Elon Musk po nedělním skoro úspěšném přistání mnohokrát odpovídal na otázky týkající se znovupoužitelnosti prvních stupňů. Otázky se často z různých stran opakovaly, ale i přesto se objevilo pár nových informací. Tu asi nejzajímavější ukryl duchovní otec SpaceX do svého tweetu, který zveřejnil včera večer. Spekuluje v něm, že by SpaceX letos mohla dosáhnout 70% úspěšnosti při záchraně prvních stupňů. Ono si to lidé málo uvědomují, ale celý proces je stále v plenkách a SpaceX postupně rozvíjí celý systém Tento tweet ukazuje, že firma i nadále očekává havárie, které jsou přirozenou součástí vyšlapávání nové cesty. Už v příštím roce by ale SpaceX měla podle Muska zachránit 9 stupňů z deseti. Zda se to podaří zatím nevíme, leč plány zní velmi dobře.
My best guess for 2016: ~70% landing success rate (so still a few more RUDs to go), then hopefully improving to ~90% in 2017
— Elon Musk (@elonmusk) January 19, 2016
Mimochodem, pokud Vás zmátla zkratka RUD, která se v tweetu objevila, pak vězte, že je to Muskova vlastní tvorba, která značí „rapid unscheduled disassembly“, tedy „náhlé nečekané rozložení“, což je velmi trefný eufemismus pro havárii. Musk tento termín použil již v případě dřívějšího pokusu o přistání a mezi internetovou veřejností se zkratka ujala pro svou originalitu.
Zdroje informací:
https://twitter.com/
http://www.kosmo.cz/
Zdroje obrázků:
http://www.americaspace.com/wp-content/uploads/2015/04/Spx-F9-Landing-Burn.jpg
To máte jako v počátcích kosmonautiky. Tam často raketa ve vzduchu nevybuchovala, ale došlo k „dezintegraci raketového nosiče působením podélných rezonancí bočních raketových stupňů“ 🙂
A čo plošina? Podľa záberov vyzerala RUD omoc jemnejšie, ako tá predchádzajúca.
Ano, mám podobný pocit, zatím jsem ale nenašel žádné detaily ohledně toho, co bude potřeba opravit. na to si asi budeme muset počkat až plošina dopluje do přístavu, kde proběhne inspekce.
O plosinu by som sa nebal, predpokladam, ze ju na havarie dimenzovali.
Fakticky inac asi neexistuje lepsi moment, kedy sa ta noha mohla mohla nezaaretovat, ako teraz. Stale je to v sulade s Muskovym zelanim, ze bude rad, ak sa pri kazdom pristati pokazi nieco ine.
Keby stupen pristal uspesne, nikto by si mozno tohto problemu nevsimol a prejavil by sa neskor. F9 1.1 je momentalne uz odpisany nosic a kvoli rozdielom v konstrukcii bude analyza zivotnosti nosica po lete cennejsia, ak sa spravi na F9 FT. Nohy su ale pravdepodobne konstrukcne identicke, takze SpX ma jedno velmi uzitocne svedectvo.
To je pravda, je dobře, že se daří vychytávat mouchy v této zkušební fázi. 🙂
Na prvom stupni sa moze pokazit spustu veci. Dufam, ze sa nebudu kazit jedna za druhou a SpX bude mat coskoro viac uspesnych zotaveni ako RUD 🙁
RUD je skvelá definícia. Dovoľujem si k tomu navrhnúť toto: Absolute Success Landing – ASL. Merítkom úspešnosti programu SpaceX by mal byť pomer týhto dvoch veličín. Ideálne RUD:ASL = 0:10 z desiatich štartov Falcon 9 alebo Falcon Heavy. Budem rád, keď by to platilo aj pre BFR.
Jenže Elon zkratky nemá moc rád 🙂
Domnívám se, že úspěšnost návratů prvních stupňů raket by se výrazně zvýšila, kdyby ty vzpěry byly delší a byly vybaveny nějakým odpružovacím prvkem. Zejména na té vratké mořské plošině současné konstrukční provedení působí velice vratkým dojmem – chce to delší stabilnější vzpěry.
SpaceX asi ví, co dělá, větší vzpěry by byly těžší a to je docela nepříjemné. Myslím, že to zvládnou i s aktuálním designem, chce to jen vychytat to zaaretování. 🙂
Což o to, nohy nejak doladi. Nakonec i to dosednuti na lodi by mohl pocitac sesynchronizovat s aktualnim houpanim lodi.
