sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Crew-12)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

    krátké zprávy

    Eutelsat

    Společnost Eutelsat podepsala finanční balíček v hodnotě 975 milionů eur s francouzskou exportní úvěrovou agenturou, který má pomoci financovat 440 náhradních družic pro konstelaci širokopásmové sítě OneWeb na nízké oběžné dráze Země (LEO).

    Space Systems

    Společnost Space Systems oznámila smluvní dohodu se společností PickNik Robotics na podporu vývoje softwaru pro misi Fly Foundational Robotics (FFR) agentury NASA. FFR se zaměřuje na rozvoj schopností robotické manipulace na oběžné dráze.

    The Exploration Company

    Francouzsko-německá letecká společnost The Exploration Company dokončila simulované testy přistání na vodní hladině své lodi Nyx, modulární, opakovaně použitelné kosmické loďi určené k přepravě nákladu i posádky na nízkou oběžnou dráhu Země.

    Orbex

    Britská společnost Orbex, která se zabývá vyvojem nosných raket, oznámila, že podala návrh na nucenou správu poté, co selhalo několik pokusů o zachování financování společnosti.

    SpaceX

    Investoři a obchodníci ve vesmírném sektoru očekávají, že plánovaná primární veřejná nabídka akcií (IPO) společnosti SpaceX v letošním roce vyvolá nárůst kapitálu v celém odvětví, ale ne bez rizika, že v budoucnu odvede pozornost investorů od ostatních společností.

    Německé letecké a kosmické centrum

    Bavorský ministerský předseda Markus Söder 4. února oznámil, že Německé letecké a kosmické centrum (DLR) obdrží 58 milionů eur na vybudování Centra pro řízení lidského výzkumu, které bude podporovat budoucí robotické a lidské výzkumné mise. Celkové náklady na zařízení činí 78 milionů eur a kromě bavorského financování DLR investuje 20 milionů eur ze svého institucionálního rozpočtu.

    ULA

    Vedoucí pracovníci společnosti United Launch Alliance uvedli, že odchod dlouholetého generálního ředitele Toryho Bruna měl na společnost dopad. Podle nich to však nezměnilo schopnost společnosti ULA plnit její hlavní úkol: zvyšovat rychlost startů nové rakety Vulcan.

    NRO

    Národní průzkumný úřad přidal do rostoucího seznamu dodavatelů, které testuje pro budoucí zpravodajské mise, tři nové firmy zabývající se komerčním zobrazováním. Jedná se o společnosti HEO, SatVu a Sierra Nevada.

    Naše podcasty

    Doporučujeme

    Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

    Poděkování

    Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

    První krok k těžbě asteroidů

    „I cesta dlouhá tisíc mil začíná prvním krokem“ – výrok přisuzovaný čínskému učenci Konfuciovi se krásně hodí na situaci, ke které došlo včera na ISS. V příštích desetiletích se možná začne rozjíždět největší těžební projekt v historii lidstva – dobývání zdrojů z asteroidů. Ale k tomuto cíli vede mimořádně dlouhá cesta, na kterou se musí technika řádně připravit. Všemu pochopitelně předchází testování těch nejzákladnějších systémů. Ze všeho nejdříve musíme být schopni najít asteroidy vhodné pro těžbu. Z přechodové komory japonského modulu Kibó byl včera vypuštěn cubesat Arkyd 3 Reflight (A3R). Tento satelit má ověřit základní systémy, které mají používat příští dalekohledy od firmy Planetary Resources. Ty už budou samozřejmě větší a jejich úkolem má být zkoumání složení asteroidů a vytipování vhodných kandidátů pro případnou budoucí těžbu.

