Někteří čtenáři možná nerozumí názvu článku, proto rád přidám vysvětlení. Skvělý český popularizátor kosmonautiky a nekonečná studnice znalostí na toto téma, Mgr. Antonín Vítek, CSc. totiž v červenci 2011 při rozhovoru pro Lidové noviny prohlásil: „“Potřeboval bych se dožít 15. července 2015, kdy sonda New Horizons One proletí ve vzdálenosti 15 tisíc kilometrů od Pluta a pořídí jeho snímky i snímky čtyř jeho měsíců. A taky bych se chtěl dožít pilotovaného letu na některý z asteroidů. Avšak můj největší sen je naprosto nerealizovatelný: Prožít celé to půlstoletí kosmonautiky ještě jednou, ale mít k tomu internet.“
Třetí přání se bohužel splnit nedá, první dvě tužby jsou sice reálnější, ale pan Vítek nás bohužel na konci února 2012 opustil. Na pilotovanou výpravu k asteroidu si sice ještě nějaký ten rok počkáme, ale právě dnes dorazily na Zemi první fotky Pluta ze předvčerejšího maximálního přiblížení. Snímky jsou pochopitelně určené všem, ale speciálně bychom je chtěli věnovat panu Vítkovi, který celé dění jistě sleduje ze své planetky 30253 Vitek.
Zdroj: http://www.nasa.gov/
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Včera ve 21:00 našeho času začala tisková konference, na které členové týmu okolo New Horizons prezentovali první obdržená data z doby velkého přiblížení. Sonda během dvou komunikačních oken pochopitelně nemohla přenést mnoho snímků, ale jako první předkrm to postačuje více než dobře. Vědomí, že na palubě sondy se nachází mnohem více snímků, mnohé dokonce s ještě lepším rozlišením, je přímo fascinující.
Zdroj: http://www.nasa.gov/
Jako první jsme spatřili snímek malého měsíce Hydra. Ten byl až doposud moc malý na to, aby se fotil. První zveřejněná fotka sice na první pohled není nic světoborného, ale je potřeba si uvědomit, že se nejedná o nejdetailnější snímek, jaký má sonda k dispozici – jeho rozlišení je cca. 2 km/pixel. Sonda byla v době focení cca. 640 000 kilometrů od měsíce. I z toho, co máme na Zemi už mohou vědci odhadnout velikost tohoto měsíce. Aktuální odhady hovoří o velikosti 43 x 33 kilometrů. Ano, velikost těm bystřejším už napověděla – Hydra má podle všeho opravdu nepravidelný, šišatý tvar. Potvrdily se tak několik týdnů staré spekulace na základě simulací z Hubbleova teleskopu – viz náš článek.
Zdroj: http://www.astro.cz/
Zdroj: http://www.unmannedspaceflight.com/
U Hydry je překvapující i to, jak dobře její povrch odráží světlo. To vede odborníky k teoriím, že by tento měsíc mohl být tvořený vodním ledem. Sonda má ve své paměti uložené i detailnější fotky Hydry. Je proto velmi pravděpodobné, že se v dalších týdnech, či měsících bude tato teorie zpřesňovat – to ostatně platí pro všechny teorie, které v dnešním článku nakousneme.
Jako druhý přišel ke slovu přístroj RALPH, což je spektrometr měřící složení hornin na povrchu. V první zásilce vědeckých dat sice chyběly informace z tohoto přístroje (přednost dostaly jiné informace), vědecké týmy tak prezentovaly chemickou analýzu pořízenou ještě před maximálním přiblížením – 12. července. Níže přiložený obrázek ukazuje povrch Pluta se zaměřením na vlnové délky, které registrují přítomnost metanu.
Data ukazují poměrně vysoké koncentrace v okolí rovníku. Na tiskové konferenci jsme se dočkali také porovnání polární a rovníkové oblasti. Dosavadní data ukazují, že oblasti mají odlišné složení a odborníci se zatím nechtějí pouštět do spekulací. Přiznávají, že „bychom mohli roky simulovat různé scénáře, ale lepší bude, když počkáme na detailnější měření“.
Zdroj: http://www.nasa.gov/
Pak už přišel ke slovu Charon. Přiloženou fotku pořídila kamera LORRI ze vzdálenosti 466 000 kilometrů – barvy dodal systém Ralph ze snímkování o den dříve.. Na snímku vidíme celou řadu povrchových útvarů. Velmi nápadná je tmavá oblast v okolí pólů, která dostala pracovní název „Mordor“. Kromě ní můžeme na snímku spatřit i několik kilometrů hluboký kaňon, který se táhne v pravé části snímku – v jednom místě se dokonce dotýká horizontu a kotouček je tak trochu „vykouslý“.
