Ve sci-fi jde všechno velmi snadno. Hrdina prostě nasedne do své lodi, zapne speciální pohon a už za pár hodin je u jiné hvězdy, pokud cestuje déle, může navštívit i cizí galaxii. Někteří diváci pak podlehnou mámivému dojmu, že vzdálenosti ve vesmíru nejsou tak hrozné. Jenže skutečnost přesahuje schopnosti lidského chápání. Nejvzdálenější hmotný vyslanec lidské civilizace – Voyager 1 je momentálně od Slunce vzdálen 18 světelných hodin a 8 světelných minut. V kosmickém měřítku je to ale pořád „za rohem“. Jeden důkaz naší existence však doputoval mnohem dál.
Řeč je o elektromagnetických signálech – třeba vysílání rozhlasu a podobně. Proti Voyageru mají hned dvě výhody – jednak se s jejich vysíláním začalo dříve a navíc se pohybují mnohem rychleji. Tak rychle, že je nic nepředhoní – letí totiž rychlostí světla. Ale i přesto tito poslové nedokázali opustit naši Galaxii. Ba co víc – prostor, kam jsme naše signály rozšířili je až směšně malý ve srovnání s velikostí naší Galaxie, která je jen zrnkem písku v celém vesmíru.
P.S. Ilustraci berte pouze rámcově – všechny signály s rostoucí vzdáleností silně slábnou a v určité vzdálenosti by se už nedaly zachytit vůbec, jelikož by splynuly s kosmickým šumem. Výše přiložená infografika je tedy spíše odlehčenou úvahou, která ukazuje neskutečnou rozlehlost vesmíru.
Zdroje obrázků:
http://sfari.org/images/toolbox/RadioWaveArticle.jpg/image_medium
http://i.imgur.com/KbtJTzB.jpg
Předpokládám, že rádiové signály se ale nešíří do čtverce.. ;-P
„diameter“ :/
Proč by se měly šířit do čtverce? Čtvercový výřez ukazuje pouze detailnější pohled na Galaxii, ve které je dosah našich paprsků vyznačen nenápadným namodralým kroužkem.
Díky za vysvětlení. Automaticky jsem považoval ten výřez ze vymezení dosahu. Ani ve snu mě nenapadlo, že jsme na tom až tak „špatně“….
Ano, je to téměř „šokující“ zjištění. 🙂
No, tak to by chtělo asi dokreslit výřez do výřezu. Na mém 19″ monitoru 1024×768 se po kliknutí na obrázek otevře malinko zmenšený uprostřed okna a když si ho zobrazím ve 100% velikosti, což neumí každý, tak ten text je na hranici čitelnosti a navíc v cizí řeči! O skvrně, co je prý kroužek, jsem si musel přečíst až v diskuzi.
Mám pocit, že článek měl být poučením pro žáky základní školy. Pak tam ale taky mohlo být zmíněno, že naše Galaxie na fotce je ve skutečnosti galaxie nějaká cizí 🙂 Možná právě ta, ze které pochází Luke Skywalker 😉
A pod článkem se dočtu tuto informaci:
Článek byl zobrazený celkem 644x, z toho dnes 647x
Nic ve zlém 😉
Mám pocit Vážený A, skús vytvoriť vlastný lepší dokonalý článok, čo nevie každý, daj link a potom ti ho okomentujeme.
Vezmu to postupně:
1) Nejsem autory obrázku. Snažil jsem se sehnat nejvyšší dostupné rozlišení, které jsem tu prezentoval. Bohužel jsem tedy nemohl zajistit ani vyšší rozlišení, ani „výřez z výřezu“
2) Samozřejmě, článek může být klidně použit pro poučení žáků základních škol. Na našem portálu se snažíme nabídnout informace všem. Aby si tu přišli na své jak ostřílení vesmírní matadoři, tak začátečníci, kteří se v tomto krásném koníčku teprve pomalu rozkoukávají.
3) To, že na fotce není naše Galaxie jsem do článku nedal, protože to považuji za logické – pokud se někdo na obrázek podívá, tak mu musí být jasné, že když se signály dostaly takto daleko, tak že „fotoaparát“, který vytvořil tento obrázek nemohl být tak daleko.
4) Plugin, který počítá přečtení se bohužel aktivuje i při tvorbě článku, kdy v redakčním systému autor kontroluje, zda se všechno zobrazuje tak, jak má. Systém po vydání článku počítadlo napůl zresetuje a začíná počítat položku „celkem“od nuly. K položce „z toho dnes“ ale z neznámých důvodů (alespoň pro mne) přičte hodnotu, která vznikla při psaní a prohlížení článku. Tím vznikají tyto zdánlivé nesoulady v číslech. Ale matoucí je to pouze první den. V dalších dnech už hraje roli pouze celkový počet přečtení, který se začal správně počítat od nuly.
