Čína opět dokázala, že její plány a kroky jsou skutečně nevyzpytatelné. Sice se už delší dobu hovořilo o tom, že bychom se letos měli dočkat letové premiéry nové rakety Čchang-čeng 6, ale termín se nijak neupřesňoval. Čína žádné nové informace nezveřejňovala, chyběla jakákoliv mediální kampaň a proto této raketě nikdo moc nevěnoval pozornost. Poměrně překvapivá je tedy informace, která se včera začala šířit internetovým éterem – nosič má za sebou svůj premiérový let. V dnešním článku se zaměříme nejen na aktuální misi, ale také na samotnou konstrukci nové čínské rakety.
K premiérovému startu rakety CZ-6 došlo na kosmodromu Taiyuan Satellite Launch Center v neděli 20. září v 1:00 středoevropského letního času. Na palubě bylo velké množství malých družic, které mířily na heliosynchronní dráhu ve výšce 524 km. Podle pozemního střediska se náklad uvolnil od horního stupně zhruba čtvrt hodiny po startu.
Zdroj: http://i.imgur.com/
Čchang-čeng 6 je první vlaštovkou, která předznamenává nový trend v čínské kosmonautice. Ten je charakterizován snahou o odklon od nebezpečných paliv na bázi hydrazinu. Pozornost se proto přesouvá na letecký petrolej a kapalný kyslík, což je kombinace, která zatěžuje životní prostřední mnohem méně.
Podle nosnosti bychom novou raketu zařadili do kategorie lehkých nosičů. V roce 2016 bychom se měli dočkat dalších dvou premiér. Čeká nás jak středně silná Čchang-čeng 7, tak i těžká Čchang-čeng 5. Čína tak bude disponovat trojicí nových typů raket, s jejichž pomocí dokáže pokrýt celé spektrum vynášených nákladů – podobně jako má třeba ESA rakety Vega, Sojuz a Ariane 5. Čína navíc připravuje i Čchang-čeng 11, která bude disponovat pouze motory na tuhá paliva. Termín jejího startu je zatím stanoven na konec září a budeme se snažit včas přinést nové informace. Součástí tohoto nosiče bude i největší doposud v Číně vyrobený motor na tuhá paliva.
Ale zpátky k aktuální Čchang-čeng 6. její úspěšný start je důležitým signálem pro celý čínský kosmický průmysl. Řada jejích komponentů je totiž shodná i pro nosiče Čchang-čeng 5 a 7. Když nyní „šestka“ dokázala úspěšně dosáhnout oběžné dráhy, znamená to, že všechny technologie prošly kritickou zkouškou spolehlivosti a technici tak mohou směle pokračovat v přípravách silnějších raket.
Zdroj: http://www.b14643.de/
Jde třeba o motor YF-100 s tahem 120,3 tun. Ten bychom na raketě CZ-6 našli na prvním stupni, kde spaluje kapalný kyslík a letecký petrolej. Tento motor se ve dvojici použije na raketě CZ-7 na centrálním stupni. U stejného nosiče pak najdeme čtyři urychlovací bloky, z nichž každý disponuje jedním motorem YF-100 – tyto urychlovací bloky jsou v podstatě upravenými prvními stupni CZ-6.
Stejný motor má být použit i na nejsilnější CZ-5 – ta má mít 4 urychlovací bloky a každý z nich ponese 2 tyto motory – z tohoto pohledu půjde vlastně o první stupně CZ-7. Včera tak došlo k první letové zkoušce tohoto motoru, který se v dalších letech stane páteří čínské kosmonautiky.
Zdroj: http://www.spaceflight101.com/
Dalším společným prvkem jsou nádrže a celková struktura prvního stupně rakety CZ-6. Ten totiž v mnoha směrech vychází z urychlovacího bloku nové CZ-5, který je ale větší. Důvod je prostý – Čína se snaží zjednodušit výrobu dvou typů raket tím, že používá shodné technologie a výrobní postupy. Podobné je to i s motorem YF-115, který se bude používat na druhém stupni raket CZ-6 i CZ-7 (tam ale budou tyto motory hned 4). Aktuálně vypuštěná CZ-6 disponovala větším množstvím senzorů, které měřily charakteristiky letu. Pozemní týmy tak mají k dispozici mnohem více údajů, než kolik by dostali z běžné telemetrie. Technici se tak nyní mohou soustředit na stavbu větších sester této nové rakety.
