Fanoušci kosmonautiky si dnešek užívají plnými doušky. Po úspěšném vynesení čtyř navigačních družic Galileo raketou Ariane 5 se pozornost přesunuje ze západního pobřeží Atlantiku do kazašské stepi. Na kosmodromu Bajkonur tu stojí raketa Sojuz-FG, která by měla dnes ve 21:20 našeho času vynést na oběžnou dráhu pilotovanou kosmickou loď Sojuz MS-3 s tříčlennou posádkou. Jelikož vysíláme všechny starty mířící k ISS, nemůžeme Vás ochudit ani o tohle vysílání.
Ke startu by mělo dojít dnes, tedy ve čtvrtek 17. listopadu ve 21:20 středoevropského času, náš přenos spustíme zhruba 15 minut před startem, tedy okolo 21:05 SEČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním rohu. Tím se dostanete na stránku přenosu na YouTube. Pokud z jakéhokoliv důvodu (třeba kvůli pomalému internetu, nebo datovým limitům) nemůžete sledovat video, bude pro Vás na této stránce připraven psaný online přenos, o který se bude starat Martin Gembec. Stránku není potřeba obnovovat – nové příspěvky se Vám zobrazí automaticky.
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8f/Soyuz-MS-03-Mission-Patch.png
Chci se zeptat, jaké největší přetížení působí na posádku během startu?
Záleží jak v které fázi – nejvíce je to před vypnutím centrálního stupně. Ale nikdy to nejde přes 5G.
To jsem chtěl vědět, děkuji
Rádo se stalo.
Ak som dobre počítal, tak Sojuz má v nádržiach dokopy cca 290 ton paliva. Pre porovnanie, koľko má paliva Falcon 9, zdá sa mi že oveľa viac. V čom je ten rozdiel?
Je to o tom, jak se vyladí motory a jak silnou raketu potřebujete – Falcon má vyšší nosnost než Sojuz.
Ďakujem. Ešte jedna otázka, aký je rozdiel v spotrebe paliva medzi motormi s otvoreným cyklom a motormi s uzavretým cyklom?
Motory s otevřeným cyklem palivem trochu plýtvají, protože palivo, které se použije pro turbočerpadlo je vyfouknuto a nepodílí se na generování tahu. Naopak v uzavřeném cyklu se vrací do spalovací komory, což je ale konstrukčně složitější.
OK, konečne som pochopil ten rozdiel. Ďakujem.
Dnes opäť perfektná práca! Vďaka.
Díky za pochvalu.
Rozdíl je v tom, že Falcon má větší nádrž. 😀
No jasné, typicky americký prístup. Ako ich autá, vír v nádrži.
Moze mi niekto vysvetlit funkciu toho „dialkoveho ovladaca“? Co nim kozmonaut ovlada a preco vobec musi pouzivat taky moderny prostriedok.
Dakujem.
Raketa se řídí de facto sama – tohle je spíš přepínání kontrolek a ověřování,že všechno šlape dobře.
A proč vůbec tuhle tyčku používají? Jak jsem říkal v přenosu – Sojuz má malý návratový modul a kosmonauti se do křesel dostanou jen stěží. Pokud by se ovládací panely přiblížily blíže, bylo by tam téměř nemožné nastoupit. Řešením by bylo udělat panel pohyblivý, ale to by byl hodně velký zásah do konstrukce lodi.
Vdaka za odpoved. Ale aj tak mi to na dnesnu dobu pride trochu smiesne.
Není orbitální úsek pro krátké lety k ISS zbytečný, nebylo by výhodnější vypustit jej úplně a zvětšit přistávací kabinku ?
Principiálne áno ale je to brutálny zásah do konštrukcie a na to treba peniaze. A sme pri jadre ruského problému.
Navýšenie dopravnej kapacity má podľa mňa zmysel v prípade, že ISS bude naozaj fungovať do roku 2028 alebo až 2032. Tu by sa oplatilo urobiť možno takéto riešenie:
– Zväčšiť obytný a vedecký priestor na ISS použitím modulov Bigelow. Nauka už bude na mieste – dúfam. Predpokladajme jeden modul Bigelow ako obytný a jeden ako vedecký. Prípadný tretí na komerčné využitie – vesmírna turistika.
