Mnozí fanoušci kosmonautiky asi zaregistrovali fakt, že Bratislava v současné době hostí výstavu „Cosmos Discovery“, jež je zaměřena na popularizaci pronikání lidstva do kosmického prostoru. Podle propagačních materiálů se tato výstava zdála být něčím podobným, jako Gateway to Space, jež probíhala minulý rok v Praze. Jako kosmonautický nadšenec jsem považoval návštěvu Cosmos Discovery za povinnost, nicméně nečekal jsem od ní nic více, než od jejího pražského protějšku. Některé náznaky ovšem polechtaly můj apetit a byl jsem čím dál více zvědav, zda má očekávání budou naplněna. To, čím se organizátoři na svých stránkách chlubili, by v našich podmínkách (jako člověk narozený v Československu stále považuji Slovensko za „své“) bylo poměrně nevídaným počinem.

Návštěvu výstavy jsme se rozhodli absolvovat ve skupince. Tvořili ji krom mé maličkosti náš šéfredaktor Dušan Majer, uživatel ptpc z fóra a má drahá polovice, které tímto děkuji a vyslovuji uznání za nekonečnou trpělivost. Jak se ukázalo, tvořili jsme skvěle sehranou čtveřici, ve které bylo možné probrat nejen exponáty na výstavě, ale i další témata, jež s kosmonautikou třeba ani nesouvisela… Při dolaďování termínů byl jako „den D“ zvolen pátek 28. října. Pro Čechy se jednalo o den pracovního klidu, který je současně na Slovensku běžným pracovním dnem a proto jsme doufali, že na výstavě bude volněji, než o víkendech a svátcích.

Webové stránky organizátorů jsou sice hezké, nicméně vinou kuriozní chyby znemožňují zakoupení lístků na termín po jedenácté hodině (vykoušeno v různých prohlížečích i systémech). Tento zádrhel je sice možno obejít objednávkou přímo na stránkách distributora vstupenek, ale pro nechuť ke zbytečné registraci jsem zvolil jiný způsob a oslovil přímo organizátory. Po mailové komunikaci jsem byl ujištěn, že lístky pro náš termín budou zcela určitě k dispozici na pokladně. V pátek ráno jsme tedy ze tří různých míst Čech a Slovenska vyrazili směrem k výstavišti Incheba Expo v Bratislavě.

Po zakoupení lístků a vstupu do výstavních prostor si vyzvedli audioprůvodce a od uvaděčky jsme také obdrželi kartičku s fotografií a krátkou biografií astronauta či kosmonauta. Zajímavá maličkost, která návštěvníkovi pomůže naladit se do příslušné nálady. Na mě a kolegu ptpc vyšla Sally Ride, moje drahá se dočkala Vladimíra Remka, Dušan zase obdržel Johna Glenna. Lehké obavy v nás vyvolal objev právě na kartičce Johna Glenna. Krom emblému jeho mise Mercury MA-6 kartička obsahovala místo jeho druhého letu STS-95 symbol tragicky proslulé mise STS-107, které se Glenn rozhodně neúčastnil. Ovšem nikdo z nás není neomylný a jak dále vyplynulo, byla to jedna z velmi mála chybiček, jež se na výstavě objevily.

První místnost výstavy měla návštěvníky uvést do historie kosmonautiky před vypuštěním Sputniku. Velké panely s informacemi o jednotlivých osobnostech počátků kosmonautiky byly doplněny projekci filmu Georgese Meliése „Le Voyage dans la Lune“. Ve vitrínách bylo možné se pokochat několika artefakty, mezi nimiž byl nejzajímavější originální kousíček rakety V2. Dále jsme byli nasměrováni do improvizovaného projekčního sálku, kde byl promítán popularizační krátký film. Stejně jako v Praze, i zde zřejmě sálek sloužil k rozmělnění případné masy lidí (i z tohoto důvodu je možné vstupenky zakoupit pouze na přesný časový „slot“, nicméně pobyt na výstavě časově omezen není). A pak už jsme se konečně mohli vydat do útrob haly Incheba Expo.

Výstava Cosmos Discovery je rozdělena do několika místností, během nichž se návštěvník prostřednictvím exponátů, velkých infopanelů a videoprojekcí může seznámit s jednotlivými obdobími dobývání vesmíru, od počátku šedesátých let až po současnost. A je vskutku čím se kochat. Hned u první vitríny nás zarazil její obsah – startovací nádrž na palivo nosiče Atlas a vernierův motorek z téhož nosiče. Chvíli jsme debatovali, zda se jedná o originály (byť neletěné), nebo zdařilé kopie. Nakonec jsme se shodli, že to zřejmě budou originální díly.

