Dění okolo vlajkové lodi astronomie příštího desetiletí, Dalekohledu Jamese Webba začínají nabírat na obrátkách. Nedávno jsme se radovali z dokončení primárního zrcadla a nyní máme za sebou další významný krok. Rodící se teleskop už není jen kusem kovu (byť precizním), ale dočkal se i vědeckých přístrojů. Ani nebudeme moc přehánět, když jednotku ISIM (Integrated Science Instrument Module) přirovnáme k srdci rodícího se teleskopu. Na náhledové fotografii vidíte ISIM v detailním pohledu. V útrobách této struktury jsou uloženy čtyři vědecké přístroje (NIRCam, NIRSpec, MIRI a FGS/NIRISS), které pomohou prozkoumat vesmír tak, jak jsme ještě nikdy nemohli.
Ale abychom nepředbíhali, nejprve se podíváme na kroky, které instalaci balíku přístrojů předcházely. Na našem webu jsme Vás naposledy informovali o odstraňování krytek primárního zrcadla, což byl nezbytný krok k následujícímu kroku, tedy k otočení celé konstrukce zrcadly k podlaze. Tento manévr zachytila hned dvě časosběrná videa.
Tohle otočení bylo nezbytné k tomu, aby se technici mohli dostat k prostoru, kam budou umístěny vědecké přístroje. Dokud se instalovaly díly primárního zrcadla, mířila tato sekce k podlaze a v takové poloze by se sada přístrojů instalovala jen komplikovaně. Když tedy byla celá konstrukce otočená zrcadly k zemi, mohl se jí ujmout jeřáb, který s citlivým nákladem domanévroval do montážního prostoru.
Nic tedy nebránilo tomu, aby technici mohli do útrob teleskopu uložit vzácný balíček – Strukturu ISIM se čtveřicí vědeckých přístrojů. Tato jednotka v minulých týdnech a měsících podstoupila důkladné testování včetně pobytu v kryokomoře, nebo akustických testů, kdy v závěrečné fázi čelila 2 minuty zvuku o hlasitosti až 150 dB.
Zdroj: https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/
Zdroj: https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net
Zdroj: https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net
Stejně jako obvykle si dovolíme připomenout, že dění v obřím clean roomu v Greenbeltu můžete živě sledovat prostřednictvím dvou online webkamer.
Zdroje informací:
https://www.facebook.com/
http://jwst.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://c2.staticflickr.com/6/5599/15416601098_500005299e_h.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/t31.0-8/13248416_10154033506995049_3532230870063995765_o.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/t31.0-8/13268304_10154033507055049_691082836144355123_o.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/t31.0-8/13220553_10154033506985049_1180654592785855027_o.jpg
Skvěle popsané. Děkuji 🙂
Rádo se stalo. 🙂
Mám pocit, že autor netuší, co znamená, když se řekne ruka v rukávě. Nebo to ví a snažíl se býti originální za každou cenu.
Myslím, že tuší co to znamená a řekl bych, že to je docela vhodné rčení pro tuto situaci. Nebuďte tak příkrý k autorovi, který se snaží přicházet s neotřelými názvy článků. Ten název není zavádějící ani nepravdivý, natož podbízivý.
Ano, vím, co to znamená, přišlo mi to ale k této situaci vhodné. Víte, ono se to možná nezdá, ale vymýšlení názvů k článkům není vůbec jednoduché. Název by neměl být moc dlouhý, musí informovat o tom, co je v článku, nesmí tedy lhát, ale přitom nesmí být nudný. Naopak, měl by čtenáře zaujmout, aby si jej přečetl a dozvěděl se informace v něm obsažené.
…nefrflej a hoď sem link na tvoje články o kosmonautice pro ostatní… určitě jich existuje spousta s takovým přístupem ke snaze ostatních..
Jenom čistě ze zvědavosti.. Jak se takhle citlivý přístroj “fixuje”, aby se nic nerozbilo/nepohnulo při startu? Když se podívám, jak opatrně se s tím manipuluje a pak si představím ten start.
O tuhost se stará hlavní kostra, ke které jsou všechny prvky připojeny. Ta potom zajišťuje, aby se nic nikam nepohnulo.
Nevím, jestli mi to neuniklo, ale už se ví jaký bude použit nosič pro JWST?
Ano, je to známo již několik let – bude to Ariane 5. Jednak díky její nosnosti, spolehlivosti a veliksoti nákladového prostoru, ale i proto, že JWST je mezinárodní projekt, na kterém se podílí i Evropa a právě nosná raketa bude jedním z evropských příspěvků k tomuto programu.