4. květen letošního roku přinesl na první pohled malý, ale v konečném důsledku možná výrazný krok v před v rámci projektu Skylon. V tento den začala ve Velké Británii stavba stanoviště pro zkoušky motorů SABRE (Synergistic Air-Breathing Rocket Engine), které by tu mohly začít během tří let. Jen připomenu, že motory SABRE mají v první části letu využívat kyslík přítomný v atmosféře. Díky tomu s sebou Skylon může nést mnohem menší nádrže s tímto okysličovadlem, které přijdou ke slovu ve chvíli, kdy stroj vystoupá do větších výšek. Tyto motory by mohly přinést revoluci v kosmické dopravě – stroje, které by je používaly, by mohly startovat a přistávat na běžných letištích.
Zdroj: http://www.esa.int/
Motory SABRE od firmy Reaction Engines by ale nemusely sloužit jen letům do vesmíru – jejich schopnost dosáhnout pětinásobku rychlosti zvuku by našla uplatnění v mezikontinentálním cestování. Celý projekt má podporu ESA, která do vývoje motoru SABRE investovala deset milionů euro, přičemž pětinásobek přidala britská kosmická agentura. Nové testovací stanoviště vyroste u Westcott Venture Park, kde Britové prováděli raketový výzkum v posledních sedmi desetiletích. Testovaly se tu například motory pro rakety Blue Streak a Black Arrow.
Motory SABRE představují technologickou špičku současného vývoje a jakožto průkopníci nového směru musí čelit mnoha překážkám. Náporem stlačovaný vzduch se při vysokých rychlostech bude ohřívat až na 1000°C, ale pro použití v motoru musí být během pouhé setiny sekundy ochlazen na -150°C a zároveň se musí předejít vzniku nebezpečného ledu. O tento složitý úkol se postará zařízení zvané precooler, ale celý motor má mnohem více dílů. Je potřeba otestovat raketové trysky, návrh nasávání vzduchu, nebo chlazení spalovací komory. Po jednotlivých zkouškách nás budou čekat i kompletní zážehy celého motoru.
Zdroj: http://www.esa.int/
Zdroje informací:
http://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/Airbreathing_engine.jpg
http://www.esa.int/…/Westcott_rocket_engine_site.jpg
http://www.esa.int/…/Engine_airflow.jpg
Děkuji moc za článek Dušane. Konečně nějaké nové informace o projektu skylon. Moc projektu fandím. Kdyby to vyšlo byla by to další revoluce v kosmonautice a letectví. Navíc by to významně vrátilo evropu do hry.
Rádo se stalo. Milerád bych psal už dřív, ale nic moc se nedělo. 🙂
Bude jistě zajímavé sledovat další vývoj.
Velmi zajímavé. Připomíná mi to R.A.P.I.E.R. motor v Kerbalu! 🙂
Přesně tak, inspirace je tu jasná. 🙂
Já jsem asi hodně špatný inženýr raket, už jsem jí dostal přes atmosféru, ale všechno důležitý mi shořelo a při návratu nakonec nevydržel ani modul s pilotem. A od té doby se mi už nic nepovedlo nahoru dostat.
Na dosažení orbity Kerbinu potřebuješ delta-v cca 3200 m/s, hodně pomůže gravity turn. Vědecký vybavení co dobře hoří nandat do úložného prostoru a nezapomenout na tepelný štít a dostatečnou zásobu energie. Sestup je v pohodě po balistické dráze, jen občas je potřeba si pohrát s padákama. 🙂
Žil jsem v domnění, že projekt Skylon byl pohřben. Jsem rád, že není.
Zpočátku mi bylo divné, proč je motor SABRE tak ohnutý, ale jistě k tomu mají nějaký důvod.
Jednostupňová raketa jistě posmrtně překvapí i Ciolkovského.
Jednostupňová raketa poletí už možno budúci rok 😀 http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=41&t=2200
https://youtu.be/30LBEyFdWmE
Taky dost dobré. To jsem zvědavý, co z těchto konceptů se prosadí.
Zajímavé, že o tomhle projektu jsem nikde nečetl a nikde neslyšel. Jak je to možné? To to utajovali? Nebo prostě jen náhodou unikali mediálnímu zájmu?
Řekněme, že jsou firmy, které spíše drží svůj vývoj pod pokličkou. A stejně tak je i otázkou, zda se jim start v tomto termínu podaří. Já jsem zatím poměrně opatrný k jejich prohlášením.
