Kvůli svým konfliktům s Ukrajinou přišlo Rusko o možnost využívat raketu Zenit, která už má za sebou pravděpodobně svůj poslední start. Tento nosič byl odvozen od urychlovacích bloků rakety Energia a svojí nosností vyplňoval místo mezi lehkým Sojuzem a těžkým Protonem. Nyní se ale v Rusku objevil návrh na nový nosič s názvem Sunkar (Сункар, v překladu Sokol), který by mohl nahradit Zenit. Svojí konstrukcí by byl Zenitu podobný, první stupeň by pravděpodobně používal stejný motor, tedy RD-171M. S nosností okolo pěti tun na dráhu přechodovou ke geostacionární by tento nosič vyplňoval současnou mezeru mezi Sojuzem a Protonem. Má ale vývoj další nové rakety vůbec smysl?
Většina čtenářů si teď asi pokládá otázku, proč se objevil návrh na nový středně silný nosič, když by tuto díru na trhu mohly vyplnit buď odlehčené Protony, nebo některá z konfigurací rakety Angara? Nově oznámené varianty rakety Proton-M, tedy Proton Light a Proton Medium, které vypouštějí druhý stupeň a v případě varianty Light dokonce i dva z šesti motorů na prvním stupni by na trhu zaplňovaly přesně ten segment, na který cílí Sunkar. Obě odlehčené verze mají ale stejný problém jako jejich mateřská raketa, jako palivo používají toxickou směs nesymetrického dimetylhydrazinu a dimeru oxidu dusičitého, od které se Rusko snaží posunout k čistějším palivům.
Zdroj: http://spaceflight101.com/
Odpovědí by tedy mohla být nová raketa Angara, která používá modulární architekturu a standardní netoxickou směs kapalného kyslíku a kerosinu. Problémem ale je, že se zatím reálně plánuje používání jenom dvou verzí rakety Angara. Lehká verze A1.2 zvládne vynést náklad v řádu jen několika tun, zatímco těžká Angara A5 se svým výkonem spíše vyrovná Protonu-M, s plánovaným kyslíkovodíkovým horním stupněm ho dokonce i překonává. Do mezery mezi těmito nosiči by mohla zapadnout Angara A3, která by používala pouze dva urychlovací bloky URM-1 namísto čtyř, tato varianta však zatím existuje jen na papíře a její nosnost by stejně nebyla dostatečně vysoká, aby mohla nahradit raketu Zenit. Po vyřazení Protonů, které je očekávané někdy v polovině dvacátých let, by tedy mohla nastoupit raketa Sunkar jako smysluplný nástupce odlehčených Protonů.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/
První stupeň rakety Sunkar by byl poháněn motorem RD-171M, což je nejsilnější motor na kapalná paliva, který byl kdy postaven. Velmi podobný motor, RD-170, používala raketa Energia na svých urychlovacích blocích. Hlavní rozdíl mezi RD-171 a RD-170 je fakt, že RD-171 dokáže vektorovat svůj tah jen v jednom směru, zatímco RD-170 ve dvou. RD-171 je čtyřkomorový motor, na první pohled tedy může vypadat jako čtyři samostatné motory, ale všechny spalovací komory sdílí stejné turbočerpadlo, jedná se tedy o jediný motor. RD-171M poskytuje na úrovni moře tah 7550 kN, což je prakticky stejná hodnota jako všech devět motorů Merlin na prvním stupni Falconu 9 FT. Další variantou je použití dvou motorů RD-180, čímž by se dosáhlo podobného tahu. První stupeň rakety Sunkar by měl mít průměr 4,1 metru, což je o něco více než 3,9 metru rakety Zenit. Důvod je jednoduchý, hlavní nádrže rakety Proton-M mají také průměr 4,1 metru, pro výrobu Sunkaru by tak mohly být použity, s malými úpravami, stejné stroje jako pro výrobu Protonu. Spodní část rakety by pak byla zúžena na 3.68 metru, podobně jako u Zenitu. To by umožnilo využití stejného pozemního zařízení na kosmodromu Bajkonur, které se doposud používalo pro raketu Zenit.
Druhý stupeň by měl využívat pár motorů RD-0124A, které jsou stejně jako RD-171M čtyřkomorové, druhý stupeň by tedy měl celkem osm trysek. RD-0124A je v současnosti používán u horního stupně URM-2 raket Angara a verze RD-0124 u horních stupňů raket Soyuz-2-1b, Soyuz-2-1v. Ve všech třech případech je použit vždy jen jeden motor, namísto dvou, které by používala raketa Sunkar. Jako třetí stupeň by pak byla použita některá z variant stupně Blok D, například Blok DM-03. Třetí stupeň by se staral o navedení na nízkou oběžnou dráhu a případné urychlení na dráhu přechodovou ke geostacionární, nebo by sám mohl umístit satelit přímo na geostacionární dráhu. Všechny tři stupně by používaly jako palivo směs kapalného kyslíku a kerosinu, stejně jako rakety Sojuz a Angara (pokud zanedbáme horní stupeň Briz-M u Angary).
Zdroj: http://www.russianspaceweb.com/
Projekt rakety Sunkar zatím nebyl schválen, jeho autoři ale věří, že by raketa mohla být připravena k prvnímu startu v roce 2024. Rok a půl poté by pak mohly začít první komerční mise. Sunkar by tedy přišel přesně včas, aby nahradil dosluhující Protony. Raketa by startovala z kosmodromu Bajkonur, ze stejné rampy, ze které dosud startoval Zenit. Její nosnost na nízkou oběžnou dráhu by měla být 17 tun, na dráhu přechodovou ke geostacionární pak 5 tun a přímo na geostacionární dráhu 2.5 tuny. Další motivací k vývoji rakety Sunkar je možnost použít její první stupeň podobně jako byl použit první stupeň rakety Zenit, tedy jako urychlovací blok, nebo dokonce centrální stupeň pro novou supertěžkou raketu. Spekulace o této raketě jsme už shrnuli v tomto článku.
Zdroje informací:
http://www.russianspaceweb.com/
https://en.wikipedia.org/
Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/…/Zenit-2_rocket_ready_for_launch.jpg
http://104.131.251.97/spacerockets/wp-content/uploads/sites/17/2015/08/766746.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9f/RD-170_rocket_engine.jpg
http://www.russianspaceweb.com/images/rockets/sunkar/sunkar_1.jpg
Jo, pěkný projekt. Jenom „maličkosti“ … dodělat variantu Angary by asi stálo mnohem méně. A Peněz na 2 stejně výkonné rakety asi nebude dost, nehledě na to, že pan TRH by asi obě neuživil. A zminovaný Zenit – je to škoda, byl a fungoval. Ale zase politika, že. Dopadne to jako skoro pokaždé – po kostech hrdinů bude dupat šedá lůza ekonomie …
Jo, ruský vývoj motorů a raket za ery SSSR byl opravdu obdivuhodný, že se z něho dá žít ještě hoodně dlouho. A měl a asi pořád má špičkové konstruktéry. Jen peněz je málo.
