Čína úspěšně vypustila svojí druhou stanici Tiangong-2

Včera se přesně na čas v 16:04 zapálilo 8 motorů na prvním stupni a urychlovacích blocích rakety Dlouhý Pochod 2F, pod jejímž aerodynamickým krytem se skrývala druhá čínská orbitální stanice Tiangong-2. Start proběhl přesně podle plánu  a stanice se usadila na nízké oběžné dráze. Už v říjnu by se k ní měla vydat první posádka, dva tchaikonauti by měli na stanici pobýt celkem 30 dní. V roce 2017 pak čeká stanici další důležitá událost – automatické spojení s nákladní lodí Tianzhou, která bude v budoucnosti zásobovat velkou čínskou modulární stanici. Ke stanici by se také měla v roce 2017 vydat druhá posádka, termín startu však ještě není známý.

Pohled na pracující motory druhého stupně.

Pohled na pracující motory druhého stupně.
Zdroj: https://www.youtube.com/ (screengrab)

Čína většinou svoje starty v přímém přenosu nevysílá, ale včerejšek byl výjimkou. Tiangong-2 je totiž součástí programu pilotovaných letů, proto Čína připravila velice kvalitní přímý přenos, podobně jako například při posledních startech lodí Shenzhou. V 16:04 se zapálilo celkem 8 identických motorů YF-20B rakety Dlouhý Pochod 2F, čtyři na prvním stupni a čtyři na urychlovacích blocích. Oba dva stupně i urychlovací bloky této rakety spalují hypergolickou směs nesymetrického dimetylhydrazinu a dimeru oxidu dusičitého. Po 155 sekundách letu dohořely urychlovací bloky a byly odhozeny. Pět sekund poté následovalo odhození prvního stupně a zážeh druhého. Ten pohání motor YF-22, který je odvozen od YF-20 a optimalizován pro práci ve vakuu. Motor YF-22 nedisponuje systémem vektorování tahu, o řízení se tedy stará dodatečný vernierův motor YF-23. Ten disponuje celkem čtyřmi malými tryskami, které řídí raketu a navíc poskytují malý dodatečný tah. Hlavní motor druhého stupně dohořel po pěti minutách práce. Malý vernierův motor zůstal v činnosti o několik chvil déle, aby navedl celou sestavu na co nejpřesnější oběžnou dráhu. Po dokončení činnosti horního stupně se samotná stanice Tiangong-2 odpojila a úspěšně roztáhla svoje solární panely.

Pro stanici samotnou nyní nastává kritické období, musí se ověřit funkčnost všech systémů a začít se zvyšováním oběžné dráhy. Prvotní orbitální parametry stanice Tiangong-2 jsou 200×347 kilometrů (nejnižší a nejvyšší body dráhy), pokud by tedy nedošlo ke zvýšení, skončila by stanice poměrně brzy zpět v atmosféře. Cílová oběžná dráha je kruhová, ve výšce 393 kilometrů, tedy vyšší než v případě stanice Tiangong-1.

Minisatelit Banxing-2, který bude doprovázet stanici Tiangong-2

Minisatelit Banxing-2, který bude doprovázet stanici Tiangong-2
Zdroj: http://www.spaceflightinsider.com/

Tiangong-2 je z vnějšku prakticky stejný jako Tiangong-1, ale určitě změny nastaly uvnitř. Stanice byla optimalizována pro delší a pohodlnější pobyt posádky a připravena pro mnohem více vědeckých experimentů. První dvoučlenná posádka by měla odstartovat směrem ke stanici tento říjen. Po spojení zůstanou tchaikonauti na palubě stanice po dobu třiceti dnů, což bude třikrát delší pobyt než na stanici Tiangong-1. Na duben roku 2017 je pak naplánovaná důležitá mise zásobovací lodi Tianzhou-1. Ta svojí konstrukcí přímo vychází ze stanic Tiangong-1 a Tiangong-2. Startovat bude na raketě Dlouhý Pochod 7, která si odbyla svojí premiéru tento rok. Ke stanici by se měla připojit v plně automatickém režimu a následně doplnit její zásoby paliva. V roce 2017 by také měla na stanici Tiangong-2 odstartovat druhá posádka, v rámci mise Shnezhou-12. Termín tohoto startu zatím není úplně jistý, ale některé zdroje hovoří až o druhém pololetí roku 2017. Společně se stanicí byl také vypuštěn malý 40 kilogramový satelit Banxing-2, který bude létat blízko stanice a pořizovat detailní snímky pomocí 25 megapixelové kamery. Banxing-2 disponuje solárními panely, lithiovými bateriemi a dokonce i vlastním pohonným systémem na bázi amoniaku.

