Už za pár týdnů bychom se měli dočkat startu, jaký nemá v historii našich dvou států obdoby. Na start indické rakety PSLV se už dlouho těšili Češi, protože tento nosič měl zajistit vynesení českého cubesatu VZLÚSat, ale nyní bude tento start extrémně zajímavý i pro naše východní sousedy. Indická raketa totiž kromě české družice vynese i cubesat slovenský – SkCube (na úvodním obrázku). O této mimořádné a velmi atraktivní situaci se mezi fanoušky spekulovalo už několik týdnů, ale teprve dnes bylo vše oficiálně potvrzeno na tiskové konferenci. Můžeme se těšit na start, který nemá v historii našich dvou států obdoby!
První slovenská družice SkCube měla původně startovat na americké soukromé raketě Falcon 9. Nejprve ale byly problémy s mnohaměsíčními odklady po havárii Falconu a později přišly problémy s hlavním nákladem – družicí Formosat-5. Zpoždění tak neustále narůstalo a v současné době se zdá, že by Formosat mohl startovat v červenci, ale tehdy poletí bez adaptéru Sherpa, který nese cubesaty. Jeho premiéra se mlhavě plánuje na rok 2018 s jiným primárním nákladem.
Zdroj: http://www.vzlu.cz
Naskytla se tedy možnost vypustit slovenský cubesat na indické raketě PSLV, která bude jako hlavní náklad vynášet satelit Cartosat 2E. Ke startu by podle aktuálních informací mělo dojít už velmi brzy – zatím to vypadá na začátek června letošního roku. Pokud bude k dispozici zdroj videa, rádi tento start odvysíláme s českým komentářem. V dalších dnech a týdnech bychom Vám rádi přinesli i podrobnější článek, ve kterém oba cubesaty podrobněji představíme.
Společný česko-slovenský (nebo snad slovensko-český?) start bude zároveň možné okořenit přátelským popichováním – který satelit se uvolní z vypouštěcího adaptéru jako první? Který cubesat dostane dříve mezinárodní katalogové označení. Pojďme si společný let užít a hlavně držme palce specialistům z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu, kteří stojí za projektem VZLÚSat i odborníkům ze slovenské agentury SOSA, jejichž výtvorem je SkCube. Je jasné, že se na obou projektech podílely chytré hlavy a šikovné ruce z mnoha organizací – dvě jmenované jsou jen špičkou ledovce.
Zdroje informací:
http://space.skyrocket.de/
http://www.tvnoviny.sk/
Zdroje obrázků.
http://www.skcube.sk/wp-content/uploads/2016/05/skcube-2-700×524.jpg
http://www.vzlu.cz/images/thumbs3/vzlusat-20150821140606.jpg
A jaký je účel těch satelitů?
VZLUSat má kromě technologického ověření konstrukce a jejích prvků ověřit technologie zmenšeného rentgenového dalekohledu, kompozitních materiálů pro stínění kosmické radiace a zařízení pro měření koncentrace kyslíku v termosféře – https://www.fel.cvut.cz/cz/aktuality/ceska-technologicka-nanodruzice-vzlusat-1-bude-snimat-kosmickou-radiaci
SkCube je samozřejmě také určená k testování technologií (především inovativní sluneční senzor), ale kromě toho má i „praktické“ využití – bude disponovat detektorem vln o velmi nízkých frekvencích – http://www.skcube.sk/skcube/veda-a-experimenty/hlavny-vlf-experiment/ na palubě je i malá kamera.
Pomerne dosť informácii o skCube je zhrnutých napr. tu: https://directory.eoportal.org/web/eoportal/satellite-missions/s/skcube
No a samozrejme aj na stránke projektu: http://www.skcube.sk/#homePage
Já si počkám na článek tady na kosmonautix.cz 🙂 Tam to hezky rozeberou a popíšou 🙂
Budeme se snažit. 😉
Jak máte záložku termíny startů, hodilo by se k nákladu rakety připsat právě tyto dva Cubesaty.