Ekonomiku bych lůzou nenazýval. To není hezké. Sama o sobě má jasné zákonitosti a řídí se čísly. Ale právě zmiňovaní „hrdinové“ všeho druhu do ní ta čísla svévolně doplňují. V tom je ten problém 🙂
Jako dlouholetý celkem dost postavený ekonom, dnes už samozřejmě bývalý … se v této souvislosti klidně lůzou nazvu, ale tohle je parafráze jednoho aforismu, nic víc. Ta šedá lůza totiž nakonec rozhoduje vše. Romantikům a hrdinům ekonomie totiž moc obvykle nepřeje, neb je jim na překážku. Nebo jen chvilku. I Takový Edison na to několikrát dost bolestivě narazil.
Mimochodem, ekonomie je asi nejvíce empirická věda, samozřejmě, kromě věd obskurních kterým se dnes ale daří docela dost, i když je nikdo nepotřebuje. V ekonomii je vždy králem zkušenost. Exaktní čísla vládly v ekonomii možná před 100 lety. Dnes, když dá auditor výrok … podle našeho názoru …zobrazují věrné … to zas tak moc ve skutečnosti neznamená. Příliš mnoho položek je ovlivněno odhady a odkazy na druhé. Rok 2008 nás snad poučil. Tedy, vlastně asi ne.
Fascinuje mě, že ani s nejpokročilejšími motory historie (lepšími, než kdy měl i Zenit) a třemi stupni není Sunkar schopen překonat dvoustupňový Falcon 9 s „podřadným“ pohonem. Ba co víc, že za ním zaostává o celou čtvrtinu.
Tak ale devět motorů je docela hodně, ne?! Kdyby se i v budoucnu zahazovaly, tak ta ruská motorizace při stejném tahu asi vyjde levněji.
„Levněji“? Jen pět komor RD-191 pro Angaru stojí Rusy více než celý jeden Proton. Myslíte, že čtyři komory RD-171M a další tři motory budou nějak zvlášť levné?
Dík, docela překvápko, nemám o tom přehled. Zajímavé.
Ani ja nemam prehlad o komercnych a nekomercnych cenach motorov, startov Angar a Protonov. Boli by nejake blizsie cisla? Zak ani Wiki nepomohli 🙂
Informace o problematické ceně RD-191 (v relaci vůči Protonu) mám z rozhovoru http://izvestia.ru/news/544683. Pokud jsem něco špatně pochopil, rád ocením vhled někoho, kdo umí rusky lépe než Google Translate. 😀
V prepoctu necele $4M za jeden motor. Hmmmm…
To je mj. díky nedávnému poklesu rublu. Ještě nedávno by to bylo spíš kolem $8M, a pro dvoukomorový RD-180 by to bylo něco kolem $16M, možná mínus nějaké drobné za jednu turbínu místo dvou. To docela dobře odpovídá tomu, že se výrobci RD-180 nechtělo prodávat motory za asi $17M a chtěli kolem $20M, což se po přeprodeji AMROSSem vyšplhá na $23M. Takže ta čísla asi docela sedí, a výrobce může při prodeji RD-180 profitovat z exportně příznivého kursu rublu.
Mas recht, v dobe kdy vysel ten clanek byl rubl dlouhodobe nekde kolem $0,033, takze zhruba $8M za motor. To uz je slusny 🙂
… na druhou stranu pokud si ruske firmy interne i v takovychto strategickych zakazkach drzi ucetnictvi v rublech, tak jim to muze byt celkem fuk, furt je to ctvrt miliardy 🙂
To je pravda, ale pořád to zřejmě znamená, že za X rublů buď postavíte celý Proton nebo půlku Angary. Leda že by ta cena byla tak malá, že pro exportním zákazníkům by mohlo být jedno, za co zaplatí. Pokud by ale rubl posílil (nebo *až* posílí?), tak ouvej.
Pokial som pochopil clanok (z roku 2013) z izvestia.ru, tak cena piatich RD-191 sa zhruba rovnala cene celeho Protonu. Avsak cena bola za prvych 5 kusov, co je pri prvej objednavke uplne normalne. Pri dalsich a vacsich odberoch je bude cena odlisna. Zlava isto dosiahne niekolko 10tok percent. Necudoval by som sa, keby vyrobna cena protonu bola nakoniec porovnatelna nakoniec s A-5kou. Ako na celkovu cenu vplyvaju logistika a servis, netusim.
Co sa tyka exportu, tak isto motory nebudu predavat za ruble ale $ alebo €.
Stejně jako vedator bych doplnil, že v případě větší výroby by jednotková cena měla klesnout. Cena Angary (a jejích motorů) tedy bude záviset na množství, v jakém bude vyráběna.
Co chcete překonávat? Nosnost asi ne. Na větší nosnost mají jiné rakety. Jediné věci na překonávání při dané nosnosti je efektivnost/ekonomičnost a spolehlivost. O spolehlivosti se nedá ještě psát nic, takže zůstává ta cena. Myslíte tedy, že let Falconem 9 bude levnější?
A proč ne nosnost? Proton je levnější a přitom schopnější. Tak co jiného chcete se vzkříšeným Zenitem dělat? V ekonomičnosti to trhák asi zrovna nebude. F9 má přitom podobné parametry jako tahle raketa i při recyklaci prvního stupně.
Že by Rusům šlo v první řadě taky o ekologičnost paliva? Podle mě ale spíš ne.
No tak když mám nějakou řadu raket, tak si je rozdělím podle toho, co tím chci vynášet. Tedy podle nosnosti. A podle toho, co chci vynášet, šáhnu po dané raketě. Ale jde mi o to, abych za daný let zaplatil co nejmíň při určité pravděpodobnosti, že se to neporouchá. O tohle tady snad jde, ne? Nebo snad už podle vás všichni přestanou dělat lehké levné rakety pro malé náklady, protože jsou to podle vás šunty co „nic neunesou“? To je ale myšlení děcka ve druhé třídě, které nechápe potřebnost dodávky, když přece to Ferrari jezdí rychlejc.
A o ekologičnost paliva samozřejmě musí jít taky. Vždyť to byl i jeden z důvodů pro Angaru. Kosmodrom Vostočnyj a jeho obydlené okolí si určitě nebudou prasit jedovatým palivem.
To je sice hezké, ale startovací rampa na Vostočném pro Protony není a pokud vím, tak se s ní ani nepočítá.
