To je otázka, která se v souvislosti s připravovaným pondělním startem skloňuje velmi často. Hlavním úkolem je samozřejmě dopravit na oběžnou dráhu zásobovací loď Dragon s téměř dvěma a čtvrt tunou nákladu pro Mezinárodní vesmírnou stanici, ale pokus o přistání na pevnině dodává startu punc výjimečnosti. Vždyť něco podobného SpaceX dokázala pouze jednou – vloni v prosinci a od té doby pilovala přistání na mořské plošině. Podobnou událost si nemůžeme nechat ujít a proto Vám přinášíme další, česky komentovaný přímý přenos.
Ke startu by mělo dojít zítra, tedy v pondělí 18. července ve 6:44 středoevropského letního času, náš přenos spustíme zhruba 15 minut před startem, tedy okolo 6:30 SELČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním rohu. Tím se dostanete na stránku přenosu na YouTube. Pokud z jakéhokoliv důvodu (třeba kvůli pomalému internetu, nebo datovým limitům) nemůžete sledovat video, bude pro Vás na této stránce připraven psaný online přenos, o který se bude starat Daniel Heřt. Stránku není potřeba obnovovat – nové příspěvky se Vám zobrazí automaticky.
I dnes jsme pro Vás v pravém menu připravili živý chat , který probíhá u online přenosu na YouTube. Můžete tak živě sledovat, o čem je zrovna řeč.
Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/
http://spaceflight101.com/
http://spaceflight101.com/
http://www.nasa.gov/
http://www.spacex.com/
Zdroje obrázků:
https://danspace77.files.wordpress.com/2016/04/16-037-dragon-crs3.jpg
To čekání na přistání se „neochodí“. 🙂 Jen drobnost, v předposlední větě chybí sloveso (připravili?).
Díky, opraveno 🙂
Beruc do uvahy posledne pokusy by pristatie na barke, s takym mnozstvom paliva, ake budu mat k dispozicii, by to mala byt rutina a dufajme, ze sa im to podari.
Pokial viem, tak ziaden z motorov Merlin este nebol pri lete Falcon9 pouzity 2x, hoci deklarovany pocet pouziti je <60. Pri takom vysokom cisle by som ocakaval, ze ho uz davno pouziju. Vie sa, preco Merlin este neznovupouzili alebo kedy ho planuju pouzit (okrem celeho prveho stupna)?
Detaily bohužel neznáme, SpaceX o tom prakticky nemluví. Je možné, že se čeká na výsledky detailních zkoušek. Možná někdy motor poletí znovu a my se to dozvíme až zpětně.
Taky bych řekl, že i kdyby chtěla SpaceX letět s použitým motorem, klientům by se to nemuselo moc zamlouvat, když si zaplatili za novou raketu.
To je taky pravda.
Dakujem.
Presne cisla za start nie su zrejme oficialne dostupne, a myslim, ze kazda spolocnost si vyjednava vlastne podmienky, aj tie cenove. Ratam s tym, ze keby SpX uz znovupouzila Merlin, tak by sa tym pochvalila 🙂
Skor som uvazoval, ze jeden motor je jednoduchsie znovupouzit a zakaznika ‚ukecat‘, ako cely prvy stupen. Predsa len, vypadok jedneho motora by sa dal, v pripade menej narocnych letovych profilov, kompenzovat.
Spekuluju, ale klient platí za vynesení svého nákladu na určenou dráhu, nekupuje raketu ale službu. Nedovedu si představit, že by mluvil do toho jak – tenhle motor, tahle nádrž, ale tuhle trubku mi vyměňte…
Možná by použití letěného HW mohlo ovlivnit pojistného, ale pokud jsou motory/stupně certifikované na vícenásobné použití, tak by to pojišťovna těžko uhádala. Koneckonců každý motor se v rámci výroby a přípravy na start spouští opakovaně…
Má vůbec SpaceX k dispozici nějaký letěný motor, který není součástí celého stupně? Napadá mě jen, že pár motorů z toho stupně, co se převrátil při přistání, by mohlo být opravitelných, ale díly z bouračky asi nejsou to pravé, co by si zákazník přál.
Záběry do hangáru, kde se skladují motory již dříve ukázaly, že SpaceX z jednoho stupně odmontovala motory – pravděpodobně kvůli zkouškám.
Motory prvního stupně se dají normálně odmontovat, takže pokud je bereme v úvahu tak už jich má SpaceX 45. Jiné letěné motory k dispozici nejsou.