Umělecká představa spojování lodi Shenzhou a stanice Tiangong.

Umělecká představa spojování lodi Shenzhou a stanice Tiangong.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Stanice Tiangong-2 slouží převážně pro vyzkoušení technologií potřebných pro stavbu třetí čínské vesmírné stanice. Ta už by se měla skládat z několika modulů a svými rozměry by se mohla vyrovnat bývalé ruské stanici Mir. Základní modul této stanice, který se jmenuje Tianhe 1, by mohl být vypuštěn už v roce 2018. Další části stanice, včetně dvou dvacetitunových vědeckých modulů a velkých solárních panelů by se měly k Tianhe 1 připojit do roku 2022. Na stanici by pak měly pravidelně létat trojčlenné posádky a zásobovací lodi Tianzhou. Čína má také v plánu postavit novou observatoř podobnou Hubbleovu vesmírnému dalekohledu, která by mohla být teoreticky připojena k nové stanici.

Start rakety Dlouhý Pochod 2F.

Start rakety Dlouhý Pochod 2F.
Zdroj: http://spaceflight101.com/

Odhozené urychlovací bloky, první stupeň a pracující druhý stupeň.

Odhozené urychlovací bloky, první stupeň a pracující druhý stupeň.
Zdroj: http://spaceflight101.com/

Tiangong-2 se odděluje od horního stupně.

Tiangong-2 se odděluje od horního stupně.
Zdroj: http://spaceflight101.com/

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflight101.com/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/CsZrhMVWAAA6bNw.jpg
https://www.youtube.com/watch?v=0vMUO3T0nEg (screengrab)
http://www.spaceflightinsider.com/…/Banxing-2-02.jpg
http://spaceflightnow.com/…/tg2_sz11_docking.jpg
http://spaceflight101.com/…/CZ-2F_Tiangong-2-liftoff.jpg
http://spaceflight101.com/…/tg-2-launch-14.jpg
http://spaceflight101.com/…/tg-2-launch-15.jpg

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

56 komentářů ke článku “Čína úspěšně vypustila svojí druhou stanici Tiangong-2”

  1. Spytihněv napsal:

    Souhlas. Velmi dobře si Číňa poradila s přímým přenosem a všemi věcmi kolem. A třeba pohled na odhození urychlovacích bloků je věc, která se neokouká 🙂

  2. Pozitivní start a výsledek práce. Podle videa konstruktéři velmi dobře zvolili orientaci trysek, výtok spalin z trysek se vzájemně nepřekrýval.

  3. Jaroslav Alois napsal:

    Mít vlastní pilotovaný kosmický program je atributem supervelmoci. V této oblasti se Čína pomalu, ale jistě dostává na druhé místo protože Rusko přešlapuje na technologii 40 let staré. Čínské pilotované lodě se zdají daleko pokročilejší než systémy Sojuz.
    Fascinovalo provedení přenosu v angličtině.

  4. dolph1888 napsal:

    Je dobře, že se jim daří, konkurence v kosmonautice je třeba jako soli. Až Čína postaví stanici velikosti ISS, připravenou na cestu k Marsu, sklidí i můj aplaus. Mít tu moc, tak jim snad jdu i pomáhat s montáží. Já chápu, že vesmírné cesty jsou politická záležitost, drahá záležitost, ale přínos do budoucna má tato „kapitola“ obrovský. Chápe to každý kromě Evropy, zaostávání ESA vypadá stále jasněji i v porovnání s Čínou. Nikdo se za pár staletí nebude ptát čí automat kam dorazil, ale komu patří tato kolonie na Měsíci, Marsu a možná i dále (měsíce velkých planet).

