Události posledních měsíců přinesly mnoho otázek, které se točily kolem budoucnosti Mezinárodní vesmírné stanice. Ať již šlo o politické spory kvůli rusko-ukrajinské krizi, zákaz společných konferencí odborníků z NASA a Ruska, nebo o prohlášení vicepremiéra Dmitrije Rogozina, že Američané mohou pro dopravu na ISS použít trampolínu, nebyly to momenty, které by nějakým výrazným způsobem dokazovaly souznění obou stran. Ozývaly se dokonce hlasy, že není vyloučeno rozdělení ISS na ruskou a „západní“ část. jenže nic není tak horké, jak se uvaří, což dokazuje vývoj v nedávných dnech.
Ještě než se dostaneme k aktuálním událostem, pojďme se podívat do historie, abychom viděli, jak se prodlužovala životnost ISS. Původně se počítalo s tím, že stanice bude nad našimi hlavami kroužit do roku 2016. Poslední evropská zásobovací loď ATV měla mít roli kata a zpětným zážehem motorů měla navést stanici do atmosféry. Jenže výstavba orbitálního komplexu se prodlužovala a stávající systémy nevykazovaly výrazné známky stárnutí. Americká část byla dokončena až v roce 2011 a zničit v atmosféře zdravou stanici, jejíž nejnovější moduly by měly pět let, nevypadalo moudře.
Zdroj: http://apod.nasa.gov
Administrativa Baracka Obamy proto přišla s návrhem prodloužit životnost stanice do roku 2020. Na tom se shodli mezinárodní partneři a toto datum bylo dlouho považováno za neměnné. Před dvěma lety ale NASA začala nenápadně naznačovat, že by šlo uvažovat o prodloužení existence stanice do roku 2024 s tím, že čistě teoreticky by stanice mohla zvládnout fungovat až do roku 2028. Americká agentura dostala pro rok 2024 oficiální posvěcení na začátku loňského roku (viz náš starší článek). Tím dostala doprava amerických astronautů na stanici mnohem větší význam. Bylo by hloupé vyvíjet několik let soukromé lodě, které by pak na stanici létaly jen dva roky.
Jenže tu byl problém – Americký návrh musely schválit všechny ostatní agentury, které se na provozu stanice podílejí. Vzhledem k politickým problémům z loňského roku, které jsme zmiňovali na začátku článku visel největší otazník nad účastí ruské strany. Otazník navíc rostl s tím, jak se objevovaly informace o zvažované nové ruské stanici Opsek. Objevily se také informace o tom, že Rusové si modul Nauka šetří právě pro novou stanici. V těchto dnech ale přišla potěšující zpráva.
Zdroj: http://upload.wikimedia.org/
Na zasedání Vědecko-technické rady agentury Roskosmos padlo doporučení pokračovat v účasti na programu ISS do roku 2024. Jde sice oficiálněp ouze o „doporučení“, nicméně toto rozhodnutí má značnou váhu a není příliš pravděpodobné, že by se směr nějak výrazně měnil. Rusové samozřejmě nejednali pouze o stanici. Na přetřes se dostala i další témata – například k Měsíci má zamířit mnoho robotických průzkumníků, kteří mají vyšlapat cestu pilotované výpravě po roce 2030. Na březen byla odloženy další jednání o vývoji rakety určené pro dopravu na vysoké dráhy a možná i dál.
Zdroj: http://upload.wikimedia.org/
Po roce 2024 chtějí Rusové svou část odpojit a vytvořit již zmíněnou stanici Opsek. Není přitom jisté, zda do něj zahrnou pouze momentálně neexistující moduly MLM, UM a NEM-1, nebo i aktuálně připojené moduly Zvezda a Zarja (případně další menší moduly). Přecijen je potřeba počítat s tím, že Zarja už v té době bude na oběžné dráze pobývat 26 let a brát ji jako základní modul nové stanice by bylo přinejmenším odvážné.