Jiné exponáty byly očividnými kopiemi, například kabina Mercury „Friendship 7“ Johna Glenna, která ovšem byla vypracována do solidních detailů. Poměrně hezká byla také maketa velitelského modulu Apolla, trochu hůře už na tom byly makety jednotlivých úseků lodi Sojuz T a Sojuz TM. Ovšem zlatým hřebem mezi maketami bylo sovětské „raketové křeslo“ 21KS spolu se skafandrem Orlan-DMA. Až když jsem stál tváří v tvář této raritě, pochopil jsem, jak byl tento stroj rozměrný. Přes mírné poškození (jedna chybějící područka s ovládacími prvky) se pro mě jednalo o jeden ze zlatých hřebů výstavy.

Na výstavě bylo ovšem možno najít také obrovské množství artefaktů, jež absolvovaly cestu vesmírem nebo alespoň sloužily jako demonstrátory během vývoje a výcviku. Zřejmě nejfantastičtějším exponátem je kus spalovací komory motoru Rocketdyne F-1, jež byl v roce 2013 vyzvednut expedicí Jeffa Bezose z Atlantiku a ošetřen pro výstavní účely. V rámci bratislavské výstavy tento artefakt poprvé opustil území Spojených států. Motory F-1 poháněly první stupeň měsíčních raket Saturn V a tento konkrétní kus byl součástí startovní sestavy AS-506. Pokud to čtenářům nic nepřipomíná, doplním, že sestava AS-506 figurovala při misi Apolla 11! V posvátné úctě jsme se mohli pokochat částí motoru, jenž před téměř padesáti lety vynesl Neila Armstronga a jeho posádku k historickému letu, jehož vrcholem bylo první přistání člověka na jiném nebeském tělese. Ten zážitek se prostě nedá popsat slovy…

A tím realizátoři výstavy neskončili: letěné artefakty lunárních misí, testovací kus motoru ze vzletového stupně lunárního modulu, motor pro „setřásání“ paliva třetího stupně Saturnu V, tryska jednoho z motorů raketoplánu, na níž byla krásně vidět vnitřní struktura trubiček, jimiž proudilo během předehřívacího procesu palivo… Neustále bylo na co se dívat a co obdivovat.

Fantastická byla i možnost shlédnout dva kontrolní pulty řídicího střediska z dob počátků letů raketoplánů. Doposud obsahují nálepky s logy kontraktorů a nejrůznější „taháky“ letových kontrolorů, jež jsou čitelné ještě nyní (zda jsou taháky originály, nebo pouze věrnými kopiemi, to lze jen stěží posoudit). Naproti tomu pneumatika z hlavního podvozku raketoplánu je bezpochyby pravá, vystavený kus posloužil během mise STS-113 v roce 2002. Stejně tak pravé jsou i některé konzoly, vymontované z palubních desek raketoplánů, mimo jiné lze spatřit konzolu s ukazateli stavu pomocných energetických jednotek APU a hydraulického okruhu.

Předposlední místnost výstavy byla z velké části věnována slovenské stopě při výzkumu vesmíru. Krom artefaktů pocházejících z letu Ivana Belly na stanici Mir v roce 1999 mohou návštěvníci zblízka prozkoumat i slovenský cubesat skCUBE a několik přístrojů slovenské provenience. Mne, coby fanouška programu Apollo, zde zaujal artefakt, jež neměl se Slovenskem pohříchu nic společného: v jedné z vitrín trůnila helma skafandru A1C. Ta měla být používána posádkami misí Apollo Block I a de facto se jedná o helmu z programu Gemini opatřenou ochranným krytem. Přesně takovéto helmy měla na hlavách posádka Apolla 1 tragického večera 27. ledna 1967. Po obnovení programu Apollo byly skafandry s helmami pro Block I nahrazeny skafandry A7L (jeden kus A7L a mnoho jednotlivých součástí této ikony dobývání vesmíru lze koneckonců na výstavě shlédnout také). Místnost velmi pěkně doplňovala projekce na jedné velké a několika desítkách malých obrazovek, kde se střídaly krátká videa známých i méně známých okamžiků kosmického výzkumu. Před nimi byla umístěna lavice a člověk se mohl pokochat tucty zajímavých záběrů.