… ani s rampou pro Zenit nebo Sunkar ci jiny papirovy cert, pocita se pouze se Sojuzem a Angarou, ne? 😉
asdf: I kdyby Sunkar lítal jen z Bajkonuru, tak i tam bude cena za jeho start nižší než za start Protonu, protože Kazaši nebudou chtít tak vysoké výpalné kvůli nižšímu ohrožení oblasti jedovatými látkami. Navíc je to zase tlak na Kazachstán, ukazující, že Rusové mají další raketu, která není moc drahá, lítá na nejedovaté palivo a tedy může být v budoucnu klidně vypouštěna z ruských kosmodromů.
A jak víte, že bude levnější než Proton? A jak víte, jaké „výpalné“ Kazaši požadují?
Máte na mysli skutečnou, reálnou a odzkoušenou nosnost a nebo nosnost papírově proklamovanou a nikdy neodzkoušenou (a to už vůbec neprobírám Isp motorů). Taktéž kouzlení s nosností na různé oběžné dráhy u SpaceX je až úsměvné (ať si Musk zkusí snížit sklon družice na GTO jen o 3 stupně a chci vidět o kolik mu klesne reálná nosnost a jestli bude mít šanci s 1.st. někde přistát).
Jen pod čarou, je zajímavé, že až do vzniku SpaceX bylo více motorů na 1. stupni považováno za neschopnost Rusů vyvinout (v minulosti v boji o měsíc) silný motor a najednou je to ta nejprogresivnější technologie (Falcon Heavy 3×9=27). Navíc diskuze o jedno a vícekomorovém motoru je už obehraná písnička, která se probírala na spoustě fór (viz příspěvky níže)
Pánové, držte se faktů a ne sympatií. Fascinace Muskem je někdy až úsměvná i když samozřejmě nepopírám, že vydupal ze zemně funkční nosič a jako jediný dokázal s 1. stupněm přistát. Jinak ostatní běžná rutina vynášení nákladů, které provozuje masívně 6 zemí a skutečné vyčíslené náklady ( a to na všechny operace před i po startu)jsou vždy v oblasti spekulací a tak trochu tabu.
A „skutečná, reálná a odzkoušená nosnost“ Zenitu je kolik? Navíc, není to u Sunkaru třeba takhle 0 kg?
Isp do toho není třeba tahat, protože do výpočtů od výrobce je již započteno.
Že u Rusů něco někým jiným bylo považováno za neschopnost není můj problém – pokud šli cestou efektivnějších motorů u N-1 místo velkých, ale méně efektivních jednotek u Saturnu V, mají mou plnou podporu. Obojí je platný přístup. Dnes ale nemáme neomezené rozpočty, takže se musíme ptát, co zvolené řešení bude v praxi stát (ani Saturn V, ani N-1 by dnes jistě nebyly optimální cestou).
S jedním velkým motorem prostě s prázdným stupněm nepřistanete (New Shephard je suborbitální a nejspíš nebude mít tak příznivý poměr hmotnosti prázdného stupně a plného s nákladem jako běžné orbitální nosiče). Ostatně to je také důvod, proč se ostatní snaží vymyslet jiný způsob záchrany alespoň motorů a nechtějí okoukat Muskův „patent“. Výjimkou je Blue Origin s New Glennem, který bude mít motorů sedm.
Jinak ano. Když Musk začínal s Falconem 9, dalo se těch devět motorů považovat za neschopnost vyvinout motor větší. Pro začínající firmu to ovšem bylo celkem pochopitelné a vzhledem k nynější možnosti přistát, se z toho stala spíš výhoda. A reálná nosnost F9 by mě také zajímala.
Myslím, že ani tehdy by nebyl býval dobrý nápad považovat to za neschopnost, protože se tím vyřešila sériovost výroby minimálně turbočerpadlového ústrojí a spalovací komory, a to na jediné výrobní lince. Použití většího motoru na prvním stupni by znamenalo další výrobní linku na zcela odlišné motory s nízkou sériovostí (jeden na každý start, do horního stupně).
Jen tak mimochodem…
„Fascinace Muskem je někdy až úsměvná“
To nepochybně – všimněte si, jak ho někteří lidé dokáží zatáhnout do diskuze, třebaže vůbec nebyl zmíněn a zmiňovat ho ani nebylo nutné! Ale některým to prostě nedá… :-p
Vic malych motoru ma vyhodu v redundanci. Ale musi fungovat, ne jako u N-1 😀
Taktohe je velice zavadejici tvrzeni. To ze vicemensich motoru je znakem urcitene schopnosti vyrobit motor jediny je v zasade fakt.
Rusove zacali delat vicekomorove motory presne z toho duvodu, bylotopro ne jedine reseni jak obejit svoji neschopnost vyvinout veky motor typu F1. Dulezite pri tom je, ze cena jejich viceomorovych motoru neni nijak zavrtne nizsi.
Na druhou stranu chapu Muska, ktery si sedl a zacal pocitat. A nechal vyvinout takove technologicke postupy, ze ho devet Merlinu stoji min nez rusy jeden RD-171.
A dale je potreba brat v uvahu dalsi fakt. Vice motoru je vetsi pravdepodobnost selhani a vetsi naroky na rizeni cele sestavy.
Rusove to u N1 nezvladli, ani vyprojektovat dostatecne spolehlivou palivovou soustavu na krmeni tech triceti drobecku, ani je uridit tak, aby fungovaly na jednicku. Vsechny havarie N1 souvisely s motory.
Naproti tomu Saturn nemel nikdy zadnou havarii s F1, ackoliv se tusim jednou stalo, ze se vypojily hned dva F1 (chyba cidla), nicmene i presto Saturn dopravil naklad kam mel.
Musk to zvladl naprosto s prehledem, pokud vim tak neexistuje zatim jedina letova zavada Merlinu. To ze s tim navic umi ristavat je tresnicka na dortu, s jednim velkym motorem by to bylo asi o dost slozitejsi, aby byl schopen az tak drasticky omezit tah…
Cili na zaver – vicekomorove motory, potazmo vice mensich mototru, ma smysl jedine tehdy, pokud maji oproti jednomu velkemu motoru vyhodu ekonomickou nebo bezpecnostni (spolehlivost).
U Muska je to evidentne oboji, u Rusu ani jedno.
Vsechny tyhle ruske motory maji vyvojove koreny v obdobi studene valky, v dnesnim rusku uz je prakticky nerealne neco takoveho vyvinout, jen recykluji vsechny skvele veci, ktere byli schopni vymyslet za Chruscova, kdy se nekoukalo ani na penize, ani na materialy, ani na lidi, a kdyz chybela technologie, nahradilo ji mnozstvi.
Poslednich 40 let rusove akorat lehce upravuji a vylepsuji to, co vymyslely generace pred nimi. Porad litaji Semjorkou a Protonem, porad na tech samych motorech.
To neni nic o adoraci Muska, jen velmi cynicky pohled na svet raketovych motoru.