Mne osobne by hlavne zajimalo, jestli Musk dostane nejakou medaili cti, nebo tak neco. Protoze tohle je opravdu prulom. A tezko by se k nemu dohrabala nasa, kdyz start pod pul miliardy vubec nebere v potaz.
A hlavne me zajima ten cvrkot vsude po svetovych kosmickych agenturach. Vsichni zadavatele komerčních satelitu se zacnou ptat, proc jsou ty starty vlastne tak drahý? Nejaky polovicaty reseni typu navratu motoru jsou uz ted mimo hru. Pokud nedokazete vratit na zem cely stupen, tak do vesmirnyho byznysu vubec nelezte.
Krasna doba. I kdy asi jen v tomto oboru.
Promluvil jste mi z duše. O reusable motorů na padáku zachycovaných vrtulníkem jsem pochyboval, jen jsem o tom slyšel. Mám docela silný pocit, že na obzoru je „výprodej cen“. Bude zajímavé sledovat, jaký dopad budou mít tyto obchody soukromého sektoru na rozhodování NASA. Dovolím si zaspekulovat, že NASA bude zpočátku dělat mrtvého brouka (jako že se nic neděje). Až pod tlakem veřejnosti (kongresu, daňových poplatníků, apod) bude nucena s reusable raketami začít uvažovat jako s vážně myšlenou variantou dopravy nákladu i lidí pro věděcké a objevitelské účely se všemi důsledky, které z této přelomové technologie vyplývají. Podle mě na to zřejmě doplatí SLS i další typy raket (včetně evropských).
Není to úplně dobrá zpráva pro akcionáře, ale skvělá pro příznivce rozvoje (nové) kosmonautiky :-).
„Mne osobne by hlavne zajimalo, jestli Musk dostane nejakou medaili cti, nebo tak neco. Protoze tohle je opravdu prulom.“
Spíš asi https://en.wikipedia.org/wiki/National_Medal_of_Science ?
Ako je tomu v kazdom odvetvi, ceny krivi stat prostrednictvom dotacii, rozkradaciek, lobingu, tzv. strategickeho partnerstva alebo zakonnych nariadeni. Cina, India, Rusko su lacnejsi ako USA a predsa SpX-u prekvita obchod.
Znovupouzitelnost tiez nie je vsehospasa (momentalne asi bude na mieste 1.). Podstatne su naklady na vynesenie. Mna ako potencialneho zakaznika by zaujimali dve veci: cena a spolahlivost nosica. Ak by spolahlivost, schvalne uvediem nerealny pripad, papierovej rakety na stlaceny vzduch bola porovnatelna so standardnym nosicom a cela bola 1/100, tak nemam nad cim uvazovat-idem do Indie, Ruska, Ciny, Ciech alebo aj Madagaskaru, tam kde tu raketu maju 🙂
Když měl SpaceX hotový Falcon 1 byl to nejlevnější nosič, všude se šuškalo o revoluci, cena byla mnohonásobně nižší, než u stávajících letů a přesto si jej skoro nikdo neobjednal a SpaceX mále šli na hubu … pravda je to 10let. Ale i tak to klepání konkurence a přepisování ceníků nemusí být tak úplně jednoznačné. Na druhou stranu Falcon 9 je trošku jiná liga se svou nosností. Uvidíme.
Ale ty nohy jsou odpružené – pruží hélium v pístech, kterým se nohy vysouvají.
Při tomto přistání selhal (pohyblivý) doraz…
Stejně těším na nové nohy – co mají sloužit(při dřívějším otevření) i jako aerodynamické brzdy.
Nevíte, jak mají vyřešené, jak raketu uchytí (až dobře přistane). Asi to do přístavu není nejblíž, a když začne foukat a zbednou se vlny, tak se raketa (bez pořádného přichycení) zřítí. Jsou na palubě lidé?
Loď je bez lidí, ti jsou na lodích v okolí. Nejsem si tím jištěním přesně jistý, ale něco určitě vymyšlené mají.
