10 listopadu, 2016 
Až doposud vynášely navigační družice evropského systému Galileo ruské rakety Sojuz, které pokaždé dopravily na oběžnou dráhu dva satelity. Už před několika lety ale bylo rozhodnuto, že v rámci urychlení budování tohoto systému budou Sojuzy nahrazeny nejsilnější evropskou raketou Ariane 5, která si najednou poradí rovnou se čtyřmi družicemi. Speciálně pro satelity Galileo tak vznikl speciální adaptér, který se postará o jejich spolehlivé vypuštění bez rizika vzájemné kolize. Dlouhé čekání plné zkoušek je u konce – už příští týden bychom se měli dočkat tohoto atraktivního startu, který posune celý navigační systém Galileo vstříc běžným uživatelům. V dnešním článku Vám přinášíme fotogalerii z manipulace s nákladem na kosmodromu v Kourou.
Tímto startem bude na oběžné dráze 18 satelitů (z toho dva na špatné oběžné dráze), přičemž ke globálnímu pokrytí je jich potřeba 24. Momentálně obíhá kolem Země 14 družic Galileo, přičemž čtyři z nich patří do testovacího programu IOV (In-Orbit Validation) a zbývající deset nese označení FOC (Full Operational Capacity), přičemž v řadě chybí FOC-7. Aktuálně vypouštěné satelity tedy nesou označení FOC-7, FOC-12, FOC-13 a FOC-14.
Čtyři družice Galileo na vypouštěcím adaptéru
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Detailní pohled na spodní část vypouštěcího adaptéru
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Ariane 5 by měla se čtveřicí družic Galileo startovat minimálně třikrát
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Velmi netradiční pohled na adaptér s družicemi Galileo
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Družice Galileo se již brzy dostanou do ostrého provozu
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Manipulace s adaptérem s družicemi
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Každý satelit váží 675 kg a když roztáhne své solární panely, získá rozpětí téměř 19 metrů
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Snímek montážní oblasti z nadhledu
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Přesun aerodynamického krytu
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Spouštění aerodynamického krytu
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
https://en.wikipedia.org/
Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/…/14980698_1237517316286614_1535631909169992880_n.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/11/11-4-2016-VA233-lg.jpg
http://spaceflightnow.com/…/14991808_1237517722953240_2707477140686657685_n.jpg
http://spaceflightnow.com/…/14938262_1237517692953243_5920828275150234591_n-2.jpg
http://spaceflightnow.com/…/14915253_1237517749619904_532112932362947357_n.jpg
http://spaceflightnow.com/…/14925351_1237517412953271_6871063354823067801_n.jpg
http://spaceflightnow.com/…/14947511_1237517386286607_60279232268572547_n.jpg
http://spaceflightnow.com/…/14925493_1237517409619938_4808737503390334485_n.jpg
http://spaceflightnow.com/…/14908369_1237517332953279_7654544776829996492_n.jpg
http://spaceflightnow.com/…/14947943_1237517356286610_1363505488264544344_n.jpg
http://spaceflightnow.com/…/14947468_1237517302953282_1302173497394521856_n.jpg
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
.jpg){kind=link}
FOC 7 mal nejakú chybu tak neletel a nahradil ho nejaký iný už dokončený keď letí až teraz?
Přiznám se, že jsem nenašel důvod jeho vynechání.
Ptal jsem se kamaráda co v tom oboru dělá a přiznal se že neví, že dokonce v některých dokumentech je místo 7 uvedeno 17. 😀
Zajímavé, člověk by čekal, že něco podobného mimo Českou republiku nezažije. 😀
Nevi nekdo, co jsou ty spiralovite utvary co vypadaji jak ufonske paprskomety? Nejbliz co jsem nasel je http://www.esa.int/Our_Activities/Navigation/Galileo/Satellite_anatomy
ale tam nejsou casti popsane.
podle me to jsou helix anteny. viz. https://en.wikipedia.org/wiki/Helical_antenna
Přesně tak, viděl bych to stejně.
Je to tak, jsou to anteny s kruhovou polarizaci.
Zde je mnoho podrobných informací o systému Galileo a satelitech FOC a hezké fotky anténního systému, včetně helixových antén systému SAR a vysílacích frekvencí https://directory.eoportal.org/web/eoportal/satellite-missions/content/-/article/galileo
Ještě doplním, že systém SAR přijímá nouzové signály z lodí, letadel, ale i osobních komunikátorů a po zesílení signál posílá do mezinárodního záchranného systému COSPAS-SARSAT. Tím Galileo výrazně rozšiřuje a zkvalitňuje i tento vyhledávací a záchranný systém.