Ten projekt je už hodně starý. Předcházel mu projekt Hotol, ale ten skončil ještě před realizací.
Nadzvukové proudění vytváří rázové vlny, šikovným tvarováním motoru a letadla samotného je možné zařídit aby lámaly a zanikaly (zpomalení proudění na Mach<1) jak chceme, získáte tak "zadarmo" další kompresi…
viz SR-71, který má při plné rychlosti konečný kompresní poměr pro spalovací komoru 112:1 (nejmodernější dvouproudé motory pro dopraváky se dokáží dotknout kompresního poměru 58:1 za optimálních podmínek), přičemž aerodynamika je zodpovědná za 39:1 kompresi ještě než se vzduch vůbec dotkne kompresoru 😉
Pokud to celé nedává smysl, tak pro tepelný motor obecně platí, že vyšší kompresní poměr = vyšší účinnost
Tak jestli tohle Evropa dokope do operačního provozu, tak strčí do kapsy i Elona.
Jen to chvíli potrvá, ale to je u nových projektů samozřejmostí.
No… jsem teda taky evropan, ale dovolím si tvrdit, že Elon je zatím sakra daleko za horizontem 🙂
Uvidíme.
No, ak by sa scramjetovy motor ukazal ako zivotaschopny a hoc limitne, ale dosiahol by potrebnych parametrov, aby dokazal dopravit naklad na obeznu drahu a dosiahol by rozumnu zivotnost, tak prvym letom scramjetoveho… „pohybovadla“ by bola cela pouzitelnost a’la Musk zastarala. Teda za predpokladu, ze by to malo rozumnu vzletovu kapacitu, co moze byt problem. V takom pripade by sa to mohlo podelit tak, ze nakladaky by lietali „na Muska“ a osobaky na scramjetoch.
O scramjety se konstruktéři pokoušejí už celá desetiletí, ale má to jeden háček: aby to mělo smysl u kosmického nosiče, musí se scramjetem dosáhnout velmi vysoké rychlosti. Jenže současně to nesmí být příliš vysoko, protože je zapotřebí pracovní látka (jinak scramjet nescramjetuje :)), ale to zase vede na šílené tepelné namáhání. Přitom snaha každého kosmického dopravního prostředku je z atmosféry se co nejdříve dostat, a ne v ní co nejdéle zůstat… Dokonce snad někdo spočítal, že scramjet se dá přebít i pulzně detonačním motorem. A ten má výhodu v tom, že funguje se zlepšeným Isp (~490 s) i ve vakuu. Takže spolehlivý PDR pohon by nás levněji dostal mnohem dál než jen těsně nad hranici atmosféry. Nabízí se logicky otázka, proč se soustředit na SABRE a ne na potenciálně užitečnější PDR.
Myslím si, že nestrčí, dokud nevyřeší jeden „detail“: záchranu posádky za letu. Že si, po zkušenostech s raketoplány, nikdo netroufne do takového dopravního prostředku strčit lidi.
Abychom o tom mohli uvažovat jako o letadle (je to tak bezpečné, že záchranné mechanismy nemají smysl), bude muset proběhnout několik tisíc letů bez nehody (tak jako u letadel). To si nedovedu představit.
Zřejmě celá odpojitelná kabina pro posádku s vlastním záchranným systémem.
A přesně tohle SABRE umožňuje. Tím že podstatně zvýší poměr nákladu k palivu. Důvod, proč je dodnes let do vesmíru nebezpečný je právě ten, že se musí šetřit každý gram a všechno se dělá s minimální tolerancí (doslova jednotky procent). Ve chvíli kdy dokážeš zdvojnásobit procento, které spadá na věci jiné než palivo, tak tyto tolerance můžeš podstatně zvýšit.
Jediný způsob, jak dostat cenu letu (skoro) na úroveň letadel je mít znovupoužitelné SSTO. A jediný způsob jak mít znovupoužitelné SSTO je zvýšit specifický impuls. A to je přesně, čeho ani Musk nemůže dosáhnout bez radikálně jiných motorů (klasické chemické raketové motory mají v tomto ohledu celkem tvrdý limit).
Tohle bylo vyřešeno už v šedesátých letech, u letounu F-111.
S limitem patnáct tun na oběžnou dráhu pravděpodobně ne…
Jinak koncept je to pěkný, ale pořád mě nikdo nepřesvědčil, že dvoustupňová varianta s ramjetem+raketou na prvním stupni a vakuovým horním stupněm v nákladním prostoru není lepší. Pořád mi to vychází jako o polovinu „nosnější“ při stejné vzletové hmotnosti a přitom s menšími konstrukčními riziky (tj. že se až po čase ukáže, že nějaká technologická premisa se nesplnila, protože jsme nevěděli, co jsme ještě nevěděli, jako se to stalo třeba u STS se známými ekonomickými následky).