    Satelit A3R po vypuštění
    Satelit A3R po vypuštění
    Zdroj: http://pri.wpengine.netdna-cdn.com/
    Satelit A3R po vypuštění
    Satelit A3R po vypuštění
    Zdroj: http://pri.wpengine.netdna-cdn.com/

    Aktuálně vypuštěný satelit byl na stanici dopraven v dubnu na palubě lodi Dragon a po vypuštění by měl fungovat zhruba tři měsíce, než shoří v atmosféře. Ještě letos by se měl na oběžnou dráhu dostat pokročilejší typ zkušebního 6U cubesatu, nazývaný Arkyd-6 (A6). Ten má sloužit ke zkouškám dalších systémů např. senzorů pro infračervené snímkování.

    Počítačová vizualizace satelitu Arkyd-6 (A6)
    Počítačová vizualizace satelitu Arkyd-6 (A6)
    Zdroj: http://pri.wpengine.netdna-cdn.com/

    Zdroje informací:
    http://www.planetaryresources.com/
    http://www.kosmo.cz/

    Zdroje obrázků:
    http://pri.wpengine.netdna-cdn.com/…/A3_Stowed_ISO_IMG_3843-680×680.jpg
    http://pri.wpengine.netdna-cdn.com/…/A3R_PlanetaryResources_Deploy1-680×453.jpg
    http://pri.wpengine.netdna-cdn.com/…/A3R_PlanetaryResources_Deploy3-680×453.jpg
    http://pri.wpengine.netdna-cdn.com/…/2015/04/External-5j-680×452.jpg

    Hodnocení:

    0 / 5. Počet hlasů: 0

    Sdílejte tento článek:

    Další podobné články:

    Komentáře:

    Odběr komentářů
    Upozornit
    13 Komentáře
    Nejstarší
    Nejnovější Nejvíce hodnocený
    Inline Feedbacks
    Zobrazit všechny komentáře
    bozner
    bozner
    10 let před

    Myslím že to je asi zbytečné, žádná těžba z asteroidů se nebude vyplácet. Každé kilo dopravené mimo Zemi je šíleně drahé. A to souvisí i s návratem na Zem, protože tepelný štít který by byl potřeba na návrat přes atmosféru by musel startovat také. Zatím to beru jako sci-fi, stejně jako cestu lidi na Mars, prostě vyhozené peníze. Lepší by byly automatické sondy které by zkoumaly zajímavé objekty ve Sluneční soustavě. Aspoň že to Pluto dopadlo.

    Lubix
    Lubix
    10 let před
    Odpověď  bozner

    Ono to neni tak neekonomický jak by se mohlo zdát. předpokládám že vytěžené materiály budou zpracovaný přímo ve vesmíru a na zem budou chodit až hotový výrobky a těch stejně nebude tolik jelikož většina produkce pude na stavbu vesmírnejch lodí a základen a tak ani nebude potřeba toho tolik vozit až na zem.

    Racek
    Racek
    10 let před
    Odpověď  Lubix

    No, muselo by se jednat o opravdu vzácné kovy, jinak si nedovedu představit smyslplnou efektivnost. Nicméně, těžit kovy jako Wolfram, iridium, platina atd. je velmi obtížné i na zemi. Techniky těžby i zpracování jsou i na zemi velice obtížné, navíc na tělese bez gravitace a vody či atmosféry, no nedovedu si to představit. Takže, jedině rudy posílat ke zpracování na zem. Obrovská spotřeba ehnergie při těžbě, obrovská spotřeba paliva, nové dosud neznámé tecnologie…
    No, možná tak za 100 let a za stamilirdy tolárků … takže tohle mě opravdu nevzrušuje. Ovšem průzkum, proč ne.

    gg
    gg
    10 let před
    Odpověď  Racek

    Tak energie je tam k dispozici neomezeně mnoho, a mikrogravitace, prakticky neomezené množství vakua a absence nutnosti brát ohledy na životní prostředí 😉 by snad také mohly přispět k realizovatelnosti nových technologických procesů.

    VaclavC
    VaclavC
    10 let před
    Odpověď  bozner

    Podle mne je to zajímavé hlavně pro získávání surovin pro použití mimo Zemi. Právě by to mohlo být o hodně lepší než je tam pracně dopravovat z naší gravitační studny.

