J-35 Draken je nádherný téměř Sci-Fi stroj… 🙂
Ale jdi ty! 😀 Takoví škareďáci 😀
Hele, na Draken mi nesahej, to je můj mazlík! 😀
To rceni je jine – Pokud letadlo dobre vypada tak i dobre leta. Bohuzel to neni pravda. Treba Spitfire je sice krasavec ale diky eliptickemu kridlu je to ve vzduchu mnohem vetsi mrcha nez „osklive“ Hurricane.
Navic toto platilo jen do nastupu pocitacu a poradnych motoru. Ted uz leti prakticky cokoliv 🙂
Hmmm, tak bohužel i na fóru technického zaměření se objeví takové „perly“. Ty vůbec netušíš proč má Spitfire eliptické křídlo, viď? Ty modeláři…
Hurricany se přestaly používat jako stíhačky už v roce cca 1942 a přešly na jiné úkoly. Spity byly díky své konstrukci jako stíhači mnohem lepší a sloužili i po válce.
Ale to nepatří na fórum o kosmonautice… toto letadlo je další krásný Rutanův zázrak jak z hlediska aerodynamiky tak technologie.
V čem je výhoda tohoto přístupu? Rychlosti to raketě až tak moc nepřidá, předpokládám, že takováto obluda je podzvuková, takže většinu rychlosti si stejně raketa musí vyrobit za svoje palivo. Ušetří jí to těch cca 10km husté atmosféry a asi se nemusí tolik hlídat počasí. Jinak mne nic nenapadá…
Přesně tak – hlavní výhodou je počasí. Rakety jsou na něj citlivé, letadla o poznání méně. Tím pádem by mohlo ubýt odkladů kvůli počasí. A máte pravdu i s tou řidší atmosférou.
S tím počasím bych si nebyl tak jistý. Původně vojenské rakety (např. sojuz) startují i při špatném počasí. Mnoho letadel zase na špatné počasí vůbec není stavěná. Představa, že s tímhle mackem s raketou v podvěsu startuju do bouřky, brrr. A nebo s nevystřelenou raketou přistávám. S větrem z boku a na mokrou dráhu…
Pro srovnání:
Falcon 9 má ve výšce 10 km rychlost 1200 km/h, což je trochu víc, než bude rychlost téhle obludy. Ale ne o moc. Trvá mu to tam 1:09, zážeh prvního stupně celkově trvá 2:25. Jinými slovy, tenhle stroj by Falconu 9 ušetřil skoro polovinu prvního stupně!
Ve výšce 10km asi ano, ale odpojuje se při nějakých hypersonických rychlostech, jestli se nepletu, někde u 7000 km/h. Jistě, nějaké palivo by to ušetřilo, ale nevím, jak moc.
Preco podobne koncepty nelietaju ovela vyssie ale „iba“ 10km vysoko pri vypusteni rakety ? Ake parametre tam hraju rolu ? Dakujem.
10 km je běžná letová úroveň letadel. Výše by to třeba i šlo, ale bylo by to zbytečné. Je potřeba se dostat nad oblačnost, kde je počasí a nechat pod sebou nejhustší vrstvy atmosféry.
Ano, z pohladu hustoty atmosfery to uz asi moc velku rolu nehra, skor som myslel z pohladu energetickej vyhodnosti vyniest raketu napr. do vysky 30km, selsky rozum by povedal ze by sa dalo usetrit dost paliva. Pytam sa len zo zaujimavosti, je mi jasne ze to maju velmi dobre vypocitane co je najvyhodnejsie z hladiska roznych parametrov a poziadaviek.
Ten rozdíl už je pak poměrně malý a bylo by to za cenu horších letových vlastností – ve vyšší výšce už motory pracují hůře, byla by potřeba větší křídla kvůli řidšímu vzduchu a podobně.
V 30 km by už pro takovéhle letadlo neexistoval dostatečný vztlak. Řekl bych, že těch 10 km je tak maximum.
Pro raketu není důležitá výška ale rychlost. Tu musí nabrat i kdyby jí vytáhli až na výškovou úroveň příslušné orbitální dráhy.
Let ve výšce 30 km navíc s tak těžkým nákladem jako je raketa, by vyžadoval stroj neuvěřitelných parametrů. Dopravní letadla nelétají ve výšce kolem 10 km jen tak náhodou. Níž by je rušilo počasí a hustota vzduchu, výš už by neměly vhodné motory a konstrukci a vše by se prodražovalo. Jde o hledání cesty nejmenšího odporu a nejlepší finanční výhodnosti. A hlavně, raketa při cestě na oběžnou dráhu daleko více energie spotřebuje na nabrání horizontální rychlosti než na „cestu nahoru“.
Dakujem za vysvetlenie.
Jak už jsem psal výše, třeba Falcon 9 má ve výšce 10km spálenou skoro polovinu paliva z prvního stupně. Každý km výšky je znát. Letadlo, které by ve výšce 30km mělo rychlost 3 Machy (např. SR-71) by mohlo nahradit první stupeň úplně, druhý by ale musel být větší.
No, ja uz mam trochu zkusenosti s poradnymi materialy na modelech ( a myslim ze RiMr taky 🙂 )
Pokud se v tom clovek nepohybuje tak netusi ze pro spoustu soucasnych modelaru jsou uhlikove a kevlarove komponzity dost bezna zalezitost jiz nekolik let. Stejne tak jako provadeni vypoctu pri vlasni konstrukci letadel (protoze na hmotnosti proste zalezi 😀 ).
A presto me to na prvni pohled prijde taky dost divny a trochu me unika proc nespojili vyskovky vzadu. Ale je mozne ze pocitaj s tim ze FBW system to zvladne ukocirovat v mezich parametru. Na druhou stranu – ten centroplan musi zvladnout podveseni nekolika desitek tun rakety. Asi to bude slusnej „uhlikovy ingot“ 🙂
O spojení výškovek si to éro přímo říká, že. Kromě toho mám dojem, že kolem obou výškovek bude vznikat docela složité proudění vč. vzájemné interference, vč. dalšího vlivu zavěšeného nákladu. No, fandím jim, ale fakt tomu moc nevěřím.
Na připomínky k návrhu tohoto stroje se dá stručně odpovědět takto:
Burt Rutan
A ti co ví mají jasno.
No, sleduji ho teprve asi 45 let …