O firmě Bigelow Aerospace je v těchto dnech hodně slyšet. není se co divit – u stanice ISS právě kotví soukromá loď Dragon, která sem před pár dny dopravila kromě jiného i experimentální nafukovací modul BEAM, který se už 16. dubna připojí ke stanici na modul Tranquility. Plány firmy Bigelow tím ale nekončí. Jejich cílem je provozovat hotel na oběžné dráze, který by se skládal právě z těchto nafukovacích modulů. Další krok by mohl přijít už v roce 2020, kdy raketa Atlas V s rozšířeným aerodynamickým krytem vynese první nafukovací obytný modul.
Společnosti Bigelow Aerospace a United Launch Alliance oznámily společný projekt na 32. kosmickém sympoziu v Colorado Springs. Sám ředitel společnosti ULA, Tory Brudno k tomu řekl: „Inovativní a revoluční pokrok dramaticky zvýší možnosti kosmického výzkumu na poli zkoumání materiálů, medicíny a biologie. Vytvoří prostředek pro cesty do vesmíru pro státy, korporace, ale dokonce i pro jednotlivce v mnohem širším měřítku, než dnes.“
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Raketa Atlas V bude použita v úctyhodné konfiguraci 552, což znamená, že bude mít pětimetrový aerodynamický kryt, pět urychlovacích bloků a dvoumotorový horní stupeň Centaur. Tady je potřeba poznamenat, že taková verze ještě zatím nikdy neletěla. Na této verzi se použije prodloužený aerodynamický kryt, takže nosič bude na výšku měřit 65,8 metru, tedy o tři metry více, než kterýkoliv z dosud postavených Atlasů.
„Vždy jsme omezeni možnostmi nosiče. V našem případě se musíme vejít do dvou parametrů – raketa má na oběžnou dráhu dopravit 19,7 tuny a musí mít dostatečně velký nákladový prostor. Existuje pouze jediná raketa, která bude dostupná v nejbližších letech a to je Atlas V 552 s prodlouženým krytem,“ prohlásil Robert Bigelow. Tady je potřeba poznamenat, že použití SLS by bylo jednoznačně naddimenzované a u Ariane 5 by byl problém s velikostí nákladového prostoru. Sám Bigelow pak prohlásil, že o SpaceX neuvažovali, protože má malé aerodynamické kryty.
Atlas V 552 vyvine díky motoru RD-180 a pěti urychlovacím bloků na tuhá paliva tah 1,1 milionu kilogramů a její dvoumotorový stupeň Centaur, který by se mohl začít používat už příští rok zajistí díky dvojici motorů na kapalný kyslík a vodík tah 20 tun. Právě takový výkon je potřeba, aby se do vesmíru dostal nafukovací modul označovaný jako BA 330. Zatím přitom není jasné, zda bude volně poletovat kolem Země, nebo zda se připojí k ISS, aby zvětšil její obytný prostor.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Firma Bigelow momentálně ohledně připojení k ISS jedná s NASA. V tomto směru se dá očekávat, že velký vliv na rozhodnutí bude mít výsledek testů, které absolvuje experimentální BEAM. Ten se mimochodem nafoukne ve druhé polovině května, načež začne dvouletá sledovací fáze, při které se budou sledovat změny teploty v modulu, odolnost stěn vůči radiaci, nebo mikrometeoritům. BEAM není určen k obývání – nenajdeme v něm ani světla. Jeho vstup bude po většinu času uzavřen a posádka do něj vstoupí jen několikrát do roka, aby provedla nezbytná měření.
Připojením modulu BA 330 ke stanici by se její obytný prostor zvětšil o úctyhodných 30%! Poskytl by také možnosti pro pokročilý výzkum, který bude nutný před dlouhodobými cestami vesmírem. Modul BA 330 má i provizorní, lépe zapamatovatelné jméno XBASE (Expandable Bigelow Advanced Station Enhancement). I kdyby ale jednání o připojení k ISS selhala, projektu by to nemělo zlomit vaz. Robert Bigelow o modulu hovoří jako o samostatné kosmické stanici a zmiňuje přitom, že by se dala využít pro mnoho účelů – od farmaceutického výzkumu, přes nejrůznější výrobu až po turismus.
Zdroj: http://40.media.tumblr.com/
Modul BA 330, který má v roce 2020 vynést raketa Atlas V má mít vnitřní objem 330 metrů krychlových. Ve srovnání s laboratorním modulem Destiny jde o prostor, který je o 210% větší při pouze 33% zvýšení hmotnosti. Modul má disponovat čtveřicí pozorovacích oken a jeho životnost je plánována na 20 let. Pokud by modul obíhal kolem Země samostatně, musela by se vyřešit otázka, jak sem dopravovat posádku. Tento trn z paty zřejmě vytáhnou soukromé lodě. Dá se očekávat především Starliner od firmy Boeing, která má silné vazby na firmu ULA – Starlinery by měly být na oběžnou dráhu vynášeny pomocí rakety Atlas V s konfigurací 442 – i zde tedy najde uplatnění dvoumotorový horní stupeň Centaur. Vyloučeno ale není ani použití Crew Dragonu od SpaceX a sám Bigelow prohlásil, že ve vzdálenější budoucnosti je možné uvažovat také o miniraketoplánu Dream Chaser, nebo o blíže nespecifikované lodi od Blue Origin.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Pro americkou kosmickou agenturu jsou nafukovací moduly velmi zajímavé kvůli plánování pilotovaných misí do vzdálenějších částí vesmíru – třeba k asteroidům, nebo k Marsu. Ačkoliv už firma Bigelow v minulých letech vypustila dvojici zkušebních nafukovací modulů, můžeme aktuální BEAM považovat za první krok k prezentaci této nové technologie předtím, než se přistoupí k většímu modulu BA 330. „Tohle je budoucnost. Lidé budou používat tento typ modulů, až se vydáme dál od naší planety, ale také až více zabydlíme její oběžnou dráhu. Myslím, že je to logický krok k cestě lidí mimo tuto planetu,“ vyložil výhledy do daleké budoucnosti Kirk Shireman, tedy manažer, který má v NASA na starosti program ISS.
