Ani v předvánočním čase na Zlatou neděli nebude chybět náš tradiční souhrn kosmonautických novinek. Odpočiňte si proto alespoň na chvíli od uklízení svých bytů, nebo pečení dobrot a pojďte se spolu s námi podívat na souhrn toho nejzajímavějšího, co s sebou přinesla kosmonautika v posledních sedmi dnech. Podíváme se na úspěšnou premiéru nové indické rakety, navštívíme Mars, kde došlo k významnému objevu a nezapomeneme ani na návrat kosmické lodi Orion na místo startu.
Rubrika Aktuální dění 
Štítky: Artemis I, CARE, Curiosity, EFT-1, GSLV, Indie (ISRO), Kosmotýdeník, Mars, NASA, Orion 
Když jsme minulý týden sledovali misi kosmické lodi Orion, tak asi nemálo z nás napadla otázka jaké by to asi bylo být na palubě Orionu. Jak bychom viděli průchod atmosférou, vystřelení padáků a přistání do mořských vln? Těmto snům je ale konec. NASA zveřejnila desetiminutové video, které v nezkrácené verzi zachycuje právě tyto klíčové momenty mise EFT-1. Kamera byla umístěná v horní části lodi – v místě, kde by u ostrého Orionu byl vstupní průlez.
Kdo by snad čekal, že poté, co se z pobytu na ISS vrátil německý astronaut Alexander Gerst, tak že ustane příliv krásných fotografií, ten by se šeredně mýlil. Gerstovo místo totiž velmi pohotově nahradila italská astronautka Samantha Cristoforetti, která fotí nejen ráda, ale také dobře. Fanoušci kosmonautiky proto čekají na sociálních sítích, až sympatická Italka zveřejní nové snímky naší krásné planety. V našem dnešním díle se podíváme na dvacet povedených fotek, které vznikly právě díky této fotografce. Podíváme se třeba do Namibie, ale i do Jižní Ameriky a nevynecháme ani Alpy.
Všichni, kdo jste se těšili na start soukromé rakety Falcon 9 se zásobovací lodí Dragon, nebudou mít z dnešní krátké zprávy radost. O tom, že se nestihne termín startu plánovaný na 19. prosince se už několik dní ví. Proslýchalo se, že firma by mohla stihnout start 26. prosince. Ovšem nyní i tato možnost padla. Na start si budeme muset počkat minimálně do 6. ledna. V tomto článku si ukážeme všechny důvody, které k tomuto odkladu vedly. V úterý 16. prosince se Falcon chytal na tradiční předstartovní proceduru – tzv. hot-fire test. Tato zkouška spočívá ve zkušebním natankování nosiče (Wet dress rehersal) a krátkým zážehem motorů. Tento pokus byl ale stornován v čase T+0. SpaceX tedy chce důkladně prozkoumat důvody tohoto storna. Pokud vše půjde podle plánu, měl by dnes přijít na řadu druhý pokus o hot-fire test.
Nejvzdálenější výtvor lidských rukou, odkaz silné generace popularizátorů vesmírného výzkumu Carla Sagana či Arthura C. Clarka a zároveň jedna z vlajkových lodí NASA je v dobré kondici a neustále odesílá data, která v současnosti formují vznik nové vědní disciplíny. Voyager 1 se vydal na svou předlouhou pouť vesmírem 5. srpna 1977, a to paradoxně o 16 dní později než jeho sesterská sonda Voyager 2. Proto dvojka drží světový rekord nejdelší nepřetržitě probíhající kosmické mise. Voyager 1 se v současné době nachází více než 130 astronomických jednotek od Země (díky poloze naší planety má v tuto roční dobu blíž ke Slunci) a vzdaluje se od nás rychlostí 61 000 km/h. Jeho slabý signál cestuje přes 17 hodin, než jej zachytí některá ze stanic sítě DSN. Každý rok urazí přes 520 milionů kilometrů (relativně ke Slunci).