Co bude dál, to zatím nikdo neví. Pokud by po roce 2024 opravdu došlo k rozdělení stanice, nabízí se třeba otázka, jak by jednou došlo k jejímu poslání do atmosféry. Všechny manévrovací motory jsou na ruských modulech. Dragon 2 i CST-100 sice budou disponovat tryskami pro drobné korekce, ale na to, aby poslaly do atmosféry několik set tun těžký komplex, jejich nádrže nestačí. Ze současných lodí, které ke stanici létají by to zvládl pouze Progress. Ale ty už ke stanici po roce 2024 pravděpodobně létat nebudou a stejně by se s americkým segmentem neměly jak spojit.
Aktuální „doporučení“ ruských odborníků je jistě pozitivní v tom, že stanice má téměř jistě na další čtyři roky zajištěnou budoucnost v nezměněné podobě. Otázek ohledně dění po roce 2024 je ale stále mnoho. Kdo ví, třeba to nakonec bude jinak. Doba služby stanice se posouvala už několikrát a tak je možné, že za další 4 roky dojde k dalšímu prodloužení.
Dva hlavní hráči – USA a Rusko tedy na ISS zůstanou do roku 2024. Jak se k tomu staví ostatní agentury? Evropa, Japonsko i Kanada by měly zaujmout definitivní stanovisko do konce roku 2016, přičemž minimálně u ESA probleskují informace o tom, že by jednání mohla dopadnout úspěšně.
Zdroje informací:
http://www.roscosmos.ru/
http://spaceflightnow.com/
http://www.kosmo.cz/
Zdroje obrázků:
http://blogs.nasa.gov/…/207/2013/10/Top-Ten_Conclusion_A.jpg
http://apod.nasa.gov/apod/image/0912/iss_sts129_big.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/5/51/Proposed_OPSEK.jpg
Zarju prece platili americani. Takze pripadne pouziti v ramci OPSeku by narazilo i na tendle problem.
Z dlohodobého pohledu je spíše významné, kdo bude chtít s Rusama spolupracovat? U Američanů je vidět, že orbitální stanice přenechají soukromémi sektoru: SpaceX, Boeing, OSC, SNC. A hlavně se jeví zajímavé projekty firmy Bigelow Aerospace, které mají touhu překonat potenciál pouhého prostředku pro turisty. NASA se má věnovat především meziplantárním letům (Orion, SLS, sondy,ap.) Zde jsou Rusové hodně pozadu. Sondy jim shořeli. O přepravě osádek zatím jen mluví. Jejich význam je značně přeceňován a vychází z faktu, jsou jediní, kdo mají funkční dopravní prostředek na dopravu lidské osádky (z 60-tých let). Žijí z minulosti.
Zial to uz neplati. Teda presne povedane, zavisi to od uhla pohladu. Vsetko cim NASA lieta ma zaklad tiez v 60.rokoch a nic nove nas necaka. Aj SLS je len zmeneny nosic pre Apollo misie, ktory navrhol este tim pod vedenim von Braun.
NASA ma novu len pilotovanu lod.
To by sme sa vsak mohli pozriet potom inak aj na rusku kozmonautiku. Rusi maju modifikovany nosic Sojuz 2, ktory sice vychadza z Sojuz 1 nosica, ale je ho mozne pokladat za novy nosic.
Na rozdiel od NASA vsak Rozkozmos na nove veci – Angara nosic a tiez maju vo faze budovania novu pilotovanu lod.
Takze ano, pokial sa nechate masirovat propagandou, tak nebudete vidiet nic objektivne.
Inak je to 2,5:1 pre Rusov, co sa tyka novych veci.
V mnoha věcech máte pravdu, jen bych chtěl poupravit tvrzení, že SLS je upravený Saturn V. Tak to rozhodně není. Už jen to, že Saturn byl na kapalný kyslík a letecký petrolej, zatímco SLS je na kryogenní palivo, navíc postranní urychlovací bloky, které u Saturnu nebyly. To nám ve výsledku ukáže, že tyhle dvě rakety toho mají společného jen minimum a rozhodně nemůžeme říct, že SLS je jen upravený Saturn.