Letová závada Merlinu existuje – https://www.youtube.com/watch?v=dvTIh96otDw
Jeden přímo explodoval při práci, raketa to ale stejně zvládla na oběžnou dráhu. (což je veliká výhoda raket s více motory – redundance)
Aha, nojo, na to jsem uplne zapomnel. Nicmene vice motoru neni az tak uplne automaticky vyssi redndance, prave u te neustale komentovane N1 to fungovalo naopak. Tady u Falconu je to celkem div ze to nezasahlo ostatni motory, musim se podivat jestli zjistili co se presen stalo…
Aha, jasne, neslo o explozi motoru, jen o nerizeny unik paliva diky vyrobni vade spalovaci komory, ktery sice zlikvidoval cast oplasteni, ale jinak byl motor vypnut pocitacem kvuli ztrate tlaku…
Proste dobre navrzeny motor a dobre navrzeny pocitac 🙂
https://en.wikipedia.org/wiki/SpaceX_CRS-1#Falcon_9_engine_anomaly
Nechci v žádném případě provozovat nejakou brutální polemiku. U každého příspěvku je samozřejmě větší či menší díl pravdy. Pokud se někdo cítí uražen ve svém náhledu na vývoj motorů a raket, tak se omlouvám.
Ještě k těm nešťastným vícekomorovým motorům s uzavřeným palivovým cyklem.
1) Stav elektroniky v 60-70 letech se dá srovnávat jako pravěk k současnosti. U Rusů starší doba kamenná a u Američanů mladší doba kamenná.
Rusové nedisponovali prakticky žádnými polovodiči (snad diodová logická pole. Používali elektronky a analogový princip výpočtu parametrů z důvodů rychlosti výpočtu. Jejich neúspěch byl hlavně zapříčiněn havarijním vypnutím více a jednou snad téměř všech motorů. Tohle prostě nerozchodili.
Ne, že bych chtěl machrovat na mladší kolegy – věk není zásluha. Nicméně díky roč. narození 58 jsem pracoval na sálových počítačích JSEP1 a 2. (klon IBM 360 a 370) Poté na Unixových minipočítačích BULL a nakonec na minipoč. Unix od IBM v 90. letech. Když se podíváte na čtecí hlavičku 100MB disku a otevřete si současný disk, tak víte o čem je řeč (viděl někdo 64kbit feritovou paměť na EC1021?).
2) Co se týče neschopnosti vyrobit jednokomorový motor o prakticky stejném výkonu, tak bych si dovolil trochu protestovat. RD170 je až na trysku a tryskovou dýzu prakticky stejný, až na vyšší výkon a ISP u RD170. Naopak Američané vyvíjeli dýzu trysk pomocí simulovaných výbuchů trhaviny. Nikdy se jim to nepovedlo zcela optimalizovat (uvažovali o zvýšení výkonu vstřike tekutého Fluoru – úžasná lahůdka). Navíc Rusové vždy používali v 1.stupni vícekomorové motory. Byl to cíl. Stačí si vzít metr a změřit si výšku dýzy a průmer který zabírá F1. Z toho samého důvodu Rusové nepožívají v 1. st. kyslíkovodíkové motory, a to kvůli obrovským průměrů stupně (Delta 4 Heavy má jednotlivé trubky o průměru tunelu metra a akademik Gluško jednou prohlásil, že požívat kyslík-vodík motory v 1. st. je zvěrstvo). Z toho důvodu ostatní výrobci používají k LH-LOX urychlovací bloky na TP. Vyřeší to sice problém velikosti a trubek, ventilů atd., ale se započtením všech negativních vlastnosí THP motorů (obrovský vykon, sic., ale velká váha nízké ISP a odhození boosterů v poměrně malé výšce, no a ten čmoud co vyprodukují, tak se divím, že z té hořící směsy ekology ještě nekleplo.
3) Co se týče zmínky o Muskovi. Vážně si myslíte, že se zkříží 2 stébla, aniž by o tom vlástík firmy rozhodl. Takže má citace mířila na rozhodnutí provést statické zkoušky s připojenou a natankovanou družicí. Rusové by o takovém šetření mohli vyprávět ságy.
Pěkný den Všem
Za sebe mohu říci, že jsem dost starý na to, že jsem si EC 1021 osahal. 🙂 Tedy bohužel právě tak osahal, ale což. S Gluškem souhlasím a nechápu, proč Ariane 6 nebude v prvním stupni metanová. No a pokud jde o Muska, mně nešlo o to, že to snad nebyl on, kdo rozhodl. Celý koncept F9 v hrubých rysech byl zjevně jeho nápad. Jenže tady nejde o Muskovu osobu – Musk pouze nekompromisně poslechl ekonomické a přírodní zákony, což mohl udělat každý. Naproti tomu u Sunkaru se zdá, že to zase je polopolitický konstrukt. Což by nebylo zas až tak špatné, kdyby byl dobrý, podobně jako trvalé zlepšování Sojuzu. Jenže on není. I v rámci „polopolitiky“ by z existujících motorů mělo být možné postavit lepší nosič. Sunkar zřejmě ušetří peníze na R&D nových struktur recyklací starých, ale není jasné, co nového se tím získá.
Az do toho „Cili na zaver“ to bolo objektivne, ale potom len propaganda, adorovanie a zahmlievanie. Ak by bola pravda, ze Ruske motory su take neekonomicke a neefektivne, tak ULA a Orbital kupuju motory od niekoho ineho, nie Rusov.
SpX pri vyrobe motorov tiez len vyuzivaju to, co generacie pred nimi, alebo je to inak? 😀
Jo a od koho? To by mě fakt zajímalo. Nikdo nepopírá, že ruské motory mají skvělé parametry, ale na druhou stranu ono na výběr v podstatě nebylo.
Tedy abych to upřesnil, Sunkarem nezískají Rusové zřejmě nic nového, kromě nosiče o něco dražšího než Proton, o něco méně schopného než Proton, který je schopen startovat z ramp v místech, poblíž kterých jsou již rampy pro Proton, ale který není Protonem. To mi přijde jako chabý výsledek pro takový objem nového vývoje.
Jinak zrovna N-1 měla v poslední iteraci docela vyspělý digitální počítač: https://books.google.cz/books?id=nVeY7vMCtOkC&pg=PA226&lpg=PA226
Anoooo? Oni snad ve SpaceX vzali motor, vyvinuty pred lety bez omezeni nakladu, a jen ho malinko poupravili? To je ale vesela historka… 🙂
– K elektronice. Ja napriklad vim co byla rada JSEP/SMEP a na terminalech jsem se neco nablboul, a feritovou pamet mam treba ve sbirce, mimo jine. Ale presne tam ta poznamka cilila, to se muze kdokoliv treba postavit na hlavu a mlit o adoraci az do bezvedomi, ale tohle je proste fakt – amici umeli vyrobit megamotor F1 a take jich 5 v pohode uridit, rusove neumeli ani vyvinout velky motor, ani jich hromadu malych uridit. Proste_to_neumeli. Tecka.