Zdroj: http://www.nasa.gov/
Na Charonu vědci nepozorují mnoho kráterů, což naznačuje, že se jedná o mladý svět, který zahlazuje dřívější impakty. Je potřeba poznamenat, ež se jedná o komprimovaný snímek, aby bylo možné jej co nejrychleji poslat na Zemi, takže některé drobné detaily nemusí být vidět. Nekomprimovaná verze fotky je stále na sondě a na Zemi se pošle později. Ostatně jak jsme psali už v našem článku – odesílání všech nekomprimovaných dat z předvčerejšího průletu bude trvat až do listopadu 2016! Co je na tom všem nejlepší? Že v paměti sondy jsou uložené ještě 5x detailnější fotky tohoto měsíce. Máme se opravdu na co těšit.
Zdroj: http://www.astro.cz/
Na závěr přišel čas na zlatý hřeb celého programu – detailní fotku Pluta. Už jen při pohledu na obrázek vpravo, kde vidíte obrázek pořízený den před průletem, kde je zvýrazněná nová fotka Vám dojde, jak neuvěřitelný skok v zobrazení detailů nás nyní potkal. Sonda nám zatím poslala jediný snímek Pluta z maximálního přiblížení – vznikl cca. 90 minut před nejbližším průletem.
Na fotce vidíme hory, které jsou podle všeho tvořeny ledem. A opět tu chybí krátery a stopy po kolizích, kterým muselo být Pluto v historii vystaveno. Vědci proto přichází s odvážnou teorií – Pluto je možná stále geologicky aktivní. Jde o překvapivou teorii, protože se jedná o malé těleso, ale docela to zapadá do dřívější mozaiky. Už když Voyager 2 prolétl kolem Neptunova měsíce Triton, všimli si odborníci, že na povrchu nejsou vidět krátery. Tehdy se to ale shodilo na to, že Triton je blízko Neptunu a jeho slapové síly způsobily aktivitu měsíce, která vymazala povrchové stopy.
Zdroj: http://www.nasa.gov/
Jenže teď vidíme téměř to samé i na Plutu, které u sebe nemá žádné velké těleso – Charon je na něco takového příliš slabý. Může se jednat o jeden z prvních přímých důkazů kryovulkanismu, což je u takto malého tělesa opravdu značné překvapení. Vždyť jen hory na fotce mají podle odhadů jen asi 100 milionů let, což je ve vesmírných měřítkách téměř okamžik. Vědci nešetří chválou a tvrdí, že se jedná o jeden z nejmladších povrchů, jaké kdy v celé Sluneční soustavě spatřili.
Zdroj: https://www.sciencenews.org
Ačkoliv se na Plutu nachází ve velkém metan a dusík, tyto materiály nejsou dostatečně pevné na to, aby se z nich zformovaly hory. V podmínkách, které panují na Plutu, jde hlavně o nízké teploty, se ale vodní led chová téměř jako kámen. Metan a dusík zřejmě tvoří jen „poprašek“ na těchto horách, jejichž výška se odhaduje na zhruba 3 300 metrů. Pluta se týká ještě jedna zpráva, která na tiskové konferenci zazněla. Asi každý si všiml, že na fotkách Pluta je vidět výrazný světlý útvar, jehož tvar evokuje srdce. Odborníci se rozhodli, že tuto lokalitu pojmenují Tombaugh regio na počet objevitele Pluta, kterým byl Clyde Tombaugh.
Tisková konference toho na první pohled mnoho nepřinesla, jen pár fotek. Ale byla by velká chyba, pokud by to takto někdo hodnotil. Žijeme v úžasné době. V řádu desítek hodin se k nám dostanou fotky od Pluta – od té malé nevýrazné tečky, kterou jsme ještě před pár týdny viděli jako rozmazaný shluk pár pixelů a teď na jeho povrchu sledujeme ledové hory. Je fascinující, kolik informací se dá vyčíst z pár snímků. Už v pátek by měla přijít další tisková konference, na které budou představeny další snímky. Opět Vás o nich budeme samozřejmě informovat. Pluto se ukazuje jako mimořádně zajímavý svět. Kdo čekal nudnou, geologicky mrtvou kouli, ten se teď asi hodně diví.
Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
http://www.nasa.gov/
http://www.astro.cz/
http://spaceflightnow.com/
https://cs.wikipedia.org/
http://technet.idnes.cz/
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
http://i.lidovky.cz/09/101/lnorg/MAL2e50aa_vitek.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/201507140007hq.jpg
https://pbs.twimg.com/media/CJ7MMHEWwAEtUs2.png:large
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/07/19710637771_56d2450062_z.jpg
https://pbs.twimg.com/media/CJ-RjuHUYAAJGpx.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nh-hydra_1_0.jpg
http://www.astro.cz/images/obrazky/original/057327.png
http://www.unmannedspaceflight.com/…attach&type=post&id=36935
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nh-pluto-ice.png
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nh-charon.jpg
http://www.astro.cz/images/obrazky/original/057336.png
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nh-pluto-surface-scale.jpg
https://www.sciencenews.org/sites/default/files/sn-2015/860-heart-July14_free.jpg
Ten záber je excelentný.
Skvělý souhrn. Díky za něj.
Rádo se stalo. 😉
Uffff!!!! Největší překvapení je poměrně mladý povrch, jak se zatím předpokládá. To by znamenalo, že ani ten na kost zmrzlý svět není až tak mrtvý a v době geologicky nedávné se tam cosi velkého dělo. No, bude ještě mnoho zajímavého zveřejněno a těch nových teorií Moc se těším, až to budu sledovat.
Fakt, občas bývá den, kdy stojí zato žít.
Moc hezká práce kolem Pluta, milí autoři a hlavně nespící pan Majer. A i spolukomentátoři, komentáře jsou zajímavé a ke čtení!.
Vlemi mne těší, že se Vám článek líbí. V dalších týdnech to bude opravdu hodně zajímavé.
P.S. A nebojte, spím dostatečně. 😉
Super prace, NASA budeme dekovat jinak a jindy, Kosmonautixu patri velke uznani:-) well done lads, jak by rekli v NASA:-)
Díky za uznání, těší nás, že se Vám naše práce líbí.
Dušan vy ste kyborg, nespíte, nejete, píšete. Veľká vďaka a klobúk dole. Tie chvíle absolútneho adrenalínu na tomto webe sú pre mňa nezabudnuteľné.
Ale spím, denně aspoň 8 hodin. Přiznávám, že spánek mám hodně rád. Jsem sova – to znamená, že klidně budu vzhůru do tří do rána, ale dělá mi problém brzké vstávání. 🙂 Dneska jsem šel spát okolo půl jedné a vstával jsem v deset. To opravdu neodpovídá popisu člověka, který nespí. 😀
A co se jídla týče – jím, jím, je to na mně vidět, takže s tím kyborgem to tak horké nebude. 😀
Díky za skvělé zpravodajství.
Přihazuji animaci vývoje kvalit obrazového poznání Pluta (původně z twitteru NASA)
https://imgur.com/gallery/ePHpJoq
Díky za pěkný odkaz!
…a já si amatérsky a jenom z fotek vytvářela něco podobného :-), předpokládám, že nás je takových bláznů víc. Uvědomila jsem si při tom, že je vlastně fajn, že bude sonda posílat fotky a data postupně, víc si to užijeme.
Nemůže povrch bez kráterů znamenat spíš to, že v této oblasti už jsou srážky mnohem vzácnější? Vždyť kolem Pluta je relativně prázdno a navíc si při své hmotnosti k sobě planeta nic nepřitáhne.
Simulace ukazují něco jiného. ale jsou to všechno zatím pouze teorie, které se budou dále zpracovávat.
Geologicky aktivní Pluto, tak to je velké překvapení. Dušane, díky moc a ještě jednou díky za připomenutí pana Vítka.
E
Pluto je opravdu ohromné překvapení. Další týdny a měsíce budou jako Vánoce. A k panu Vítkovi – tohle je to nejmenší, co jsem pro něj mohl udělat.
Pri sledovaní správ z Kosmonautixu o prelete sondy New Horizons si pripadám ako keby som prežíval pristátie prvého človeka na Mesiaci. Nepreháňam. Moji známi si už pomaly ťukajú na čelo keď v polovici rozhovoru vyťahujem smartphon a čítam najnovšie príspevky. 😀 Vďaka bohu za internet, smartphony, tablety a ostatné IT vymoženosti. A samozrejme obrovská vďaka celému tímu Kosmonautixu, predovšetkým však vám pán Majer. Je to úžasná doba.
