Úspěšná premiéra nové čínské rakety

Čína opět dokázala, že její plány a kroky jsou skutečně nevyzpytatelné. Sice se už delší dobu hovořilo o tom, že bychom se letos měli dočkat letové premiéry nové rakety Čchang-čeng 6, ale termín se nijak neupřesňoval. Čína žádné nové informace nezveřejňovala, chyběla jakákoliv mediální kampaň a proto této raketě nikdo moc nevěnoval pozornost. Poměrně překvapivá je tedy informace, která se včera začala šířit internetovým éterem – nosič má za sebou svůj premiérový let. V dnešním článku se zaměříme nejen na aktuální misi, ale také na samotnou konstrukci nové čínské rakety.

K premiérovému startu rakety CZ-6 došlo na kosmodromu Taiyuan Satellite Launch Center v neděli 20. září v 1:00 středoevropského letního času. Na palubě bylo velké množství malých družic, které mířily na heliosynchronní dráhu ve výšce 524 km. Podle pozemního střediska se náklad uvolnil od horního stupně zhruba čtvrt hodiny po startu.

Raketa Čchang-čeng 6

Raketa Čchang-čeng 6
Zdroj: http://i.imgur.com/

Čchang-čeng 6 je první vlaštovkou, která předznamenává nový trend v čínské kosmonautice. Ten je charakterizován snahou o odklon od nebezpečných paliv na bázi hydrazinu. Pozornost se proto přesouvá na letecký petrolej a kapalný kyslík, což je kombinace, která zatěžuje životní prostřední mnohem méně.

Podle nosnosti bychom novou raketu zařadili do kategorie lehkých nosičů. V roce 2016 bychom se měli dočkat dalších dvou premiér. Čeká nás jak středně silná Čchang-čeng 7, tak i těžká Čchang-čeng 5. Čína tak bude disponovat trojicí nových typů raket, s jejichž pomocí dokáže pokrýt celé spektrum vynášených nákladů – podobně jako má třeba ESA rakety Vega, Sojuz a Ariane 5. Čína navíc připravuje i Čchang-čeng 11, která bude disponovat pouze motory na tuhá paliva. Termín jejího startu je zatím stanoven na konec září a budeme se snažit včas přinést nové informace. Součástí tohoto nosiče bude i největší doposud v Číně vyrobený motor na tuhá paliva.

Ale zpátky k aktuální Čchang-čeng 6. její úspěšný start je důležitým signálem pro celý čínský kosmický průmysl. Řada jejích komponentů je totiž shodná i pro nosiče Čchang-čeng 5 a 7. Když nyní „šestka“ dokázala úspěšně dosáhnout oběžné dráhy, znamená to, že všechny technologie prošly kritickou zkouškou spolehlivosti a technici tak mohou směle pokračovat v přípravách silnějších raket.

Motor YF-100

Motor YF-100
Zdroj: http://www.b14643.de/

Jde třeba o motor YF-100 s tahem 120,3 tun. Ten bychom na raketě CZ-6 našli na prvním stupni, kde spaluje kapalný kyslík a letecký petrolej. Tento motor se ve dvojici použije na raketě CZ-7 na centrálním stupni. U stejného nosiče pak najdeme čtyři urychlovací bloky, z nichž každý disponuje jedním motorem YF-100 – tyto urychlovací bloky jsou v podstatě upravenými prvními stupni CZ-6.

Stejný motor má být použit i na nejsilnější CZ-5 – ta má mít 4 urychlovací bloky a každý z nich ponese 2 tyto motory – z tohoto pohledu půjde vlastně o první stupně CZ-7. Včera tak došlo k první letové zkoušce tohoto motoru, který se v dalších letech stane páteří čínské kosmonautiky.

Raketa CZ-6 na startovní rampě

Raketa CZ-6 na startovní rampě
Zdroj: http://www.spaceflight101.com/

Dalším společným prvkem jsou nádrže a celková struktura prvního stupně rakety CZ-6. Ten totiž v mnoha směrech vychází z urychlovacího bloku nové CZ-5, který je ale větší. Důvod je prostý – Čína se snaží zjednodušit výrobu dvou typů raket tím, že používá shodné technologie a výrobní postupy. Podobné je to i s motorem YF-115, který se bude používat na druhém stupni raket CZ-6 i CZ-7 (tam ale budou tyto motory hned 4). Aktuálně vypuštěná CZ-6 disponovala větším množstvím senzorů, které měřily charakteristiky letu. Pozemní týmy tak mají k dispozici mnohem více údajů, než kolik by dostali z běžné telemetrie. Technici se tak nyní mohou soustředit na stavbu větších sester této nové rakety.