Stejně tak je trochu nefér srovnávat počty nových raket. Spojené státy hodně sází na soukromý sektor, bylo by proto fér, započítat do této statistiky minimálně raketu Falcon 9, která se prosazuje nejen při letech k ISS, ale vynáší i telekomunikační družice. Uznávám, nemusíme započítávat testovací raketu Falcon 1, nemusíme rozdělovat na Falcon 9 a Falcon 9 v1.1, ale minimálně jeden bod si tahle raketa zaslouží. Je otázkou, jak se postavíme k zatím neletěnému Falconu Heavy – vydá to alespoň na půl bodu? Zapomínat nesmíme ani na raketu Antares, která také vznikla na americké půdě. Sice je teď momentálně mimo provoz, ale několik startů už za sebou má a další by měly přijít v příštím roce. Podle mého názoru by bylo nefér nepočítat do amerických raket soukromé nosiče. Pokud je do statistiky zahrneme, tak se jazýček vah docela výrazně pohne.
„V mnoha věcech máte pravdu“ Dugi, to je mimořádně štědré vyjádření. 😀 Já v tom textu vidím jen samé blbosti, viz níže. (Nebo výše? Prostě o kousek vedle.)
A teď jsem si vlastně uvědomil, že vlastně všechny tři hlavní v současnosti používané americké rakety (Atlas V, Delta IV, Falcon 9) byly vyvinuty, zatímco se Rusové dvacet let věnovali Angaře…to je taky zajímavý úhel pohledu, jak rychle jsou Američané schopni přicházet s novou technikou.
Ano, snažil jsem se být trochu diplomatický. 🙂
NASA především investuje do kosmických sond a teleskopů, tam opravdu nemá konkurenci. ESA a JAXA mají také zajímavé projekty, ale rozhodně jich není tolik a nejsou tak nákladné. Rusko je v tomto oboru hodně pozadu. Dokud nepřišel na řadu Orion a s ním opět cesty mimo orbitu, tak vlastně Američané nic nového nepotřebovali. Maji Atlas V, Deltu IV, soukromé nosiče, do nedávna Shuttle a nemají morální problém použít nosič od ESA nebo Rusů, pokud by jim vlastní nevyhovoval.
„a nemají morální problém použít nosič od ESA“
Osobně mi není jasné, proč ESA a NASA neuzavřou nějakou dohodu o výměně motorů – RS-25E za Vinci. Obě strany by si výrazně parametrově polepšily oproti alternativě (RL-10 na SLS a Vulcain 2 na Ariane 6), a také by na obou stranách zřejmě klesly náklady.
Proč by mělo být nefér započítat soukromý sektor? Vždyť právě právě SPACEX vyvíjí něco co zřejmě způsobí dalekosáhlé důsledky: „REUSABLE“ dopravní prostředky (nosiče i kosmické lodi). Bigelow vyvíjí převratný modul. Lockheed Martin se podílí na Orionu.
V Rusku je vše (včetně médií) řízeno z Kremlu…
Napsal jsem „Podle mého názoru by bylo nefér nepočítat do amerických raket soukromé nosiče“. Tedy bylo by nefér, pokud bychom je do statistiky nezahrnuli. Takže sdílím Váš názor – soukromé firmy by se do této statistiky měly započítávat. 😉
„Vsetko cim NASA lieta ma zaklad tiez v 60.rokoch a nic nove nas necaka“
No tak pokud já vím, tak prakticky jediná věc, kterou NASA dodnes používá, co má základ v 60. letech, je motor RL-10, a možná ještě některé návrhové aspekty Centauru. Co jiného podle vás pochází z 60. let?
„Aj SLS je len zmeneny nosic pre Apollo misie, ktory navrhol este tim pod vedenim von Braun.“
Tak to je samozřejmě scestné tvrzení – SLS a Saturn V nemají absolutně nic společného. SLS je vyvíjen na základě kombinace technologií STS (70. léta), pozdějších výrobních technik (svařování třením, obecně více CNC) a nějakých technologických fint převzatých od Rusů (budoucí RS-25E by měl má podobně jako kdysi chystaný, ale nakonec nerealizovaný SSME Block III používat „channel wall“ místo svařovaných trubek).
Naproti tomu Sojuz a Proton jsou opravdu konstrukce z 50., resp. 60. let, s mírnými pozdějšími upgrady.