Děkuji Vám za velmi krásná slova. Opravdu si cením toho, že se Vám u nás líbí a že se sem rád vracíte. Náš portál je ale dílem celé úžasné redakce, která je plná úžasných lidí. Vždy říkám, že jsme strašně rád za tým, který mám kolem sebe a na který se mohu spolehnout. Skutečně máme radost, že si čtete naše články.
…je to tak 🙂
Překvapivá fakta. Zkrátka jsme ještě neměli žádné zkušenosti s tělesem tohoto typu. Známe jen kamenné nebo plynné planety, měsíce obřích planet ovlivňované slapy, planetky a jádra komet. Ale Pluto patří trochu jinam. Žádná obří planeta ho netrýzní svou gravitací, tak by asi mělo být teoreticky v klidu. Ale zdá se, že není tomu tak.
Přesně tak – je to úplně nový svět. Jeho průzkum je fascinující a my se můžeme těšit na další skvělé objevy. Sonda sice „jen proletěla kolem“, ale nasbíraná data se budou analyzovat ještě několik let.
Skvělé!!!
Jinak Dugi, „100 milionů let, což je ve vesmírných měřítkách téměř okamžik“… 1/45 věku slun. soustavy bych jako okamžik moc neviděl 😉 Pro pětačtyřicetiletého člověka asi nebude okamžikem celý jeden rok 😉
Dobrý den, zhlediska geologie planet je to skutecne jako vcera. Pokud totiz teleso neni aktivni (coz jsem predpokladal), nachazime miliardy let stary, lehce zapraseny povrch, s par kratery mladsimi, nez miliarda let (srv.Merkur, Mesic i jine mesice slun.soustavy). Bude zajimave odhalit mechanismus tak mladeho povrchu.A
Obdivuji sondu, váží o řád méně než Galileo, či Cassini, má na celý výzkum soustavy Pluta prakticky 3 dny. Aby mohla sledovat pět cílů
musí se “ hbitě “ otáčet a při každém pootočení cíl najít a potřebný čas udržet v zorném poli. To vše podle předem zadaných parametrů, vzhledem ke komunikační cestě 9 hodin, nebylo možno do průletu nijak zasahovat a jen čekat jako dopadne.
Pokud by se to z nějakého důvodu nepovedlo, čekal by Pluto na další pokus minimálně 20, možná i daleko více let.
Nyní sondu čeká korekce k vybranému KBO, zatím nevím, zda již bylo rozhodnuto ke kterému z dvojice P1 a P3 a dva až tři roky cesty k němu.
To je pravda, New Horizons je úžasný kousek techniky – klobouk dolů před jejími konstruktéry.
Ohledně dalšího cíle – jeho oznámení bychom se mohli dočkat už za měsíc, tak se nechme překvapit. 😉
Právě jsem se z dobře informovaných zdrojů (moje dcera) dověděl, že Charon je podle té fotky jasně dutý a na dvou hodinách má zátku 🙂
No vidíte 🙂 A vědci si s tím lámou marně hlavy. 😉
Nic nového pod Sluncem, svého času sovětští “ vědci“ objevili, že měsíce Marsu jsou též duté, tudíž umělé. Zátky ale přehlédli.
No, ono to nebylo tak nepodložené, výsledky vycházely z změn oběžných drah v dlouhodobém horizontu. Ovšem tehdy nebyly známy přesné modely atmosféry marsu, která nízko obíhající měsíčky brzdí.
no ono je to z ledu a ten teče. Na kost zmrzlý a v malé gravitaci jistě neskonale pomaleji, ale zas na to má miliony let. A pak také povrch sublimuje, asi nejvíc na rovníku (a na povrchu se bude koncentrovat tmavší prach) a také zpět sněží (na pólech a mrazových kotlinách a proláklinách). Takže si dovedu představit, že se nějaké krátery i zasněží.
Všetci chvália zábery, tak ja sa pre zmenu vyjadrím k úvodu. 🙂 Je smutné, že pán Vítek sa Pluta zblízka nedožil. Pamätám sa, ako ma správa o jeho smrti zasiahla. Pre popularizáciu kozmonautiky urobil naozaj veľa.
Bezesporu, pod tohle se, myslím, podepíše řada lidí.