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://www.ulalaunch.com/
Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2014/02/Z41.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/04/Cfy-ogrWIAAww2Y.jpg-large.jpeg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/04/B330-clamshell01.jpg
http://40.media.tumblr.com/…/tumblr_inline_o5i9nbAMTE1romqng_500.png
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/04/cst-100docked.jpg
Zajímalo by mě jak je ošetřeno zacelení případného průrazu pláště při zásahu mikrometeority. Vzhledem k tomu že je to vrstvené, nabízí se mi nejlépe myšlenka podobného řešení jako mají samosvorné palivové nádrže u bojových strojů. Tedy v tomto případě nějaká složka v plášti co by po průrazu a kontaktu s vakuem / vnitřní atmosférou zacelilo otvor.
Ja by som za tym videl skor „politiku“. Musk je celkom vyhraneny typek a s niektorymi ludmi sa moc nemusi. A imho Bigelow je jeden z takych..
F9/FH fairing ma dostatocnu sirku, ale malu vysku 6,7m po zuzenie. Atlas V ma rovnaku sirku, ale 3vyskove varianty az po 10m. Do startu su 3-4roky. Za tu dobu by imo spacex vedela vyrobit a kvalifikovat novy fairing keby sa chcelo 🙂
pardon je to odpoved na post nizsie..
Musk je celkom vyhraneny typek a s niektorymi ludmi sa moc nemusi. A imho Bigelow je jeden z takych..
Jak to?
Jestli vůbec počítají s možností plného průrazu (u kovových plášťů modulů ISS se s tím, pokud vím, nepočítá), tak je varianta odvozená od samosvorné nádrže pravděpodobná. Nafukovací modul má navíc silnější stěny, takže by měl být odolnější. Většina prostoru ve stěnách je sice tvořena prázdným prostorem (teď nevím, jestli natlakovaným nebo je tam vakuum, ale tipl bych vakuum), ale to v případě malých vysokorychlostních projektilů nevadí. Počítá se s tím, že se projektil při kontaktu z vnějším pláštěm odpaří spolu s částí pláště a dovnitř budou pokračovat jen horké plyny a velmi drobné úlomky, které se v mezeře rozptýlí a dopadnou na mnohem větší plochu vnitřní vrstvy, která je snadno pohltí. Dvojité pláště mají z tohoto důvodu ostatně i konvenční moduly ISS.
Sám Bigelow pak prohlásil, že o SpaceX neuvažovali, protože má malé aerodynamické kryty.
Napadlo mě, co Falcon Heavy? Zkusil jsem něco najít a podle článku z roku 2013: http://www.spacex.com/news/2013/04/12/fairing má Falcon 9 i Falcon Heavy aerodynamické kryty stejné. Škoda.
A je tam drobný překlep (malé b ve jméně Bigelow).
To je divné, ty velikosti nákl. prostorů. Vždyť právě kvůli velikosti letí JWST na Ariane a ne na Atlasu nebo Deltě.
Ono jde možná v tomto případě spíše o délku, než o šířku.
Na povrch modulu lze aplikovat solární folii, případně i jiné speciální folie s ochranným účinkem / světlo, teplota, a další./. Možnost využití senzorů jako u vojenské techniky.
Sukromne habitaty na obeznej drahe – kdeze som len o tom cital?
Aha – nejaka sci-fi knizka to bola.
Zda sa, ze sa toho dozijem, neuveritelne!
jj 🙂
Dokad slo o zakladni vyzkum, tak vetsinu lidi vesmir nezajima. Jakmile ale budou moct machrovat pred sousedama, ze byli na obezny draze, tak se penize jen posypou. Tomu se rika lidska povaha.
Jak vychází porovnání velikostí BA 330 se Skylabem?
Z hlediska obytného prostoru zhruba nastejno (se vším všudy byl Skylab o trochu větší). Podobný je i průměr. Skylab byl však o hodně delší kvůli velké přechodové komoře a dokovacímu modulu. BA 330 je v tomto ohledu kompaktnější. Nejdůležitější změna je však v možnosti složení a ve hmotnosti – BA 330 váží kolem třetiny Skylabu – takže je možné ji vypustit mnohem menší raketou. I když Atlas v této konfiguraci rozhodně není žádný drobek, se Saturnem 5 se srovnávat nemůže.
Bol som velmi prekvapeny ked som sa dozvedel, ze sa Robert Bigelow rozhodol pre ULA. Bude zaujimave vidiet sukromnu stanicu na obeznej drahe, ktora bude mat tak obrovsku kapacitu. Na druhu stranu je dost mozne ze v roku 2020 bude SpX uz nakolko skusena ze ceny startov jej nepilotovanej a pilotovanej verzie Dragonu za pouzitia znovupouzitelnych prvych stupnov rakiet budu natolko zaujimave, ze pre ULA bude takze zabezpecit dlhodobe zasobovanie tejto stanice.
Už několikrát mne napadlo,že Falcon Heavy bude mít při své nosnosti dost málo objemný kryt neboli nákladový prostor.Aspoň tak to vypadá na kresbách.Myslím si,že ho určitě budou muset zvětšit.