– Amici s F1 resili rezonanci ve spalovaci komore a simulovali to mikrovybuchy okolo, aby dostali na zemi na stavu nejaka data. Normalni vyzkumny proces, dulezite je, ze to vyresili. Zadny F1 nikdy nijak fatalne neselhal.
– LOX/LH taky nechapu, jak se muze pouzivat na 1. stuen, nedava to narosto smysl. Ten vyssi Isp je do znacne miry kompenzovan narustem mrtve vahy stupne, vetsim a pevnejsim plastem, narocnejsi palivovou soustavou atd. ESA se nedokaze vzdat Vulcainu, ktery jako jediny dokazala vyvinout, no a proc se ULA furt drzi Delty – taky ji zdedila a taky ji nema cim nahradit, pokud nechce neco dost velkeho investovat. Zase je to o penezich. Vsichni by meli horecne resit metanovy motor.
– Az (jestli) konecne zacne fungovat BE-4, nastane ten spravny mazec.
– Proc USA kupuje ruske motory – protoze po rozpadu SSSR jich bylo hodne a byly levne, tak se na ne preslo, a ted to ze setrvacnosti porad jeste bezi. Zase ekonomika. Pokud ma motor potrebne parametry a spolehlivost, proc by si je amici nekoupili? Vychod je obecne levna montovna… Manazerum ULA je to naprosto volny, pokud budou ekonomicky uspesni.
– Kdyby nabidli podobne motory jeste levneji treba cinani nebo kdokoliv jiny, manazeri to zvazi a treba je koupi. Proc ne. Je to komerce, ne studena valka.
Jarda: vy snad máte pochybnosti, že BE-4 nebude fungovat? Mně naopak přijde jako velice perspektivní a už jen z toho důvodu, že s ním počítá i ULA a ta by jistě nepočítala s něčím, v čem nemá jistotu, že bude fungovat.
Samozrejme. Az to bude letat, pochybnosti mit nebudu, tak jako ve vsem. A v kosmonautice obzvlast.
„Jarda: vy snad máte pochybnosti, že BE-4 nebude fungovat?“
Vy snad máte pochybnosti, že fungovat bude? 😉 Já tedy za sebe doufám, že *bude* fungovat. 😀
Aha, nějak mi ten češtin ujel 😉
To neva, ja si to prelozil v tom spravnem, negativnim vyzneni… 🙂
gg: „.. Sunkarem nezískají Rusové zřejmě nic nového, kromě nosiče o něco dražšího než Proton, o něco méně schopného než Proton, který je schopen startovat z ramp v místech, poblíž kterých jsou již rampy pro Proton, ale který není Protonem. To mi přijde jako chabý výsledek pro takový objem nového vývoje.“
Panebože. Jak je možné, že jste v tom svém sáhodlouhém výčtu rozdílností nenapsal tu úplně nejdůležitější? NEJEDOVATÉ PALIVO
Po téhle jediné větě se totiž stává celý váš příspěvek zcela zbytečným a nesmyslným. To nejedovaté palivo je to o co tu, Mlha, celou dobu jde.
Maro, klidněte emoce, nejedovaté palivo je sice dobrá věc, ale při současné ekonomické situaci Ruska asi dovolím tvrdit, že ekonomika povozu raket je na mnohem vyšší důležitosti než ekologie. Zvlášť při strategické významnosti kosmonautiky. Nakonec jakékoliv případné havárie Protonu stejně odnese především Kazachstán, že…
asdf: Finančně ty havárie samozřejmě neodnese Kazachstán, ale Rusko. A o prachy jde vždycky až na prvním místě. Právě od možnosti ohrožení jedy se kazašské výpalné za start raket odvíjí. Víc zamoření, víc peněz na další start. Proto je nejedovaté palivo tak extrémně důležité. Zamoření stojí spoustu peněz a jedovaté palivo v raketě nedává svobodu výběru možného startovacího místa.
Finančně určitě, ale já o finanční stránce teď nemluvil.
„Panebože. Jak je možné, že jste v tom svém sáhodlouhém výčtu rozdílností nenapsal tu úplně nejdůležitější? NEJEDOVATÉ PALIVO. Po téhle jediné větě se totiž stává celý váš příspěvek zcela zbytečným a nesmyslným. To nejedovaté palivo je to o co tu, Mlha, celou dobu jde.“
Jestli tu o tohle celou tu dobu jde, kam tedy půjde vyřazené palivo z RS-28 Sarmat? Proton alespoň představuje stále ještě ziskový způsob jeho likvidace.
gg: Tak to netuším. Vyhrabal jsem, že za používání Bajkonuru platí asi 115 mil. dolarů ročně. Ale dojednává se to snad každý rok. A pokud nejsou Kazaši úplní hlupáci, tak je stopro jasné, že při obhajobě své částky vytáhnou argument znečišťování země jedovatým palivem. Takže si pak Rusové musí spočítat, jestli je lepší to palivo používat, nebo ho jen nechat uskladněné v bezpečí a třeba počkat na technologie, které ho časem budou umět zpracovat. Vžďyť takové problémy musel řešit každý stát, co redukoval své nukleární ICBM. Třeba americká MX používala hypergolické palivo ve čtvrtém stupni.
K celé diskuzi o ekonomičnosti ruských motorů bych jen dodal, že i Musk ze začátku počítal s nákupem ruských motorů, ale pokud se nepletu, tak se nakonec rozhodl vyrábět si vlastní právě kvůli vysoké ceně. Když tak mě někdo opravte, jestli se mýlím.
A ještě jedna poznámka: Uvědomte si, že v době stavby Saturnu V a motorů F-1 cpali Američani do kosmonautiky mnohonásobně víc peněz než SSSR, proto si taky mohli dovolit vývoj na tehdejší dobu takového technického zázraku jako byl F-1. Rusové sice měli skvělé konstruktéry, ale finance byly vždy problém a to je vždy limitovalo.
Uz nejakou dobu se jevi jako optimalni vzit zbytky dokumentace (pry se vetsina ztratila), nejake ty zbyle F1 a dotahnout je do moderni formy. Coz se sice deje, ale na muj vkus dost laxne a pomalu. Lepsi keroloxovy motor neexistuje, obzvlast v te moderni modifikaci F-1B…
Jarda> to se ztracenou dokumentací je taková městská legenda.
