Jsou firmy, nebo kosmické agentury, které jsou o svých budoucích plánech velmi sdílné a fanoušci kosmonautiky mají díky častým zprávám velmi dobrý přehled o tom, kam společnost směřuje, co kdy chystá a tak dále. Potom existuje druhá, menší skupina, u které je třeba i několik měsíců ticho po pěšině. Člověk by skoro mohl mít pocit, že firma nic nedělá. Ale to platí jen do chvíle, než se na internetu objeví zpráva o dosaženém pokroku. Pak se firma opět stáhne do mlčenlivé ulity a fanoušci opět netrpělivě čekají, kdy vypustí novou informaci. Vzorným příkladem takového přístupu je společnost Blue Origin, kterou založil Jeff Bezos.
Tato firma je v posledních týdnech trochu známější i díky tomu, že se uchází o dodávky motorů pro novou americkou raketu Vulcan. Motorové jednotky BE-4 od Blue Origin by měly spalovat zkapalněný metan a kyslík. Nicméně ještě předtím, než se objevily informace o BE-4, vědělo se, že Blue Origin pracují na kosmické lodi New Shepard (viz náš starší článek na toto téma).
Včera společnost oznámila další pokrok ve vývoji této technologie. New Shepard se 29. dubna dočkal suborbitálního skoku. A nebylo to žádné malé poskočení, ale rovnou let s nejvyšším bodem dráhy ve výšce 307 000 stop, což po přepočtu odpovídá 90 kilometrům. Startovalo se z firemního kosmodromu West Texas Launch Site a o vynesení se postaral motor BE-3 (viz zde), který spaluje zkapalněný kyslík a vodík. Podle vyjádření firmy i dostupného videa pracoval motor s tahem 50 tun spolehlivě a během letu se neobjevily žádné komplikace.
Systém zvládl i přechod do nadzvukových rychlostí a i při maximálním dynamickém namáhání fungovaly navigační a řídící systémy správně. Loď New Shepard dosáhla trojnásobné rychlosti zvuku a také oddělení návratové kabiny od pohonné sekce proběhlo podle plánu. Pokud by na palubě lodi byli nějací astronauti, užili by si příjemný výlet téměř k hranici kosmu a jejich cesta by byla korunována bezpečným návratem na padácích.
Absence problémů při letu je překvapující, protože pro New Shepard šlo o o první testovací let. Společnost přiznává, že v blízké době by mohly přijít na řadu další letové zkoušky, protože už staví nové pohonné moduly (označené číslem 2 a 3). Samotné vynesení kabiny na suborbitální dráhu bylo bez problémů, ale sekundární úkol, tedy přistání pohonné jednotky se nepodařilo. Společnost Blue Origin je totiž stejně jako SpaceX fascinována znovupoužitelností, ve které vidí velkou budoucnost.
Zdroj: http://images.spaceref.com/
Systém vertikálního startu a vertikálního přistání se má testovat právě na lodi New Shepard. Aktuální porucha při pokusu o přistání byla způsobena ztrátou tlaku v hydraulickém okruhu. Blue Origin přitom oznámila, že už delší dobu pracuje na vylepšeném hydraulickém systému, takže současná ztráta pohonné jednotky byla spíše očekávaná.
Společnost Blue Origin by v dalších letech ráda pronikla na trh kosmické turistiky. Na palubě lodi New Shepard by mohli být tři a více astronautů – firma připouští, že některé místo by mohl občas nahradit nějaký vědecký experiment.
Firma zároveň oznámila, že New Shepard je pouze vývojová etapa. Do budoucna chystá jeho zvětšenou verzi, kterou nazývá „Very Big Brother“, což můžeme přeložit jako „Opravdu velký brácha“. Společnost prý již zahájila designovou fázi jeho přípravy. Informace nejsou prakticky žádné, ale oslím můstkem se vrátíme na začátek článku – Tento nový stroj by totiž měl pohánět již zmíněný motor BE-4 na zkapalněný metan a kyslík. Very Big Brother by měl létat i na oběžnou dráhu.
Zdroje informací:
http://spaceref.biz/
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/04/blueorigin_launch.jpg
http://images.spaceref.com/news/2015/ooblueorigin_landing.jpg
Methan-LOX nemá o moc lepší Isp než než motory na kerosen (RP-1 = lepší petrolej). Nádrž na zkapalněný methan je mnohem masivnější, složitější a hlavně těžší než ta na kerosen. Výsledná raketa bude v lepším případě stejně těžká a drahá, jako ta klasická (sojuz, falcon…)
Takhle to prostě nepůjde. Lepší teoretické Isp má vodík, plazmové pohony a klasické proudové, případně náporové motory (pro první stupeň). Tudy možná cesta vede, ale je neprošlapaná, nejistá …
Ale jim nejde o vyšší ISp 🙂 Vyšší ISp je dobré spíše ve vesmíru, při startu rakety zas takové uplatnění nemá, a jejich eventuální dvoustupňová orbitální raketa by měla na druhém stupni používat stejný motor jako zde předvedený New Shepard – BE3 na hydrolox. Důvodem, proč všichni (SpX, BO) usilují o methalox není vyšší ISp, protože z důvodů, které jste zmínil, má vyšší ISp jen ‚papírově‘, ve skutečnosti se ztratí. Hlavním důvodem usilování o methalox je čistší spalování než v případě keroloxu, což je obrovská výhoda (nebo možná přímo požadavek – ještě nevíme) pro znovupoužitelné motory. Ano, vodík je lepší, ale hůře se s ním pracuje. Přinejmenším v případě SpX (kéž by i u BO!) hraje roli zřejmě i to, že palivo pro metholox lze vyrábět na Marsu…
Řekl bych, že další výhodou je i to, že methan bude o dost levnější než RP-1.