Majú falcona zafixujú také papuče ktoré o plošinu privaria zvárači hneď ako sa tam dostanú, niekto to na fóre spominal 😉
Pokiaľ sa dobre pamätám, tak nohy vysúva hydraulika. To bolo pekne vidno, ako zhasol motor a z klesajúcim tlakom sa porúčali aj nohy. Čo je použité ako médium ? a oná aretácia je mechanická súčiastka, alebo je to hydraulický jednosmerný ventil, ktorý sa neuzavrel.
Jak uvedl na kosmo.cz uživatel Mirek Pospíšil: „teleskopický píst se uzamyká ocelovou kleštinou (která tentokrát selhala)“
Akú hydrauliku si myslel klasickú kvapalinovu alebo na stlačené hélium ak myslíš na klasiku tak si na omyle mohy vysúva hélium 😉
Údajně mohl být za selháním kleštiny neobvyklé velký nános („deposit“) ledu, který se vytvořil během odpočítávání. Neobvykle velký, protože byla mlha a vysoká vlhkost vzduchu.
Nerozumiem, preco tie nohy nenavrhli tri. Ved ked za poskodi/ nevyklopi/ nezaaretuje jedna zo styroch, ma to rovnake nasledky ako ked sa to stane jednej z troch. Tri nohy maju vyhodu vo vyssej stabilite (nekyva sa ani na nerovnej podlozke) a mohli by byt vacsie (a tym by bol 1. stupen po pristani stabilnejsi), alebo by sa usporila hmotnost. Alebo by ich mohlo byt 5 a tym by sa predislo nehode s nezaistenou nohou.
predpokladám, že odpoveď tkvie niekde v pomere : nosnosť nôh/hmotnosť nôh , alebo možno to má aerodynamické príčiny, prípadne niečo s manévrovaním s vyklopenými nohami, rozložením záťaže na konštrukciu…hm,..asi to bude mať viacero dôvodov, keď tak nad tým uvažujem
Základ je asi ve velikosti, tři by mohly být delší, ale je tu problém s velikostí – o delší nohy by musela být větší plošina. SpaceX se na plošinu trefit umí, takže by bylo zbytečné řešit nerovný terén.
No a pět? Otázka je, jestli by nohy(4z5ti) udržely namáhání a navíc by možná zavazely na FH…
Podla mna je odpoved na otazku poctu noh ovela jednoduchsia. A to ta, ze nad tym vobec nerozmyslali. Proste z dovodov skolsko vzdelanostnych 99% vsetkych konstrukterov kresli pravouhle objekty. Na sirku plosiny sa zmestia vedla seba minimalne styri falcony, vo velkosti noh to nebude.
Jeden sialeny napad 🙂 – Nemohla by raketa spustit lano (alebo tyc) a lod by ju pritiahla ako vzducholod proti tahu motora ?
Pricina posledneho neuspechu je zrejma – pre hmlu Falcon nevidel na instrukcie.
FH s 2ma boostrami bude asi za tym. Lebo inak by museli byt tri. A znizovalo by to pocet moznych konfiguracii.(1+2 a 1+4 vs. 1+3)
Pevnost noh – dovolim si tvrdit, ze falcon by udrzala aj jedna noha (musia mat dostatocnu rezervu pevnosti pri dosadnuti).
Vsimli ste si, ze FH bude mat skoro tolko motorov ako N-1 ? 🙂
To je pravda, počet motorů bude opravdu úctyhodný, dnes je konečně doba, kdy jsou počítače dost výkonné na to, aby takový tanec dokázaly ukočírovat.
No a teď si představte, že všech 27 merliňáků zase přiletí zpátky na zem v cajku … to bude neuvěřitelná úspora … asi začnu jezdit autem pomaleji, tohodle se chci dožít 🙂
Jedna věc je nosnost,jak už zmínil Peter, druhá je stabilita. Čtyři nohy jsou stabilnější než tři, zkuste si to u nějakého stolu nebo stoličky. Nerovný povrch se nepředpokládá a je řešitelný odpružením. Pět, pokud jedna selže, je ještě méně stabilní konstrukce a určitě i těžší.
Myslim, ze je to naopak. Nerovny povrch je u lode pravidlom a rovina vo vsetkych osiach je priam zazrakom. Nerovnym myslim vzhladom na smer posobenia gravitacie.
Preto, ze sa plosina naklana na vlnach v roznych smeroch (na rozdiel od miesta na pevnine), dotyk je vzdy nesymetricky.
