Když se firma Orbital ATK rozhodla dát sbohem motorům AJ-26 (předělané staré motory NK-33 ještě ze Sovětského svazu) a předělat svou raketu Antares na nové motory RD-181, věděla, že to nebude rychlý proces. Aby splnila své závazky vůči NASA, objednala si od firmy United Launch Alliance dvě rakety Atlas V, které vloni v prosinci a letos v březnu. Atlasy úspěšně dopravily obě lodě Cygnus na dráhu vstříc ISS a když se v říjnu do služby vrátila raketa Antares vybavená novými motory, zdálo se, že už se vše vrátí do starých kolejí a lodě Cygnus budou létat jen na raketách Antares. Ale chyba lávky!
Atlas V se k tomuto účelu využije ještě jednou – Orbtal ATK opět spojí své síly s United Launch Alliance za jediným účelem – poslat astronautům na začátku příštího roku velkou dávku zásob. Půjde zároveň o první start Atlasu v rámci kontraktní služby RapidLaunch, se kterou přišla právě ULA. Tento systém má výrazně zkrátit dobu mezi podpisem smlouvy o vynesení a startem samotným. Běžně tato jednání trvají více než rok, ale nyní zbývají do startu jen asi čtyři měsíce.
Ke startu by mělo dojít v březnu 2017 a Cygnus bude mít označení OA-7. Jinými slovy půjde hned o příští Cygnus, který poletí do vesmíru. A proč vlastně dochází k přesunu lodi na jinou raketu? Oficiálním důvodem má být SpaceX, která má kvůli nehodě Falconu z 1. září dočasně uzemněné nosiče. Elon Musk sice oznámil návrat do služby v polovině prosince, ale je jasné, že původně na listopad plánovaný let Dragonu se nestihne. Americký segment stanice je tak v otázce dopravy jídla, oblečení, náhradních dílů a experimentů závislý na společnosti Orbital ATK, ruských Progressech a japonských Kounotori.
To ale primárně nevysvětluje proč se použije Atlas a nikoliv Antares. Důvod musíme hledat někde jinde – jednak je Atlas ozkoušený a spolehlivý nosič, u kterého je riziko selhání jen malé a navíc jde o výrazně silnější nosič. Loď Cygnus, která se k ISS vydala minulý měsíc, ukrývala ve svých útrobách dvě a čtvrt tuny nákladu. Oproti tomu Atlas si poradí i s lodí Cygnus, která ponese o více než 1200 kilogramů zásob více! A to už je znatelný rozdíl.
Otázkou ale je, jak bude v rámci této zakázky zajištěno financování. Jinými slovy – zaplatí dodatečné náklady spojené se zajištěním startu na Atlasu NASA, nebo Orbital ATK? Atlasy jsou totiž ve srovnání s Antaresy nejen spolehlivější a silnější, ale také dražší. Jelikož NASA zaplatila Orbital ATK za dopravu nákladu a nyní sama mění podmínky a rozhoduje o změně rakety, není úplně jasné, jak to celé dopadne po finanční stránce.
Atlas V má za sebou momentálně 65 startů, přičemž jeho premiéra přišla v roce 2002. Od té doby raketa vykonala 25 startů pro ministerstvo obrany, 14 pro komerční zákazníky, 13 pro národní průzkumný úřad NRO (National Reconnaissance Office) a 13 pro NASA. Ve všech případech byly starty úspěšné a pouze jednou došlo k částečnému selhání.
Orbital ATK byla na základě smlouvy s NASA zavázána dopravit při deseti misích do roku 2018 na ISS celkem 28,5 tuny nákladu. V rámci dalšího kontraktu má firma do roku 2024 realizovat minimálně šest dalších startů.
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků
https://www.nasaspaceflight.com/…/2015/08/2015-08-07-122716-350×210.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/11/29912429773_d9c98a526f_k.jpg
http://spaceflight101.com/…/sites/55/2015/12/22852213830_97c2eb4a27_k2.jpg
Američani měli od roku 1966 raketu Saturn 1B s obdobnými parametry a na stejné palivo jako má dnešní Atlas 5 nebo „budoucí“ Antares. A měla 100% spolehlivost a nepotřebovala k tomu 30-50 let staré ruské motory.
Něco je opravdu hodně špatně…
Tak ještě nahoďte cenu a přesnou nosnost na oběžnou dráhu ve výšce 400 km a bude to hned jasnější, ne? „Obdobné parametry“ je příliš široký pojem.
