718 dní – přesně tolik času strávil ve vesmíru tajný armádní miniraketoplán X-37B na misi OTV-4. Ke startu na raketě Atlas V došlo 20. května 2015 a dnes odpoledne miniraketoplán přistál relativně nedaleko místa startu – na ranveji SLF (Shuttle Landing Facility) floridského kosmodromu. Nejen, že šlo o rekordně dlouhou misi, ale navíc byla ranvej na Kennedyho středisku pro tento miniraketoplán použita vůbec poprvé v historii. Šlo navíc o její první ostré využití k přistání kosmického stroje od konce mise STS-135 v červenci 2011, kdy sem dosedl raketoplán Atlantis.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Místní obyvatelé dnes ráno lokálního času zaznamenali sonický třesk, který doprovázel návrat stroje z oběžné dráhy. Stroj přešel do podzvukové rychlosti a přistál na floridské ranveji. Zástupci amerického letectva následně potvrdili, že k přistání na SLF opravdu došlo. Podle aktuálně dostupných informací (v 15:20) došlo k přistání zhruba kolem 14:00 našeho času.
O návratu miniraketoplánu se spekulovalo už v únoru, kdy se začala měnit oběžná dráha objektu podobně, jako tomu bývalo před minulými přistáními. Nyní se zdá, že mohlo jít jen o trénink pro přistání na Floridě. Dřívější mise totiž přistávaly na Vandenbergově základně v Kalifornii. Zatímco první mise OTV-1 skončila lehkým poškozením spodní části letounu kvůli prasklé pneumatice, mise OTV-2 a OTV-3 (na které letěl stejný stroj jako na OTV-1) už byly bezproblémové. Nyní se zdá, že OTV-4 by se mohla zařadit mezi úspěšné mise.
Zdroj: http://www.flightglobal.com
Každopádně jde o čtvrté plně autonomní přistání amerického okřídleného stroje. Ačkoliv je délka mise oficiálně uváděná 270 dní, nedávné zkušenosti ukazují, že X-37B zvládá mnohem větší porci. Momentálně se ví o dvou exemplářích těchto strojů. První letěl na misích OTV-1 a OTV-3, druhý pak na OTV-2 a pravděpodobně i na OTV-4. X-37B měří na délku 8,92 metru, rozpětí křídel činí 4,55 metru a na výšku měří 2,9 metru, přičemž při startu váží maximálně 4 990 kg. O dodávky elektrické energie se stará galium-arsenový solární panel, který je připojen k Li-Ion bateriím. Samotný nákladový prostor má rozměry 2,1 × 1,2 metru.
Na floridské ranveji probíhaly podle portálu nasaspaceflight zkoušky pozemního personálu, který nacvičoval všechny procedury nutné pro zajištění přistání i následné kroky. Dokonce prý došlo ke zkouškám odvozu miniraketoplánu, při které se použila jeho maketa.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
AKTUALIZACE (17:43)
Na internetu se už objevily i hezké záběry z přistání raketoplánu.
Zdroje informací:
http://forum.kosmonautix.cz/
https://www.nasaspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/C_OksSQUQAEoTMG.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/C_OkqlvUIAAmJ1l.jpg:large
http://assets.inhabitat.com/…/2012/06/X-37B-Solar-Panel-e1338565010930.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/02/2017-02-16-220353-350×267.jpg
Sonický třesk vyvolává každé těleso letící nadzvukovou rychlostí, není nijak vázán na přechod do podzvukové rychlosti.
Jasně, byla to nepřesná formulace věty. Raději to napíšu jinak.
Moc pěkný stroj. Škoda, že o něm není víc informací. A ještě by bylo fajn, kdyby startoval bez aerodynamického krytu. Vzhledem k tomu, že může i přistát, by to měl zvládnout i nahoru. Akorát by se musel výrazně upravit jeho nosič, který s tak divnou věcí na špici nepočítá.
Ještě kabinu s podporou života a stykovací zařízení. To by mohlo pro začátek stačit. 🙂
No nevím, 718 dní bych v tak malém stroji trávit nechtěl 😉
Od toho asi pán Šíma požadoval stykovací uzol
To je planovany X-37C 🙂
X-37C však má být asi 2× větší.
Proč mají na těch fotkách po přistání na sobě ty chemické obleky?