    • Spytihněv napsal:

      Tak nějak. Pokud jde o vědecké družice nebo sondy kamkoliv, tak je mi naprosto jedno, jestli je provozuje USA, Rusko nebo třeba Gabun. Fandím všem bez rozdílu stejně. Kolonie na mimozemských tělesech už by byly přece jen o něčem jiném. Vstupují do hry územní a vlastnické nároky a s tím spojená a všudepřítomná politika. Ale pokud by šlo opět o vědecké záležitosti, není problém a mé sympatie mají opět všichni. Takže vědci a technici všech zemí – bojujte o mé sympatie 🙂

      • vedator napsal:

        Vyrastal som na sci-fi knihach pre mladez a takmer v kazdej bolo nejake moralne posolstvo (zaujimave, ze nikdy nie politicke). Spolocnost bola na ovela vyssej moralnej a mentalnej urovni ako dnes. Akosi mi ten obraz utkvel v pamati a kolonizaciu slnecnej sustavy a vesmiru si predstavujem s ovela vyssou moralnou urovnou ako dnes mame v skutocnosti. Otazka za 100 bodov do buducnosti je, ci ludstvo urobi vo vesmire rovnaku paseku ako na Zemi.

        • Vojta napsal:

          To záleží na tom, jak moc lidí ve vesmíru bude a jak moc se bude využívat tamní materiál. Vesmír je hodně nehostinné místo, takže do budoucna těžko říct. Takovou malou analogii bych viděl v Antarktidě. Nehostinná země, nikomu nepatří (ač by v zásadě mohla) a lidi se tam umí domluvit. Je fakt, že je tam zakázaná těžba, což ve vesmíru není a nebude (až na nějaké rezervace).

        • Spytihněv napsal:

          Také mám něco načteno i z „pokrokové“ sci-fi. Jaká bude realita, to těžko říci. Zatím ještě nebyla příležitost si to vyzkoušet. Ale spíš bych se klonil ke spolupráci i těch, kteří se na Zemi moc nemusí. Přece jen bude určitě docházet k nečekaným problémům a tím pádem půjde o život. Jako to bylo v Homolkových: „Dneska pomůžeme my vám, zítra pomůžete vy nám.“ 🙂

          Koneckonců je celkem normální (pokud to tedy není přímo odmítnuto třeba z důvodu utajení), že v případě problémů nějaké družice nebo sondy se zapojují dostupné prostředky, ať patří komukoliv.

  5. vedator napsal:

    Vyjadrenie „tchaikonauti“ (čajkonauti) celkom sedi pre krajinu, ktora dava svetu caj 😀

    Neviem ako je to v Cestine, ale Slovencina oficialne nemusi pouzivat anglicke zapisy z ‚vychodnych‘ zazykov, pretoze sama obsahuje dany znak ( (napr. „ts“unami – „c“unami, taikonauti-tajkonauti, atd)

    • Spytihněv napsal:

      Osobně používám taikonaut a tsunami. I když v médiích se nejčastěji vyskytuje cunami. Tsunami v souvislosti s akcí, kterou vyjadřuje, mi lépe zní. Jako že se ta vodní stěna „sune“ („tsune“).

      • Tomáš Vodička napsal:

        Jak píše Vojta, je to otázka použitého transkripčního systému. Buďto můžeme použít standardní čínskou transkripci, která ovšem směřuje na Angličtinu. Anebo český transkripční systém, který je mimochodem velmi kvalitní a navíc pro českého čtenáře lépe vystihuje správnou výslovnost. Ideální by asi bylo používat oficiální transkripci a k tomu v závorce navíc tu českou. Např.: beidou (pej-tou), chang zheng (čchang čeng), apod. Ovšem, u výrazů dobře známých v českém přepisu je asi lépe se jej držet. Raději Mao Ce-tung nežli Mao Zedong, lépe kung-pao nežli gongbao, atd.
        Pokud jde o výraz „taikonaut“ (tchaikonaut), nějak se s ním pořád nemohu srovnat. Ta složenina je naprosto nelogická. Jestliže slova kosmonaut a astronaut lze přeložit jako kosmoplavec nebo hvězdoplavec, slovo taikonaut vůbec neobsahuje zmínku o vesmíru. Dalo by se to přeložit jako plavec-asiat, což by sedělo spíš na námořníky. To bychom pak také mohli říkat indonaut, rusonaut nebo anglonaut, nebo snad amerikonaut…
        Obecně ale odlišování použitého slova podle původu kosmonautů nepovažuji za příliš šťastné. Jen to zdůrazňuje (politické) rozdělení kosmonautiky, které se (doufejme) bude časem spíš mazat.
        Mimochodem, otázka: když Američané píší o Rusovi, používají slovo kosmonaut, nebo astronaut? A naopak – v ruských textech se Američané označují za kosmonauty nebo astronauty? Drží se autoři spíš varianty patřící k danému jazyku, anebo opravdu rozlišují podle konkrétních osob, o kterých se píše?