Asi tak. Možná právě kvůli příšerně vysokým cenám raket z rodiny Saturn Američané v podstatě rezignovali na vývoj keroloxových motorů (což se z dnešního pohledu zdá jako velká chyba) a soustředili se na hydroloxové motory a boostery na tuhé pohonné hmoty. Ve výsledku na tom asi spíš tratili. Uvidíme, jak si povede další generace s motory na metan.
Jen tak pro zajímavost, jste nějaký třetí Honza, nebo jste se jen rozhodl změnit jméno? Já o tom dlouho uvažoval a pak jsem usoudil, že mě to vlastně baví, nicméně pokud Vám to není po chuti, klidně budu Jiný Honza já, mám pocit, že jste tu déle, než já.
Změnil jsem jméno, když jsem odpovídal přímo Vám.
Hezkej den.
Američané pro vývojové zkoušky svých kosmických lodí používali před 50ti léty “ skládačky“ z malých vojenských raket. Zprvu na THP a v případě Apolla též na KPH.
Ušetřili tím vlastní nosiče, peníze a zejména čas, neboť v době zkoušek a vývoje kabin nebyl vývoj nosičů ukončen a program by nabral obrovské zpoždění.
První stupeň Saturnu 1 byl složen z nádrže a osmi motorů vojenské rakety Jupiter a tuším osmi nádrží rakety Redstone. Testoval se současně svazek velkých motorů na KPH, s tahy po 90 tunách a ve finální verzi / 1B/ i třetí kyslíko-vodíkový stupeň Saturnu 5.
V této konfiguraci vynesl na LEO 5x pilotovaný CM+SM Apolla a 1x nepilotovaný LM Apolla, což představovalo pokaždé náklad přes 20 tun.
Cena nehrála roli, neb byl součástí závodu na Měsíc, ale ekonomický nosič to z dnešního hlediska rozhodně nebyl.
Navíc si lze asi představit, za jakou cenu se nakupovaly motory od Rusů. Prostě proč to dělat dráž, když to jde levněji? Podle všeho by klidně nakupovali v Číně, nebýt v tom taky ta strategická nutnost mít vlastní rakety pro tajné náklady.
Nakupovanie motorov od rusov bol ekonomicky veľmi rozumný krok. Američania ušetrili a rusi si pomohli. Zo strategického hľadiska však tento stav trval príliš dlho a to stálo američanov dočasnú stratu schopnosti vlastnej dopravy astronautov na orbit. Súčasná situácia smeruje k ráznej zmene, ktorá určite nepoteší rusov.
Jestli jsem četl správně na SpaceNews, mělo by jít o 300kg navíc oproti původnímu plánu.
Na spaceflightnow píší, že minulý Cygnus měl 5000 lb (+/-2250 kg) a na Atlasu to může být až 7700 lb (+/-3500 kg). Možná jde ale jen o rozdílnou interpretaci základních údajů. Zatímco SFN vychází z porovnání s posledním letem Antaresu, SN bere jako základ to, co měl původně Antares vynést na OA-7.
Jj, můj příspěvek byl míněn jako doplnění informací. Díky za upřesnění.
Dovod preco sa vyuzije Atlas 5 moze byt aj fakt, ze posledny start s motormi RD-181 nemusel prebiehat uplne podla planu. Staci, ze sa tam objavili nejake anomalie, ktore je nutne este skumat. Takze celkom rozumny krok. Znizenie rizika, zvysenie hmotnosti nakladu a cas na dalsie testovanie a pripravu. Pokial viem Orbital dostal od NASA daleko viac penazi nez SpaceX cize tieto extra naklady zvladnu.
Atlas 5 používa aké motory?
RD-180, což je dvoutrysková varianta, zatímco RD-181 pro Antares je jednotrysková varianta čtyřtryskového RD-170. Navíc jde pokaždé o jinak upravenou verzi a nemusí jít jen o problém přímo s motorem, ale třeba i s připojením motoru na raketu nebo raketou samotnou.
diky
Myslíte více peněz celkově nebo jen za Cygnus? Pokud celkově, tak se není co divit, protože vyrábějí boostery pro Atlasy i pro SLS. Samozřejmě i část těchto peněz jim může pomoct z problémů s Antaresem.
Je myšleno víc peněz za zásobování ISS, za náklad co tam vynesou.