Jestliže o misi Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) americké NASA lze říci, že i po deseti letech od startu (12. 8. 2005) je největším producentem dat od Marsu a posílá více než polovinu všech dat od marsovských misí, neznamená to, že by ostatní chtěly stát v ústraní. Také indická vesmírná agentura ISRO publikovala krásné snímky Marsu pořízené její družicí Mangalyaan, známou též pod zkratkou Mars Orbiter Mission (MOM). Podívejme se na detail Valles Marineris i na kráter, ve kterém přistála Curiosity.
Ačkoli úvodní snímek není nejnovějšího data, neztrácí nic na své kráse. Zobrazuje klasický pohled na Mars se světlými oblaky a ledem v oblasti pólu a dále sopečnou oblastí Tharsis vlevo a údolím Valles Marineris vpravo. To jsou přesně ty útvary, které fascinují nejednoho nadšence astronomie. Olympus Mons je největší sopkou Sluneční soustavy, s výškou 24 km nepřestává udivovat. Je tak velký, že jej nejlepší amatéři dokážou zachytit fotograficky ze Země. Podobně Údolí Marinerů je útvar zachytitelný fotograficky přes dalekohled, ale mnohem lépe vynikne až z kosmické sondy. Také Mangalyyan nám podává krásné svědectví o dávných silách, které musely tvořit tuto až 7 km hlubokou, 200 km širokou a 4000 km dlouhou trhlinu na tváři Rudé planety.
Další snímek však ukazuje, že kromě přehledových obrázků umí indický orbiter i pěkné detailní záběry povrchu. A navíc ve 3D. Na obrázku vidíme údolí Ophir Chasma, které severním výběžkem nejširší střední části Valles Marineris. Fascinující trojrozměrné pohledy dávají i tak jen stěží představu několik kilometrů vysokých srázů…
Také Indové museli počkat, až se Mars vynoří z blízkosti Slunce (konjunkce nastala 14. června 2015). Snímek Ophir Chasma vznikl 19. července z výšky 1857 km a má rozlišení 96 metrů na pixel. V údolí, které je asi 317 km dlouhé, lze pozorovat mnoho vrstev materiálu a dno je pokryto jejich nánosy.
Další snímek nám ukazuje mimo jiné kráter Gale, známý jako místo přistání vozítka Curiosity. Dobře patrné jsou tmavé duny obepínající středovou horu Aeolis Mons. Snímek byl pořízen z výšky 9004 km.
Mangalyaan je první indickou sondou zkoumající Sluneční soustavu. Startovala 5. listopadu 2013 a na oběžné dráze planety se usadila 24. září 2014. Kolem Marsu nyní obíhá po protáhlé eliptické dráze s nejbližším bodem k povrchu 421 km a nejvzdálenějším kolem 76 000 km. Oběh jí trvá asi 72 hodin (3,2 dne na Zemi).
V současné době, započteme-li i čerstvý přírůstek NASA, sondu MAVEN, obíhá Mars 5 funkčních umělých družic (tedy s MRO, Mars Odyssey, Mars Express) a k tomu na povrchu pracují dvě aktivní vozítka (Opportunity a Curiosity).
Mangalyaan je podobně jako MAVEN zaměřena především na atmosféru Marsu, ale snímky jsou také krásným produktem této mise, to jí nelze upřít. Základní průzkum měl trvat 6 měsíců. Mezitím byla díky dobrému stavu sondy mise prodloužena o dalších šest měsíců.
Zdroj informací:
http://www.universetoday.com/
Zdroje obrázků:
http://i2.wp.com/www.universetoday.com/wp-content/uploads/2014/10/1782270_1563749187181771_670497199779229848_o.jpg
http://i1.wp.com/www.universetoday.com/wp-content/uploads/2015/06/valles-marineris-1.jpg
http://i2.wp.com/www.universetoday.com/wp-content/uploads/2015/08/ophir-chasma-2.jpg
http://i0.wp.com/www.universetoday.com/wp-content/uploads/2015/08/gale-crater-1.jpg
Díky za upozornění na překlep v datu startu sondy (2003->2013). Ačkoli jsem to po sobě četl 2× a ještě jsem použil Word na případné překlepy, tohle je ta s chyb, co autor prostě nevidí a přehlíží při každém čtení 🙂
Mi to povídej… 😉 Tady pomůže jen „Víc očí víc vidí“
Je to obrovský úspěch Indů, zejména když Rusové, Japonci i Číňané nemají u Marsu nic, resp. jejich snahy byly marné.
Číñanů bych se zastal. Jsou v tom zcela nevinně. Jen vsadili na špatného koně. Nulový výsledek jejich pokusu o Mars se snad ani nedá neúspěchem nazvat. Zato jejich měsíční program zatím vychází moc pěkně. K tomu navíc přihodili průlet 3 km od Toutatisu.
No, tahle mise je kompletně indická, tedy raketa, sonda i unikátní způsob navedení k Marsu. Je to samozřejmě obrovský úspěch Indů, ukazující schopnost rodící se supervelmoci a předmět národní hrdosti. A to je u nich, stejně jak u Číňanů, velmi důležité. U číňanů zřejmě rozhodlo to, že náskok USA ve výzkumu Marsu je už obrovský a mise by kromě dílčích poznatků nic nepřinesla, takže raději se soustředila na opuštěný Měsíc. Ovšem, Číňané postupují krok za krokem a uvidíme. Konec konců, i pro Indy to byl spíše technologický demonstrátor a doufám, že je to povzbudí do dalšího dobrodružství.
No, „kompletně“…raketa má motor „vobšlehlý“ z Ariane 1-4. 😉
A sonda stále funguje a předává data.
E
Tak zase na druhou stranu zase ti Japonci mají svůj modul na ISS a umí tam vozit náklady. Zrovna teď tam zase poletí.
Hned na první fotce mě první napadlo, že vidím komín a následně kouř unášený ve větru, drobný problém je, že by ten komín musel mít asi 20km v průměru 😀
Hezký článek, díky
Jo s tím komínem a Valles jako kouř je to dobrý postřeh, to pobavilo 🙂
Na to, ze MOM je len testovaci kusok, prinasa uctyhodne skutocnosti-od vedeckych, technologickych az po komercne. Rad by som indov videl spolupracovat s cinanmi na dobyvani Mesiaca, hoci to je utopia.
Konspirační teoretici budou mít zase co zapít – už i Indie se připojila na seznam zemí konspirujících s Američany k utajení jejich vesmírných lží. 😀