Vůbec Váš komentář neberu ve zlém. naopak. Jsem rád, že jste ochoten o tématu diskutovat. Jsme v redakci rádi za tvořivou kritiku a za zpětnou vazbu od čtenářů. Není nic horšího, než se dostat do situace, kdy Vám všichni všechno odkývou a odsouhlasí. Jsme rádi za slušně podanou kritiku, nebo návrhy. 😉
3) Já to za logické nepovažuji – když je popisek „Jak daleko pronikly naše signály?“, tak bych za logickou považoval animaci naší galaxie a nikoliv fotku nějaké jiné.
Myslíte si, že animace naší Galaxie by vypadala jinak, než použitá fotka? Pro nic za nic ji autor nepoužil. Tato fotka zachycuje nejpravděpodobnější vzhled naší Galaxie – pokud byste dělal nějakou simulaci, nebo animaci, či vizualizaci, vypadalo by to stejně. Proto trochu nechápu tohle rozebírání detailů.
Nabízí se otázka jestli by šli všeobecně obrázky zvětšit (ač tento celkem ujde) nebo aby se přizpusobil velikosti rozlišení, některe obrazky jsou v dobre kvalitě, přesto ale by zvětšení pořád snesli.
Někdy jsou to prckové 🙂 mám 1440*900
Technicky není problém dát na blog velké obrázky, ale má to dva problémy – jednak tím zbytečně zabíráme místo na našem serveru a navíc bychom tím nic nezískali – zvětšený obrázek má vždy nižší kvalitu. Ztracené pixely se nedají nikde „dohnat“. Obrázek ztrácí ostrost a nevypadá přirozeně. Snažíme se do článků dávat snímky s šířkou 800 – 1000 pixelů. Jenže někdy prostě vyšší rozlišení není k dispozici a uměle obrázky zvětšovat by jejich kvalitu nezlepšilo, jen bychom se obírali o prostor na ftp.
Nechápem, kde všetci beriete, že tá galaxia na fotke nie je naša, ale nejaká iná. V rohu toho obrázku je napísané, že je to umelecký koncept galaxie Mliečna dráha. Pokiaľ viem, to je naša galaxia. A z popisu je teda dokonca jasné, že to nie je fotka, ale kresba. Viacej si všímať a čítať a menej kritizovať, to je možno správna cesta… 😀
Pěkný článek a dobře vysvětleno i pro laiky,obrázek taky fajn,ale furt je to jen animace a doměnka,že zrovna takhle nějak vypadá naše galaxie…i naše pozice v ní je jen odhad.Chtěl bych to tu vidět za 1000 let kam se lidstvo dostane,teda pokud přežije:)
Máte naprostou pravdu. Už z vlastní podstaty nemůžeme vidět naši Galaxii zvenčí. Nicméně si myslím, že náš současný model je velmi přesný. Víme, jak vypadají ostatní galaxie. Pokud tato data rovnáme s tím, jakou „hustotu hvězd“ vidíme na různých místech nebe my, můžeme vytvořit velmi přesný model naší Galaxie. Myslím si, že nás v tomto směru (tvar galaxie a naše umístění v ní) nečeká žádná revoluce ve stylu „všechno je jinak“. Další objevy budou spíše drobné kosmetické úpravy.
Článek a fotka se mi vůbec nelíbily … tedy, líbily by se, pokud by výsledek nebyl tak deprimující.
Jako bylo v jednom vtipu … člověk si myslí, že je gigant, ale je veliký … kamaráde.
A o tom ten článek je. Dík.
„Ta mikroskopická tečka na mikroskopické tečce, to jsi ty.“ Zdravíme Stopařova průvodce po galaxii a Vír totální perspektivy 🙂
Člověk prostě kvůli evoluci nemá vnímání prostoru přizpůsobené pro vesmír.
Pro představu, jak je člověk nicotný a přesto jedinečný je skvělá taky Bleděmodrá tečka Carla Sagana.
Takže kdyby teoreticky někde ve vzdálenosti 50 ly byli inteligentní mimozemšťané, mohou zachytit písničky od Beatles ze 60-tých let z rádií a televizní obraz z naší planety ? 🙂
Přesně tak. Pokud by signál zachytili a správně dekódovali, pokud by signál nebyl moc slabý vůči kosmickému šumu, tak by viděli, co jsme vysílali před 50 lety, tedy v roce 1965 🙂 na tomhle obrázku je vidět, ke kterým hvězdám doletěly které zprávy 🙂
Díky za vysvětlení i za přiložený zajímavý obrázek i s infografikou.
Rádo se stalo 😉
„Zdroj: http://i.imgur.com/“
Nejsem si jistý, jestli tohle je jakkoli přesnější než „zdroj: Internet“. 😉 Na Imguru má dneska obrázky prakticky každý.
Děláme to automaticky u všech obrázků na blogu – vždy do popisku vložíme informaci, na jakém serveru je zdrojový obrázek, ze kterého jsme čerpali, uložen. Na konci článku je pak přímý proklik na konkrétní soubor. Tohle pravidlo praktikujeme u všech webů bez rozdílu – ačkoliv to třeba v příapdě imguru může vypadat podivně 🙂