Dvoustupňová varianta sice bude mít výrazně vyšší nosnost, ale druhý stupeň pak nebude schopen přistání (nebo opět za cenu snížení nosností). Co bude výhodnější, zatím těžko říct. Hlavně aby fungoval motor, i kdyby to mělo skončit jen jako hypersonické dopravní letadlo.
V mém schématu by druhý stupeň byl flexibilní a jeho návratovost by určitě nebyla vyloučená. Navíc by se daly používat různé stupně podle potřeby (třeba vysokoenergetický pro GTO a meziplanetární mise nebo vysokotahový pro LEO mise). Také další vývoj těch stupňů by byl levnější a jednodušší, protože jsou menší a daly by se používat se stávajícími prvními stupni, zatímco pokud byste chtěl zlepšit Skylon, musíte ho zlepšit „celý najednou“.
Podstatný je ale hlavně přínos pro mnohem jednodušší konstrukci prvního stupně pro podmínky, se kterými se jednoduše dokázala vypořádat již X-15 (vstup do atmosféry relativě nízkou suborbitální rychlostí). Naproti tomu Skylon mi v tomto směru prozatím připomíná STS: prozatím je to prakticky velká neznámá, i když to na papíře vypadá hezky. O možnostech oprav povrchu a provozních nákladech nemluvě. Poměr hmotnosti ku povrchu je také velmi nízký. Naštěstí je to nepilotované, takže v tom aspoň nikdo „nezařve“, když se něco rozbije, ale i tak.
Děkuji za další zmínku ohledně Skylon respektive motorech Sabre.
Ale myslím si, že takový přelomový projekt by si tady na kosmonautix zasloužil daleko rozsáhlejší článek, hlavně kvůli celému systému chlazení ve vysokých rychlostech – tzv.precooler, to je ten jediný problém-článek v motoru, který bude alfou a omegou. Zda-li se to reálně podaří či nikoliv (za mě to bude na 100% 😀 ).
Taky vláda dala nemalý příspěvek na vývoj tohoto motoru, jen pro informaci a je tam celá řada soukromých investorů, kteří pochopily že pokud se to podaří bude to absolutní revoluce a i takový inovátor jako SpaceX v danou chvíli by vypadal jako model….omlouvám se za přirovnání :)) u mě je zatím SpaceX prozatím jediná JEDNIČKA 🙂
Tak držme palce.
Nějaký větší článek na tohle téma určitě někdy vyjde, to je asi jisté. Jen netuším, kdy to bude.
Z plánů na orbitální letouny jsem takový unavený. Čtu o nich 30 let a pořád nic, čili žádný let na orbitu, žádný oblet Země. A Skylon je podobná chiméra.
Až na to, že tady už se vyvíjí hardware.
Kosmické hřbitovy jsou plné hardwaru, který nikdy neletěl
Čím by měl být vzduch na kryoteplotu chlazen? Termodynamicky asi sotva, jakékoliv jiné medium znamená nádrž na něj místo nádrže na kyslík, a tedy chlazení jeho výparným teplem vlastně nesmysl.
Má se používat uzavřený chladící okruh s cirkulujícím plynným heliem. To by mělo získané teplo odevzdávat ve vodíkové nádrži.
Detaily zde – https://en.wikipedia.org/wiki/SABRE_(rocket_engine)#Precooler
To zchlazování vzduchu vodíkem mi nějak nevychází. Vzhledem k reakci spalování H2 + 1/O2, tedy 2gramy H2 + 16g O2, ba i kdyby byl vodíku mírný přebytek, po letmém shlédnutí výparných a měrných tepel vodíku a kyslíku (to nemluvím ani o dusíku, který tu je), nelze ani náhodou příslušné zchlazení vzduchu provést. Tedy jak to má fungovat?
Vývojáři stále drží velkou část informací pod pokličkou, jelikož jde o jejich know-how. Jistě jej časem odtajní, ale zatím se nechme překvapit.
Horké helium má před zchlazením kapalným vodíkem ještě roztáčet turbokompresor. Tím by se trochu zchladit mělo, ale jestli dost, to nedovedu spočítat.