Netroufam si soudit, nemam dost podkladu. Takze budu predpokladat, ze delali 3D scan realneho F1 jen tak z nudy… 🙂
http://arstechnica.com/science/2013/04/how-nasa-brought-the-monstrous-f-1-moon-rocket-back-to-life/
Jarda: podklady máte přímo v tom článku, který odkazujete: One urban legend holds that key „plans“ or „blueprints“ were disposed of long ago through carelessness or bureaucratic oversight. Nothing could be further from the truth; every scrap of documentation produced during Project Apollo, including the design documents for the Saturn V and the F-1 engines, remains on file.
No jiste, a cetl jste jeste trochu dal? Dokumentace letovych F1 neexistuje!
To, že dokumentace k letěným jednotkám není, mi tedy tak nějak až tolik důležité, protože pokud by se třeba F-1 měl začít stavět znovu (v provedení F-1B?), bude celkový návrh mnohem důležitější než detaily typu jak se tohle či ono ručně svařovalo, protože ty detaily dneska dopadnou úplně jinak.
Jarda: ano, neexistuje, a je tam také vysvětleno, proč. Rozhodně ne proto, že by se ztratila, což bylo to, na co jsem reagoval.
Taky jsem psal „udajne“ a ze nemam dost informaci. ointa je, ze ten motor scanovali, PROTOZE_K_NEMU_NENI_NENI_DOKUMENTACE, jasne?
A delat F-1B na zelene louce je samozrejme kravina, kdyby to bylo jednodussi, ten scan si mohli odpustit. Mame dnes mnohem pokrocilejsi technologie nez v 60. letech, ale na druhou stranu oni do toho tenkrat nacpali neuveritelne mnoztvi financi a technologie, takze je na cem stavet. Takze ano, jednotlive komponenty dnes vyrobile lepe a radostneji, ale celkovy navrh motoru bez obrovskych investic neudelame. Leda bychom oscanovali neco funkcniho… 🙂
Programátoři občas říkají, že nejlepší, definitivní dokumentací je samotný kód. „Kódem“ – tj. produktem – fyzického inženýrství je ale fyzický výrobek, takže není divu, že podívat se na artefakt dává perfektní smysl. Co kdyby ostatně jeho papírová dokumentace byla špatně? Vždyť ty změny se dělaly v tu dobu skoro za chodu…
gg: No, když Izraelci ve své akci odvezli z Francie kompletní plány na technologii výroby a přípravu materiálů stíhačky a Mirage a to i jejích motorů, tak to byl obrovský zisk. Ty plány ukradl ve své legendární akci Mossad a ušetřil inženýrům obrovské množství času a práce. Nejde totiž jen o výrobek samotný, ale i přípravky na něj, informace o tolerancích, testech, postupech pro výrobu specializovaných materiálů. A nic z toho už na konečném výrobku nenajdete.
Jenze prave F1 nejsou postaveny presne podle dokumentace, protoze je proste ladili za chodu. Je sice zvlastni, ze finalni podoba (ve dvou ci trech variantach) byla pak vyrabena v podstate seriove, desitky motoru jedne verze, nicmene proste tahle dokumentace skutecneho stavu neexistuje.
Považovat čtyři spalovací komory kdy každá má vlastní tryskou za jeden motor jen proto, že je obsluhuje jedno čerpadlo, je věc názoru. Představme si, čistě teoreticky, že pohonné moty by nebyly dopravovány čerpadlem, ale přetlakem, byly by to čtyři motory nebo jeden ?
Viděl bych to, že „jeden motor“ je „jeden technologický celek“. Takže RD-171 je jeden motor, i když má 4 komory, u toho teoretického fedrovaného přetlakem, když to bude jeden kus se společným přívodem z nádrží, tak jeden motor, když to budou samostatně montované komory každá se svým přívodem, tak 4 motory.
Ale je to asi spíš formalita 😉
No, 4 válcové auto taky nemá 4 motory, ne?
Podle mě Rusko potřebuje udat motory RD-171M. Ostatně motory z této rodiny momentálně odebírají snad jen Američané pro Atlas a Antares, což nemá trvat věčně.
Asi jo, bylo to naznačeno v článku, palivo Protonů. Pro Rusy by nebylo ideální nechat ležet ladem celou rodinu úspěšných motorů s uzavřeným cyklem. No, nevím, peníze budou problém.
Osobně bych raději viděl RD-175. 😀 Jinak ano, bylo by skvělé je „udat“ – kombinace ruských motorů a amerických struktur by v oblasti jednorázových raket byla asi zase nepřekonatelná.
Ak som dobre pochopil povodny clanok, Sunkar je spolocny projekt Ruska a Kazachstanu. Ake vklady a pomery tam su, je zatial nezname.
Som velmi zvedavy, kolko z planovanych projektov (US,CN,RUS) sa dozije premiery a prezije.
Celkove vzato je to jen dalsi placnuti do vody. Nema nejmensi smysl vyvijet zase novy nosic, kdyz maji uz prakticky hotovy system Angara, ktery umoznuje, alespon podle puvodnich planu a informaci, variantu A3 (ktera nedosahuje nosnosti Zenitu), ale take A7 – a tedy neni zadny zasadni problem mit i variantu A4, ktera sice neni explicitne v planech zminovana, ale technologicky ani logisticky tomu nic nebrani.
Jenomze – hledejte logiku u rusu… 🙂
Mě to naopak přijde naprosto logické – využití jinak nepoužitelných ramp, přípravků a technologií na Protony a motorů, kterým může díky větší sériovosti klesnout cena…
… jakoze je lepsi drzet tri rady nosicu v ruznych konfiguracich a s ruznym palivem, obsluznou technologii atd a navic existujici vetsinou jen na papire, namisto jedne unifikovane stavebnicove rady, ktera uz je prakticky hotova?
Tak urcite… 🙂
no…ak sa ne jednej niečo pokazí a bude uzemnená, môžu použiť inú..
To by davalo smysl v pripade,ze by byl naklad nejak jednoduse zamenitelny, coz ale neni. Jednak jde o ruzne kategorie nosicu, druhak kazdy naklad je specificky pripraveny pro konkretni nosic. Nejde jen o hmotnost a drahu, ale take upevneni a propojeni s nosicem. To proste nejde jen tak prehazovat – pokud tedy neni k dispozici nejaky univerzalni stavebnicovy system jako Angara, tam by se interface zrejme unifikoval 🙂
jarda: náklady opravdu nejde jen tak přehazovat mezi raketami, jenže několik typů raket(samozřejmě pokud zrovna nemají třeba stejné motory)znamená, že bude létat alespoň něco…
Krom toho mám pocit, že v Rusku je aktuálně jednodušší postavit novou raketu(typ) než rampu 🙂
Hladat logiku u Rusov alebo kdekolvek inde na svete? Preco mat rozne Protony, Sojuze, Angary? Pre to iste ako mat rozne Atlasy, Falcony, Delty, New Shapardov, MTC, FH, ….
