V kosmonautice často chybí měřítka, která by umožnila divákům plně pochopit, jak velká technika ve skutečnosti je. Výjimku netvoří ani Dalekohled Jamese Webba, který disponuje primárním zrcadlem o průměru šest a půl metru. Jak jsme Vás již informovali před několika týdny, základní konstrukce teleskopu v tajnosti opustila Goddardovo středisko, kde byly v minulých měsících instalovány segmenty primárního zrcadla a provedeny základní zkoušky. Cestu citlivého nákladu ve speciálním kontejneru STTARS na Johnsonnovo středisko ale monitorovaly kamery a díky nim se nyní můžeme podívat na to, jak obtížně se s takovým kolosem manipuluje. Na náhledové fotce tohoto článku navíc můžete vidět opatrnou manipulaci s tělem teleskopu, který se ukládal do největší vakuové komory A-1. I na tomto snímku máme porovnání s velikostí lidské postavy, což dokresluje velikost primárního zrcadla.
Zdroje informací:
https://www.youtube.com/
Zdroje obrázků:
https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net/…bf48a2891525187cfeff283adea597d5&oe=59B3E4D6
Nádherný výrobek. To budou (jsou) nervy …..
…to vypuštění a rozkládání po cestě na místo „pochůzek“ by měli vysílat jako „Transformer, weeks of terror“…
Jak to teď vypadá s tou záclonou proti slunci?
V polovině roku 2017 se optická sestava OTIS (to, co je teď v kryokomoře) přesune do jižní Kalifornie, kde sídlí společnost Northrop Grumman. V její výrobní hale bude sestava OTIS propojena se samotným tělem teleskopu a sluneční clonou.
Škoda, že se (s nejvyšší pravděpodobností) nedočkáme nějakého snímku rozloženého dalekohledu na pracovišti. Nebo třeba později po odložení někam na HD, pokud se tedy k tomu přistoupí.
Som tiež fanda SpaceX, ale pre mňa to bude ešte omnoho väčšia udalosť 🙂 ako Falcon Heavy.
Fanúšikovia SpaceX ma snáď nezavraždia !? 🙁
pb
P.S. Bude to skutočne Brútus na nervy.
Jakkoliv SpaceX fandím, tak je mi jasné, že JWST je o pár řádů výše. Vždyť jde o vlajkovou loď astronomie pro příští desetiletí!
Souhlasím. Považuju se za SpX magora, ale tohle je jiná liga. Hranice technicky možného a i nejbohatším subjektem (z hlediska výdajů na kosmonautiku) i tak jen taktak ufinancovatelného. I FH je proti tomu (a má být) v dobrém primitivní koloběžka.
ITS, pokud a zda bude, to stěží možné zase posune dál..
Tak ale zasa keby som mal vyberať medzi WT a MCT tak ja by som radšej volil MCT Mars colonial transporter
Len, nech sa preboha nezopakuje história ako pri HST. A nech Ariane V zafunguje aspoň na 110%.
Jak daleko ten teleskop dohlédne? Uvidíme konec velkého třesku? 🙂
To od něj už z vlastní fyzikální podstaty čekat nemůžeme. Jeho oborem bude infračervené pásmo spektra. Nahlédne tedy dál než Hubble – uvidí události, které se staly zhruba několik set milionů po Velkém třesku.
Konec Velkého třesku sledoval naposledy dalekohled Planck. Je třeba pozorovat i jiné objekty.
Ne tak docela, mezi velkým třeskem a dobou, kdy vznikalo mikrovlnné pozadí, se toho stala spousta, byť to byl časově krátký okamžik. Ovšem předtím vesmír nebyl průhledný, takže se všechno záření v té době absorbovalo. Mikrovlnné pozadí je z doby, kdy vesmír konečně zprůhledněl. Předchozí vývojové fáze prostě světlo nezanechaly, dál tedy v elektromagnetickém spektru, pokud vím, vidět nejde. Mám dojem, že by to mohlo teoreticky jít neutrinovými detektory, ale tady jsem si hodně nejistý a dost možná si to špatně pamatuju.