Americké vozítko Curiosity, které už dva a půl roku brázdí povrch Rudé planety se v minulých hodinách opět dostalo na první místa novinových titulků. Není se co divit. Její nejnovější objev se totiž týká tématu, které dráždí představivost lidí na celém světě. V odebraném vzorku se totiž podařilo objevit stopy organických látek a v atmosféře byl navíc detekován metan. Náš dnešní článek se pokusí celý objev shrnout a také si povíme, co nové informace znamenají při hledání odpovědi na otázku, zda na Marsu někdy mohl být život.
Ruská kosmická loď Sojuz je momentálně jediným dopravním prostředkem, který umí dopravit lidskou posádku na palubu Mezinárodní vesmírné stanice. Ačkoliv k ISS startují každý rok 4 lodě, stále jsou některé pasáže letu zahaleny větším či menším tajemstvím. Evropská kosmická agentura se proto rozhodla zpracovat tři velmi povedená videa, která srozumitelnou formou a přitom důkladně vysvětlí start, přílet ke stanici a přistání. Jelikož jsme se před pár dny věnovali startu, přichází dnes na řadu fáze přibližování k ISS. Celým videem nás provedou i evropští kosmonauti – Luca Parmitano, Frank De Winne, Paolo Nespoli a ukáže se i Alexander Gerst.
Tajné satelity mají v sobě něco magického. Podněcují naši zvědavost a touhu dozvědět se informace, které nejsou veřejně dostupné. Proto pokaždé, když odstartuje některý z tajných satelitů, které patří pod federální Národní průzkumný úřad (National Reconnaissance Office), strhne se na internetu velký zájem veřejnosti. Část neinformovaných čtenářů s protiamerickými náladami prská, protože nechápe, že tajné družice vysílají na oběžnou dráhu všechny kosmické velmoci, druhá část se naopak pídí po nepřímých informacích a snaží se na jejich základě sestavit mozaiku, která jim ve výsledku může poodkrýt oponu tajemství. A právě takový bude náš dnešní článek. Zkusíme zjistit, jaký je účel armádního satelitu NROL-35.
Jihoamerická džungle se již za pár desítek hodin opět otřese vibracemi od startu rakety Sojuz 2-1B. Nosič, který má ve čtvrtek 18. prosince vynést na oběžnou dráhu čtyři družice telekomunikačního systému O3B (víc info v našem starším článku). Start je naplánovaný na 19:37 našeho času. Včerejší vývoz na rampu zachytili jak fotografové z Roskosmosu, tak i z evropských agentur ESA/CNES/Arianespace. Snímky následně prezentoval portál spaceflightnow.com a nyní Vám je představíme i my.
John Young se svým letem na misi GT-3 stal sedmým americkým astronautem a osmnáctým člověkem ve vesmíru celkově. Na konto si připsal necelých pět hodin ve vesmíru, a tato zkušenost se jemu i veliteli Gusu Grissomovi evidentně velice zamlouvala. „Bylo to skvělé, neuvěřitelné. Angličtina nemá slova, kterými bych mohl popsat tu krásu,“ odpověděl John na otázku ohledně svých pocitů. Většina novinářů na prvních tiskových konferencích si povšimla zajímavé změny v chování obou mužů. Předtím se jevili jako relativně uzavřené analytické a inženýrské osobnosti, nyní z nich však sálalo nadšení a otázky v rozhovorech neodbývali krátkými odpověďmi. John to vysvětlil jednoduše: „Myslím, že 0g udělá extroverta z každého.“ Ve všeobecném nadšení nezůstaly stranou ani rodiny obou astronautů. Manželky Grissoma a Younga i s potomstvem statečně odolávaly náporu novinářů, samozřejmě s vydatnou pomocí manželek ostatních členů astronautického oddílu. Všechny přehlídky, vítání starosty měst a večeře s místní smetánkou však nedokázaly potlačit hlad, který rostl zdánlivě každým dnem. Hlad po nových pohledech na náš domov z oběžné dráhy, hlad po alespoň pár dalších minutách ve stavu beztíže, hlad po další misi. John nemusel na další nominaci čekat příliš dlouho…
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
21. prosince 2014 