Čchang-čeng 6 měří na výšku 29 a čtvrt metru, přičemž její první stupeň má průměr 3,35 metru – po natankování váží celá raketa 103 tun. Nosič je schopen dopravit na heliosynchronní dráhu náklad o váze 1080 kilogramů. Na prvním stupni najdeme již zmíněný motor YF-100, který každou sekundu spálí 410 kilogramů leteckého petroleje a kapalného kyslíku. Jeho vývoj začal v prvních letech nového tisíciletí a technologicky vychází z ruského motoru RD-120, který najdeme na druhém stupni ruských raket Zenit. zkoušky motoru začaly v roce 2005 a o sedm let později byl certifikační proces u konce.

Motory YF-100

Motory YF-100
Zdroj: http://www.b14643.de/

Po technické stránce jde o vysokotlaký motor s uzavřeným cyklem, jehož plynový generátor pracuje v systému přebytku okysličovadla. Z generátoru pak jde natlakovaný plyn, který míří k turbočerpadlům vlastního motoru. Ta se pak starají o transport paliva a okysličovadla do samotné spalovací komory, kde je tlak 18 MPa. Motor YF-100 je schopen měnit intenzitu tahu od 65 do 100%, což raketě umožňuje létat po různých letových profilech. Motor umožňuje vektorování tahu ve dvou osách, přičemž rotaci zajišťují čtyři malé trysky s tahem 1 kN, které využívají peroxid vodíku a letecký petrolej.

Motory YF-115

Motory YF-115
Zdroj: http://www.b14643.de/

První stupeň rakety CZ-6 hořel tři minuty, během kterých spálil 76 tun paliva. Druhý stupeň má na délku sedm metrů a jeho průměr je 2,25 metru. Do svých nádrží pojme 15 tun paliva, které spotřebovává motor YF-115. Ten je schopen restartování, takže dokáže doručit náklad na různé dráhy. Motor má uzavřený cyklus, přičemž jeho tah ve vakuu je 17,8 tuny. Tah tohoto motoru lze také vektorovat ve dvou osách. O rotaci se stará čtveřice trysek s tahem 25 N.

Nad druhým stupněm najdeme třetí stupeň, který ale nemusí být použit vždy. Jeho délka je 180 centimetrů a průměr shodný jako u druhého stupně – 2,25 metru. Obsahuje čtyři motory YF-85 s celkovým tahem 410 kg. Jejich palivem je peroxid vodíku a letecký petrolej. Součástí horního stupně je osm manévrovacích trysek s tahem 100 N. Tento stupeň je také schopen restartů i při dlouhodobých misích. Čína upozorňuje, že díky tomuto stupni bude možné umísťovat náklady na vlemi přesně definované oběžné dráhy.

S nepříliš velkou sdílnosti okolo příprav na start kontrastuje poměrně velké množství údajů o vynášených satelitech. Šlo o nízkonákladové mikro- a cubesaty zaměřené na zkoušky technologií. Velká část patří mezi studentské projekty. Devět družic patří do sestavy čínských radioamatérských družic, které patří pod čínskou akademii věd. Všechny družice byly umístěny na dráhu skloněnou vůči rovníku o 97°.

  • CAS 3A (XV-2A)

    CAS 3A (XW-2A)
    Zdroj: http://space.skyrocket.de/

    Radioamatérský satelit CAS (Chinese Amateur Radio-Satellite) 3A (XW-2A) vážící 25 kilogramů má tvar krychle o hraně 40 centimetrů. Nese komunikační zařízení o frekvenci 145 MHz a několik senzorů, které zkoumají vlastnosti horních vrstev atmosféry. CAS 3A na sobě nese i dva subsatelity – CAS 3E (XW-2E) a CAS 3F (XW-2F), které patří mezi pikosatelity.

  • Družice CAS 3B, 3C a 3D (XW-2B, 2C, 2D) jsou identické mikrosatelity – každý o váze 10 kilogramů. Jsou vybaveny telemetrickým vysílačem, který pracuje na radioamatérských frekvencích. Satelity mají na oběžné dráze vytvořit formaci, která bude zkoumat jevy v horních vrstvách atmosféry.
  • CAS 3E / 3F (XW 2E / 2F)

    CAS 3E / 3F (XW 2E / 2F)
    Zdroj: http://space.skyrocket.de/

    O satelitech CAS 3E (XW-2E) a 3F (XW-2F) jsme již psali u CAS 3A. Jejich váha je pouze 1,5 kilogramu a za úkol mají pouze pomáhat přenášet signál po oddělení od CAS 3A.