Čchang-čeng 6 měří na výšku 29 a čtvrt metru, přičemž její první stupeň má průměr 3,35 metru – po natankování váží celá raketa 103 tun. Nosič je schopen dopravit na heliosynchronní dráhu náklad o váze 1080 kilogramů. Na prvním stupni najdeme již zmíněný motor YF-100, který každou sekundu spálí 410 kilogramů leteckého petroleje a kapalného kyslíku. Jeho vývoj začal v prvních letech nového tisíciletí a technologicky vychází z ruského motoru RD-120, který najdeme na druhém stupni ruských raket Zenit. zkoušky motoru začaly v roce 2005 a o sedm let později byl certifikační proces u konce.
Zdroj: http://www.b14643.de/
Po technické stránce jde o vysokotlaký motor s uzavřeným cyklem, jehož plynový generátor pracuje v systému přebytku okysličovadla. Z generátoru pak jde natlakovaný plyn, který míří k turbočerpadlům vlastního motoru. Ta se pak starají o transport paliva a okysličovadla do samotné spalovací komory, kde je tlak 18 MPa. Motor YF-100 je schopen měnit intenzitu tahu od 65 do 100%, což raketě umožňuje létat po různých letových profilech. Motor umožňuje vektorování tahu ve dvou osách, přičemž rotaci zajišťují čtyři malé trysky s tahem 1 kN, které využívají peroxid vodíku a letecký petrolej.
Zdroj: http://www.b14643.de/
První stupeň rakety CZ-6 hořel tři minuty, během kterých spálil 76 tun paliva. Druhý stupeň má na délku sedm metrů a jeho průměr je 2,25 metru. Do svých nádrží pojme 15 tun paliva, které spotřebovává motor YF-115. Ten je schopen restartování, takže dokáže doručit náklad na různé dráhy. Motor má uzavřený cyklus, přičemž jeho tah ve vakuu je 17,8 tuny. Tah tohoto motoru lze také vektorovat ve dvou osách. O rotaci se stará čtveřice trysek s tahem 25 N.
Nad druhým stupněm najdeme třetí stupeň, který ale nemusí být použit vždy. Jeho délka je 180 centimetrů a průměr shodný jako u druhého stupně – 2,25 metru. Obsahuje čtyři motory YF-85 s celkovým tahem 410 kg. Jejich palivem je peroxid vodíku a letecký petrolej. Součástí horního stupně je osm manévrovacích trysek s tahem 100 N. Tento stupeň je také schopen restartů i při dlouhodobých misích. Čína upozorňuje, že díky tomuto stupni bude možné umísťovat náklady na vlemi přesně definované oběžné dráhy.
S nepříliš velkou sdílnosti okolo příprav na start kontrastuje poměrně velké množství údajů o vynášených satelitech. Šlo o nízkonákladové mikro- a cubesaty zaměřené na zkoušky technologií. Velká část patří mezi studentské projekty. Devět družic patří do sestavy čínských radioamatérských družic, které patří pod čínskou akademii věd. Všechny družice byly umístěny na dráhu skloněnou vůči rovníku o 97°.
-
CAS 3A (XW-2A)
Zdroj: http://space.skyrocket.de/Radioamatérský satelit CAS (Chinese Amateur Radio-Satellite) 3A (XW-2A) vážící 25 kilogramů má tvar krychle o hraně 40 centimetrů. Nese komunikační zařízení o frekvenci 145 MHz a několik senzorů, které zkoumají vlastnosti horních vrstev atmosféry. CAS 3A na sobě nese i dva subsatelity – CAS 3E (XW-2E) a CAS 3F (XW-2F), které patří mezi pikosatelity.
- Družice CAS 3B, 3C a 3D (XW-2B, 2C, 2D) jsou identické mikrosatelity – každý o váze 10 kilogramů. Jsou vybaveny telemetrickým vysílačem, který pracuje na radioamatérských frekvencích. Satelity mají na oběžné dráze vytvořit formaci, která bude zkoumat jevy v horních vrstvách atmosféry.
-
CAS 3E / 3F (XW 2E / 2F)
Zdroj: http://space.skyrocket.de/O satelitech CAS 3E (XW-2E) a 3F (XW-2F) jsme již psali u CAS 3A. Jejich váha je pouze 1,5 kilogramu a za úkol mají pouze pomáhat přenášet signál po oddělení od CAS 3A.