– Využiť nosnú kapacitu FH a pripraviť veľký Cargo modul povedzme Dragon+veľkokapacitný trunk
– inštalovať ešte jeden modul Bigelow ako veľkokapacitný sklad – BigStor
Takže by tam mohla permanentne byť skupina 9-12 ISSnautov.
Je to len môj voľný myšlienkový pochod, feasibility study som nerobil.
Plně souhlasím, navíc je tam orbitální úsek potřeba i proto, že pokud se něco na rychlém profilu nepodaří, loď přejde na klasickou dvoudenní dráhu. A pak je orbitální úsek nutný.
K tomu orbitálnemu úseku, dal by sa využiť ako cargo priestor. Určite je rozdiel v tzv. mŕtvej váhe Sojuz a Progress. Progress nepotrebuje life systémy, atď.
Zaplniť orbitálny priestor Sojuzu by bolo asi technicky možné, avšak z bezpečnostného hľadiska diskutabilné – nemožnosť okamžitého presunu posádky na ISS po spojení v naliehavých prípadoch – nutnosť vyloženia nákladu.
Okrem toho dnešná nosnosť Sojuzu je posádka+cca 100 kg nákladu. Ak by sme predpokladali uloženie aspoň 1500 kg nákladu do orbitálnej sekcie, je tu otázka celkovej hmotnosti versus nosnosť rakety Sojuz – dnes cca 8 ton. Aj keď zvýšenie nosnosti by asi bolo jednoduchšie ako radikálne meniť konštrukciu vesmírnej lode Sojuz.
Orbitální modul není zbytečný, když se cesta protáhne na dva dny, nebo když se stane cokoliv jiného, co prodlouží let. Navíc je tam záchod, jídlo, voda, komunikační prostředky pro přiblížení k ISS a samotný stykovací uzel. Tohle všechno je potřeba k připojení k cestě a připojení k ISS, ovšem pro samotné přistání zpátky na zemi už je to jen mrtvá váha, kterou je výhodné odhodit a tím nemuset používat rozměrnější padáky a větší přistávací retrorakety.
Tak jednak technicky, udělat Sojuz bez orbitální sekce a zvětšit přistávací by znamenalo postavit úplně jiné kosmidlo. A pak taky ta obytná sekce slouží k tomu aby se ta cesta dala vydržet. Ne vždy se letí zrychlenou dráhou, někdy se musí použít klasická dráha kdy cesta trvá několik dní. Totéž platí pro návrat.
teď jsem se dodíval na záznam a napadla mě zásadní otázka. Kde mají plyšáka?
Taky jsem si ho nevšiml. Zvláštní.
Možno by boli s plyšákom overload.
Čínská přistávacího modulu verze mi připadá prostornější a přitom váha / celková/ je stejná.
Nene
Čínský: o 16 centimetrů delší, o 35 centimetrů větší průměr. O 240 kilogramů těžší.
Problémem Sojuzu je masivní aerodynamický kryt, který musí m.j. i unést celou loď vč. servisního modulu při havárii. Nikde jsem nenašel údaj kolik váží.
Nosnost to určitě snižuje, ale moc jiných možností nezbývá. Stejně by byl potřeba nějaký kryt mezi orbitálním a návratovým modulem, kryt dokovacího zařízení, solárních panelů…
Nemáte pravdu. V případě aktivace záchranného systému je nesen aerodynamický kryt s roštovými stabilizátory, návratový modul a orbitální modul. Servisní modul ovšem nesen není. Ten zůstává na raketě. Byla by to zbytečná zátěž.
Parádní podrobný článek (bohužel ve francouzštině) o funkci a technologii roštových stabilizátorů, použitých na Sojuzu je tady:
http://inter.action.free.fr/tmp/gomars/PORTANCE_PANNEAUX_CELLULAIRES.pdf
Na straně 6 je pěkný detailní obrázek aktivivaného záchranného systému s orbitálním a návratovým modulem uvnitř. Servisní tam samozřejmě není.
P.S. On to není jen tak „obyčejný“ článek o roštových stabilizátorech, ale kniha, která má přes 200 stránek 😉