Mars je hned po Zemi nejdůkladněji prozkoumanou planetou Sluneční soustavy. V současné době máme na jeho povrchu a oběžné dráze nejvíce sond v historii, které jej zblízka zkoumají a každodenně nám přinášejí nové informace. I to však není dost pro dostatečné pochopení všech souvislostí a proto se k rudé planetě chystají další mise. Ty se budou zabývat oblastmi a výzkumem, na které se doposud žádný z jejich předchůdců nezaměřil. Jednou z těch prvních, jejíhož startu se dočkáme, bude americká mise InSight, která přistane na povrchu.

Vědci jsou si jisti, že od vzniku Marsu byl na jeho povrchu nějakou dobu globálně rozšířen vulkanismus. Postupem času se soustředil do dvou hlavních oblastí – Tharsis a Elysium, kde přetrval až do nedávné historie. Výzkum lávových proudů na úbočí nejvyšší sopky Sluneční soustavy Olympus Mons ukázal, že poslední vulkanická činnost zde probíhala jen před několika miliony let. Mars, podobně jako ostatní planety naší soustavy, vznikl přibližně před 4,6 miliardami let, a tak zjištění, že sopečná činnost ještě probíhala před pouhými několika miliony let, bylo převratným objevem.

Díky zkoumání lávových výronů jsme se také dozvěděli, že marsovská vulkanická činnost se střídala s obdobími útlumu, podobně jako na Zemi přicházejí a odcházejí doby ledové. V současnosti na Marsu nepozorujeme žádné známky sopečné aktivity. Nemusí to však znamenat, že se zde žádné sopky v blízké době neprobudí! Je možné, že se na Mars díváme právě v době útlumu a pod povrchem se akumuluje teplo a roztavené magma na další erupce. Bohužel, bez seizmických dat, které by nám poskytly nápovědu o vnitřní struktuře planety, vědci nejsou schopni tuto hypotézu potvrdit ani vyvrátit.

To se však změní v roce 2016, kdy k Marsu odstartuje geofyzikální sonda InSight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport). Ta odstartuje z kosmodromu Vandenberg v Kalifornii na špici rakety Atlas V a po přistání na povrchu poprvé v historii umístí seismometr. Tento přístroj umožní zkoumat seizmické vlny procházející planetou a na základě jejich rychlostí určí, jaký materiál a v jakém stavu se pod povrchem nachází. Získaná data tak mohou napovědět, jestli jsou vnitřní struktury Marsu stále roztavené a jestli by se za pár milionů let na povrchu mohly objevit aktivní sopky.

Zdroje informací:
Petr Brož, Martin Pauer: Vulkanismus na Marsu, Astropis 3/2014.
http://www.ulalaunch.com/

Zdroje obrázků:
http://www.treking.cz/
http://photos.state.gov/
http://www.jpl.nasa.gov/