- CAS 3G (XW-2G) je cubesat o velikosti 2U a byl vyroben v Shenzhen Aerospace Dongfanghong HIT Satellite.
- LilacSat 2, který bývá někdy označován jako CAS 3H (XW-2H) vznikl na Technologickém institutu v Harbinu a váží 11 kilogramů. Velká část jeho technologií má sloužit pro studenty, kteří si tak mohou osahat kosmické technologie. Najdeme na něm třeba zařízení zachytávající identifikační signály z letadel, nebo snímač citlivý na tepelné záření. Satelit zároveň funguje i jako testovací zařízení pro software určený k ovládání družic.
Zdroj: http://space.skyrocket.de/
- NUDT-Phone-Sat je někdy označován jako CAS 3I (XW-2I) a díky váze 100 gramů patří mezi pikosatelity. Za projektem stojí Národní univerzita obranných technologií a úkolem tohoto satelitu je ověření funkčnosti takto malých družic na oběžné dráze. Za zmínku stojí, že mnoho technologií pochází z chytrých telefonů, které byly jen drobně upravené pro používání v kosmu.
- Tři satelity Kongjian 1A, 1B a 1C mají sloužit ke zkouškám nových technologií, ale nejsou o nich dostupné žádné bližší specifikace.
- Tiantuo-3 vznikl na Národní univerzitě obranných technologií a má sloužit ke zkouškám nových technologií – opět bez upřesnění.
- Xinyan-2 (NewTech-2) je 130 kilogramů vážící zařízení určené k ukázce schopností satelitů snímajících zemský povrch.
- Zheda Pixing 2A a 2B jsou identické satelity o váze 12 kilogramů. Jejich úkolem je demonstrovat chování různých technologií v kosmu. Jde třeba o setkávání na oběžné dráze, nebo manévry v malé vzdálenosti, let ve formaci, pokročilou navigaci i mikropulsní systém používající čpavek jako palivo. Satelity se budou orientovat i s pomocí systému GPS, miniaturizovaného akcelerometru a gyroskopů. Díky tomu budou moci velmi přesně kontrolovat svou polohu a orientaci.
Zdroje informací:
http://www.spaceflight101.com/
http://www.b14643.de/
http://space.skyrocket.de/
Zdroje obrázků:
http://i.imgur.com/8Eq3M3V.jpg
http://i.imgur.com/G5k5IBP.jpg
http://www.b14643.de/Spacerockets_1/China/CZ-NGLV/Gallery/YF-100_b.jpg
http://space.skyrocket.de/img_sat/cas-3a__1.jpg
http://space.skyrocket.de/img_sat/cas-3e__1.jpg
http://space.skyrocket.de/img_sat/lilacsat-2__1.jpg
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/2144320_orig.jpg?345
http://www.b14643.de/Spacerockets_1/China/CZ-NGLV/Gallery/YF-100_g.jpg
http://www.b14643.de/Spacerockets_1/China/CZ-NGLV/Gallery/YF-115_2big.jpg
Čína jede!
Ta-dá! Potlesk pro novou raketu a chvála za aktuální článek!
Stogramová družice. Pořád si na to nedokážu zvyknout. Něco takového by spíš patřilo do kategorie „kosmické smetí“ 🙂 Ta poznámka o mobilních telefonech je ale velmi výstižná a hned to vypadá jinak.
Nezbývá než gratulovat. Jsem jediný komu ta raketa připomíná VEGu (ESA)?
Ano, designově jsou si docela podobné. 🙂
Motor YF-115 by měl pracovat s uzavřeným cyklem.
To je divné, spaceflight101 uváděl včera otevřený cyklus (momentálně je web nedostupný, tak to nemohu zkontrolovat), ale wiki píše o uzavřeném cyklu. Zkusím k tomu dohledat další informace. Díky za upozornění.
Zkontroloval jsem onu stránku na spaceflight101 v Google cache a o otevřeném cyklu se tam nehovořilo. (Aktuálnost stránky v cache ovšem samozřejmě zaručit nelze, takže jsem možná četl jiný text.)
Dobrá změním to na uzavřený cyklus. Díky za info.
