V posledním týdnu jsme se přehoupli z meteorologického jara do léta a s bouřkami a někde už i ochlazením je tu i další díl našeho pravidelného seriálu, shrnující dění v kosmonautice i na našem portálu. Letní počasí se jen mírně projevilo, když došlo k jednomu odkladu startu, zatímco ostatní proběhly podle plánu. Další významnou zprávou týdne bylo oficiální pojmenování sondy NASA určené k výzkumu Slunce podle žijící osobnosti, astrofyzika Eugena Parkera. Jisté představy o výzkumu Měsíce jsme poodhalili v článku o ruské i americké kosmonautice. No a konečně na začátku víkendu jsme mohli vidět úspěšný návrat posádky z ISS a v noci na neděli úspěšný start Dragonu. Ale nyní se hned v úvodu ještě zaměříme na vylepšení mikroskopu na Mezinárodní vesmírné stanici.

Mikroskop na ISS se dočká vylepšení

Jak už to bývá, nejen zvídavé dítě, ale i vědec se potřebuje dívat na některé objekty a děje v detailu. K tomu slouží řada různých mikroskopů. Problém někdy je, že na pohyb těles pod mikroskopem má vliv gravitace a to je potom výzva pro posádku Mezinárodní vesmírné stanice, aby některé experimenty provedla v prostředí mikrogravitace a podívala se na ně pěkně v detailu.

Na stanici je k tomu k dispozici laboratorní modul nazvaný Light Microscopy Module (LMM), zkrátka optický mikroskop. A ten se právě s nynější zásilkou na palubě Dragonu společnosti SpaceX dočká vylepšení, protože bude možné prostorově snímat pohyb uvnitř kapalin a to na úrovni jednotlivých pohybujících se částic.

Je třeba si uvědomit, že když se částice pohybují v kapalině, potom na Zemi jejich chování snadno ovlivní gravitace, zatímco na stanici očekáváme, že převládnou síly, které přímo ovlivňují pohyb jednotlivých částic. A vylepšený mikroskop by právě toto měl pomoci lépe zobrazit. Mikroskop bude dovybaven o laserový zdroj světla, skener a dvě snímací kamery, čímž se zlepší rozlišení a kontrast obrazu. Navíc bude možné eliminovat nevhodné světelné paprsky.

Snímky budou pořizovány rychlostí 10 obrázků za sekundu a díky skenování vrstvu po vrstvě dostaneme onen 3D model. Ten si pak mohou vědci v počítači libovolně otáčet a zkoumat jej. Necháme se překvapit, jaký nový svět mikroskopické vědy nám tento přístroj přinese.

Kosmický přehled týdne:

Kromě ostře sledovaného startu Falconu 9 se znovupoužitou nákladní lodí Dragon jsme se tento týden dočkali ještě dvou dalších startů. Ve čtvrtek vše odstartovala japonská raketa H-2A 202, která vynesla satelit QZS-2, čímž si připsala už 28 úspěch v řadě. Vynesený náklad je druhým ze čtyř plánovaných satelitů, které mají za úkol zlepšit přesnost a dostupnost družicové navigace v Japonsku a okolí. Zvláště ve městech s vysokými budovami může být s příjmem GPS signálu velký problém, budovy totiž stíní většinu z viditelných satelitů a navíc způsobují nechtěné odrazy signálu. Satelity QZSS se pohybují po skloněné, vysoce eliptické geosynchronní dráze, proto je při pohledu z Japonska satelit viditelný po dlouhou dobu velmi vysoko na obloze, takže ho nezastíní ani vysoké budovy. Tyto satelity fungují velmi podobně jako standardní GPS satelity, vysílají standardní navigační zprávy, takže se vám při pohledu ze Země mohou jevit jen jako další satelit systému GPS. Navíc ještě poskytují dodatečný korekční signál, který dále zpřesňuje lokalizaci uživatele.

