Už jen 3 týdny nás dělí od maximálního přiblížení americké sondy New Horizons k trpasličí planetě Pluto. Bude to mimořádný zážitek – poprvé spatříme neznámý svět a co víc – k jeho prozkoumání máme pouze jedinou možnost. Dnes jsme zvyklí, že sondy mapují povrch nejrůznějších těles hezky z oběžné dráhy, takže je na všechno dost času. Jenže New Horizons letí tak rychle, že není v jejích silách vstoupit na oběžnou dráhu kolem Pluta. Všechny fotky a další měření se tak musí povést na první dobrou. Žádná možnost opravy nepřichází v úvahu.
Inženýři už naplánovali sekvenci pozorování během maximálního přiblížení. Jelikož jsou přístroje na sondě umístěné napevno a nemohou se otáčet, musí se naklánět celá sonda. V dnešním článku Vám představíme vizualizaci, jak přesně by to mělo probíhat. Jak bude sonda kdy otočená, co bude zkoumat, jaké přístroje budou aktivní a tak dále. Animace vznikla díky aplikaci Eyes on the Solar system a pokud byste měli zájem o detailnější prohlídku, navštivte tuto adresu, kde můžete animaci sami ovládat – zpomalovat, zrychlovat, otáčet, jak je ctěná libost.
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/CBUlonjUcAAi_Nh.jpg:large
proč jako nevstupuje na oběžnou dráhu to je škoda peňez že jen proletí a konec
Škoda peněz to určitě není. To byste stejně tak mohl říci, že oba Voyagery, které prozkoumaly (a jen proletěli) kolem všech plynných obrů Sluneční soustavy, byly také škoda peněz. I z průletu se dá zjistit obrovské množství informací. Kdyby chtěla sonda New Horizons zaparkovat na oběžné dráze Pluta, spotřebovala by enormní množství paliva, které nemá ani z daleka k dispozici. Vůči cílové planetě totiž letí velice rychle. Kdyby sonda naopak letěla pomalu, aby zde zaparkovat mohla, netrvala by jí cesta devět let, ale desítky let. A to už by zase nemusely vydržet některé palubní přístroje. A navíc, komu z nás by se chtělo čekat tak dlouho? 🙂 Jedná se tedy o nejvýhodnější kompromis, který bez pochyby přinese hromadu nových poznatků, potvrzení některých faktů a celou řadu nových, zcela překvapivých objevů. Skutečně se nejedná o mrhání penězi.
Přitom New Horizons je skoro šestkrát levnější než oba Voyagery…
Přitom ale pokud by podobná sonda startovala třeba za dvacet let, tak by u Pluta asi už zabrzdit mohla (Falcon Heavy + nové větší elektrické motory a solární panely jako „kick stage“ blízko 1 AU + Stirlingův generátor + menší elektrický motor pro brzdění).
Stirlingův generátor? To neznám, jen Stirlingův motor, ovšem jeho účinnost nic moc pro výrobu elektřiny a rozměry a hmotnosti v řádu několika tun pro alespoň 30 potřebných kilowatt.
K čemu by vám bylo 30 kW? 🙂 Kdo mluvil o třicetitunové sondě? I pokud máte k dispozici jen jeden kW, udělíte i relativně těžké jedenapůltunové sondě víc než 1 km/s za rok. Přitom jednotka, na které pracovala NASA, s účinností asi třiceti procent, kterou označujete za „nic moc“, je několikrát účinnější než tradiční termoelektrický generátor.
Neřeba smutnit, průletem kolem Pluta mise nekončí a nejnapínavější (nebo spíše neznámá) část nás teprve čeká 🙂
Okolo každej planéty sa urobil najprv prelet a až niektorá z ďalších k nej vyslaných sond vstúpila na jej orbitu. Pluto bolo v čase štartu New Horizons tiež planétou, tak prečo robiť výnimku. 🙂
Ale teraz vážne – okrem spomenutých dôvodom ohľadom paliva a rýchlosti možno hralo úlohu aj to, že prelet je najjednoduchší – dá sa toho pri ňom najmenej skaziť. Navádzanie na orbitu sa naopak stalo fatálnym okamihom v životnosti nejednej sondy. A bolo by veľmi mrzuté, keby sa po tak dlhom lete tam niečo v závere cesty pokazilo a namiesto obrovského množstva údajov by sme nemali (okrem príletovej fázy) prakticky nič. Lepší vrabec v hrsti…
Jsem si jist, že za dvacet let to s přehledem zvládneme. 😀 (Tedy jestli v NASA dostanou konečně rozum a dostaví jednou ten radioizotopický Stirlingův motor…)
Úžasné. A ta čínská hudba se k tomu perfektně hodí.
No tak to je suprové video! Díky moc za něj!
Rádo se stalo!
Jak to vlastně v lednu dopadlo s KBO označeným VNH0004? Ta vzdálenost byla samozřejmě propastná, takže fotka nebo spektroskopická analýza nepřicházela v úvahu, ale zajímá mě, jestli došlo k alespoň nějaké detekci přístroji sondy.
Těžko říct, detaily jsem kolem toho neviděl.
Našel jsem jen samé předpoklady jak to bude, ale skutečný výsledek ne. A ještě že se chystají i v budoucnu sledovat na dálku vhodné KBO kdykoliv to bude možné. A samozřejmě nějaký ten snad i blízký průlet.
Oznámení blízkého průletu by snad mohlo být oznámeno cca. dva měsíce po průletu kolem Pluta.
No výborně 🙂 Asi by to neměl být problém. Pokud známe dráhu cíle a je palivo na korekci dráhy sondy, tak je téměř vyhráno. Termín je tuším začátek roku 2019?
Myslím, že ano, ale ruku do ohně za ten termín nedám.
Složené snímky z 22.6. vzdálenost 26.8 milionu kilometrů
Začíná to být zajímavé. To vpravo na Plutu vypadá jako kráter a na Charonu albedové útvary.
http://jpeg.cz/images/2015/06/22/Kbpqk.png
Jestli jsem to správně pochopil čeká New horizons stejný osud jako voyager? A jestli ano, bude schopná poslat třeba snímek ještě vzdálenější od země, než v případě voygeru?
Přesně tak, New Horizons má dostatečnou rychlost pro opuštění Sluneční soustavy a spolu s Voyagery a Pioneery patří mezi vyslance lidstva, kteří poletí vesmírem mimo Sluneční soustavu. Uvidíme, zda se někdy uskuteční podobné focení, ale stejně – i kdyby byla fotka pořízena z větší vzdálenosti, tak Země bude pořád vypadat stejně – jako malinký obrazový bod. 😉
děkuji 🙂
Není zač, rádo se stalo.
Na foru je možno shlédnout mnou zpracované snímky Pluta ze 17.6. – 22.6.
http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=30&t=182&hilit=new&start=180
Zaujímalo by ma prečo ma New horizons na strane oproti antene malí
solárny panel neviete niekto? Ale typujem že to bude nejaký pokus na
zistenie dopadajúceho svetla zo slnka v rôznych vzdialenostiach.