Ahojte, mám takovou drobnou otázku. Napadá Vás někoho prooč by Čchang-čeng 11 měla mít motory jenom na tuhá paliva (krom toho klasického, dá se na to strčit velká atomovka a má to dlouhý datum trvanlivosti )
Hezký den,
ten důvod je podobný jako u evropské rakety Vega, která také sází na motory na tuhá paliva. Ty jsou totiž na svůj výkon poměrně levné a svým způsobem i jednoduché – nejsou v nich žádná čerpadla, plynové generátory a podobně.
Děkuji, v jednoduchosti je síla, to je pravda…
„Čína opět dokázala, že její plány a kroky jsou skutečně nevyzpytatelné…“
Článok je vcelku fajn, ale s tým prvým odsekom rozhodne nesúhlasím. Tento štart (narozdiel od niektorých iných čínskych štartov) nebol nijako prísne utajený a to, že sa plánuje na polku septembra sa vedelo už od augusta, presnejší dátum (pôvodne 19. septembra) bol známy už od 2. septembra. Takže pre toho, kto sa o problematiku trochu viac zaujíma, až taký nevyspytateľný a prekvapivý nebol. Mimochodom, v čínskych médiách je ich kozmonautika propagovaná pomerne hodne, to že to nepreberajú západné médiá a autori je ich problém.
Snažím se sledovat mnoho informačních zdrojů, aby mi uniklo jen minimum informací. Bohužel všechno se stíhat nedá. U Číny se již několikrát stalo, že došlo ke startu, o kterém se na mnou sledovaných zdrojích předtím vůbec nepsalo. Co se týče aktuálního letu CZ-6, tak u něj byla poslední informace, ke které jsem se dostal – druhé pololetí roku 2015.
Rád budu vylepšovat kvalitu informací, které na našem webu jsou. Mohl bych Vás požádat o doporučení některých vhodných zpravodajských webů, které informují s předstihem o plánech čínské kosmonautiky? Ideálně v angličtině, protože čínsky neumím a sázet na online překladače se mi moc nechce. 🙂
No tak pre aktuálne informácie plne postačuje pozornejšie sledovať vlákno o čínskej kozmonautike na fóru nasaspaceflight.com, kde boli aj spomínané informácie o pripravovanom štarte CZ-6:
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?board=40.0
Ďalšími dobrými stránkami o čínskej kozmonautike s množstvom obrazového materiálu sú aj http://sinodefence.com/ a (žiaľ čisto po čínsky) http://www.chinaspaceflight.com/
Díky za info. Ten web sinodefence nevypadá zle.
Na ten sinodefence jsem se už dlouho nepodíval a udělal jsem chybu. Hodně se to rozjelo, koukám. A historie, málo známá, paráda. Dík za připomenutí.
Dobré odkazy! Podle letového plánu z toho fóra to vypadá, že se příští rok můžeme těšit na dva pilotované lety. Shenzhou-11 je plánovaná na květen, čili by to znamenalo, že Tiangong-2 vypustí asi už v první polovině roku, protože nevím, kam jinam by letěli. Leda by světu chtěli vytřít zrak třeba obletem Měsíce.. Proč ne, nevím do jaké míry jsou lodě Shenzhou odvozené od Soyuzů, ale ty byly k obletům Měsíce původně zamýšleny ; ) U Číny člověk nikdy neví..
Určitě se jedná o let ke stanici Tiangong-2. Prozatím je oficiálně schválen pouze jeden + jedna zásobovací mise nové nákladní lodi Tianzhou.
Slappy, právě v Chinadefense se o původu Shenzou dočteš. Myslím že je to velmi objektivně napsané.
Jinak jsem si našel na Youtubu film o zakladateli činské kosmonautiky a šéfovi činského raketového programu Tsienovi. Jsou u toho angl. titulky a je velmi zajímavý, je sice občas hodně patetický jak číňané umějí (naopak naši neumějí, spíš jsou v tomto ohledu masochist) ale docela objektivně zobrazují jeho působení v USA a jeho zadržování bez nějaké ideologické nenávisti. Lze jen doporučit.. https://www.youtube.com/watch?v=nnXf-T4jEkQ
V prvom rade gratulácia Číne za úspešný štart novej rakety CZ-6. V druhom rade poďakovanie autorovi za vynikájúci článok plný informácii. Len by som mal jednu doplňujúcu otázku – aké palivo používa motor YF-115 v druhom stupni?
Stejné jako v prvním stupni, tedy tekutý kyslík a RP-1.