Konkurencia je dobra 🙂
Mluvit o konkurenci v Rusku je poněkud zavádějící, vzhledem k tomu, že je celý kosmický průmysl pod organizací státu.
V USA se ale skutečně o konkurenci mezi firmami jedná a proto se můžeme docela logicky setkat s návrhy raket podobných nebo stejných parametrů.
Jasne, hovorit v Rusku o cisto konkurencnom trhovom boji nedava velky zmysel.
No aj v Rusku musia konstrukcne kancelarie medzi sebou bojovat (alebo po americky lobovat) o peniaze od statu. Mozno to nie je az tak trh, ktory urcuje kto prezije alebo nie, ale uz bolo mnoho projektov, ktore skoncili,lebo boli nekvalitne.
V Rusku je ta konkurence na úrovni konstrukčních kanceláří. Takový Mig, Suchoj, Tupolev jsou všechno státem placené firmy, ale samozřejmě o ty peníze musí bojovat. A často podbnými typy letadel. U těch raketových konstrukčních týmů je to podobné.
To sice ano, jenže tom tak bylo i za SSSR. Skutečná konkurence to ale není. To že na objednávku státu různé kanceláře dělají různé návrhy, je úplně jiná záležitost, než když v USA si jednotlivé soukromé firmy postaví raketu zcela ve vlastní režii a pak s ní jdou na trh a soupeří mezi sebou o zakázky.
No projektů a plánů mají jako vždy Rusové spoustu, jen s tou realizací to silně pokulhává. Osobně si myslím, že má větší pravděpodobnost na realizaci odlehčený Proton, než tohle.
Co může zachránit jejich keroloxové motory, pokud je nebudou kupovat Amíci? Ruská spolupráce s Čínou je vždy oboustranně výhodná pro Číňany. 🙂 Rusové jsou vydíratelní a jsou jednoznačně v podřízeném postavení. Na nízké vývozní ceny uhlovodíkových paliv si budou muset zvyknout. Vsadím na „Protonovou řadu“ boty. To je z mého selského pohledu nejbližší budoucnost v oblasti ruských nosičů.
Keroloxovy Proton…? 🙂
Tak to opravdu nebylo myšleno. 🙂 Chtěl jsem říct, že jsem přesvědčen, že budoucností ruských nosičů jsou nové varianty Protonu. Keroloxovým nosičům nedávám šanci, přes jejich technickou vyspělost.
Jasne. Uz historicky je overeno, ze od dob post-Chruscovovych se do kosmonautiky strka jen to fakt nejnutnejsi, takze se oprasuji a udrzuji stare konstrukce, s nejakou tou drobnou zmenou kdyz to technologie dovoli. Semjorky a Protony tu budou vladnout asi jeste dlouho, je to fakt.
Jedina rozumna sance ja ta Angara, ale ta se utapi zase v jinyh problemech, zda se…
Tak nezapomeňte na kerolox Sojuz, ten nás ještě všechny přežije 😉
Třeba právě Sojuz 2-3 mi přijde jako mnohem hodnotnější snaha než Sunkar v této podobě. Nejen proto, že je pro něj už rampa na Vostočném.
No, Číňani asi těžko, vzhledem k tomu, že si vyvinuli vlastní kerolox motory. A jak si jednou Číňani něco vlastního vyvinou, už nehodlají nic kupovat ze zahraničí, jelikož hrdost, propaganda a navíc nízká cena.
Bohužel to vidím s Ruskými motory poněkud bledě. Angary asi jen tak létat nebudou, jelikož jsou drahé a Amíci se na ně asi brzo taky vybodnou. Jedině ten Antares.
Jo, takhle nějak to vychází. 🙂
Jen otázka, proč je Proton nejlevnější? Díky sériovosti, či jednoduššími motory, nebo proč?
Jak sériovosti, tak jednoduchostí. Motory na hypergolická paliva jsou konstrukčně jednoduché. Jeden RD-275M stojí kolem milion dolarů, což je znatelně míň, než kerolox motory.
https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/415620-za-velezradu-poslal-soud-ruskeho-vedce-na-sedm-let-za-mrize.html
Kde nie su peniaze, nie su ani realne projekty, na skodu fanusikov kozmonautiky.
Ako uz bolo inde spominane, Angara sa zda byt celkom rozumny projekt a v jej modularite mal byt skryty obrovsky potencial. Angara mala sluzit v blizsej ci vzdialenejsej buducnosti ako nahrada uplne vsetkych nosicov.
můžu se zeptat kolik stojí 1kg materyálu který se používá na stěnách kosmických lodí?Děkuji za odpověď.
Tak na tento dotaz už Vám pan Majer odpovídal. Musíte zalistovat z5. Ale tuším, že částku těžko z někoho vylomíte. 🙂
Kolik vášní dokáže rozpoutat jedno ruské plácnutí do větru 🙂
Jsem rád, že to někdo napsal, myslím na to od poloviny debaty. 🙂
Když řekne Musk termín, tak se budeme hádat o délce odkladu. Tady řešíme, jestli to vůbec někdy bude. Včera jsem viděl záběry z voleb. Už tam zase lidi říkají: „Aby se naše děti a vnuci měli lépe…..“. Pro přemýšlivé to musí být hrozná beznaděj, když tohle slyší od spoluobčanů.
Zakončím slovy dědka z Mrazíka: „Už mlčím, už mlčím …“.
P.S.
Diskusi jsem hltal celý den. Díky. A samozřejmě díky za článek.
Dneska nevyšel druhý článek!!!! To je kvůli Dugimu, který je v Kalifornii?
Ne, to je kvuli nam, ze jsme reakcemi zaplnili volne misto a clanek uz se nevejde… 😀 😀 😀
„Krátké“ články nejsou pravidlem (ačkoliv to tak vypadá). Ale bez obav, zítra už by se kraťas měl objevit.
„Kraťas“ je učitel u nás ve škole
A to jako vadí? Proč by se tu nemohl objevit? Neučí snad celý den, ne?!
😀
O čem je tedy současná anketa?
„Na našem blogu vychází dva články denně…“
Nakonec kraťas vyšel, omlouváme se za malé nedorozumění v rámci redakčního systému.
Snažíme se, aby vycházely dva články denně a zatím se nám to daří. Může se ovšem stát, že ranní článek daný den zůstane osamocen. K takové politováníhodné situaci dochází, slovy docenta Chocholouška, „maximálně jednou za deset let“.
A ta anketa je pravdivá. S jistotou limitně se blížící 100 % na blogu skutečně vycházejí dva články denně. Jak jsem už psal, může se ve výjimečných případech stát, že tomu tak nebude, toť vše.
