Pomalu už nám začínají docházet superlativy, kterými bychom ohodnotili snímky, které nám posílá americká sonda New Horizons. Ta v červenci prolétla kolem trpasličí planety Pluto a nyní nám postupně posílá své fotky. Jestliže minulé nadílky ukázaly, že Pluto je mnohem zajímavější, než jsme si mysleli, pak nová série snímků bez přehánění posadí na zadek všechny fanoušky kosmonautiky. Nepřeháním! Pluto, které bylo ještě na začátku roku prachbídnou tečkou v černé tmě se nám teď ukazuje v detailech, které doslova berou dech.
Někteří fotografové tvrdí, že neexistují špatné fotky, ale jenom špatné světlo. Světlené podmínky dokáží se snímanou scénou čarovat přímo neuvěřitelně. Úvodní obrázek dnešního článku to vysvětluje lépe než tisíc slov. Srpek Pluta odzadu osvětlený Sluncem odhaluje plastičnost svého povrchu. Člověk doslova cítí, že si může sáhnout na hory Norgay Montes a Hillary Montes vysoké 3,5 kilometru i hladké pláně Sputnik. Fotka vznikla 15 minut po maximálním přiblížení, když se sonda otočila zpět k trpasličí planetě. Snímek vznikl ve vzdálenosti 18 000 kilometrů od Pluta a pokrývá oblast širokou 1 250 km.
Aktuální fotky ukazují ještě jednu důležitou věc – zatím všichni velebili jen fotky z kamery LORRI, která dělá detailní snímky. Ano, bylo to velebení právem, protože její fotky přináší bezkonkurenční detaily. Mohl ale snadno vzniknout dojem, že ostatní přístroje nestojí za pozornost. Všechny aktuálně představené fotky přitom pochází z kamery MVIC, o které se doposud téměř nemluvilo – a teď se Popelka dostala na ples.
„Tyhle fotky jsou zlatý důl. Pluto nám na nich odhaluje nové detaily o své atmosféře, horách, ledovcích a pláních,“ nešetří tradičně chválou Alan Stern, vedoucí vědecký pracovník celé mise. Snímky z kamery MVIC nám totiž prozrazuje nečekaně mnoho informací i o řídké atmosféře trpasličí planety, která je tvořena převážně dusíkem. Zadní světlo odhaluje jednotlivé vrstvy, které sahají až do výšky 100 kilometrů.
„Tyhle fotky jsou nejen vizuálně ohromující, ale tyto mlhy, které jsme vyfotili, mohou ze dne na den ovlivňovat počasí na Plutu – tak jako to známe ze Země,“ popisuje s nadšením Will Grundy z Lowellovy observatoře v Arizoně. Tyto střípky poznání doplňují naše dosud nasbírané znalosti o světě, kde zřejmě funguje něco na způsob koloběhu vody, jen s tím rozdílem, že tady se vše odehrává při extrémních mrazech a spíše než o vodu tu jde o dusík, který tvoří zdejší led.
„Nečekali jsme, že na Plutu, v těchto mrazivých podmínkách vnější Sluneční soustavy, objevíme ledovcový systém založený na dusíku,“ popisuje Alan Howard z university of Virginia v Charlotesville a dodává: „Proces je zřejmě poháněný slabým slunečním světlem a můžeme jej směle porovnat s koloběhem vody, který známe ze Země. Voda se vypařuje z oceánů, sněží zpátky na povrch a koloběh se uzavírá tím, jak ledovce pomalu plynou do údolí.“ A Alan Stern jej doplnil: „Pluto je v tomhle ohledu překvapivě podobné Zemi – a ani tohle nikdo nečekal.“
Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
http://www.astro.cz/
Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nh-apluto-wide-9-17-15-final_0.png
http://www.nasa.gov/…/files/thumbnails/image/nh-apluto-mountains-plains-9-17-15_0.png
http://www.nasa.gov/…/files/thumbnails/image/nh-apluto-low-haze-9-17-15-updated.png
http://www.nasa.gov/…/files/thumbnails/image/nh-1overview_reduced-annotated-9-17-15.jpg
http://www.nasa.gov/…/files/thumbnails/image/nh-2flow-detail-hiphase-annotated-9-17-15.jpg
Vskutku úchvatný svět, který asi málokterý vědec očekával, o laicích ani nemluvě. 🙂
Loni Rosetta, letos New Horizons … jsou to žně nových a překvapivých objevů poslední dobou – paráda.
Jen taková drobnost, nové snímky jsou osvětleny spíš zadním světlem a ne bočním, jak se píše v článu – stíny jsou na úvodním panoramatu vrhány zvrchu téměř svisle dolů, směrem ke kameře. Slunce bylo schováno za Plutem, ne vlevo, či vpravo od něj.