Poslední místnosti vévodila maketa jednoho z marsovských vozítek MER. Přestože v jedné z předchozích místností je možné shlédnout maketu překvapivě velkého Lunochodu 1 v měřítku 1:1, nebylo možné nepodivovat se relativní velikosti strojů, jenž brázdily a dosud brázdí povrch nesrovnatelně vzdálenějšího Marsu.

Touto místností výstava končila. Východ z ní nás vedl opět do první místnosti s prehistorií kosmonautiky, kde jsme odevzdali audioprůvodce a pokračovali do části, zvané „Playzóna“. Tu tvoří poměrně slušně zásobený obchůdek se suvenýry, kavárnička a několik atrakcí pro malé i větší odvážlivce. Nás zlákalo hlavně sedadlo v gyroskopu, které člověkem otáčí náhodně kolem všech tří os. Osobně jsem na tento ďábelský vehikl usedl hned dvakrát, přičemž obsluha vyslyšela mé přání, abych nebyl ani v nejmenším šetřen. Po malém občerstvení jsme si vyzvedli své svršky v šatně a vyšli na parkoviště.

Až nyní jsme se podívali na hodinky a s údivem jsme konstatovali, že jsme v prostorách výstavy Cosmos Discovery strávili téměř šest hodin! Svůj podíl na tom mělo osazenstvo naší skupinky – neustále bylo o čem debatovat a povídat. Výstava samotná ovšem předčila naše očekávání. Obsahovala opravdu velké množství často unikátních artefaktů, velmi dobře vyvedené a přesné popisky (na druhou stranu u několika exponátů popisky chyběly, což byla škoda například u raketového křesla 21KS) a na každém kroku návštěvníky čekaly krásné informační tabule s množstvím přesných údajů a dat. Zde bych pořadatelům rád složil poklonu – jak si povšiml Dušan Majer, na infotabuli o Apollu 13 byla ona slavná věta „Houston, we‘ve had a problem“ přeložena správně v minulém čase, nikoli jako „Houstone, máme problém“, jak je nešťastným zvykem u mnoha popularizačních počinů. Právě takovéto detaily povyšují návštěvu Cosmos Discovery na vskutku krásný zážitek.

Není ovšem divu, na realizaci výstavy se totiž podílelo vyhlášené kansaské muzeum Cosmosphere, jež disponuje jednou z nejbohatších kolekcí kosmonautických artefaktů a jehož pracovníci si zcela jistě ohlídali to, aby část jejich sbírek byla v Bratislavě korektně prezentována. Fakt, že odborným poradcem výstavy je Pavel Toufar, dává také tušit, že informace podávané návštěvníkům budou správné a přesné.

Celkově lze říci, že výstava Cosmos Discovery porazila pražskou Gateway to Space na celé čáře. Množství a unikátnost exponátů, informační bohatost a přesnost je zde v porovnání s pražskou výstavou neporovnatelně lepší. Že je o výstavu i nyní, téměř dva měsíce po otevření, velký zájem, dokládá i množství návštěvníků, kteří v odpoledních hodinách začali prostory výstavy zaplňovat. A při psaní tohoto článku sám sebe přistihuji při myšlence, že Cosmos Discovery možná navštívím ještě jednou. Času je zatím dost, ukončení výstavy je plánováno na 7. leden 2017. Pokud tedy máte možnost, neváhejte a do Bratislavy se vydejte, určitě nebudete litovat!

Cena vstupného: Dospělí 14 € (o víkendech 16 €), děti do 15 let 9 € (o víkendech 10 €), rodinné vstupné 31 € (o víkendech 36 €), kompletní ceník ZDE
Otevírací doba: Otevřeno od 12.9.2016 do 7.1.2017 DENNĚ krom státních svátků od 9:00 do 20:00 (v 18:30 se zavírá pokladna)
Ideální cesta: Po příjezdu do Bratislavy je výstaviště Incheba Expo dobře přístupné MHD i autem
Parkoviště: Hned vedle výstavní haly, parkovné 5€ na auto/den
Webové stránky: http://cosmosdiscovery.sk/
Pořizování fotografií a videozáznamů: pouze fotografie bez stativu a blesku pro nekomerční účely (čímž se zároveň omlouvám za kvalitu doprovodných fotografií)
TIP pro rodinný výlet: V relativní blízkosti areálu (cca 1 km) se za Dunajem nachází historické centrum Bratislavy a Bratislavský hrad.

Zdroje obrázků:
http://www.jvsgroup.cz/content/files/news/257/nahled2.jpg
fotografie autora