Mimochodem jsem se právě dočetl na diskuzi pod tím druhým videem, že SpaceX záměrně nejde cestou vodíku, protože má v dlouhodobějším pohledu na svědomí zkřehnutí materiálu a není tak vhodný pro znovupoužitelné rakety.
Ještě jedna poznámka – přímo na stránkách Blue Orgin se píše:
Na rozdíl od jiných raketových pohonných hmot může být kapalný metan použit pro tlakování pohonných nádrží rakety. Tento jev se nazývá autogenní tlakování a eliminuje potřebu nákladných a složitých tlakovacích systémů jako je helium. Zkapalněný metan na rozdíl od kerosinu také nezanechává jako vedlejší produkt saze a zjednodušuje tak opětovné použití motoru.
PS. Nevíte někdo, o jaké tlakování jde?
Osobně si myslím, že chtějí využít vypařování části metanu v nádržích na to, aby se s pomocí těchto výparů natlakovaly nádrže.
Ono by asi mělo stačit část metanu po průchodu regenerativním chlazením „odpustit“ zpět do nádrže přes redukční ventil. (Samovypařování pravděpodobně při klesající hladině stačit nebude, čekal bych, že bude pomalé.)
Motory Merlin jsou na RP-1 a znovupoužitelné jsou už dnes.
Chápu, že methan může mít i nějaké výhody, ale výsledkem nebude žádný závratný pokrok. Na vynesení trochy nákladu na LEO bude třeba stejně obludně velká raketa se všemi nevýhodami jako dneska.
A nenechte se mýlit, Isp motoru má na parametry rakety naprosto fatální vliv. Stačí si cvičně spočítat nosnost jednostupňové rakety na LEO s motorem s Isp 300 a 400.
Ano, tudy cesta nevede, ale přesto motory na zkapalněný metan vyvíjí jak SpaceX tak Blue Origin, tedy dvě nejrpogresivnější kosmické firmy v USA. Oni totiž ještě neví, že češi jsou nejlepší raketoví inženýři. Musíte se jim přihlásit a říct, jak to mají dělat, bez vás jsou ztraceni 😉
Myslím, že existuje spousta způsobů, jakými by metan mohl dosáhnout o dost vyššího Isp než kerosin, kupříkladu třeba detonační motory, které by asi s kerosinem moc dobře nefungovaly (ale s plynným metanem – bez problémů).
Proti tomu s čím létali před pouhými dvěma roky velký pokrok a s novým motorem se určitě na LEO dostanou. Tohle je zrovna jedna z firem ve které skládám velké naděje podobně jako ve SpaceX.
Hrozně rád sleduju jakýkoliv pokrok v rámci soukromých společností. Ať je to SpaceX, tato Blue Origin, Planetary Resources nebo třeba i X Prize Foundation s jejich závodem o Měsíc. Je to skvělá a hlavně fungující alternativa k vládním organizacím, nemusí tolik řešit, jestli jim něco politici přiklepnou nebo ne. Zaplaťpánbu za nadšence, kteří navíc nevědí, co s prachama 🙂
Vlastní nosiče: NASA, SpaceX, OSC, ULA (SNC vlastní nosič nemá). A teď Blue origin (v zárodku). Je ten seznam úplný?
Ano, Váš seznam je téměř kompletní. Pak už zbývají jen firmy, u kterých bychom museli zavřít obě oči. Jde o suborbitální lodě od Virgin Galactics, nebo X-cor.
pravda, děkuji za doplnění 🙂
No, u NASA je potreba taky hodne primhourit oko. Jediny vlastni nosic (tj. ten co neni ULA) je SLS a ten ma do letu hodne daleko. Nebo jsem na neco zapomel ?
Blue Origin je sice vývojově několik let za SpaceX, ale ukazuje se, že je potenciálně nejvážnější konkurencí. Obě firmy mají velmi podobný přístup a jako jediné si staví všechno svoje od motorů přes rakety až po lodě.
To se o OSC či ULA říct nedá.
A hlavně obě firmy mají stejně entuziastické vůdce.
SpX má ale „armádu“ fandů. A nemůžeš mít fandy, když nic nezveřejňuješ. SpX prostě hraje na PR, zveřejňuje fotky videa, dělá velké tiskovky. Taková USA v době studené války, oproti BO, rusům ve studené válce. O všem mlčet, zveřejnit jen úspěchy.
Janze na ty armade fandu nezalezi. Zalezi na sskutecnych vysledcich. Tady zat zatim SpX taktez vede, ale to se muze snadno zmenit. Kazdopadne je skvele videt nejakou konkurenci 🙂
Pokud část oné armády fanoušků nějakým způsobem významně nepřispívá do rozpočtu firmy, tak je to porovnávání absolutně irelevantní. Naopak vyrobit si takové množství obdivovatelů sebou nese určité závazky a tlaky tam kde u soukromé firmy být nemusejí. Nemluvě o přehnaných očekáváních které zákonitě vznikají u nekritické části méně „technicky zasvěcené“ veřejnosti.
Blue Origin má ale pravděpodobně poněkud více peněz. Jeff Bezos je totiž poměrně movitější, než Elon, který navíc investuje podstatně i jinde.
SpaceX musí dělat PR. Jednak proto, že shánějí komerční zakázky – BO žádné komerční zakázky nemá (kromě nedávného kontraktu na BE-4), takže se s PR obtěžovat nemusejí. Druhak proto, že dobré PR znamená tlak veřejnosti a zájmových skupin na zákonodárce, což může znamenat více peněz od NASA, na čemž ovšem logicky vydělá jak SpaceX (vyvine hardware), tak NASA (získá kvalitní službu). Ale někdo musí schválit, aby NASA mohla SpaceX dát peníze, a ten někdo jsou zákonodárci.