    A kdyby se podařilo vytvořit něco soběstačného, co bude ty suroviny jenom odesílat na Zemi, tak to také nakonec může být zajímavé i ekonomicky.

    Nějak se ale začít musí.

    gg
    gg
    10 let před
    Odpověď  bozner

    Ono kdybychom na Psyché nebo nějakém jiném podobném šutru našli hromadu platiny, tak se naše civilizace od základu změní. 😉

    kopapaka
    10 let před
    Odpověď  bozner

    Jakmile se rozjede nějaké to zpracování ve vesmíru, tak by neměl být problém vyrábět i tepelné štíty. Vtip je hlavně v tom, že na rozdíl od těch běžných, tyhle právě nebude tolik omezovat hmotnost – hlavně pokud půjdou před přistáním odhodit 🙂

    Steve
    Steve
    10 let před

    Domnívám se, že před zvládnutím těžby na asteroidech by lidstvo se mělo nejprve zabývat technologií odklonění asteroidu v případě hrozící kolize se Zemí. Až do nás jednou nějaký asteroid o několika km práskne, tak nastane globální katastrofa a kdo přežije, tak bude mít úplně jiné starosti.

    bozner
    bozner
    10 let před
    Odpověď  Steve

    To máte pravdu, to si říkám taky.

    Milan Školuda
    Milan Školuda
    10 let před
    Odpověď  Steve

    No a keď sa nad tým trošku zamyslíte, zistíte, že ide o jednu a tú istú vec. Keď dokážeme z asteroidu získavať suroviny, dokážeme celkom účinne ovládať aj jeho dráhu (zmena hmotnosti, sonda slúžiaca ako „gravitačný traktor“, a pod.). Takže jednoznačne tadiaľto vedie tá správna cesta. Treba si totiž uvedomiť, že väčšina ľudí, ktorí „sedia“ na tých potrebných prachoch, rozmýšľa v intenciách: aký zisk mi to prinesie. A ťažba na asteroidoch predstavuje do budúcnosti ten úplne najväčší zisk, čo v konečnom dôsledku môže významne pomôcť rozvoju technológií, ktoré nás pred asteroidmi uchránia.

    Steve
    Steve
    10 let před
    Odpověď  Milan Školuda

    Současné náklady na vesmírného turistu o hmotnosti např. 60 kg pouze na oběžnou dráhu a zpět byly nedávno odhadované v souvislosti s tou sopranistkou na neuvěřitelných 50 mil. dolarů, dostat do vesmíru a případně zpět např 500 kg nákladu, představuje enormní náklady na raketové nosiče a pokud bychom brali v potaz reálné kosmické plavidlo na dálkové lety do vesmíru Dragon V2 od Space X, tak návratová kapacita není ani zde bůhvíjak velká. To by na asteroidech museli být šutry diamantů nebo být celé ze zlata, popř. z jiných extrémně vzácných prvků, aby se těžba vyplatila. I tak by případný transport po pár stovek kg na Zem stál stamilióny dolarů, možná miliardy, tak nevím jestli by taková těžba by byla při současných malých přepravních kapacitách byla vůbec rentabilní ?

    kopapaka
    10 let před
    Odpověď  Steve

    Přinejhorším si dokážu představit kompletně řízený dopad třeba desetitunového asteroidu sestaveného z vytěžených materiálů – vše, snad kromě řídící jednotky, by se dalo vyrobit tam nahoře… Je otázka, jaká by byla dopadová rychlost takového „kontejneru“ bez padáku…

    Spytihněv Čumpelík
    Spytihněv Čumpelík
    10 let před

    Tak druhý pokus se podařil. V říjnu 2014 první Arkyd sdílel osud společně s havarovaným Cygnusem.

    Těžba samotná je jistě stále velmi futuristická záležitost, ale vysílání průzkumných sond k vybraným kandidátům na těžbu je věc reálná a těším se na to.

    Děkujeme za registraci! 

    Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

    Děkujeme za registraci! 

    Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.