Počítejte s tím, že jen do cca mach 5 to bude dýchat vzdušný kyslík a jen cca od mach 3 (teď opravdu hádám) ho bude třeba kryogenicky chladit. V nádržích je kapalný vodík pro cestu do mach 25. Takže o tepelnou kapacitu bych se nebál.
Výměna má probíhat přes cirkulující helium.
Tahle věta se mi nějak nezdá: „ohřívat až na 1000°C, ale pro použití v motoru musí být během pouhé setiny sekundy ochlazen na -150°C, aby se předešlo vzniku nebezpečného ledu.“ Bude se ochlazovat na -150 aby se nedělal led? To je trochu rozpor ne?
Raději jsem větu přeformuloval. Bylo to uvedeno špatně.
Já to pochopil tak, že se musí zchladit za setinu sekundy, aby se led nevytvořil.
Taky jsem to tak původně pochopil, ale při detailnějším průzkumu – po přečtení tohoto komentáře – jsem zjistil, že jde o dva samostatné úkoly – ochladit vzduch a přitom nevytvořit led. Druhý úkol by se měl řešit vstřikováním malého množství metanolu.
Informace v úvodu článku je mylná. Během tří let na testovacím stanovišti zážehy motorů SABRE nebudou. Podle tiskové zprávy REL se tu má v roce 2020 testovat druhá ze tří kritických částí motoru – engine core (jádro motoru). První (precooler) se už v minulosti úspěšně otestovala. Podle předešlých tiskových zpráv spočíval plán v tom demonstrovat kompletní cyklus motoru (tj. všechny klíčové části dohromady) – ale v rozložené, neletové konfiguraci (tj. pozemní demonstrátory), teprve potom by došlo na stavbu skutečného letuschopného motoru. Předpokládáml, že se plány až tak moc nezměnily a nějak tak to má být. Poslední tisková zpráva hovoří o tom, že v následujících čtyřech letech (tj. zřejmě do 2021) mají být otestovány všechny tři klíčové části (precooler, engine core, thrust chamber). Domníval bych se, že buďto je otestují všechny rovnou dohromady, nebo každou zvlášť a pak společně. Pak dojde na stavbu prototypu letového motoru a to může taky nějaký rok trvat. Jenom výroba precooleru je nesmírně technologicky náročná, protože je složený dlouhatánské spleti titěrných trubiček.
Díky, přeformulováno.
Hodně zajímavý graf o limitech strojů využívajících kyslík ze vzduchu pro let nejen do vesmíru. Parametry letu se musí držet v úzkém (v grafu růžovém) pásu „Airbreathing operation“. Jednak aby měl dost kyslíku pro práci motorů, ale současně aby nebyl příliš tepelně namáhán v husté atmosféře. Končí to někde na Mach 12 ve 40 kilometrech výšky. Dál už musí raketový pohon.
Pokusím se trochu osvětlit důvod chlazení, jak si myslím, že to je. Jestli se pletu, tak doufám, že mně někdo opraví.
Všichni víme, kolik „chlastá“ raketový motor paliva a kyslíku. Zde sice nejde o kolný start, takže potřebný tah je dejme tomu o řád menší, ale pořád je to hodně. Nasávaný vzduch obsahuje jen 20 procent kyslíku, ale to ponechme stranou, protože i obsažený dusík je motorem po ohřátí „vyvržen“, tedy generuje tah (podobně jako xenon u iontového motoru). Jenže problém je v tom, že nasávaný vzduch je (na rozdíl od kyslíku z nádrže) plyn, tedy má značný objem, rozdíl proti kapalnému je dva nebo tři řády, podle nýšky letu. A ten strašný objem je třeba nějak „procpat“ do spalovací komory. Tím stlačením, není-li současně odváděno teplo, roste teplota stlačovaného vzduchu (základy termodymaniky). Tlak ani teplotu v motoru nejde hnát přes určité meze, a výsledkem je, že bez chlazení se do motoru nedostane dost vzduchu, aby měl potřebný výkon. Proto tedy ono chlazení.
Ještě si troufnu jednu poznámku k motoru SABRE.
Léta žehrám na to, jak málo např. NASA inovuje – SLS je toho smutným příkladem – a tak bych se asi měl radovat, když jdou Britové + ESA takto odvážnou a inovativní cestou. Jenže, toto je prostě „z dorazu na doraz“. Ta technologie je tak šíleně odvážná, že má značnou šanci, že nakonec skončí v muzeu, jako raketoplány. Jak asi dopadne těch 2000 km tenkostěnných chladících trubiček, když motor nasaje ptáka? Kolik bude stát výroba toho motoru? Jak se bude precooler čistit a diagnostikovat? Ta věc je podle dostupných fotek minimálně o řád složitější, než jakýkoli raketový motor.