Len aby to s tou znovupouzitelnostou nedopadlo tak, ako s raketoplanom, ze kontrola, testy, povinna udrzba a priprava budu drahsie ako novy 1. stupen.
Na znovupouzitelnost je potrebne dosiahnut radovo vyssiu spolahlivost vsetkych komponentov, skratka tak, ako u auta, alebo aspon u lietadla. Vecer zaparkujem a rano sadnem a idem (letim).
U raketoplánu byl ohromný problém hned s několika věcmi, které u Falconu nejsou:
1) Tepelná ochrana – inspekce destiček trvala mimořádně dlouho, Falcon nic takového nemá
2) Inspekce motorů – používaly se složité motory na kapalný kyslík a vodík, tato směs vytváří velmi horký plamen a i přes regenerativní chlazení bylo potřeba provést důkladnou inspekci všech částí – proto se motory vyjmuly a měnily za jiné, které se vrátily z inspekce.
3) Komplexnost systémů – U raketoplánů se kontrolovalo úplně všechno – od systémů podpory života, až po generátory elektřiny. To u Falconu odpadá. Po všech stránkách je Falcon jednodušší a tím pádem by se to mělo odrazit i na poletové údržbě. Soukromá firma si dvakrát spočítá, zda se jí něco vyplatí, protože jinak by strkala hlavu do oprátky.
tiez si myslim ze znovupouzitelnost prveho stupna Falconu 9 by nemal byt problem, pretoze Concorde dokazal 2x za den prekonat rychlost zvuku a lietal nepretrzite viac nez 20 rokov.
Ked sa oddelil prvy stupen Falkonu 9 pri poslednom starte tak jeho rychlost bola cca. 6.000km a nachadzal sa vo vyske 75km (bola to 2:42 po starte). V takejto vyske je atmosfera a aj odpor vzduchu uz zanedbatelny potom nasleduje brzdenie motorom a volny pad. Cize prvy stupen prekona sonicky boom 2x v priebehu 10 minut, co by konstrukcia mala vydrzat. Staci ze sa prvy stupen pouzije len niekolko krat a bude to velmi rentabilny business. Drzim SpaceX palce a dufam, ze budu moct vynasat aj GPS satelity a budu mat viac financii na dalsi vyvoj.
Raketoplán a o tom som uz pisal bol podla mojho nazoru aj aj nazoru mnohych ludi na zahranicnych weboch strasny omyl. Vyvoj sa dostal do slepej ulicky a bol skutocne zazrak ze pripravil o zivot len 14 ludi. Dokazal vynasat ludi a aj naklad, ale za astronomicke peniaze (jeden start cca. 1 miliarda dolarov). Amerika mala k dispozicii este v 70-tych rokoch neuveritelne nosice a vystavba vermirnej stanice ako aj jej servis by sa zaobisiel bez raketoplanov. Vynasanie druzic tiez, cize jedine co raketoplan dokazal naviac bola oprava HST, ale za financie ktore projekt Raketoplanu spalil by ich bolo na orbite niekolko.
Dušan, ten človek si tu robí skôr srandu. Aspoň mne sa to tak javí.
To se na internetu strašně těžko určuje, proto raději vždy odpovím jako kdyby šlo o reálnou otázku.
Sám Elon Musk povedal jasne, že to potrvá 3-5 rokov, kým bude znovupoužiteľná raketa komerčne využiteľná. Vaše akože objavné pripomienky sú teda dosť mimo. Ak to vôbec myslíte seriózne, o čom teda pochybujem. Navážanie sa do raketoplánov je pre mňa to isté ako tvrdenie, že američania neboli na mesiaci. Kto ďalší dokázal to, čo američania s raketoplánom? Napríklad HST alebo ISS. Prosím fakty!
Raketoplán nebol žiadny omyl. Alebo si myslíte, že NASA 30 rokov prevádzkovala OMYL. Náklady na každý štart raketoplánu podľa mňa boli typickým šafárením s peniazmi zo štátneho rozpočtu – slováci vedia o tom svoje!
Podla mna Raketoplan vobec nesplnil to co sa od neho ocakavalo, ale prave naopak. Dušan to velmi dobre zhrnul Komplexnost systemov, tepelna ochrana a potom ta inspekcia SRB ktore padali do slaneho oceanu.