Určitě s tím počítáme. 😉
Asi si mne nepochopil. V manifestu už ji napsanou máte (teda pokud je to ten let v červnu s Carosat 2E, ale v nákladu napsané nejsou…
Pochopil jsem, máme v plánu je tam dopsat. 😉
Promiň
Není důvod se omlouvat. 😉
Měl bych dotaz ohledně Cubesatu. Dalo by se alespoň přibližně zjistit, jaké jsou reálné náklady na vypuštění jednoho Cubesatu? Stránka http://www.spaceflight.com/schedule-pricing/ uvádí cenu 295 000$ za 3U, což se mi zdá poměrně hodně.
Stejně tak by mě zajímaly teoretické náklady na stavbu jednoho Cubesatu. Předpokládejme, že jsem zhýralý milionář toužící po vlastním satelitu, např. jen s jednoduchou kamerou snímající v reálném čase Zemi a s přenosem obrazu na Zem. 🙂
Co jsem slyšel tak Arianespace nabízí vypouštění studentských cubesatů dokonce zdarma coby sekundární náklady letící s většími družicemi.
Ten přenos na Zemi v reálném čase posílá celý Váš návrh o několik pater nahoru. 🙂
Základní 1U cubesat s jednoduchým vybavením může stát okolo 40 tisíc dolarů. Vynesení je pak různé – od zdarma, jak psal pan Vítek až po několik desítek tisíc dolarů. Konkrétní sumy pro VZLUSat a SkCube se pokusíme sehnat do slibovaných podrobnějších článků.
Díky oběma za rychlou odpověď. A jinak díky za kosmonautix, skvělá práce! 🙂
Rádo se stalo.
Mate pravdu, cena 295000 USD za 3U je opravdu premrstena. Na slunecne synchronni drahu se da zajistit cena 50 000 USD vcetne vypousteciho konejneru a doprovodnych formalit. Trh s raketami je hladovy, snizuje ceny, vse je otazka obchodniho jednani.
Firma Spaceflight Inc. vznikla v letech kulminace CubeSatiho boomu cca 2012, kdy rada „podnikatelicku“ v USA slepe verila, ze trh s malymi druzicemi poroste exponencialni radou. Zacali v malem mnozstvi diky konzervativnim vztahum na trhu s nosici, kde si kazdy launch provider dobre strezil sve kontakty, sve zlate vejce.
Na raketach Dnepr a Antares to bylo v malem poctu zakazniku skvele udrzitelne. Bohuzel zasahla vyssi moc a obe rakety postihlo uzemeni. To uzemnilo cash flow i firme Spaceflight. Ta dodnes sve byvale zavazky resi stylem vytloukani klinu klinem, proto zoufale nabizi lety na Mesic nebo na GTO, kam diky UN pravidlum 25 let zivotnosti jeste dlouho zadny CubeSat nepoleti. Firma ztratila i sve renome, ktere bude ted horko tezko ziskavat zpet. Na americkem trhu je neduveryhodna, jak je psano nize ULA a NASA nabizi starty i zdarma a evorpsky trh momentalne vlastne ani neexistuje.
Protoze se ale naplno projevil pokles nalad ve spolecnosti (dobeh financi krize, tj. cca rok 2009+ jako kickoff druzicovych projektu a jejich grantova financovani az 2012-2013 dostavby rozpracovanych druzic) a pocet univerzit a vyzkumniku, kteri o to meli zajem, zjistilo se, ze firma musi hledat jina reseni. Proto sahla po kdysi nevidanem a zoufalem kroku a to je hledani zahranicnich mimoamerickych partneru, kteri svou protrelosti jsou schopni nalezt i tymy (nezkusene novacky v oboru), ktere jsou financovane z „vselijakych“ verejnych zdroju a zaroven jsou dostatecne pasivni na to, aby sve penize nechteli pravni cestou zpet.