„Rusi maju modifikovany nosic Sojuz 2, ktory sice vychadza z Sojuz 1 nosica, ale je ho mozne pokladat za novy nosic. Na rozdiel od NASA vsak Rozkozmos na nove veci – Angara nosic a tiez maju vo faze budovania novu pilotovanu lod. Takze ano, pokial sa nechate masirovat propagandou, tak nebudete vidiet nic objektivne. Inak je to 2,5:1 pre Rusov, co sa tyka novych veci.“
Sojuz 2-1v je v zásadě nový nosič. 2-1a a 2-1b…už o něco méně, i když více než jiné mutace Sojuzu.
Zajímavé, že zmiňujete Angaru a novou pilotovanou loď, ale to, že Atlas V a Delta IV jsou z 21. století a celý Falcon 9 je dokonce jen pár let starý (a FH ve vývoji), že SLS se staví, a že se také vyvíjejí hned tři nové pilotované lodě (Dragon, CST-100, Orion) zcela ignorujete.
Takže Rusové kromě používání jedné rakety z 50. let a jedné z 60. let vyvíjejí jednu novou raketu a jednu novou kosmickou loď, a Američané mají dvě rakety patnáct let staré, jednu pár let starou a dvě další vyvíjejí, plus tři kosmické lodě, a Rusové „vedou na nové věci 2,5:1“. No tak nevím, kdo se tady nechává masírovat propagandou.
Doporučil bych na ruské straně strhnout 0,5 bodu (ne-li celý) za novou pilotovanou loď. Doposud není hotová ani dokumentace, natož že by se začlo se stavbou či dokonce testováním (ve srovnání s Orionem).
Ten projekt je v současnosti u ledu…
Já to vidím 5:1 pro Amíky.
To myslíte vážně ? Pro Rusáky 2,5:1 ?? Kdo se nechá masírovat propagandou??
Ja som tu nový, toto je moja prvá reakcia, bohužiaľ vynútená typickým prejavom na internete – hodím provokáciu a stíchnem.
Preto sa vyjadrím len takto – je to môj názor. Nemá žiadny zmysel porovnávať Rusov a Američanov kto koľko, lepšie, atď. Vypichnem len jednu vec ktorú mali obe veľmoci a to raketoplán. Americký raketoplán som sledoval od jeho vývoja až po koniec, o ruskom som dlho ani nevedel. Oba stroje boli, sú a asi ešte dlho budú technologickým vrcholom. Avšak americký Shuttle slúžil dlhé roky, vďaka nemu existuje ISS a stále a dobre funguje HST. Obe havárie Shuttle boli spôsobené viac kumuláciou ľudských chýb ako technických.
Ruský Buran letel len raz a to je škoda. Tak ako je škoda, že Shuttle je odstavený. Toto považujem za chybu na oboch stranách. Áno, Shuttle bol neefektívny ale vieme prečo – motory SRB a ich drahá recyklácia, problémy s tepelným štítom, hlavná palivová nádrž ako jednorázovka.
Ja by som videl možnosť návratu Shuttle aj Buran do prevádzky a to v spojení s návratovou technológiou Spacex. Shuttle by mohol mať namiesto SRB moduly Falcon 9 a pre Buran by sa dala použiť celá raketa Falcon Heavy. Buran by sa takto stal prvým riešením so 100 percentným znovupoužitím. Shuttle by stále potreboval jednorázovú nádrž ale pomocné motory by boli recyklovateľné oveľa efektívnejším spôsobom ako SRB.
Asi viac snívam ale to nevadí. Veď práve tí, ktorí svoje sny aj naplnili, nás posunuli vždy ďalej. A je jedno či to bol rus, nemec, američan….
Problém u obou raketoplánů byla právě složitá poletová kontrola a předletová příprava. Pokud jde o Falcon a FH, tam se to ještě ukáže, ale oproti raketoplánu mají jednu podstatnou výhodu. Dokážou totiž létat i bez opětovného použití. Čistě teoreticky si dokážu představit FH naložený zvětšeninou Dragona s nákladovým prostorem – v takovém případě by šlo i raketu použít pro návrat něčeho většího z oběžné dráhy. Kromě jistého dalekohledu mě ovšem už nic dalšího nenapadá 🙂
AHA. Takže jste tu nový a plácáte nesmysly, nebo-li „zdravě“ provokujete. To je docela zvláštní přístup, kterým si „zvyšujete“ důvěryhodnost.