  • CAS 3G (XW-2G) je cubesat o velikosti 2U a byl vyroben v Shenzhen Aerospace Dongfanghong HIT Satellite.
  • LilacSat 2, který bývá někdy označován jako CAS 3H (XW-2H) vznikl na Technologickém institutu v Harbinu a váží 11 kilogramů. Velká část jeho technologií má sloužit pro studenty, kteří si tak mohou osahat kosmické technologie. Najdeme na něm třeba zařízení zachytávající identifikační signály z letadel, nebo snímač citlivý na tepelné záření. Satelit zároveň funguje i jako testovací zařízení pro software určený k ovládání družic.
LilacSat 2

LilacSat 2
Zdroj: http://space.skyrocket.de/

  • NUDT-Phone-Sat je někdy označován jako CAS 3I (XW-2I) a díky váze 100 gramů patří mezi pikosatelity. Za projektem stojí Národní univerzita obranných technologií a úkolem tohoto satelitu je ověření funkčnosti takto malých družic na oběžné dráze. Za zmínku stojí, že mnoho technologií pochází z chytrých telefonů, které byly jen drobně upravené pro používání v kosmu.
  • Tři satelity Kongjian 1A, 1B a 1C mají sloužit ke zkouškám nových technologií, ale nejsou o nich dostupné žádné bližší specifikace.
  • Tiantuo-3 vznikl na Národní univerzitě obranných technologií a má sloužit ke zkouškám nových technologií – opět bez upřesnění.
  • Xinyan-2 (NewTech-2) je 130 kilogramů vážící zařízení určené k ukázce schopností satelitů snímajících zemský povrch.
  • Zheda Pixing 2A a 2B jsou identické satelity o váze 12 kilogramů. Jejich úkolem je demonstrovat chování různých technologií v kosmu. Jde třeba o setkávání na oběžné dráze, nebo manévry v malé vzdálenosti, let ve formaci, pokročilou navigaci i mikropulsní systém používající čpavek jako palivo. Satelity se budou orientovat i s pomocí systému GPS, miniaturizovaného akcelerometru a gyroskopů. Díky tomu budou moci velmi přesně kontrolovat svou polohu a orientaci.

Zdroje informací:
http://www.spaceflight101.com/
http://www.b14643.de/
http://space.skyrocket.de/

Zdroje obrázků:
http://i.imgur.com/8Eq3M3V.jpg
http://i.imgur.com/G5k5IBP.jpg
http://www.b14643.de/Spacerockets_1/China/CZ-NGLV/Gallery/YF-100_b.jpg
http://space.skyrocket.de/img_sat/cas-3a__1.jpg
http://space.skyrocket.de/img_sat/cas-3e__1.jpg
http://space.skyrocket.de/img_sat/lilacsat-2__1.jpg
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/2144320_orig.jpg?345
http://www.b14643.de/Spacerockets_1/China/CZ-NGLV/Gallery/YF-100_g.jpg
http://www.b14643.de/Spacerockets_1/China/CZ-NGLV/Gallery/YF-115_2big.jpg

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

22 komentářů ke článku “Úspěšná premiéra nové čínské rakety”

  1. slappy napsal:

    Ta-dá! Potlesk pro novou raketu a chvála za aktuální článek!

  2. Spytihněv Čumpelík napsal:

    Stogramová družice. Pořád si na to nedokážu zvyknout. Něco takového by spíš patřilo do kategorie „kosmické smetí“ 🙂 Ta poznámka o mobilních telefonech je ale velmi výstižná a hned to vypadá jinak.

  3. roman hronza napsal:

    Nezbývá než gratulovat. Jsem jediný komu ta raketa připomíná VEGu (ESA)?

  4. gg napsal:

    Motor YF-115 by měl pracovat s uzavřeným cyklem.

  5. kastelán napsal:

    Ahojte, mám takovou drobnou otázku. Napadá Vás někoho prooč by Čchang-čeng 11 měla mít motory jenom na tuhá paliva (krom toho klasického, dá se na to strčit velká atomovka a má to dlouhý datum trvanlivosti )

  6. marian napsal:

    „Čína opět dokázala, že její plány a kroky jsou skutečně nevyzpytatelné…“

    Článok je vcelku fajn, ale s tým prvým odsekom rozhodne nesúhlasím. Tento štart (narozdiel od niektorých iných čínskych štartov) nebol nijako prísne utajený a to, že sa plánuje na polku septembra sa vedelo už od augusta, presnejší dátum (pôvodne 19. septembra) bol známy už od 2. septembra. Takže pre toho, kto sa o problematiku trochu viac zaujíma, až taký nevyspytateľný a prekvapivý nebol. Mimochodom, v čínskych médiách je ich kozmonautika propagovaná pomerne hodne, to že to nepreberajú západné médiá a autori je ich problém.

  7. ptpc napsal:

    V prvom rade gratulácia Číne za úspešný štart novej rakety CZ-6. V druhom rade poďakovanie autorovi za vynikájúci článok plný informácii. Len by som mal jednu doplňujúcu otázku – aké palivo používa motor YF-115 v druhom stupni?

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.