Je to běžná praxe. Jde o ochranu před zbytky paliva na bázi hydrazinu.
U velkých raketoplánů to řešili také tak? Nikdy jsem si toho nevšiml. A jak je to u Sojuzů? Tam jsem neviděl nikoho v protichemickém obleku. Má návratová kabina vůbec nějaké orientační motorky nebo jde po odhození servisního a orbitálního modulu čistě o balistiku?
Crew Dragon po přistání na pevnině (až bude přistávat) asi vezmou rovnou stříkačkou z hasičského vozu, tam jsou ty hydrazinové motory ještě mnohem větší.
Veľké raketoplány mali orientačné motorčeky na čumáku a v zadu pri motoroch vystupovalo sa z boku takže to bolo bezpečné a tiež sa po pristátí okolo neho chodilo v oblekoch
http://c8.alamy.com/comp/GPW5GW/technicians-look-for-systems-leaks-on-the-space-shuttle-atlantis-after-GPW5GW.jpg
Soyuz má pokiaľ viem všetko palivo v servisnom module kabína má iba malé brzdné motorčeky na tuhé palivá.
A pri Dragone 2 to bude asi tak ako hovoríš 😀
Sojuz samozřejmě má v přistávacím modulu manévrovací systém s tryskami. Jinak by nemohl řídit svůj klouzavý sestup a kosmonauti by museli vždycky vydržet fyzicky velmi náročný balistický sestup. Řídící systém používá peroxid vodíku, takže nepředstavuje pro posádku nebezpečí. Problém s jedovatým palivem, narozdíl od Dragonu, tedy nemá.
Díky za odpovědi.
Pri poslednim pristani Sojuzu se objevily zabery s vypoustenim zbyleho peroxidu, pred pristanim, jeste na padaku.
Na videu sa pri pristátí X-37B objavil Space Shuttle. Netuší náhodou niekto, o aký exemplár sa jedná, resp. je to nejaká maketa k výcviku? Pokiaľ viem, tak Enterprise je na Intrepide v NYC, Discovery na Udvar-Hazy, Endeavour v Californii a Antlatis je vo Visitor Centre na KSC. Napadol ma ešte Pathfinder ale ten je v Marshall Space Center.
Ospravedlňujem sa za off topic.
Stejná otázka se řešila i na našem Facebooku a zdá se, že jsme konečně našli odpověď. Má se jednat o maketu zvanou Inspiration – http://www.space.com/32751-mock-orbiter-lands-space-shuttle-strip.html
Vďaka za odpoveď a odkaz, vôbec som o tomto „exemplári“ netušil, aj keď sa mi zdá, že na Floride nejaká maketa bola, avšak aj s SRB a ET. Ale možno sa mýlim.
Nuž, mohli by ho niekedy preplaviť do Európy, Dunaj je v Bratislave slušne splavný 😉
Já jsem o tomhle kusu taky slyšel dnes poprvé.
Mám za to že priestor je určený 3 rozmermi, vy udávate len plochu nákladového priestoru. Inak pekný článok.
Je to tím, že třetí rozměr není znám.
Tak potom to nie sú rozmery nákladového priestoru, ale len rozmery nakladovej plochy, čo je trošku rozdiel. 😉
Výraz nákladová plocha je zavádějící. Evokuje třeba oblast u logistických center, kde se nakládá materiál. Nákladový prostor X-37B je ale trojrozměrný a i když tam třetí rozměr není uveden, tak si myslím, že to čtenářům dojde.tohle je tak trochu slovíčkaření.
Ono to není ani tak slovíčkaření, jako prostě nesmysl. Výraz „nákladový prostor“ je v češtině zaužívaný termín pro místo pro uložení nákladu. Myslí se tím sice místo třírozměrné (asi jako kdybychom řekli „skříň“), ale uvedení pouze dvou rozměrů ten pojem neredukuje na nic jiného, a určitě ne na „nákladovou plochu.“ Když u skříně uvedeme pouze dva (známé) rozměry, pořád to bude skříň, a podobně nákladový prostor pořád zůstane nákladovým prostorem.
Ten zvuk na zacatku toho videa, to je mazec. Hadam, ze pristavaci rychlost neni znama?
Není, ale teoreticky by se asi dala nějak dopočítat.