Ekonomický problém raketoplánu nebyl způsoben ani tak nákladnou recyklací SRB nebo zánikem ET, ale především jeho velikostí. V podstatě to byla plnohodnotná orbitální stanice a při využití nákladového prostoru jako laboratoře nijak malá (i když ISS je samozřejmě mnohem větší). Lifrovat tohle všechno pokaždé nahoru a dolů prostě ekonomické být nemůže. Zvlášť, pokud se má používat ne jako samostatná stanice, ale jako taxík k již existující stanici.
Dobrý den, mám dotaz. Kdyby čistě teoreticky došlo na silácké řeči a stanice byla rozdělena, je vůbec možné, aby obě části byly funkční nebo jsou na sobě závislé??
Dobrý den,
hned na začátek bych chtěl říct, že takový scénář zatím nikdo nerozpracovával, takže všechno, co napíšu na dalších řádcích bude pouze moje osobní spekulace, tkerá se s případnou realitou nemusí shodovat.
Pokud bychom ISS rozdělili na dva segmenty – ruský a západní, musíme si nezávislost rozdělit do několika kategorií
Výrobě elektrické energie – tady nebude mít ani jedna strana problém. Západnímu sektoru by zůstaly hlavní solární panely, ruská sekce disponuje solárními panely na Zarje, Zvezdě a má je mít i Nauka. Rusové by měli energie méně než Američané, ale na provoz by to stačilo
Systémy podpory života – v obou stanicích by neměl být problém, jednotky jsou na sobě nezávislé, což se ukázalo třeba při domnělém úniku čpavku v průběhu ledna.
Zásobování – pro obě stanice bez problémů – na obou stanicích by byly dokovací porty jak pro nepilotované, tak pilotované lodě (u amerického segmentu až po roce 2017).
Motory/nádrže – tady by měl západní segment problém, protože (jak už píšu v článku) – všechny nádrže pohonných hmot a trysky pro úpravy dráhy stanice se nachází v ruské sekci. Palivo na ISS vozily pouze lodě, které se připojovaly na ruskou sekci (Progress a ATV). Američané by museli zřejmě vyrobit nějaký dodatečný modul, který by tyto úlohy suploval. Jelikož by k rozdělení nedošlo ze dne na den, bylo by na přípravu dost času.
Dalsie detaily tu:
http://www.russianspaceweb.com/vshos.html
V diskusi na NSF jsem četl, že úpravy dráhy může provádět CST-100.
To zní opravdu zajímavě. Uvidíme, jak to nakonec bude. Díky za doplnění.
Dušane, díky za Váš názor a odpověď. Pokud si dobře pamatuju, se své době prováděly raketoplány korekce výšky dráhy stanice. Dnes je to tedy práce ruských modulů??
A ještě jedna kacířská myšlenka – v případě totálního zatmění mozků a rozdělení stanice – došlo by ke snížení průměrného věku stanice – mohlo by to mít nějaký vliv na zvýšení celkové životnosti „západního“ zbytku ISS, případně dle čeho se životnost stanovuje??
Ano, dnes motorické manévry zajišťují buďto trysky na ruských modulech (palivo do staničních nádrží přiváží Progressy), nebo přímo lodě Progress svými motory.
To je opravdu hodně zajímavá myšlenka :-). Životnost se stanovuje z mnoha faktorů – měří se různé veličiny v různých modulech a vždy se v rámci bezpečnosti snaží pozemní týmy řídit heslem, že každý řetěz je tak silný, jako jeho nejslabší článek. Ohledně dalšího prodlužování živnosti stanice ale už nenarážíme pouze na technické, ale i finanční hledisko celé operace.
Myslim ze bez vypusteni dalsiho hw by nebyly obe casti funkcni. Resp. bliz k funkcni casti by mela Ruska cast protoze ma na sobe motory atd.. ale pokud vim tak by mel asi nedostatek elektriny (velke solary na prihradovych nosnicich jsou soucasti americkeho segmentu).
