Stará moudrost říká že, obrázek vydá za tisíc slov. A modernizovaná verze by mohla být, že video vydá za tisíc obrázků. Člověk může stokrát slyšet o tom, že sonda Rosetta zkoumá jádro komety 67P-Čurjumov-Gerasimenko z různých vzdáleností, aby mohla vytvořit komplexní obraz chování komety – ať už v detailu při blízkých průletech, nebo v celku při vzdálenějších průletech. Ovšem stačí se podívat na čtyřminutové video z dílny Evropské kosmické agentury a spadne vám čelist. Najednou můžete ve výrazně zrychleném čase sledovat, jak Rosetta průběžně mění vzdálenost od jádra.
Ve videu nechybí ani informace o datu, které je zrovna simulováno, ale najdete tu i informaci o vzdálenosti mezi jádrem a kometou. Po zhlédnutí videa musí člověk ještě více smeknout klobouk před techniky, kteří sestavili letový program a navrhovali v průběhu mise jeho změny. Právě díky jejich přesné práci mohla Rosetta vytvořit tento složitý balet, který rozšířil naše znalosti o kometách.
Zdroje informací:
https://www.youtube.com/
Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/Rosetta_s_orbit_around_the_comet_video_production_full.png
Chtěl bych se zeptat… Ty prudké změny směru (viz 0:37) jsou kolem nějakého tělesa a nebo to sonda sama dokáže změnit směr o 180° v podstatě na místě?
V podmínkách mikrogravitace, která u komety panuje, si myslím, že to sonda zvládá sama. Navíc nikde není o žádném ťelese obletujícím tuto kometu zmínka. Ale můžu se mýlit
Přesně tak, kometa má mizivou hmotnost, takže se sonda kolem ní pohybuje malou rychlostí. Ve větších vzdálenostech už ani není na její oběžné dráze, ale provádí spíše souběžný let ve formaci. Změny rychlosti jsou tedy nepatrné a i čelem vzad se dá udělat poměrně snadno.
Rosetta má vlastně jakou hmotnost a jaké jsou ty relativní rychlosti (z jednoho směru na opačný)? Mi nepřijde zas tak snadné ji urychlit opačným směrem.
Rosetta s úplně prázdnými nádržemi váží 1250 kg. Netuším, kolik paliva je momentálně v nádržích, ale více než tuna to zcela určitě nebude. Hmotnost komety je (9.982±0.003)×1012 kg. POkud mi vychází dobře výpočet, tak Rosetta kolem ní obíhá v různých výškách (měřeno od středu) těmito rychlostmi:
10 km – 0,25 km/h
20 km – 0,18 km/h
50 km – 0,11 km/h
100 km – 0,08 km/h
200 km – 0,05 km/h
Ve skutečnosti tato čísla nemůžeme brát úplně jako svatá. Ve větších vzdálenostech už je gravitace komety tak slabá, že nestačí na to, aby sondu udržela na své oběžné dráze a jde tedy spíše o souběžný let. Na nižších drahách je zase rychlost ovlivňována nepravidelným tvarem jádra a tím pádem nestálým rozložením hmoty v prostoru, ale určitě nepůjde o nějaké výrazné odchylky oproti vypočítaným hodnotám (pokud jsme je tedy vypočítal správně. 🙂
250 metrů za hodinu ve výšce 10 km? Tak to čeká Rosettu opravdu velmi měkké přistání, které by solární panely mohly alespoň částečně přežít a dodávat sondě energii k vysílání nazdařbůh. Kolik to bude u povrchu? Možná ani ne 500 metrů za hodinu? Ale to jen hádám.
Pokud jsou ty výpočty správné, tak 5 km od středu by byla rychlost 0,36 km/h.
Takže dosednutí rychlostí velmi, ale opravdu velmi pomalé chůze. Pokud se bude fotit do poslední chvíle, můžeme se asi těšit na skutečně detailní, blízké a přitom nerozmazané záběry.
Pokud tedy ovšem umí ostřit na dostatečně krátkou vzdálenost.
Pár set metrů nad povrchem jádra a rozlišení centimetr na pixel je reálné. Což už samo o sobě bude něco. A tím to končit nemusí. Už brzy zjistíme, co OSIRIS zvládne 🙂
Takže těleso o hmotnosti cca 1,5 až 2 tuny se v určité vzdálenosti od komety (řekněme 50 km), prakticky v beztížném stavu, pohybuje rychlostí cca 2 m/s a pak udělá zatáčku do pravého úhlu nebo otočku na opačnou stranu (viz video), tj. 2 m/s na opačnou stranu (ve vztažné soustavě s kometou). K tomu je potřeba nějaká energie a manévr jistě trvá nějakou dobu. Jaký tah má vlastně ten motor? Zkouším si představit, jak ručně zastavuji dvoutunové těleso s rychlostí 2 m/s (na rovině na podložce bez tření)… (omlouvám se za nepřesné termíny, nejsem fyzik ani mechanik)
Podle zákonů nebeské mechaniky mají tělesa na oběžné dráze rychlost, která je nezávislá na jejich hmotnosti. Rozhodující je pouze hmotnost tělesa, kolem kterého obíhají. Jinými slovy šroubek a slon na stejné oběžné dráze budou mít stejnou rychlost.
A ohledně tahu – sonda je vybavena tryskami s tahem 10N přičemž čtyři z nich se používají pro změny směru, další slouží spíše k manévrování.
OK. ale nevím, jestli si rozumíme. Nejde mi o tu rychlost, ale o hybnost toho tělesa, které má nějakou hmotnost, nějakou relativní rychlost a má nějakou setrvačnost. Pokud by na hmotnosti nezáleželo, bylo by stejně snadné postrčit stejnou silou milionkrát hmotnější těleso aby obíhalo jiným/opačným směrem? To asi ne?
Jasně, hybnost zůstává, to je bezesporu. Jen jsem chtěl říct, že pro samotnou rychlost je jedno, kolik sonda váží. Je jasné, že pro těžší sondu je potřeba delší zážeh, pro lehčí naopak kratší, aby se provedla stejná změna rychlosti.
Děkuji za trpělivost, nakonec jsme se pochopili a dali i odpověď na první otázky tohoto vlákna. Dobrá práce 🙂
Děkuji vám za odpověď. A ještě mám jeden dotaz jak je daleko kometa od země a jak dlouho tam Rosetta letěla?
Kometa je momentálně 621 milionů km od Země a Rosetta se na svou dlouhou cestu vydala v březnu 2004.
V komentech jsem nikde nenasel, tak pridam odkaz na vybornou animaci, kde jsou videt vsechny udaje den po dni 😉
http://sci.esa.int/where_is_rosetta/
aktualni vzdalenost k 9.8.2016:
Rosetta-Zeme – 623,8 Gm
Rosetta-Slunce 530,1 Gm
celkem sonda uletela – 7,904 Tm = 7.904.000.000 km
Jo, to je výborný web. 🙂
Výborný článok!
Díky za pochvalu.
Možná zajímavý tip
Byla tu zmínka o relativní rychlosti. Z toho vznikají zajímavé paradoxy. Třeba když řekneme, že Rosetta se pohybuje rychlostí velmi pomalé chůze. Je to pravda. Ale jen relativně vzhledem k jádru komety. Když bych se teď nějakým kouzlem přenesl do její blízkosti, tak bych určitě nemohl pěšky sondu doprovázet, ale rychle by mi zmizela z očí. Protože rychlosti a směr pohybu Země a Rosetty jsou v této chvíli s největší pravděpodobností velmi rozdílné. Doufám, že to dává smysl. Kdyby ne, tak mě opravte 🙂