Raketoplan vyzeral uzasne a vidiet jeho start nazivo musel byt skutocne zazitok, ale z fyzikalneho hladiska je uplna hlupost vynasat 80t raketoplan, ktory moze vyniest cca. 20t nakladu a 7 astronautov.
7 astronautov vynesie v pohode Dragonv2 alebo CST-100 a cena jedneho startu tychto transporterov bude niekolkonasobne mensia ako start jedneho raketoplanu.
Naklad na drahu sa vynesie potom zvlast inym nosicom a stale to bude niekolkonasobne lacnejsie ako jeden start raketoplanu. (BTW Dragon a Cygnus dokaze vyniest naklad a v externom priestore).
Modularna stanica Mir sa postavila bez pomoci Raketoplanov. Ano ISS je uzastna stanica ale ciastocne bola nahrhnuta tak aby ju mohol postavit raketoplan, ale jej cena sa preto vysplhala skutocne astronomicky vysoko. Jej prinos je tiez otazny. Jedine k comu je dobra v tekto chvili je ze sa vdaka nej mozu firmi ako SpaceX, Boeing, ATK naucit lietat do vesmiru.
Ja stale nechapen preco sa nehladaju efektivne a lacne riesenia. Keby sa takto postupovalo vo vsetkych oblastiach tak si neviem predstavit ako by vizelal letecky priemysel.
Jednoducho na to aby ludstvo lietalo do vesmiru nepotrebuje raketoplan, ktory ma kridla a dokaze pristavat na letisku. Kapsula Dragonv2 bude pristavat kdekolvek s presnostou metrov. Falcon Heavy bude vynasat naklad 2x vacsi nez sucastne nosice, alebo aky mohol raketoplan. Toto vsetko sa vyvinulo za kratky cas a za naklady ktore pri raketoplanoch su ako zaokruhlovaci rozdiel.
Raketoplan bol omyl NASA a nic ine. ZSSR postavilo Buran, ktory letel len 1x a tiez sa na tom splalili. Ked sa to rozbehlo tak uz nemali politici silu tento projekt zastavit. Projekt SLS uz bezi niekolko rokov a zatial ziadne vysledky. Orion letel 1x a ULA si za to inkasoval skoro 400 mil dolarov. Toto je skutocne vysmech a dokaz ako sa neefektivne minaju peniaze danovych poplatnikov v USA. Pokial Falcon Heavy posle Dragonv2 na obeznu drahu okolo mesiaca spolu s ludmi tak budu mat niektori uradnici problem obhajovat SLS a Orion.
Dúfam, že sa dočkáme obrázku vinnej klieštiny, tak ako držiaku, ktorý bol zodpovedný za stratu Dragona.
Třeba ano, nějaká ilustrace by se objevit mohla.
Nenasiel som informaciu na webe ci sa jedna o tu istu plosinu, ktora sa pouzila minuly rok pri startoch z Floridy v Atlantiku.
Viem ze plosina bola vyrobena Louisiana Shipyard, ale v pripade ze sa jedna o tu istu musela by byt prepravena z jedneho oceanu do druheho cez Panamsky prieplav.
Nasledujuci start je len za par dni okolo 7 Feb cize plosina by musela rychlo plavat smerom na vychod, pretoze start na GTO ako v pripade SES-9 asi neumozni pristatie na pobrezi.
Původní „Just Read the Instructions“ operovala na východním pobřeží, utrpěla ale poškození a byla vyřazena. Současná JRtI, která byla poprvé použita při startu Jasonu-3 operuje na západním pobřeží a je to nová plošina, ale je u ní použito několik dílů ze staré JRtI. Na východním pobřeží zase pracuje další nová plošina – Of Course I Still Love You, která bude použita při příštím startu.
Po opakovaném zhlédnutí videa přistání mám pocit že k vyklopení a zajištění nohou došlo opravdu až těsně před dotykem s plošinou, bylo to podle mě „o prsa korejské ženy“.. Při přistání na Floridě byly nohy v přistávací konfiguraci mnohem dříve. Je možné že se projevil vliv vln a plošina šlo Falconu naproti. Pár vteřin dříve by neuškodilo a možná by i ten zámek zapadl jak měl. Ale to je jen můj pocit.
„o prsa korejské ženy“. Dúfam, že to nečítajú kórejčanky. Super prirovnanie a super postreh, môže to byť ten dôvod.