To je mi jasné. Jen si myslím, že SpaceX nechce stupně rozebírat (a pokud ano, tak jen výjimečně), aby si tak mohla ověřit jejich kompletní znovupoužitelnost. Rozebrat raketu na prvočinitele, provést jejich generálku, vyměnit vadné díly a pak to znovu sestavit, není, pokud vím, jejich cíl a byl to jeden z problémů Raketoplánů.
Myslím si, že to vymontování motorů se dělalo jen u prvních exemplářů, u kterých bylo potřeba nabrat zkušenosti a zjistit, jaké to na nich nechalo stopy.
Motory při přistávání jsou na špici letícího tělesa obrácena výtokovou tryskou ve směru letu. Působí na ně aerodynamické síly a posléze i přetížení opačným směrem než při vzletu. Je otázkou jak se tyto síly podepíší na celistvosti motorů či jejich dílů. Jen proudící vzduch má velkou sílu a během návratu působí na motory v tom nejnepříznivějším směru. Dalším faktorem je tepelné namáhání, pokud před vstupem do hustí atmosféry dostatečně nevychladnou, může je proudící vzduch šokově ochladit, u opakovaně zapalovaných motorů po prvém brzdění k tomu určitě dochází. Při vlastním dosednutí též dostanou významná opačná géčka. Při přistání na moři navíc nastupuje agresivní slaný vzduch a případně vodní tříšť. Nevím jak probíhá vypouštění zbytků pohonných hmot, pokud se tak děje přes motory, tak jejich chemická agresivita též kondici motorů nijak nepřispěje.
Je sice super, že použitá část nosiče relativně ve zdraví přistane, ale jde o to, zda motory po této operaci jsou schopny plného zatížení zejména časově. Při přistávání se zapalují krátkodobě.
To má samozřejmě logiku. Samozřejmě zde jde zejm. o testování technologií, znovupoužití motorů pro vynášení „méně důležitého nákladu“. jinak celkově si myslím, že zde Elon Musk testuje technologie pro opětovné starty a přistání na Měsíci (jako „pendl“) a ev. i pro Mars.
Prohodil jste ta dvě kosmická tělesa – přistání na Marsu a eventuálně i na Měsíci 🙂
Přetížení opačným směrem na motory nepůsobí. Vzhledem k tomu, že samy jsou tou aerodynamickou brzdou, na ně působí síly o stejném směru (ale mnohem menší velkosti), jako když pracují. Ani při dosednutí nejsou „opačná géčka“, ale zase ta samá. Opačnému přetížení by byly vystaveny, jen kdyby stupeň brzdil padákem.
Nepříjemné může být to několikanásobné zapálení a pak zchlazení, nárazy větru do vnitřních částí motorů (nevím, jestli nemají nějaké kryty) a ta slaná voda, která naštěstí na citlivé části nebude působit dlouho. Kapalný kyslík se vypouští ventilem v horní části stupně a petrolej odčerpají technici přes plnící ventil nebo jiný k tomu určený. Přes motor to určitě nepůjde, tomu musí ani jen vypláchnout trubky, aby někde nekapaly zbytky petroleje, které jsou v případě vznícení nebezpečné spíš pro obsluhu než pro samotnou raketu.
Pro motory, které při motorovém brzdění nepracují je jedno jestli brzdí padák, nebo sousední motory. Při dosednutí působí na nepracující motory síla, která se je snaží vytrhnout z rakety, pokud pracují je síla opačná, snaží se je do rakety zasunout.
Pravda, zapomněl jsem, že nepřistává na všechny motory. Ale nemyslím si, že to by měl být problém, který se podepíše na životnosti. Motor je hodně robustní zařízení a jeho závěs také.
Paráda!!!
Super prenos, nastavil som si budik a po tom ako uspesne pristal prvy stupen a solarne panely sa rozvynuli tak som si dal este hodinoveho slofika 🙂
Dufam, ze sa im uz tento rok podari letiet s prvym stupnom. Pokial sa nenajde zakaznik, tak aspon demostrativny let. Prvy stupem pri tomto pristani utrpel najmensie poskodenie, kedze lety na GTO mozu dost poskodit motory kvoly vysokym teplotam.
Díky, v přenosu byly chybičky, ale jsem rád, že se Vám vysílání líbilo. Jinak souhlasím s tím, že od SpaceX nás čeká ještě mnoho zajímavých momentů.