To s tím světlem je pravda, přeformuluju to, díky.
Povedala by som, že práve laici také niečo mohli načať, nakoľko ich fantázia nie je obmedzovaná faktami. 🙂 Ale naozaj, úplného laika aj z vedeckého hľadiska úžasná snímka sotva nadchne, majú latku úplne mimo a z letargie by ich vytrhla len snímka mimozemšťanov či aspoň vybuchujúcej planéty…
Inak, mne sa najviac páči tá snímka, kde je zboku viditeľná atmosféra.
Tedy ten druhý snímek (výřez)…. je neuvěřitelný. Tomu říkám kvalitně nasvícená scéna. Jako bychom letěli nad Himalájemi.
No právě…už se těším na další kolo konspiračních teorií… 😀
😯 nemám slov!!
jsem nejdřív myslel, že je to render, ale ony to jsou skutečné fotky !!! jestli toto neinspiruje kongres k zafinancování (alespoň) flyby misí k dalším KBO’s, tak už nevím…
Mám vážnou obavu, že žádného kongresmana ani jiného politika pranic nezajímají výsledky, které se dostaví 5, 10, 15 a více let po jeho funkčním období. A to je podle mě ten hlavní původ problémů financování a nadšení do kosmonautiky. Dneska není nikdo zvědaví na tak dlouhé čekání, všichni chtějí všechno hned. A to včetně nás velkých fandů, neustále naříkáme že všechno moc trvá a co teprve ti co je vesmír moc nebere :o(
: ( bohužel, bude tomu tak.. kdyby tak i výplaty dostávali až po deseti letech, to by hnedka jejich vize byly mnohem dlouhodobější.. ale to už je off topic.
no což, my se můžeme těšit na celoroční přísun takovýchto úžasností. a až začnou chodit barevné (a multispektrální) obrázky..!!
a jak už poznamenal pan Pospíšil, je tady Rosetta, jejíž dataset jsme ještě zdaleka neviděli celý (těším se třeba na viditelné změny komety po průletu přísluním). taky Dawn a chudinka Ceres, jež jsou trochu zastíněni famózností Pluta a úspěchem New Horizons. a nezapomínejme na Cassini a již za necelý rok nás začne fascinovat Juno : ) zlatá doba robotického průzkumu. hotové kosmo Vánoce!
Ha! Just what i was talking about:
blogs.esa.int/rosetta/2015/09/18/comet-surface-changes-before-rosettas-eyes/
Naprosto zasloužená pozitivní superlativa. Ten druhý snímek je skutečně dech beroucí.
zdravim preco su vsetky fotky ciernobiele?
Hezký den, je to tím, že snímky nebyly nijak kolorovány.
Hlavní kamera snímá pouze intenzitu světla. Barevné fotky vznikají po kombinaci s daty z druhé kamery, která má barevné filtry, ale nižší rozlišení.
Tyto snímky sice byly pořízeny kamerou, která barevnými filtry disponuje, přesto jsou pouze černobílé, jelikož během nejbližšího průletu nebyl čas fotit třikrát tolik obrázků (pro každý odstín je potřeba udělat snímek zvlášť a výsledek se složí do RGB). Respektive nezbyl by čas při nejtěsnějším přiblížení fotit zároveň detaily kamerou LORRI (ty ještě nejsou na Zemi a zaručeně nám z nich ‚spadne čelist‘) : ))
Pro bližší info (v angličtině) tradičně perfektní rozbor od Emily:
http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2015/09171318-spectacular-new-horizons-mvic-haze.html
Fakt nadhera..
Ten poslední snímek je skvělý. Člověk tam skoro vidí „lesy“ napravo a pak samozřejmě ten sunoucí se ledovec.
No teda… Tohle už si skoro říká o lander.
Neuvěřitelné,fakt nádhera.Nemám slov.
Doporučuji ten úvodní snímek v maximálním rozlišení: http://pluto.jhuapl.edu/Multimedia/Science-Photos/pics/Pluto-Wide-FINAL-9-17-15.jpg
To je teprve paráda.
Snimky su uzasne. Porvtdzuju, ze Pluto zije vlastnym zivotom, vyvija sa a nie je len bombardovane ako Mesiac.
Je skoda, ze sonda nezakotvila na obeznej drahe a nemala potrebne vybavenie. Vyuzijuc dlhodoby prieskum pomocou spektrometrov, magnetometrov a polarimetrov, este len vtedy by sa dala robit neskutocna veda. Takto sa mozeme vytesovat z tychto snimkov.