Na start Rakety H-2A 202 se satelitem QZS-2 se můžete podívat ze záznamu:

Od startu rakety H-2A neuplynulo ani 24 hodin a už nás čekal start další, tentokrát to byla raketa Ariane 5 startující z Francouzské Guyany. Jak už bývá u této evropské rakety zvykem, byl použit adaptér Sylda, který umožňuje vynesení hned dvou velkých telekomunikačních satelitů najednou. Tímto startem si Ariane 5 kromě již 79. úspěšného startu v řadě připsala hned několik rekordů. S celkovou hmotností 10865 kg byl toto zatím nejtěžší náklad, který kdy tato raketa vyslala na dráhu přechodovou ke geostacionární. Kombinovaná cena obou satelitů a poskytovaných služeb pak přesáhla jednu miliardu dolarů, což je nejdražší komerční náklad v historii. První se od horního stupně oddělil ViaSat-2, který je zároveň družicí se zatím nejvyšší přenosovou kapacitou. Bude poskytovat internet pro Severní Ameriku a letadla nad Atlantským oceánem. Jako druhý se pak oddělil Eutelsat 172B, který je prvním satelitem vyrobeným v Evropě s čistě elektrickým pohonem. O dopravu satelitu na geostacionární dráhu a následné udržování pozice se budou starat pouze iontové motory.

Tento rekordní start si můžete přehrát ze záznamu:

V pátek se od Mezinárodní vesmírné stanice oddělila kosmická loď Sojuz MS-03, ve které seděl Oleg Novickij a Thomas Pesquet. Po odpojení od ISS Sojuz zapálil své motory a vydal se na ohnivou cestu zpátky domů. Návratový modul dosedl v kazašské stepi okolo 16:10 našeho času, přesně podle plánu. Původně se v této lodi měla vrátit i Peggy Whitson, její pobyt na ISS byl ale prodloužen o několik měsíců. Dočkali jsme se tak prvního pouze dvojčlenného přistání od roku 2010.

Přehled z Kosmonautixu:

Modul BEAM oslavil své první výročí od nafouknutí. Astronauti na palubě ISS i experti na Zemi pravidelně kontrolují jak si tento modul dokáže poradit s nehostinným vesmírným prostředím. Thomas Pesquet už je sice bezpečně na Zemi, pořád ale můžete obdivovat jeho nádherné fotografie v jednom z posledních dílů Thomasova fotokoutku. V úterý na kosmonautixu přistál již šestnáctý díl pravidelného seriálu o stanicích Saljut. Ve středu jsme rozebrali v detailním článku znovupoužitou loď Dragon a její vědecký náklad. Ve čtvrtek jsme se podívali na ruské plány do budoucnosti, jejichž cílem je náš přírodní satelit Měsíc. Rozpočet amerického prezidenta nám nastínil blízkou budoucnost plánované stanice DSG v blízkosti Měsíce. Plánovaná rekordní sonda Solar Probe Plus byla přejmenována na Parker Solar Probe, na počest profesora Eugena Parkera. Na závěr týdne jsme pro vás připravili další přenos startu SpaceX ze série Živě a Česky, tentokrát s malým překvapením na naší straně.

Snímek týdne:

Do rubriky Snímek týdne jsme dnes vybrali fotku, která vznikla v pátek 2. června v kazašské stepi. Sem dosedla návratová kabina Sojuzu MS-03, která po 193 dnech ve vesmíru dopravila na Zemi dva astronauty – na palubě byli Oleg Novickij a Thomas Pesquet. Peggy Whitson, která s nimi startovala, zůstala na ISS a přešla do 52. dlouhodobé expedice.

Video týdne:

Společnost SpaceX pro nás připravuje s každým dalším startem pokaždé neuvěřitelnou podívanou. Jinak tomu nebylo ani tentokrát. Raketa vynesla zásobovací loď Dragon, která už se ale jednou do kosmu podívala, během mise CRS-4. První stupeň předvedl již téměř rutinní přistání zpět na pevnině.  Toto přistání bylo obzvláště přesné a jemné, jedním z důvodů byl nový nátěr přistávací plochy, který zlepšuje odrazivost radarových vln, pomocí kterých měří první stupeň svou výšku.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://en.wikipedia.org/
http://spaceflight101.com/

Zdroje obrázků:
https://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2017/06/2345942_orig-512×397.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/ace_experiment_grc.jpg
http://www.spaceflightinsider.com/…/SoyuzMS03-Crew-Landing-e1496426218435.jpg