Díky za hezky zpracovaný článek. Je pravda, že např. první detailní fotka povrchu Pluta se objevila na spousta zpravodajských webech typu Wow! Máme detailní fotku Pluta (a to je obvykle vše), ale jedině na kosmonautixu.cz člověk dostane ucelené podrobné informace a vždycky ještě něco navíc jako bonus. Hezkým příkladem je např. výřez, z které části planety tato detailní fotka vlastně je, což běžné zpravodajské weby se neobtěžují s nějakou rozšiřující infografikou a popisem, co vlastně na fotce vidíme. Většina čtenářů sice disponuje angličtinou aspoň v základu, jako já, občas brouzdáme i v originálních zdrojích NASA, ale o to více je milé, že si tyto podrobné informace přečteme zde, pohodlně v našem rodném jazyce a cenné jsou i vlastní další odborné komentáře autorů kosmonautixu, nejčastěji pana Majera, který umí vytvořit člověk, který je nabitý fundovanými informacemi, ale zároveň je to atraktivní i pro amatéra nebo lajka. Samozřejmě i další autoři kosmonautixu.cz píšou velmi dobře a celková úroveň, přibližující české veřejnosti populárním způsobem kosmonautiku, nemá konkurenci.
Mě osobně snímky Pluta taky překvapily, čekal jsem hodně kráterů, povrch vypadá částečně hornatý a částečně hladký a můžeme se jen těšit na pozdější nekoprimované fotky povrchu, které jistě ještě odhalí více, jak Pluto vypadá na povrchu. Myslím, že tento úspěch bude impulsem vyslat další specializovanou sondu jen na výzkum Pluta a měsíců, ale vzhledem k velké vzdálenosti by byly ideální aspoň 2 sondy, kdyby jedna selhala. Přece jenom to je spoustu let tam doletět.
Rozhodně si myslím, že Plutem naše sluneční soustava nekončí a dále jsou jistě další trpasličí planety (možná i větší než Pluto), akorát třeba ještě nejsou objevené. V této souvislosti byly občas teorie, zda daleko za Plutem neexistuje nějaká neznámá planeta, oběžnice, mluvilo se i dokonce o dvojčeti Slunce v podobě hnědého trpaslíků někde hodně daleko na samém gravitačnim kraji Sluneční soustavy. Četl jsem, že vědci detekovali i zbloudilé planety, které se nevážou k žádné hvězdě.
Zajímalo by jestli může existovat nějaké vesmírné těleso mezi Sluneční soustavou a nejbližším hvězdným systémem Andromeda ?
*který umí vytvořit článek
*laika
(omlouvám se za drobné překlepy)
V první řadě moc děkujeme za velkou pochvalu – nejen tohoto článku, ale i celého našeho portálu. Je to pro nás opravdu ta nejlepší odměna, když se dočteme, že se čtenářům naše práce líbí. Vždyť právě pro čtenáře to všechno děláme. Když pak člověk zjistí, že jeho práce má smysl a články se lidem líbí, je to ta nejlepší odměna. Moc děkujeme za tuhle zpětnou vazbu. Celá naše redakce se skládá ze super lidí a já vždy s hrdostí říkám, že jsem pyšný na tým, který mám kolem sebe. Lepší redakci bych si přát nemohl.
A teď k samotnému dotazu – nejbližším systémem není Andromeda – to je nejbližší galaxie. Nejbližší je systém Alfa Centauri (resp. Proxima Centauri). Ale k otázce – zda mezi Slunce a touto soustavou existuje nějaké bludné těleso se velmi těžko určuje – bavíme se o hodně velkých vzdálenostech a i velký objekt je na takovou dálku hodně nenápadný. Astronomové momentálně hledají velké objekty za drahou Neptunu spíše tak, že studují oběžné dráhy již známých těles a hledají v nich nějaké nepravidelnosti, které by mohly být způsobeny gravitačním působením nějakého hmotného tělesa. Zatím o žádném takovém objektu nevíme.
Nevím, jak jsem mohl napsat tento já říkám překlep, samozřejmě měl jsem namysli Proxima Centauri, Andromeda je samozřejmě velká spirální galaxie nejbližší velká k naší galaxií Mléčné dráze. Omlouvám se za tento zbrklý překlep 🙂 Příště si to po sobě 3x přečtu, než to odešlu.
Nic si z toho nedělejte. Já si předevčírem spletl ExoMars a Rover 2020. Doteď se z toho vzpamatovávám 🙂