Pochopitelně jim držím palce, ale bojím, bojím.
Když to srovnám se SpaceX, tak ti v podstatě investovali hlavně do softwaru – s trochou nadsázky lze tvrdit, že kdyby si koupili nějakou běžně dostupnou raketu, tak s ní přistanou stejně, jako s F9. Čili, sice udělali průlomovou věc, ale nepotřebovali k tomu žádnou high-tech novinku. Za nimi v patách je Blue Origin, který vsadil na podobnou kartu. Obě firmy mají tu samou výhodu, že když se jim nepodaří přistát, nic strašného se nedějě. Zákazníka to netrápí. Ale pokud se při startu nebo přistání rozmlátí Skylon, nedej bože i s lidskou posádkou, tak je to totální katastrofa, a po druhém neštěstí odkráčí za shuttlem.
Pokud to bude levnější než klasická raketa – tak by se z toho stala prostě nákladní bezpilotní verze. Což při nedostatečné bezpečnosti považuji za rozumné. Raketoplán nebylo prostě ekonomické přestavět na bezpilotní verzi.
Při kosmických vzletech a přistáních se v krátkém časovém úseku velice rychle mění hybnost masivních těles. To silně zatěžuje konstrukci a zákonitě snižuje spolehlivost. Přidáme-li faktor, že vše musí být co nejméně masivní dostaneme u konstrukčně složitých konstrukcí zákonitě do konfliktu se spolehlivostí.
Chiméra raketoplánů byla stavěna na mnohonásobném použití, jak to dopadlo víme všichni neboť výsledkem je stavba nosiče jehož parametry nedosahují co do nosnosti parametrů stařičkého Saturnu 5 a pochybuji, že dosáhnou jeho spolehlivosti.
Stačí že to bude levnější než raketa – pak se to i se započítáním nějaké té havárie – může dobře uplatnit jako bezpilotní prostředek určený pro dopravu nákladů. A těch levných nákladů je celá řada – počínaje vodou přes palivo a též i oblečením i potravinami. A též i levným nářadím a náhradními díly.
Zdravim panove!
sleduju tento projekt uz nekolik let a to z pomerne blizka; nebot ziju asi 20km od Reaction Engines. Obcas vyuzivame jejich vyrobni kapacity a potkavam se s nimi na konferencich. Nerikam, ze s nimim tykam, ale znam je jak funguji a co doopravdy umi. Muj (osobni) pohled je, ze tento projekt ma dva zasadni problemy.
1) SABRE – tento koncept je sice opravdu prulomovy, ale, ALE! Je to neuveritelne KOMPLIKOVANA vec, kterou jeste zdaleka nemaji ani vyprojektovanou do realne podoby a nedokazu si jako inzenyr predstavit provozovat neco takoveho OPAKOVANE. Proste je z toho citit zase neco jako STS. Je to az prilis slozite.
2) SKYLON – zatimco vyvoj SABRE bude stat radove miliardy liber, tak Skylon je zalezitost o rad drazsi a na to nikdo v evrope penize podle meho soudu neda. Bude to trvat mozna dalsi dvacet let a mezitim bude SpaceX uplne nekde jinde…
Ale jinak je super, ze se neco deje, ale zas az tolik se toho nedeje…
Jeste jeden pohled na vec: kdyby to byla takova „bomba“ technologie, tak uz to davno resi pro vojaky a nic takoveho se nedeje…
Díky za informace přímo z místa.
Pokud je mi známo tak přece do celého projektu vstoupila BAE systems http://www.aeroweb.cz/clanky/4765-bae-planuje-spolupraci-na-urychleni-vyvoje-revolucniho-motoru a to je jedna z největších zbrojovek vůbec.
Přesně jak už bylo řečeno. Tahounem technologií jsou vždycky vojáci. I ty scramjety jsou samozřejmě vyvíjeny a testovány hlavně pro vojáky. Taková střela letící 6 Mach a přitom nesoucí jen šestinu hmotnosti určené pro palivo, protože kyslík bere ze vzduchu, zní prostě jako pohádka. Ta lehká střela může úplně jinam doletět a taky úplně jinak manévrovat. A protilodní (ale i proti pozemní) střely založené na této technologii jsou svatým grálem dneška. Takovou střelu těžko zachycujete radarem a těžko vůbec nějak zneškodňujete.