Podle plánu měly i v úterý vyjít dva články, ale došlo k nedorozumění a tak jsme se rozhodli to zachránit alespoň dodatečně. Proto ono zpoždění. Je skvělé, že jste si na dva články tak zvykli, že jsme byli hned odhaleni 😀
Já si myslím,že hlavní důvod,proč se nechtějí vzdát Zenitu,i když pod jiným jménem a s úpravami,je to,že mají vyvinutý systém na automatický bezobslužný start z mořské základny Sea Launch,kterou po finančním krachu odkoupili a jsou většinoví vlastníci.A teď nemají raketu,kterou by to provozovali.
Otázka je, jestli vůbec dál počítají se Sea Launchem. Podle mě ten projekt spíš zanikne, protože udržovat další základnu pro jen jednu specifickou raketu, která bude startovat asi ne zrovna často je dle mě neekonomické.
Každopádně se dá plošina šoupnout na rovník, to s Vostočným nejde. Jinak má debata docela slušně našlápnuto na NeverEnding Story. 🙂
Ja žasnem koľko je tu analytikov ruskej a aj sovietskej konštrukčnej kancelárie. Vy tam proste dlho žijete a ak nie, rýchlo dajte prihlášky aby vás niekto nepredbehol 🙂
Ale nedáte, rusáci sú predsa samá chudoba, celé zle, kto by tam šiel..
Veď rusáci sú samá zloba, hotoví čerti.. Len koLkí z vás tam boli, koľkí z vás majú priame skúsenosti.. No, no? málokto.. Ešteže je tu tá naša denná tlač. To je super, tam je to napísané, tak to platí.. Že? 🙂
Amíci a ich technológie.. To je čo? Samá frajerina, SATURN a jeho F1, raketoplán a jeho motory atd atd..
A kde sú? Tie geniálne konštrukcie.. Kde?
Áno, nie sú.. Proste nie sú.. Zapadli v dejinách času.. Prečo? To je história… Tú nezmeníme..
Ale čože nám tu lieta a už koľko desaťročí? Dáka R7 modernizovaná? Dáky Proton?? Ako je to možné? To mi podľa dennej tlače rozum neberie… Volakde je chyba.. Či? Asi nie, lebo oni lietajú a oni nie.. A oni majú NAJVIAC používané a NAJVIAC vypúšťané nosiče a dokonca aj NAJSPOľAHIVEJšIE.. Takže ak sa ja dám niekedy niekde vystreliť, bude to SOJUZOM.. Inak, ten je už legenda. 🙂
Toľko hovorové písmo..
Proste rusáci na to majú, či sa nám to páči alebo nie. To ich zhadzovanie je už smiešne. Tie úsmevné imaginárne reči o ich ekonomickej situaci sú mimo.. Je to jedna z najväčších zemí sveta, majú jedno z najväčších nerastných bohatstiev na zemi. A nie sú blbí. Hlavne keď o nich hovoria tí čo žijú na dlh a tlačia kvôli tomu doláre cez noc aby nezbankrotovali načisto.. Celé zle.
Áno, majú svoje problémy, a majú krutú históriu, ale to čo v tých biednych podmienkach robia… Tak to klobúk dolu.. Rešpekt. A len tak mimochodom, obrovská väčšina z nich to robí preto lebo sú Rusi, nie preto, že zarobia miliony. A obrovská väčšina sú obyčajní ľudia ako my a vy…
Toť vsjo priatelia..
🙂
A co ten Sunkar, bude nebo ne? Bude ta skvělá Angara, kterou určitě nenavrhli blbci? Bude se ještě někdy vyrábět Eněrgija? Že Rusko neovládne světový trh dámskými lodičkami s vysokým podpatkem, to asi tušíme a málokoho to tu zajímá. Zatím to vypadá na tu neustále vylepšovanou spolehlivou Semjorku a možné variace na docela problematický Proton. Až tady bude debata zasvěcených raketových konstruktérů, bude tu asi prázdno. Teď to tu ale žije amatérskými dohady o budoucnosti kosmonautiky a těžko se taková debata může vyhnout hospodářsko-politickým konotacím. Kdy věříte víc ve výrobu Angary? Při ceně 30 nebo 140 dolarů za barel ropy, když jeho vytěžení stojí 28 dolarů na Sibiři a 12 v arabské poušti?
Nojo, kdepak jsou ty genialni konstrukce…
JAXA ma svoji nakladni lod a plejadu nosicu, ESA ma svoje dva docela luxusni nosice a technologii nakladni lode ktera nema konkurenci, Indie ma slusne nosice, USA vyrobila, provozovala a odstavila raketoplan, ktery rusove proste neustali, byt meli docela dobrou konstrukci.
USA ma dale nekolik nosicu, z toho na nekterych pouziva ruske motory, protoze je kupuje za takove ceny, ze by je jinak nikdo normalne nedodal. Neni se co divit, rusove prodavaji, aby vubec meli nejake prachy.
Na druhou stranu maji amici nekolik svych docela luxusnich motoru, dale soukrome nosice, dva az tri typy nakladnich lodi, tri (ctyri) skoro hotove osobni lode… no proste bida.
Rusove maji Semjorku (60. leta), Proton (60. leta) a letaji Sojuzem (60. leta) a nakladak je Progress (60. leta). ISS je z podstatne casti take ne-ruska a nebyt toho Shuttlu, nikdy by ji nikdo nedal dohromady.
Ja myslim ze je jasne, ze jsou na tom rusove naprosto skvele… 😀
Netrapte ho tak! To už jste se ho mohl rovnou zeptat, kolik je dnes prosperujících rublíků za jeden krachující a na dluh žijící dolar.
😀 😀 😀
Ale fuj, takove primitivni zjednodusovani…
Nicmene ani jedno z toho nebude mit zadny vliv, to ja si tak jenom pekne sepsal pro vlastni potechu 🙂
Všichni jsou tady asi tak stejní analytici jako vy, takže si nejdřív zameťte před vlastním prahem 😉
Jinak jestli je tu něco směšného, tak především celý váš komentář, o kterém se dá říct leccos, ale rozhodně ne to, že je objektivní. Chápu, že jako evidentnímu rusofilovi vám vadí, když se někdo do ruské kosmonautiky naváží, ale kdybyste zůstal objektivní, tak musíte sám uznat, že vydávání za přednost to, že Rusko nebylo v podstatě dodnes pořádně schopné provozovat jiné rakety než ty, co byly vyvinuty ještě v 60. letech v době velkého kosmického soupeření mezi USA a SSSR, je příslovečné dělání z nouze ctnost.
Ano, vyvinuly mezitím skvělou Eněrgii, pak po dlouhých letech dokonce modulární Angaru, ale jedno ani druhé nelétá a létat asi ani jen tak nezačne.
Možná jste postřehl, ale výše jsem Vám šoupnul odkaz. Týká se zájmu Číny o ruské raketové konstrukce. Nevím jak keroloxy, ale motory do bojových letounů se Číňanům pořád nedaří.