Na meteorology kdekdo nadává, když jim nevyjde předpověď. Jejich práce ale není vůbec snadná i když mají k dispozici nejrůznější údaje. Stále totiž nerozumíme zdaleka všemu. Když předpověď v našich zeměpisných šířkách nevyjde, tak se může tak maximálně stát, že zmokneme i když nám bylo slibováno modré nebe. Ovšem ve světě jsou oblasti, kde meteorologické předpovědi rozhodují bez velkého přehánění o životě a smrti. Řeč je o lokalitách, které jsou každý rok ohroženy řáděním hurikánů. Důkladně pochopit chování této obrovské masy vzduchu není vůbec snadné a předvídat její další vývoj je ještě těžší. Pomoc ale nabízejí družice na oběžné dráze.
Meteorologové využívají celé řady satelitů, ale stejně jakou jsou hurikány velmi specifickým typem počasí, je pro jejich výzkum potřeba nasadit specifické družice. Už dříve měli specialisté k dispozici například společnou japonsko-americkou družici TRMM, dnes jsou ve službě další stroje – namátkou Jason-3, nebo Aqua. Chystají se ale i noví pomocníci, kteří by měli pomoci prozkoumat klidné oko hurikánů.
Celý projekt nese název Cyclone Global Navigation Satellite System a zkracuje se nepříliš dobře vyslovitelnou zkratkou CYGNSS, což se dá přečíst jako Cygnus, tedy Labuť. Program počítá s vypuštěním osmi malých družic na konci letošního roku. Jako nosič byl vybrán Pegasus-XL, který odstartuje z floridského mysu Canaveral v závěsu pod letounem Stargazer L-1011.
Satelity, na jejichž vývoji se podílela i University of Michigan, mají nelehký úkol – nahlédnout do oka hurikánu. Zatímco všude okolo vanou jedny z nejsilnějších větrů, jaké můžeme na Zemi pozorovat, střed samotného hurikánu bývá naopak mimořádně klidný. Meteorologové mohou z chování oka bouře vysledovat, jaký bude její pravděpodobný vývoj – zesílí, zeslábne, nebo se úplně rozpadne? Satelity mají výhodu, že mohou do oka hurikánu nahlédnout shora a přinést odborníkům potřebné informace, aby bylo možné na jejich základě provést v dostatečném předstihu preventivní opatření.
Cílem celého programu CYGNSS je vylepšit současnou úroveň meteorologických předpovědí zaměřených právě na hurikány. Citlivé senzory na palubě družic budou především měřit rychlost větrů uvnitř samotného oka, ale i v jeho těsné blízkosti. Satelity by měly zmapovat i stěnu, která tvoří hranici oka, jejich pozornosti neujdou ani oblasti dešťových srážek. Ve výsledku by měli meteorologové dostat soubor dat, který je nesrovnatelný s jakoukoliv předchozí kosmickou misí. Po sloučení těchto dat s údaji z jiných meteo-družic bude možné výrazně zpřesnit odhady dalšího vývoje tohoto ničivého elementu. Vědci se již těší na to, jak budou moci lépe pcohopit provázanost hurikánů se vzdušnou vlhkostí, nebo termodynamikou atmosféry a oceánů.
V minulých měsících podstoupilo všech osm malých satelitů důkladné testování v útrobách Southwest Research Institute v texaském San Antoniu. Družice zde byly podrobeny testům, které napodobovaly jak nepříznivé kosmické prostředí (změny teplot, vakuum, záření, elektromagnetické rušení a podobně), tak i podmínky, které tyto stroje zažijí během startu. Vibrace, které vytváří zažehnutý raketový motor by totiž mohly nepřipravenou konstrukci rozlámat na kousky.
Kromě toho se testovaly i všechny klíčové fáze mise – řeč je především o oddělení jednotlivých družic a aktivaci palubních systémů. Jakmile testy úspěšně skončily, byly jednotlivé satelity složeny do sestavy, ve které budou vypuštěny. Kdo by si ale myslel, že tím končí testovací fáze, ten by se mýlil. Satelity budou v tomto složeném stavu vystaveny dalšímu kolečku zkoušek. Po jeho dokončení se celý svazek složených družic vydá na Vandenbergovu základnu v Kalifornii, kde bude připojen k samotné nosné raketě Pegasus. Kompletně složený nosič pak bude transportován na Floridu, odkud odstartuje na svou kosmickou misi.
Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/cygnss-inorbit-artconcept.jpeg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/20141212_cygnss_jx006.jpg
http://www.earthzine.org/wp-content/uploads/2014/10/figure-8.png
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/490a9732.jpg
Díky za článek, jen v předposledním odstavci je zdvojeno slovo „podstoupilo“ a o pár řádků níže je zřejmě zapomenuté „m“ (testů_).
Opraveno, díky moc!
Kdy je plánován termín startu Pegasu? 🙂
Zatím to vypadá na 17. října.