21 září, 2016 
Stanice Tiangong-2, která byla vypuštěna minulý týden, už dosáhla své určené oběžné dráhy. Ta je kruhová a nachází se ve výšce 393 kilometrů nad zemským povrchem. Po startu se stanice nacházela na nižší oběžné dráze s parametry 200×347 kilometrů (nejnižší a nejvyšší body dráhy), ze které musela vystoupat pomocí vlastních motorů. Čína také odhalila zajímavé informace o vybavení stanice, na palubě Tiangongu-2 se totiž nacházejí velice přesné atomové hodiny, které používají pokročilou technologii studených atomů. Tyto hodiny by se měly v časovém horizontu 30-300 milionů let zpozdit o méně než jedinou sekundu. Hlavním účelem takto přesných hodin by kromě výzkumu měla být synchronizace ostatních atomových hodin ve vesmíru. Ty se používají převážně na navigačních satelitech, které si musí pro správnou funkci udržovat velmi přesný čas. Lepší synchronizace mezi jednotlivými satelity by tak přinesla vyšší navigační přesnost.
Z Číny také přišly zprávy o jejich první vesmírné stanici, Tiangong-1. Ta krouží na nízké oběžné dráze už téměř pět let. Do konce roku 2013 k ní startovaly hned tři mise, první byla pouze nepilotovaná, ale během dalších dvou misí se na stanici nakrátko zabydlely tříčlenné posádky. Tiangong-1 měl být po těchto misích, tedy ke konci roku 2013, naveden zpět do atmosféry. Jeho pobyt ve vesmíru byl ale prodloužen o dva roky. Čína oznámila 21. března tohoto roku, že stanice Tiangong-1 úspěšně ukončila svojí prodlouženou službu. Na poslední tiskové konferenci však bylo nepřímo potvrzeno to, co si nezávislí pozorovatelé mysleli už dříve. Čína totiž největší pravděpodobností ztratila nad stanicí kontrolu. To znamená, že zbytky stanice mohou dopadnout do obydlených oblastí, namísto bezpečného navedení do oceánu. Ve finále se ale nic zas tak strašného neděje, velká většina stanice pravděpodobně během průletu atmosférou shoří a šance, že by zbylé trosky někoho ohrozily je velice malá. Podle Číny by mělo dojít ke vstupu Tiangongu-1 do atmosféry někdy v druhé polovině roku 2017. Přesnější údaje se určitě objeví s tím, jak se bude zánik stanice blížit.
Interiér stanice Tiangong-2, vyfocený na oběžné dráze.
Zdroj: http://www.chinaspaceflight.com/
Interiér stanice Tiangong-2, vyfocený na oběžné dráze.
Zdroj: http://www.chinaspaceflight.com/
Zdroje informací:
http://news.xinhuanet.com/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://www.popularmechanics.com/
Zdroje obrázků:
http://www.asianscientist.com/…2rhhpsuvfdk8i4ru5omeps.jpg
http://www.chinaspaceflight.com/usr/uploads/2016/09/15/1473952755181203.jpg
http://www.chinaspaceflight.com/usr/uploads/2016/09/15/1473952756102656.jpg
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Mám jen takový dotaz, když padal skylab, tak se také tvrdilo, že to nezasáhne obydlenou oblast a skoro vše shoří v atmosféře (viz letní seriál). Ale skutečnost byla trochu jiná, je pravděpodobné, že se dají opět očekávat další úlomky na Zemi, nebo se od té doby něco upravilo a už takové nebezpečí nehrozí??
Se Skylabem se nemůže měřit co se týše velikosti, takže i trosek bude méně. Navíc Skylab nakonec dopadl (teda aspoň to co z něj zbylo) do neobydlené oblasti (přesněji do téměř neobydlené oblasti, mohl si vybrat daleko horší místo).
Mohl by Tiangong-1 dopadnout do česka?
Co neshoří v atmosféře, může dopadnout jak do oceánu, tak i na Václavák. Čína zřejmě nemá nad stanicí žádnou kontrolu a pokud ji nezíská do vstupu do atmosféry, bude to jen o náhodě.
Stanice od nás sice má viditelné přelety, ale ty jsou jižně od našeho území, na Václavák spadnout nemůže. Ale bude zajímavé sledovat, kde nakonec zanikne. Pořád je ale třeba mít na mysli, že většina dráhy vede nad oceány nebo neobydlenými oblastmi.
Jé, bude ohňostroj…
Se sklonem dráhy něco pod 43 stupňů může dopadnout tak maximálně na Řím nebo Sofii.
Jsme na 50 stupních. Nám se to nad hlavama neoctne nikdy. A stoprocentně to sem ani nikdy nedopadne.
Čína tedy jede. Po satelitu QSS teď další technologická vychytávka, superpřesné atomové hodiny.
Stanice je maličká, moc z ní nezbude.
Výborný článok!
Článok je fajn, ale tá ľahko bulvarizačná časť nadpisu („…Tiangong-1 neřízeně padá“) mi trochu pokazila dojem. Presne takto to poňali aj bežní, kozmonauticky negramotní novinári v našom mediálom priestore. Napr. slovenský denník SME predtým vôbec (!) neinformoval o štarte Tiangongu 2 (o mnohých dalších podstatnejších veciach ani nehovorím), ale z nenápadnej zmienky o Tiangonu 1, ktorý odznel na čínskej tlačovke, urobili článok „Čínska vesmírna stanica padne na zem, nemajú ju pod kontrolou“. Podobne zbytočne bulvárne to zobrali aj mnohé iné miestne media. Je smutné, ked oveľa podstatnejšie zmienky o dalšom smerovaní čínskeho kozmického program zaniknú v balaste takejto nie až tak relevantnej informácie – jednak bola objavená teplá voda (to že Tiangong 1 neriadene vstúpi do atmosféry sa vie už viac ako pol roka) a jednak do atmosféry pravidelne vstupujú väčšie objekty a ani pes po nich neštekne :).
V kontexte obsahu tohoto blogu a jeho kvality mi nadpis clanku bulvarny nepripadal – ja som to vnimal vecne.
O urovni TECH sekcie na SME sa vyjadrovat nebudem, nie je mi jasne naco ma ta rubrika sluzit a komu. Clanky nic moc, diskusia – no comment.