Zprůhlednění Vesmíru je považováno za konec Velkého třesku. Otázka zněla „Uvidíme konec velkého třesku?“, tedy zda uvidíme, jak vypadal Vesmír v době jeho zprůhlednění. Odpověď na tuto otázku nám poskytla již sonda Planck.
Aha, tak díky za upřesnění. Měl jsem za to, že Velký třesk je (alespoň z hlediska našeho vesmíru) v podstatě bodová událost na počátku a všechno ostatní (tedy všechno) je po něm. Ostatně mám za to, že když se mluví o počátcích vesmíru, uvádí se v časových intervalech od Velkého třesku, ne?
Po lehkém nahlédnutí do wikipedie uznávám, že jsem si to nejspíš myslel špatně. Zároveň jsem ovšem nezískal dojem, že jde o nějak jasně definovaný časový úsek. A zaskočilo mě, že by trval 380 000 let, tak se o něm moc nemluví. Neříkám, že nemáte pravdu, nejsem z oboru a v poslední době jsem se moc nevěnoval ani populární teoretické fyzice, jen o tom nejsem přesvědčen. Ale já si to rozhodně myslel špatně, díky za opravu. Aktuálně se mi zdá, že to je prostě název teorie, která nepopisuje přímo ohraničený časový úsek.
Pokud to smím upřesnit, pak jde o to, že je tak trochu pravda obojí. Populárně se to rozhodně běžně chápe tak, jak to uvádíte vy, pane Honzo, totiž, že Velký třesk je jediný okamžik před 13,8 miliardami let.
Nicméně v kosmologii je Velký třesk skutečně chápán jako časový okamžik trvající od počátku vesmíru do oddělení záření od látky, což je právě oněch 380 000 let po počátku, tedy z kosmologického hlediska Velký třesk trval 380 000 let. Je to celkem logické, protože jde o to, že se ty nejdůležitější události pro pozdější formování struktur ve vesmíru udály právě v oněch 380 000 letech a tímto okamžikem tedy skončil jakýsi vznik (v širším smyslu slova) či raný vývoj vesmíru.
Teorie Velkého třesku je pak teorií, která popisuje vznik a vývoj vesmíru převážně právě v období Velkého třesku.
Takže shrnuto, Velký třesk je chápán jako doba dlouhá 380 000 let převážně v kosmologii a příbuzných oborech. Přísně vzato bychom tak o něm měli hovořit i jinde, ale při popularizaci se to často redukuje na jeden okamžik, ačkoli to není věcně zcela správně.
Aha, to dává smysl. Díky.
Pozri si : Petr Kulhánek :
https://www.youtube.com/watch?v=2SRb0C5F7J8
pb 🙂
Tak já bych minimálně do startu doufal, že jim nespadne nějaký kus hardware na zem jako u SLS 🙂
Potom už „děj se vůle boží“…
Mám dotaz, zda je vyroben jen jeden exemplář a počítá se se 100 úspěchem při vysláni do kosmu? Marsovské rlvery se přeci dělají vícekrát.
Ne tak docela. Dvojitá porce byla jen u vozítek MER – Spirit a Opportunity. Kosmická technika – ať už samotné teleskopy, sondy, ale i jednotlivé přístroje se vždy vyvíjí v několika exemplářích. Jeden letový kus a pak několik dalších – tzv. inženýrský exemplář, strukturální exemplář, elektronický exemplář a tak dále. Jsou to testovací exempláře, které slouží inženýrům k tomu, aby si ověřili, zda přístroj pracuje správně a přežije start, namáhání atd. Letový hardware se samozřejmě také testuje, ale nejde se u něj až tolik „na krev“. Testovací exempláře není důvod šetřit a proto se mohou při zkouškách poškodit. Bylo by proto riskantní je vypravovat do vesmíru.
Pokud se letový exemplář rozbije, např. při startu, tak se musí vyrobit nový. To nejdůležitější, tedy výkresy a výrobní postupy, zůstává bez poškození. Samozřejmě nikdo nechce, aby se to muselo dělat znovu, ale výroba dalšího prototypu je už o dost jednodušší.