sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Apollo-Sojuz

Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.

MILNET

Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.

Britská kosmická agentura

Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).

SES

Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.

Starliner

Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.

Americký kongres

Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Cesta světla přes zrcadla

Dalekohled Jamese Webba (JWST)

Dnešní článek potěší spíše ty, kdo se v kosmonautice teprve rozkoukávají, ale stará pravda říká, že opakování je matka moudrosti a proto si jistě i zkušenější čtenáři rádi prohlédnou povedenou animaci z dílny NASA, která ukazuje, jak přesně bude pracovat nástupce Hubbleova teleskopu, tedy Dalekohled Jamese Webba. Krátké video se zaměřuje na to, kudy budou cestovat světelné paprsky. Nejprve je zachytí velké primární zrcadlo složené ze šestiúhelníkových dílů, následně poletí k menšímu sekundárnímu zrcadlu, které je umístěné na výklopné „trojnožce“. Právě odsud se světlo vydá na cestu k zrcadlu terciárnímu, které je schované v útrobách teleskopu. Odsud už se bude koncentrovaný proud paprsků distribuovat k vědeckým přístrojům.

Zdroje informací:
https://www.youtube.com/

Zdroje obrázků:
http://static.ddmcdn.com/gif/jwst-art-670×440-150421.jpg

Rubrika:

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
18 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Honza
Honza
9 let před

Škoda že tam pro srovnání nevrazli panáčka nebo tak něco, aby bylo jasně vidět, že je to celé obluda o velikosti tenisového kurtu.

Asi nejdražší mise NASA a zřejmě na dlouhou dobu poslední svého druhu.
Doufejme, že to všechno dobře dopadne. Ono za těch 9 miliard dolarů to asi prostě dopadnout musí…

Dušan Majer
Dušan Majer
9 let před
Odpověď  Honza

Já mám oblíbenou tuhle fotku, která tu velikost nádherně ilustruje. 🙂

cecil
cecil
9 let před

to, na com to „sedi“, su chladice, fotovoltika, alebo len nosna konstrukcia?

Vojta
Vojta
9 let před
Odpověď  cecil

Ta „harmonika“ je sluneční štít. Je to jenom několik vrstev velmi tenké fólie, takže to žádnou jinou funkci plnit nemůže. Fotovoltaika bude na jeho „spodní“ straně.

edemski
edemski
9 let před
Odpověď  cecil

Sluneční štít, takže chladič 🙂 Měl by udržovat přístroje JWST pod 50K

gg
gg
9 let před
Odpověď  edemski

No tak chladičem by snad technicky měl být povrch samotného dalekohledu, nebo ne? Měl jsem dojem, že se jedná o pasivní vyzařování.

edemski
edemski
9 let před

Asi bych se u JWST vyhnul termínu „světlo“. Světlo je jen část viditelného el. mag. zaření (cca 390 – 790 nm). JWST bude „koukat“ v  infračerveném oboru (vlnová délka 0,6 až 28 μm)

Vojta
Vojta
9 let před
Odpověď  edemski

V astronomii se světlem většinou rozumí elektromagnetické záření od infračerveného až po ultrafialové. V podstatě takové, pro které se dá použít zrcadlová a čočková optika a optická spektroskopie. Mikrovlnné nebo naopak rentgenové a gamma detektory jsou principielně jiné. JWST přece jen více připomíná klasický zrcadlový dalekohled, proto bych termín světlo (ne však viditelné světlo) neviděl jako chybný.

Dušan Majer
Dušan Majer
9 let před
Odpověď  edemski

Je to pravda, JWST bude zaměřený na infraspektrum, nicméně asi se shodneme na tom, že pro článek zaměřený na laickou veřejnost je „cesta světla“ zajímavější než „Cesta elektromagnetického záření“ ;-). Ono je to docela těžké „vybalancovat“ podobné články mezi odbornou a popularizační stránkou věci. 🙂

Bystroushaak
Bystroushaak
9 let před

Docela by mě zajímalo, proč se vždy paprsky soustředí na tak malý čip. Nemělo by smysl pokrýt CCD čipy tu plochu, kde je teď menší zrcadlo?

edemski
edemski
9 let před
Odpověď  Bystroushaak

Z principu dalekohledu? Takhle má 2x větší ohniskovou vzdálenost, IMHO

roman hronza
roman hronza
9 let před

Jsem hodně zvědav kam tento dalekohled posune poznání našeho vesmíru.

vedator
vedator
9 let před
Odpověď  roman hronza

Ved to pisu v kazdej sprave: Na pociatok samotneho vesmiru 😀

Edemski
Edemski
9 let před
Odpověď  vedator

Na počátek ne, jen kousek za „oponu“ 300 000let po bigbengu. Dál by musel být teleskop na bázi realitních neutrin, a ještě dál „teleslkop“ (původní LISA) na detekci reliktnich gravitačních vln…

Edemski
Edemski
9 let před
Odpověď  Edemski

Pro upřesnění, hodně vzdálených objektů nejsou vidět v klasickém „optickém“ spektru, protože ty objekty vlivem rozpínání, přecházejí do infračerveného spektra.

roman hronza
roman hronza
9 let před
Odpověď  Edemski

zřejmě máte na mysli „reliktní“ neutrina – mě se taky stane, že se upíšu 😉

Spytihněv
Spytihněv
9 let před
Odpověď  Edemski

Realitní neutrina 🙂 To mi připomíná situaci, kdy jsem vykládal svému sedmiletému synovci o „kosmických objektech“. A on na to: „Ale ve vesmíru žádný domečky nejsou“. Jeho táta totiž dělá do realit, takže doma pořád slyší o různých „objektech“. Pochopitelně stavebních 🙂

Edemski
Edemski
9 let před
Odpověď  Edemski

Smart mobil to samo prevedl na sve… „reliktni“ to samo mělo být..

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.