No vidis, ze sa ti sranda paci. Netreba sa brat tak vazne. Ja proste mam taky styl vyjadrovania. Budem sa snazit vyznacovat v mojich komentaroch casti, ktore su myslene len ako obveselujuci komentar pod ciarou. Mimochodom ty si ten expert na storage ? Ak ano, uz sme sa stretli… 🙂
Na tom videu je vidno, ze nohy boli vyklopene uz cca. 6s pred dosadnutim, to by snad malo stacit. Sklapanie mechanizmu nohy je vidno az pri velkom naklone, tesne pred vybuchom. Dovtedy noha drzi a zdviha sa ta vzdialenejsia od kamery. Raketa sa nezastavitelne naklana asi preto, lebo nepristala absolutne kolmo a naklon sa dalej zvysuje vlastnou (uz vyosenou) hmotnostou, ale mozno aj vplyvom vetra, alebo vln (to nevidno, lebo kamera je pevne spojena s palubou).
Já se tšim na další let.
Nemam obavy Falcon 1 tež bouchal Falcon 9 už je něde jinde.
„rychlé neplánované rozložení“ 🙂 Paráda
To „Jaro Pudelka“:
Musíte si uvědomit jedu věc: NASA je stát(d)ní organizace. A teď si představte, že několik let bojujete v Kongresu o peníze na raketoplán a když ho po dalších několika letech a miliardových výdajích uvedete do provozu, tak zjistíte, že je vlastně úplně k hovnu. Kdykoliv přistane, tak musíte překontrolovat veškerou konstrukci včetně kabeláže. Systém záchrany kosmonautů vlastně žádný. A nyní je nasnadě: POBĚŽÍTE ZPÁTKY DO KONGRESU S TÍM, ŽE JSTE SE SEKLI? Prostě to lámete tak dlouho, dokaď to nevyšumí do ztracena samospádem… A dokaď jsou na to prachy. Čest památce všem kosmonautům, kteří se stali obětmi tohoto poněkud „vysněného“ způsobu dopravy do vesmíru.
Nebýt ruských sojuzů ze šedesátých let, tak není ISS hotová ještě dneska.
PS: pořád nechápu, proč se první stupeň povedlo dostat na Zemi až dneska. Na Měsích se doletělo už před čtyřiceti lety!!! Na mobilním telefonu… Každá pitomá jaderná hlavice zasáhne cíl na 15000km s přesností do 50m už 30 let.
Nebýt Číny, Indie, Japonska a ESA tak vynášeji američani satelit na oběžnou dráhu miliardu za start. V dolarech.
Proč to dříve nešlo? Inu pořád se jelo ve starých kolejích. Někdy je potřeba myslet, jak Američané trefně říkají „out of box“, což převedla SpaceX (a také Blue Origin, abych jim nekřivdil 🙂 )
Ale ono to dříve šlo…
Musk prostě čapnul všechny schopný inženýry z NASA, nasypal jim do koryta a zároveň jim dal nůž na krk. A najednou tu je první návratový stupeň.
Bylo by možné zjistit věkový průměr vývojářů v jeho konstrukci? Když se dívám na přenosy během startů, tak mi přijde, že všechno, co je 35+ zůstalo v NASA…
To bych netvrdil. Jistě, část lidí z NASA přešla, ale kromě toho ve firmě pracují i lidé, kteří skrz NASA neprošli – jedním příkladem za všechny budiž momentálně jediný Čech v této firmě David Pavlík. 😉
Co tam dělá? Motory? Aerodynamiku?
Jednou se i ze SpaceX stane brontosoarus, tak ať vím, kdo je u toho… 😉
Jeho úkolem je programování – konkrétně automatizace a strojové zpracování velkoobjemových dat.
Aha. Tak už vim, co tam dělá. Tak přesně na to máme u nás na firmě teď taky jednoho experta. Optimalizace procesů, správná výměna informací apod… Sice o tom ví kulový, ale už si očíhnul, kdo tomu u nás nejvíc rozumí a pak přišel rovnou za mnou, co se s tím vlastně dá dělat.
Tak takovýhle experty mám nejdradši.
Buďte , prosím, tak laskav a ušetřete si podobně jízlivý tón. o práci daného člověka nevíte nic a jen se snažíte rádobyvtipně glosovat a dehonestovat jeho práci.