        • Daniel Heřt napsal:

          Američané určitě používají výraz kosmonaut, když hovoří o Rusech. Jestli Rusové používají astronaut netuším. Také mi celé tohle rozdělování podle národů přijde hloupé, ale kdybych najednou začal všechny nazývat astronauty nebo kosmonauty, hned bych byl obviněn, že jsem zabedněný stoupenec té či oné strany.

          Výraz thaikonaut je také problematický, jak píšete. Použil jsem ho hlavně proto, že ho tady na blogu už použili i jiní autoři, ale hlavně protože jsem netušil, jak jinak je nazvat.

        • Tomáš Vodička napsal:

          Daniel Heřt: díky za odpověď. Chápu vaše dilema. Mně se pojem tchaikonaut prostě nezamlouvá, připadá mi to takové bulvární. Ovšem uznávám, že to je spíš můj osobní problém 🙂
          Použití slova astronaut pro Američany je už tak zažité, že asi nemá cenu to nějak řešit. I když je to také poněkud nelogické, ke hvězdám se asi ještě hodně dlouho létat nebude…
          Nicméně bych se nebál použití slova kosmonaut pro Číňany. Jde o slovníkový pojem, který je navíc logicky i lingvisticky správný.
          Dobře to ilustruje wiki: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Kosmonauti_podle_zem%C3%AD
          Jinak, díky za moc pěkný článek, nešlo mo o kritiku vašeho textu, spíš o takové pozastavení nad obecně používaným pojmoslovím.

    • Fantasta napsal:

      Zajímavé je, že v Číně se výraz taikonaut-tchaikonaut vůbec nepoužívá, je to umělé slovo z anglických verzí čínských médií. V čínštině mají dva výrazy : “ účastník kosmického letu“ , nebo „člověk plující nebem“. Ty čínské znaky se radši nebudu pokoušet namalovat.

    • Vojta napsal:

      V češtině by se měly používat primárně české přepisy cizích slov psaných jinými znaky než latinkou. Pokud existují a pro čínštinu, japonštinu, ale i třeba ruštinu existují celkem přesná pravidla. Pro případné snadnější vyhledávání googlem nebo i v literatuře je zase lepší použít anglický přepis, protože je celosvětově častější (nebo ho při prvním výskytu uvést v závorce). V každém případě by se neměly míchat v jednom textu české a anglické přepisy

  6. Dan napsal:

    Jak moc čínské starty nesleduji, tak mě překvapila kvalita reportáže/přenosu. Jen, když tam jeden z šéfů říkal „víte ono to samozřejmě nikdy není stoprocentní“, tak jsem čekal, že se ukecne o nepovedeném startu na začátku září. Ale byl to profík 🙂
    Jen je škoda, že z telemetrie tam bylo jen počítadlo sekund. Ale i tak jsem byl mile překvapen.

  7. Jaroslav Alois napsal:

    Pokud se nepletu, tak na rok 2018 připravuje Čína let k Marsu typu lander/rover, což je dva roky před společenstvím Rusko/Evropa a jejich obdobném více než deset let připravovaném Exomarsu, jeho opět jen přípravný let probíhá. Pokud se to povede, tak Čína v této oblasti trumfne Rusko i Evropu.
    Pokud se týče srovnání pilotovaných lodí Ruska a Číny, tak se mi ta čínská zdá větší a prostornější a hlavně z té čínské nejsou taikonauti po přistání tak otřeseni.

  8. ahoj napsal:

    kdy by měla stanice zaniknout v atmosféře?

  9. ptpc napsal:

    A ešte jedno doplnenie – vesmírny ďalekohlad nemá byť pripojený k orbitálnej stanici TG-3 ale má byť na približne rovnakej orbitálnej dráhe z dôvodu jeho údržby. O tú by sa starali posádky orbitálnej stanice TG-3.

  10. cpn napsal:

    Nevíte jaký má význam odhodit urychlovací bloky a pět sekund na to celý první stupeň?

Napište komentář k ptpc

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.