Souhlas. Před příletem mi existence umělé družice Pluta nepřipadala tak akutně nezbytná, ale čím víc fotek přichází, tím víc měním názor. A dnešek to dorazil. Opravdu nečekaně různorodý objekt, kde by družice měla pořád co dělat a hodně dlouho bychom se nenudili. Kdyby to šlo vyměnit-kolem Ceres by stačil průlet. Na druhou stranu očekávaný průlet kolem neznámého MU69 bude také velmi zajímavý.
Ale zpět do reality. Družice Pluta určitě realizovatelná byla i našimi současnými prostředky, ale vyžadovalo by to menší rychlost (takže by se doba letu velmi výrazně prodloužila) nebo sebou táhnout obrovské množství paliva. Vždyť i Cassini brzdila jak o život celých 96 minut a to jí ještě pomáhala gravitace obří planety, s čímž u Pluta počítat nelze.
S tým celkom nesúhlasím. Okolo Ceresu stále obieha sonda Dawn na stále nižšej a nižšej obežnej dráhe a pôvod bielych škvŕn je stále neznámy…
Takže ja som za družicu aj na Cerese aj na Plute.
Ale to já taky. Jen jsem to postavil jako že máme jednu sondu na průlet a jednu na oběžnou dráhu a můžeme je umístit k Plutu a k Ceres. V tom případě by asi zvítězila družice Pluta. Na druhou stranu bychom se ale připravili o napínavou objevitelskou cestu do neznáma k neznámému tělesu. Takže nakonec je to vyvážené a jsem spokojen 🙂
Už mi je to jasné…
To je úžasné, ještě že se to podařilo a mohli jsme tyto fotografie vidět.
Úžasné snímky a moc pěkné vaše komentáře. Já ještě musím pochválit pěkný Dušanův text, čte se to hezky plynule a je to šťavnaté. 🙂
Moc díky za pochvalu, to mne těší. 😉
Nááádhera, škoda že jsem slepej 😀 pro mě jsou komentáře důležitější než obrázky, díky všem.
Je to vskutku jeden z nejkrásnějších pohledů, co sondy napříč Sluneční soustavou dokázaly poskytnout!
Jen pod malým úhlem osvícený srpek Pluta halí vysoko sahající vrstvitá mlha kopírující zakřivení planetky. Části povrchu dominují špičatê ledové hory vrhající dlouhé stíny, ve kterých ale není úplná tma, díky atmosférou rozptýlenému soumračnému světlu. Pás pohoří náhle končí a střídá ho širá hladká pláň viskózního exotického ledu, rozlévajícího se do okolních nížin a údolí. Různé oblasti ledovce vykazují odlišné odstíny a místy je vidět polygonální segmentová struktura. Zakřivený obzor lemují další horské štíty, tyčící nad krajinou tak, jak to na Zemi nikdy neuvidíme, protože na rozdíl od malého Pluta je výška pozemských hor oproti zakřivení naší planety zanedbatelná. Zbytek terénu je hrubý a rozeklaný s těžko zachytitelnými strukturami (vážně to místy připomíná z výšky viděný les, jak zde někdo dříve poznamenal). Na snímku není vidět ani jediný impaktní kráter! Vskutku živoucí mimozemská krajina…
Děkuju, to mě doopravdy potěšilo. Takže se Pluto vůbec nepodobá našemu Měsíci? Žádné krátery, vždyť tam musí létat hromada smetí. Hm… Doopravdy, zajímavá trpasličí planeta:-D
Přesně tak, kráterů je zde minimum. Podle dosavadních znalostí to vypadá, že zde tečou ledovce, které pokrývají starší terén i se staršími krátery.
Vezmu v úvahu i dřívější snímky s pohledem z větší dálky na celou polokouli Pluta, nejen fotku, kterou jsem popisoval výše.
Světlá planina Sputnik Planum ve tvaru lidského chodidla má napříč přes tisíc kilometrů a po kráterech na ní nejsou ani stopy. Sousední ještě větší oblast Cthulhu Regio je tmavá a krátery na ní jsou, ale vypadají, jakoby se přes ně ten ledovec přehnal několikrát. Zmučené erozí až hanba. I když sem tam se v některých kráterech zachoval i nějaký ten centrální vrcholek. Zbytek povrchu je světlejší, ale zdaleka ne tak vyhlazený jako Sputnik Planum. Pod svrchní vrstvou prostvítá mnoho kruhových struktur – tedy pravděpodobně impaktních kráterů, překrytých pozdějšími procesy novým materiálem.
Našemu Měsíci se Pluto moc nepodobá. To spíše Marsu či Tritonu…
Děkuju za vyčerpávající komentář. Mars si pamatuju:D Ale Triton NE 😀 hlavně už aby tu byly barevné fotky. Jinak tekoucí ledovce budou určitě žluté 😀 Hezký večer všem.