13. května 2016
V těchto dnech finišuje v Praze velká konference Living Planet Symposium, která je zaměřená na prezentaci a diskuzi výsledků družicového pozorování naší planety. Podobně jako během minulých ročníků konference byla také tato akce doprovázena vzdělávacím programem pro střední školy – ESA School Lab. Tuto akci organizuje Vzdělávací kancelář Evropské vesmírné agentury (ESERO Czech Republic) a Univerzita Karlova ve spolupráci s ESA, National Space Academy of United Kingdom a DLR – Německým výzkumným centrem pro letectví a kosmonautiku. Pro studenty bylo mimo zajímavého povídání připraveno velké množství experimentů a demonstrací. Výklad byl veden jak v Angličtině tak v Češtině a pro demonstrace nechyběly drony, termokamery, spektrometry ani 3D obrazovky.
Studenti si nejdříve vyslechli krátkou přednášku o výhodách a důležitosti pozorování naší planety z vesmíru. Následovala demonstrace principu funkce rakety pomocí nádoby se stlačeným vzduchem. Dále přišel ke slovu létající dron, který přenášel obraz z kamery živě na projekční plátno. Poté byla k vidění 3D vizualizace naší planety s vysvětlením funkcí oběžných drah různých družicí. Studenti pak byli rozděleni do menších skupinek a postupně se střídali u velmi zajímavých experimentů. Byla například demonstrována funkce spektrometru a odrazivost různých prvků krajiny, použití termokamery pro zkoumání oceánů, nebo laserový skener, který vytvářel 3D modely objektů.
Kostka ledu na vodní hladině, jasně viditelná na obrazu termokamery.
Zdroj: Autor
3D vizualizace naší planety a oběžných drah družic.
Zdroj: Autor
Interaktivní aplikace na tabletech ukazují naší planetu a výsledky pozorování.
Zdroj: Autor
Studenti měří pomocí teploměrů jak proudí teplá voda v kádi se studenou vodou.
Zdroj: Autor
Spektrometr demonstruje odrazivost různých částí krajiny.
Zdroj: Autor
Vysvětlení principu funkce spektrometru.
Zdroj: Autor
Model krajiny.
Zdroj: Autor
Zdroje obrázků:
Foto autor
Zdroje informací:
http://esero.scientica.cz/
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Zajmavý článek, jen škoda že o události informujete až na konci a né předem 🙁 na takovou akci bych si i koupil lístek a jel přes celeu republiku vlakem abych tam mohl být! Jen pro přesnost? tato konference se koná každý rok? abych příště věděl a mohl tam jít 🙂
Nekoná se každý rok, ale každé tři roky, pokaždé v jiné zemi EU, takže do Česka se hned tak nevrátí. O ESA School Lab bychom napsali dříve, ale program byl otevřen pro média jen ve čtvrtek, den před koncem.
Ve vzdělávacích textech prosím nepoužívat satelity 🙁
Změnil jsem to na družice, ale co je na satelitech tak špatného?
Také nechápu nevhodnost slova satelit. Je to v češtině zcela spisovné slovo s významem stejným jako družice.
Taky s tim nemam problem 😉
Dle platné terminologie to není vhodný název, viz platná norma ČSN 31 0001.
Pokud vážně očekáváte, že si redakce Kosmonautixu kvůli vám pořídí kopii právně nezávazné normy za 6 308,50 Kč (5 735,00 Kč bez DPH), tak opravdu netuším, co na to říct. 😀
Já si myslím, že Michal nám to napsal právě proto, abychom si normy nemuseli kupovat. Ceníme si každého návrhu na zlepšení. 😉
Za tento nedostatek navrhuji nominaci na Bludný balvan! 🙂
Myslím, že česká technická norma není obecně závazná. Jako všude ve světě a tudíž se nemusí dodržovat. Pokud jde o slovo jako takové. Norma č.31 uvádí satelit jako nesprávné označení kosmického tělesa atd. Jiná norma ČSN 3673 však s klidem uvadí geostacionární satelit. Vypadá to, že samotná norma není jednotná. Proto bych tomu velkou váhu nedával. Text není smlouva ani technický návrch pro průmyslové využití. Navíc slovo satelit se běžně používá i v odborné literatuře. Osobně mi přijde mnohdy vhodnější použit slovo satelit, než družice a nemám s tím nejmenší problém.
Přesně tak. Normy jsou tu proto (mimo toho, aby nám ztrpčovaly život 🙂 ), aby nedocházelo k nedorozuměním v rámci technického řešení a bylo možné zkrátit nutnou dokumentaci odkazem na normativní dokument. Tady asi nehrozí, že by použitím slova satelit došlo k nějaké záměně (třeba za přirozený satelit). Pořádek sice musí být a třeba ve vysokoškolských skriptech by bylo vhodné normy dodržovat, ale v populárně naučné literatuře mi to nepřijde nezbytné.
Jinak technické normy závazné jsou, pokud je po Vás vyžaduje obchodní partner nebo stát formou právního předpisu. Například elektřinu do domu sice nemusíte mít zavedenou podle norem, ale pak na ni nedostanete revizi, bez revize není kolaudace a bez kolaudace legitimně nebydlíte.
Já si naopak myslím, že družice je víc zavádějící název. Pod pojmem „družice“, si lze představit cokoliv, např. nějaký obíhající šutr, zatímco pod pojmem „satelit“ se snad každému vybaví něco z techniky, něco uměle vytvořeného.