Americky (NASA/ESA/JAXA) segment by mel problem hlavne s tim ze nema na sobe zadne motory a dost omezene moznosti doplnovani „tekuteho“ obsahu ktery ted vozi Progresy.
Zdá se mi, že pro Američani by nebylo až takový problém osamostatnit svou část. „Zařvaly“ by sice jiné projekty (to už tak bývá). Pro kosmické potřeby mají však k dispozici velmi rozsáhlou a diverzifikovanou průmyslovou základnu. Pro Rusy by to byl větší problém.
Pro Dušan Majer napsal:27.2.2015 (10:18). Omluvám se. Byl jsem „v ráži“ po přečtení příspěvku od Vilio 🙂
Nic se neděje. Je pravda, že vícenásobné zápory ve větě už nejednou způsobily nedorozumění. 😉
To RHONZA. Ja som sa prihlásil pod svojim normálnym menom. Kde „plácam nesmysly“ a čím provokujem? Vašu reakciu hodnotím ako typické internetové „hrdinstvo“.
Nikoho som nenapadol a vyslovil som len svoj názor. A ďakujem za „privítanie“!
1) Pane Pudelko, nevím proč komolíte mé jméno ?
2) k tomu plácání nesmyslů jste se sám přiznal, jste tedy daleko větší hrdina
“
rhonza napsal:
27.2.2015 (21:03)
AHA. Takže jste tu nový a plácáte nesmysly, nebo-li „zdravě“ provokujete. To je docela zvláštní přístup, kterým si „zvyšujete“ důvěryhodnost.
“
Ak je toto vaša reakcia, tak som nič nekomolil. Ak to nie ste vy, tak sa ospravedlňujem!
A ak niekto napíše, že sníva, neviem prečo by to mali byť hneď nezmysly.
Netvrdím, že som odborník na kozmonautiku, ale viem toho dosť Okrem toho sa venujem aj kozmológii. Profesionálne som IT špecialista na storage, virtualizácia, mainframe, cloud solutions,….
Dávem prednosť konštruktívnej debate, preto som veľmi rád, že existuje tento portál.
Ako veľký fanúšik prog hudby som moderátorom portálu http://www.progboard.com.
1) cože ? soustřeďte se prosím 🙂
2) to co jste uvedl, není Alternativní názor ale vyložená Nepravda 🙂
„Administrativa George Bushe proto přišla s návrhem prodloužit životnost stanice do roku 2020.“
Myslel jsem, že to byl až Barack Obama, a na blogu kosmonaut.cz ze dne 28. ledna 2010 jsem našel: „Obama chce zároveň požádat Kongres USA o prodloužení činnosti ISS do roku 2020 a o masivní podporu komerčního sektoru, který by měl do budoucna létat s lidmi i náklady na oběžnou dráhu.“
Pokud si pamatuju dobře, tak Obama v tomhle směru pouze „posvětil“ to, co načal Bush. O tom, že by ISS měla fungovat déle, než do roku 2016, se mluvilo ještě před Obamou, tedy pokud mi paměť slouží dobře.
Možná si to pleteš s programem COTS na komerční dopravu nákladu na stanici (vznikl roce 2006)
http://www.nasa.gov/sites/default/files/files/FS-2012-04-014B-JSCCOTS1-pager(1).pdf
Genezi prodloužení činnosti stanice po roce 2016 dobře osvětluje tento článek z července 2009 (půl roku po nástupu Obamy do úřadu)
http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2009/07/12/AR2009071201977_2.html?sid=ST2009071300824
Hmmm, díky za informace, asi jsem si to pamatoval špatně. Ale fakt jsem o tom byl skálopevně přesvědčený a byl bych na to skoro přísahal. Děkuju.
Zdravím, ještě jednou jsem prošel články z období před nástupem Obamy do úřadu. O prodloužení činnosti ISS po roce 2016 se mluvilo již tehdy, ale šlo o úvahy na úrovni NASA, ne Bílého domu.
Díky moc. Možná z toho vznikla moje desinformace. Ještě jednou díky!