Raketové nosiče označované jménem Delta fungují spolehlivě již od šedesátých let minulého století a za tu dobu posloužily mnoha desítkám úkolů. Jejich služeb využívala americká armáda, NASA i zahraniční klienti. Na dalších pět let je nasmlouváno 15 startů, přesto se zdá, že by se v dalších letech mohl provoz raket Delta utlumovat. Důvodů je víc, ale tím největším je velká finanční náročnost těchto raket, což opatrně připouští i sám provozovatel. Aktuální vývoj v celém oboru přitom směřuje spíše k levnějším, ale přitom spolehlivým nosičům.
Historie raket Delta se začala psát po roce 1960 po úpravách balistické střely Thor. Postupným vylepšováním vznikaly nové verze tohoto nosiče – kupříkladu Delta II startovala 158x a vrcholem je aktuální DeltaIV, která má na svém kontě 28 startů. Výrobcem raket Delta je společnost United Launch Alliance (zkráceně ULA). Ta vznikla v roce 2006 sloučením společností Lockheed Martin a Boeing Defense, Space & Security. První jmenovaná měla na starosti rakety Atlas, druhá produkovala nosiče Delta. Už dlouho se ví, že do důchodu míří rakety Delta II, na které čekají už pouze dva starty. Neexistuje totiž dostatek nákladů s hmotností, která by odpovídala požadavkům tohoto nosiče. Detailněji jsme se osudu raket Delta II věnovali v tomto článku.
Zdroj: http://upload.wikimedia.org/
Podle aktuálních událostí se zdá, že by mezi lety 2018 a 2019 mělo dojít k utlumení provozu jednoblokových verzí rakety Delta IV, tedy typů Medium. Tříbloková varianta Heavy by měla zůstat zachována na dobu neurčitou, protože v její nosnosti momentálně neexistuje adekvátní náhrada. Verze Medium má do roku 2020 nasmlouváno devět startů, mezi kterými najdeme třeba vynášení družic GPS, nebo komunikační družice pro americké letectvo. Verze Heavy má domluvené 4 starty, z nichž všechny souvisí s tajnými průzkumnými družicemi.
Zdroj: http://i.space.com/
Společnost ULA nepřímo přiznává, že udržovat dva typy raket se zhruba stejnými parametry není optimální a proto v dalších letech dostanou přednost nosiče Atlas V. U nich je ale problém s ruskými motory RD-180, kterých je momentálně nedostatek a Rusové se k jejich dalšímu dodávání moc kladně nestaví – viz náš starší článek. ULA jistě ví, co dělá a má k dispozici podrobnější informace než veřejnost, takže buďto se rýsuje nějaká nová dodávka ruských motorů, nebo pokročily práce na jejich amerických nástupcích BE-4, nebo AR-1 o obou se dočtete více v tomto článku.
Nové rakety, které by měly využívat těchto motorů se zatím označují jako NGLS, což je zkratka z Next Generation Launch System, tedy „raketa nové generace“, by jednou měly nahradit i rakety Atlas V, ale u nich ULA předpokládá pozvolnější utlumování provozu, než jaký bude čekat nosiče Delta. S prvním startem se počítá v roce 2019, o tři až čtyři roky později by měla být raketa už dostatečně otestovaná a spolehlivá, aby mohla vynášet speciální cenné náklady jako jsou třeba armádní družice.
Zdá se, že doba, kdy cena raket nerozhodovala, takže mohly být provozovány i nákladné rakety Delta IV, pomalu končí. Nemalý podíl na tom má jistě firma SpaceX, která před pár lety vlétla do raketové branže jako dravá štika do klidného rybníku. SpaceX se snaží nabízet levné starty, ale klade nároky i na spolehlivost svých nosičů. Tato snaha je dlouhodobá, ale momentálně díky pokusům o záchranu prvních stupňů raket Falcon je více na očích veřejnosti. Málo platné, zdá se, že tržní systémy fungují a mohou rozpohybovat i struktury, které se ještě před deseti lety zdály jako nehybní mamuti.
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://en.wikipedia.org/
Zdroje obrázků:
https://www.kennedyspacecenter.com/…/5-1-rocket-launches/delta4/delta-4-gps-2f-3.jpg
http://upload.wikimedia.org/…/Delta_EELV_family.svg/640px-Delta_EELV_family.svg.png
http://i.space.com/images/i/000/042/218/i02/blue-origin-model.png?1410985688
Díky za super článek.
Snažli jsem se na internetu dohledat nějaké bližší informace ohledně jednotlivých typech motorů, ale bohužel se mi se svou „dobrou“ znalostí cizích jazyků nějak nedaří nalézt.
Proto bych na Vás měl prosbu, zda byste v nějakých budoucích článcích neuvažovali o článku srovnání jednotlivých používaných motorech. Myslím tím především jejich specifický impuls, cenu, (vlastní efektivitu motoru – bez vlivu paliva. ……..
díky moc věrný čtenář Robert
Díky za námět. Předhodím to v redakci a snad se toho někdo ujme. 🙂
Takový OT. Na wikipedii (Stránka „Delta III (Raketa)“ poslední odstavec, poslední věta) jsem našel zmínku o raketě „Delta II Heavy“ ale nevím o tom, že by Delta II měla Heavy variantu. Nikde jsem i ni nic nenašel – ani fotku. Neví někdo, jestli je jen málo informací nebo tato raketa vůbec existuje?
Neexistuje, pouze se o ní uvažovalo. Stejně jako se svého času spekulovalo o tom, že by mohla vzniknout těžká verze rakety Atlas.
Díky 😉
A neměli by Američané zauvažovat o stejné modulární konstrukci jako mají Rusové s Angarou?
U Američanů plní funkci modulárních raket Atlasy, které je možné vyladit pro požadovanou nosnost. Není to sice taková učebnicová modularita, jakou mají Angary, ale účel to plní dostatečně.