Dukazem teto kosmicke kulminace jsou krome premrstene naddimenzovaneho prstence SHERPA (84 * 3 U je 252 U druzic, tolik 1U druzic nebylo v historii jeste ani postaveno!, snad jen ve velikosti 3U genialnim business planem financovanym projektem ze silicon valley od PlanetLabs) take treba zkrachovale projekty jako americky Xcor Lynx nebo evropsky miniraketoplan od Swiss Space Systems. Oba projekty chtely lakavym zpusobem ziskat bud z grantu v USA nebo v EU finance na „novatorska“ originalni reseni jak vypoustet male druzice do vesmiru. Zkrachovali vsichni. Ne snad proto, ze by to bylo technicky nerealne, ale proto, ze zkratka nebyl dostatek zakazniku. I dnes, krome PlanetLabs je tempo staby novych CubeSatu spis v utlumu, nez ze by pralo podobne masovym projektum.
Podobnym nizkotonaznim nosicum muze prat snad jen vyhled na masovou vyrobu druzic pro megakonstelace, ale ani tam to neni nijak ruzove. Pri startu rakety s jednou 100kg druzici neni cenova vyhoda (vlastne mnozstevni sleva na kilogram hmotnosti) tak zajimava.
Proto skCube stala na zemi tak dlouho. Ne ze by byl problem primo ve SpaceX. Vybuch jejich rakety byl spise darem z nebes pro firmu ISL, ktera mela konecne v ustech i jiny argument nez do nekonecna omilane vymluvy na zdrzeni americkeho prstence SHEPRA nebo Formosatu 5. SpaceX o skCube poradne ani nevedelo. Staci se podivat na mlhava tiskova prohlaseni.
SHERPA tak skoncil jen jako mockup model pro novinare ve vyvojovem hangaru, ktery byl nasniman z velke dalky, aby nezkusenym okem nebylo poznat, ze se nejedna o realny letovy kus, ale jen overovaci model. Jeho dokonceni je mozne jen formou zazraku, ktery by prinesl opravdu velkeho investora s mnoha desitkami druzic. To se uz ale asi za zivota firmy nestane. Planetlabs uz maji sve obchodni kanaly s Nanoracks a Antrixem prochozene. Zabehlym firmam se jen tezko bude SHERPA financne vyrovnavat. Krome toho je zajimave, ze nikdy firma nepublikovala propulzni system prstence. Bez nej by druzice byly sice vypusteny do vesmiru ze vsech stran, ale po urcitem case by se vsechny srazily v jednom bode a letely by dal jako hromada strepu. I propulze chce svoje finance a na to ted Spaceflight proste penize nema.
Vybruslili z toho s holandskym obchodnim umem sobe vlastnim i sami nizozemci, kteri nakonec za nekrestanskou cenu 120 tis Eur zprostredkuji start spolecne s Antrixem v Indii, kde neni potreba resit ITAR pri vyvozu z USA. Ba co vic, to vse porad s vice jak 100% ziskem.
Kdyz se to prepocita zpetne na 3U, je to vlastne jeste vic nez kolik chtel samotny Spaceflight Inc., kdyby se kontaktoval primo bez prostrednika, se kterym je to vzdy logicky drazsi. Jen ten ztraceny cas se mohl vyuzit lepe… Tak snad to bude priste lepsi!
Zhýralí milionáři mají obvykle jiné starosti …
„… a v současné době nemá Formosat (a s ním letící cubesaty) ani hrubě známé datum startu.“
Pro účely plánování je hrubé datum startu FORMOSAT-5 zatím 22. července 2017 – info od NASASpaceflight z pozdního března.
A vida, tak to je zajímavá změna. Není to tak dávno, co se neoficiálně hovořilo snad o odkladu až na podzim.
Formosat 5 bude startovat ale bez Sherpa (http://www.spaceflight.com/sherpa/). Prvy let Sherpa sa podla nasich informacii odlozil az niekedy na rok 2018 a poleti s inym primarnym nakladom.
Aha, tak to potom dává smysl. Díky za vysvětlení. Upřesním to v článku.
Ziadne podpichovanie z mojej strany. Ako SK tak aj CZ timu zelam nech dosiahnu so svojimi druzicami to, co maju v plane. Cim viac druzic, cim viac projektov, cim viac spoluprace, tym lepsie pre jednych aj druhych. Myslim, ze sucasna situacia nahrava obom statom. V minulosti by si nemohli dovolit vypustit druzicu bez podstatne vyssej dotacie. Aj male druzice ukazuju, ze su dobrymi prieskumnikmi nasho vesmirneho okolia.