Dnešní Tomahawk letí asi 900 km/h, to je jako dopravní letadlo. A teď si představte něco, co letí 6 krát rychleji a přitom je lehčí a může dělat krkolomnější manévry při vyhýbaní se protistřelám!
Sny jsou krásné, ale Spacex je realita, která při každém startu posouvá hranice zkušeností a používání technologií dál.
Jestli se Skylon bude někdy realizovat, v té době už budou vesmírné lodě SpaceX pravděpodobně přistávat na Marsu.
Přesto práce na této technologie je důležitá věc, už jenom v tom že posouvá poznání a výzkum, který nakonec může vest i k jiným realizacím.
Mám stejný názor. Něco takového a s nákladem, který by se vyplatil, nebude létat ještě 10 – 15 let, a to je ještě optimistický odhad.
A je tu také Blue Origin která nás může příjemně překvapit.
Mne už velice překvapilo, že soukromá iniciativa dokáže velice rychle posouvat výzkum vesmíru a s tím související technologie.
Velká většina kosmického zařízení je už dávno vyráběná v soukromém sektoru. Stát zde slouží jako objednatel téměř všech řešení, jinak většina aplikací např. komunikace jsou soukromé. Dokonce i v Rusku už výrobci fungují na polosoukromé bázi. Dokonce vlastně skoro všechny USA nosiče jsou vyráběny soukromým sektorem.
Musíme vzít v potaz, že vývoj takovéto technologie je velice nadčasový, a vývoj, i když bude ještě dlouhý, určitě stojí za to.
Myslím, že i sám Elon Musk se bude snažit vývoj podobné technologie podpořit, a vytěžit z něj něco pro vývoj vlastních vesmírných letadel. Snad. Někdy 🙂
Fajn, že to jede dál, ale mrzí mne, že se nějak zastavil vývoj Linear Aerospike Enginu 🙁 BTW ta vizožka, to je snad jen shade z AutoCADU, se moc nepředvedli 😉
https://youtu.be/FcW9kUUTfxY
Aerospike tak úplně neumřel – http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=41&t=2200&p=77934 😉
Heh, tak to jsem přehlídl… jen tři dny starý vlákno 🙂 Ď
Rádo se stalo. 😉
Tak mi připadá,že lidstvo při tom drancování přírody bude mít taktak dost vzduchu na dýchání a na krmení těchto motorů už asi nezbude.No snad nemám pravdu.
Ale no tak 🙂
Takovéhle teorie jsou přece úplně zcestné. Ten kyslík se přeci nikam neztratí, nikam nezmizí. Prostě se jen chemicky spojí s jiným prvkem a vznikne jiná sloučenina, ze které se kyslík dá zpětně získat. Navíc kyslíku je tolik, že tyto motory jim rozhodně neublíží. 😉
Hned su klidnější.Jinak zajímavý článek.Díky.
Rádo se stalo. 😉
Existuje ještě jedna možnost dalšího vývoje, a to, že bude SABRE předehnán něčím ještě mnohem efektivnějším. Tím mám na mysli jedině katapult. Pochopitelně pouze pro nákladní dopravu, ale ta dělá 99 procent. Energetická účinnost katapultu je úplně jinde, protože se urychluje pouze náklad, nikoli palivo, a to navíc elektrickou energií. Jeden takový přístroj už existuje – railgun, kde se časem počítá s dostřelem až 360 km, tedy náboj dosáhne výšky cca 100 km, a to už je vesmír, i když je to stále hodně suborbitální.
Druhý vážnější kandidát je hyperloop, který „vyplivne“ urychlenou kapsli, ideálně někde hodně vysoko (Everest? Stejně už je tam smetiště). Něco asi naznačuje i fakt, že Elon Musk nedávno založil Boring Company. Tím může zabít tři mouchy jednou ranou:
1. masovou stavbu hyperloopů (Praha – Brno nevyjímaje, jestli to nebyl apríl),
2. robotickou ražbu podzemních komplexů na Marsu, o čemž se osobně zmiňoval,
3. stavbu katapultíku, ale to berte opravdu jen jako neseriózní spekulaci. Může to ale být reálnější cíl, než SKYLON.
..Skylon je taky asi jediny zpusob jakym Evropa muze vynaset do kosmu velke naklady primo z kontinentalniho uzemi! Je to zdanlive „detail“,ale muze se z toho stat za jistych okolnosti politicky vyznamny faktor pro jeho vyvoj..